Počet stránek ve webu: 43.470


Nacházíte se v oblasti právní poradny, kde se zpracovávají jen exekuční a insolvenční dotazy. Nový dotaz můžete uložit ZDE.

Vyberte  Přehled dotazů
Součet všech návštěv exekuční poradny: 9.338.774

Prodej auta, vozidla dlužníkem v exekuci a přeprodání jinou osobou než je dlužník (povinný)

Odesláno: 
Otevřeno 7688 x
3 odpovědi
 
Dobrý den, v únoru2017 syn zakoupil od soukromé osoby z Hradce Králové automobil. Včera (09.08.2017) (26.06.2017) mu přišla obsílka od exekutora, že toto vozidlo bylo již v roce 2014 zahrnuto do soupisu majetku člověka z Českých Budějovic, na kterého je vedena exekuce a který zjevně i přes zákaz nakládání majetkem automobil prodal muži v Hr. Králové a ten po pouhých dvou měsících vlastnictví dál našemu synovi.
Syn je nyní exekutorem vyzván k přistavení vozidla do 10 dnů do sídla exekutora. Máme obavy, že syn se stal obětí podvodného jednání.
Má možnost obrany proti zabavení takto nabytého vozidla, pokud ho koupil v dobré víře, navíc od osoby, na kterou vlastně není exekuce vůbec vedena? Nechápeme, jak je možné, že vozidlo mohlo dvakrát projít evidenční kontrolou a přehlášením na evidenci vozidel, pokud je na něm uvalena exekuce?
 
Zdravím Vás, Váš syn by měl na sídlo Exekutorského úřadu, který mu tuto výzvu doručil do 30 dnů ode dne, kdy se o zabavení vozidla dozvěděl zaslat návrh na vyloučení automobilu ze soupisu dle ust. § 68 odst. 1 exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.), kde by měl argumentovat tak, že dne 26.6.2017 mu byla od Exekutorského úřadu doručena výzva k přistavení osobního vozidla, . rz.. , VIN: .... do sídla Exekutorského úřadu. On jako vlastník této věci podává v zákonné lhůtě návrh na vyloučení automobilu ze soupisu dle ust. § 68 odst. 1 exekutorského řádu, neboť má za to, že je on vlastníkem vozidla, neboť vozidlo řádně nabyl od osoby odlišné od povinného, což dokládá úředně ověřenou kopií kupní smlouvy o koupi vozidla. S ohledem na výše uvedenou skutečnost má navrhovatel za to, že vozidlo je v jeho vlastnictví, což dokládá i úředně ověřenými kopiemi technického průkazu, kde je navrhovatel zapsán současně jako vlastník i jako provozovatel vozidla.
Zkusila bych to i když s ohledem na zákaz povinného, aby v průběhu exekuce neprodával svůj majetek. Proto mám za to, že synovu návrhu nejspíše vyhověno nebude a automobil bude muset přistavit, podáním návrhu však získá čas. Syn by nyní mohl podat trestní oznámení na povinného, který automobil převedl na pana z Hradce Králové a následně v trestním řízení po tomto muži (povinném rovněž žádat i náhradu škody), která mu byla způsobena.
Popřípadě, pokud by si syn chtěl vozidlo nechat je možné jednat s exekutorem o koupi vozu do svého vlastnictví, případně tento automobil i v dražbě vydražit.
 
Dobrý den, děkuji Vám za odpověď. Dle sdělení asistentky exekutora má povinný hlášený trvalý pobyt na MěÚ a korespondenci nevyzvedává. Z toho důvodu je naprosto nereálné domáhat se vzniklé škody v řádech destíek tisíc Kč v trestním řízení proti povinnému, když ani exekutorský úřad nebyl schopen s pohledávkou 1100 Kč u povinného za 3 roky běžící exekuce uspět. Po prostudování exekutorem zaslané korespondence jsme zjistili, že soupis majetku povinného, zabaveného k dražbě byl exekutorem proveden 17.2.2017, do tohoto data exekutor 3 roky marně na povinném "vymáhal" pohledávku 1100 kč + náklady na řízení - celkem tedy cca 15.000 Kč, aniž by fyzicky došlo k zabavení jakéhokoliv majetku ke zpeněžení a uhrazení dluhu povinného. Syn auto zakoupil od třetí osoby dne 4.2.2017, převod v evidenci vozidel byl proveden 8.2.2017, aniž by v evidenci vozidel byla evidována nějaká právní vada. Byl mu vystaven nový TP, kde je uveden jako jediný vlastník, předchozí vlastník starý TP odevzdal na svém místně příslušném úřadě. Syn tudíž ani neměl možnost předchozí majitele někde lustrovat (navíc žádný zákon mu toto přece neukládá) starý TP mu vůbec nepřišel do ruky. Za zmínku také stojí, že v žádosti o součinnost ve věci exekuce ze dne 21.6. 2017 exekutor uvádí že zároveň s touto výzvou informoval příslušné úřady (centrální registr vozidel) že od data vystavení soupisu majetku v exekuci (17.2.2017) je na vozidle uvalen zákaz jakéhkoliv nakládání, tzn. o právní vadě na vozidle byl úřad informován až 21.6.2017. Máme za to, že se exekutor svojí tříletou nečinností, co se týče zastavení nemovitých věcí povinného, dopustil nepřímo spoluúčasti na podvodu při prodeji majetku povinného, se kterým měl povinný zákaz nakládat, protože neučinil žádné kroky aby mu v tom zabránil. Domníváme se také, že pokud byl soupis majetku zabaveného v exekuci proveden až 17. 2. 2017, měl by být syn právoplatným majitelem vozu ode dne 8.2.2017 a tím pádem by měl mít exekutor povinnost toto vozidlo v majetku ze soupisu vyřadit. Nebo je to stále na jeho libovůli, jestli této žádosti vyhoví? Syn přece nemohl nijak tušit že na někoho z minulých majitelů vozu je vedena exekuce a má zákaz s majetkem nakládat, pokud toto není právně ošetřeno a ani příslužné úřady o této skutečnosti nejsou exekutorem včas a řádně informovány. Pokud by exekutor žádosti o vyjmutí vozidla ze soupisu nevyhověl, je možné napadnout tento postup exekutra nějakou stížností u jeho nadřízeného orgánu, nebo je jeho postup zcela v souladu se zákonem a exekučním řádem? Moc děkuji za Váš názor a čas.
 
Zdravím Vás, to jak exekutor rozhodne o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu je čistě na exekutorovi. To já nemohu předvídat, neboť nemám možnost vidět žádné listiny k věci, ale je-li pravda to co uvádíte, tak by daný automobil dle mého názoru neměl být exekučně postižen, neboť v den soupisu 17.2.2017 již bylo vozidlo jiného vlastníka, nicméně i exekutor mohl tento převod napadnout a soudní spor vyhrát.
Pokud by exekutor žádosti syna nevyhověl, stále je zde možnost se s exekutorem o automobil soudit, a to cestou tzv. vylučovací žaloby dle ust. § 267 občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.).
Bohužel v tomto případě mám za to, že není chybou exekutora, to, že je povinný nemajetný a exekutor ani opakovanými lustracemi majetku povinného nedohledá majetek povinného, který by bylo možné exekučně postihnout. Je to jen známka toho, že povinný je buď skutečně nemajetný, tedy že "není kde brát", nebo, že povinný "v tom umí chodit". Výše uvedené však není chyba exekutora.