Dobrý den,
mému známému bylo v 10/2016 zrušeno insolveční řízení a poté vyhlášen nepatrný konkurs, jelikož dlužník neplnil své závazky, protože pracuje na černo a tudíž nesplácel tolik, kolik mu bylo soudem určeno. Proto mu byl i v 12/2016 zrušen soudem nepatrný konkurz. ¨
Co bude teď s jeho dluhy? . jeho dluh činí cca 1.000.000, manželka dlužníka je nezaměstnaná, nyní nevlastní žádný majetek, a jak to bude s případným dědictvím po rodičích, a je možné, aby exekutor sáhl na majetek jeho rodičů, popř. sourozenců?
Děkuji za odpověď
Zrušení insolvence pro černé příjmy nepřiznané insolvenčnímu správci
Odesláno:
Otevřeno 1162 x
1 odpověď
Host 3983
Mgr. Květoslava Viktorýnová (exekuce)
Zdravím Vás, pokud byl dlužníku zrušen konkurs tak se obnovují všechny exekuce a k pohledávkám opět naskakují úroky. Pokud by měl povinný dědit po svých rodičích, zde bude nutné zkoumat i to, zda by povinný dědil majetek (situace, kdy majetek zůstavitele převyšuje jeho dluhy), v tomto případě mám za to, že by byl povinný povinen dědictví přijmout. Pokud by však měl povinný dědit dluhy zůstavitele (dědictví by bylo předlužení, tedy dluhy by byly vyšší než majetek), tak mám za to, že zde by povinný měl dědictví naopak odmítnout, protože nelze nikoho nutit, aby zdědil dluhy.
Ohledně majetku uvádím, že exekutor by měl zabavovat výlučně majetek povinného. Majetek rodinných příslušníků by mohl být exekučně zabaven jen v případě, že by rodinní příslušníci bydleli na stejné adrese jako povinný a exekutor by tedy tyto věci zabavil, neboť se domníval, že patří povinnému. V tomto případě by však vlastníci zabavených věcí museli podat, a to do 30 dní ode dne, kdy se o zabavení svých věcí dozvěděli návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu v souladu s ust. § 68 odst. 1 exekučního řádu (zákon 99/1963 Sb.), a k tomuto návrhu rovněž přiložit, úředně ověřené kopie listin prokazujících vlastnické právo navrhovatelé. Těmito doklady jsou zejména smlouvy, dále dodací a záruční listy, faktury, … Jen dodávám, že je skutečně nutné přikládat úředně ověřené kopie těchto listin, neboť exekutoři k prostým kopiím často nepřihlížejí. Jen dodávám, že návrh musí být podán včas, neboť zmeškání lhůty nelze prominout. Pokud by návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu nebylo vyhověno, může vlastník věcí podat, a to do 30 dní ode dne doučení zamítavého rozhodnutí exekutora tzv. vylučovací žalobu a o tyto věci se s exekutorem soudit. I zde však musí žalobce (vlastník věcí) doložit doklady, že věci jsou skutečně jeho. Ani zmeškání této lhůty nelze prominout.
Ohledně majetku uvádím, že exekutor by měl zabavovat výlučně majetek povinného. Majetek rodinných příslušníků by mohl být exekučně zabaven jen v případě, že by rodinní příslušníci bydleli na stejné adrese jako povinný a exekutor by tedy tyto věci zabavil, neboť se domníval, že patří povinnému. V tomto případě by však vlastníci zabavených věcí museli podat, a to do 30 dní ode dne, kdy se o zabavení svých věcí dozvěděli návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu v souladu s ust. § 68 odst. 1 exekučního řádu (zákon 99/1963 Sb.), a k tomuto návrhu rovněž přiložit, úředně ověřené kopie listin prokazujících vlastnické právo navrhovatelé. Těmito doklady jsou zejména smlouvy, dále dodací a záruční listy, faktury, … Jen dodávám, že je skutečně nutné přikládat úředně ověřené kopie těchto listin, neboť exekutoři k prostým kopiím často nepřihlížejí. Jen dodávám, že návrh musí být podán včas, neboť zmeškání lhůty nelze prominout. Pokud by návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu nebylo vyhověno, může vlastník věcí podat, a to do 30 dní ode dne doučení zamítavého rozhodnutí exekutora tzv. vylučovací žalobu a o tyto věci se s exekutorem soudit. I zde však musí žalobce (vlastník věcí) doložit doklady, že věci jsou skutečně jeho. Ani zmeškání této lhůty nelze prominout.
