Promlčení exekuce, promlčecí doba exekuce

Zdravím Vás, na Vaše dotazy budu odpovídat v pořadí v jakém jsou kladeny.
K dotazu ad a) uvádím, že z toho co píšete je tomu tak, že právo oprávněného pohledávku po povinném exekučně vymáhat není promlčeno, neboť exekuční titul nabyl právní moci dne 31.3.2006 a od následujícího dne počíná oprávněnému běžet zákonná 10ti letá promlčecí doby k tomu, aby podal návrh na nařízení exekuce. Pokud oprávněný návrh na nařízení exekuce v této 10 leté promlčecí době podá, tak po dobu, kdy je vedena exekuce dochází k stavení promlčecí doby, což znamená, že promlčecí doba po dobu vedení exekuce neběží. Jelikož v tomto případě oprávněný podat návrh na nařízení exekuce již dne 10.1.2007, tak od 11.1.2007 došlo k stavení promlčecí doby, která neběží dokud nebude exekuce pravomocně skončena. Po pravomocném ukončení exekuce opět pokračuje zbytek promlčecí doby oprávného k exekučnímu vymáhání pohledávky po povinném. Proto se i já ztotožňuji se závěrem exekučního soudu, že s ohledem na Vámi uvedené údaje se nejedná o promlčenou exekuci. Kdybych však já byla na straně poviného, podala bych návrh na zastavení exekuce dle ust. § 55 exekučního řádu (zákon 99/1963 Sb.) ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.), a to z důvodu nemajetnosti povinného, neboť z průběhu exekuce je zřejmé, že nebude možné uhradit ani náklady exekuce, natož uspokojit pohledávku oprávněného. V tomto případě je však nutné rovněž doložit i příjmy povinného alespoň za posledních 12 měsíců před podáním návrhu na zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti povinného.
K dotazu ad b) uvádím, že jen povaha účastníků právního vztahu není rozhodující pro to, zda se právní vztah řídí obchodním zákoníkem (zákon č. 513/1991 Sb. , ve znění platném do 31.12.2013 nebo zákoníkem občanským (zákon 40/1964 Sb.). Zde je rovněž důležité i to, o jaký druh závazkového vztahu se jedná, zda se jedná o službu o poskytování telekomunikačních služeb je nutné respektovat i to, zda je tato smlouva uzavírána se spotřebitelem či podnikatelem, protože pokud by dodavatel telekomunikačních služeb tuto smlouvu sice podřadil pod režim obchodního zákoníku, ale druhou stranou této smlouvy je spotřebitel je nutné mít na paměti i to, že v obchodním zákoníku existuje i ustanovení § 264 odst. 2, které výslovně stanoví, že je-li jedna ze smluvních stran spotřebitelem je nutné v těchto právních vztazích aplikovat ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách, je-li to ve prospěch spotřebitele, což by se mohlo rovněž dotýkat i otázky promlčení splatnosti jednotlivých faktur. Navíc v ust. § 261 obchodního zákoníku jsou výslovně uvedeny závazkové vztahy, které jsou výlučně podřízeny režimu občanského či obchodního zákoníku a rovněž i právní vztahy u nichž je možné volba mezi režimem občanského či obchodního zákoníku, takže bez bližší specifikace o jaký právní vztah se jednalo Vám asi konkrétnější odpověď na dotaz pod písmenem ad b) nepodám.

Zdravím Vás, mám za to, že tato exekuce není promlčená, neboť oprávněný podal návrh na nařízení exekuce v zákonné 10 leté lhůtě od právní moci exekučního titulu, tedy exekuční titul je z druhé poloviny roku 2007, návrh na nařízení exekuce mohl být podán do druhé poloviny roku 2017 a oprávněný návrh na nařízení exekuce podal v roce 2014, tedy včas. Pokud splňujete podmínky pro zastavení exekuce z důvodu Vaší nemajetnosti, podejte tedy k soudnímu exekutorovi návrh na zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti povinného dle ust. § 55 exekučního řádu ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu, (viz, minulá odpověď) a navíc je nutné v příloze doložit příjmy za minimálně uplynulých 12 měsíců, aby bylo jasné, že Vaše situace je neměnná.

Zdravím Vás, k dotazu ad c) a d) uvádím, že rozdíl jako laik poznáte jednoduše, neboť čtyřletá promlčecí doba počíná plynout ode dne splatnosti každého dílčího závazku, (např, každé jednotlivé splátky úvěru). Čtyřletá promlčecí doba je dána věřiteli k tomu, aby své právo vymáhal u soudu, lidsky řečeno, aby mohl na dlužníka podat žalobu k soudu. Desetiletá promlčecí doba je naopak relevantní až po vydání soudního rozhodnutí, které dlužník dobrovolně nesplní, typicky pokud žalovaný neuhradí to co hradit má dle pravomocného rozsudku řádně a včas, tak poté má oprávněný 10 let od právní moci na to, aby na tohoto dlužníka podal návrh na nařízení exekuce. Pokud to v této lhůtě stihne, je vše v pořádku, pokud však nikoli a dlužník (povinný) by vznesl námitku promlčení, má věřitel coby oprávněný smůlu a exekuce by měla být zastavena pro promlčení práva oprávněného tuto pohledávku po dlužníku exekučně vymáhat (tedy dle ust. § 268 odst. 1 písm h) občanského soudního řádu). K poslednímu dotazu uvádím, že přesně nevím jak funguje registr dlužníků, ale mám za to, že lidé co mají exekuce obvykle dluží vícero věřitelům, tak by samotné zastavení exekuce z důvodu promlčení práva vymáhat pohledávku exekučně nemělo vést k výmazu z registru dlužníků, neboť promlčený dluh trvá a Vy kdybyste byl dlužník tak jej můžete splatit (což v praxi nikdo neudělá) a nebo také ne, a nikdo po Vás nemůže splacení exekučně promlčeného dluhu po pravomocném zastavení exekuce požadovat. Na podrobnosti ohledně registru dlužníků bude nejlepší se zeptat přímo v bankách, neboť zaměstnanci bank s tímto registrem pracují.

Dobrý den, děkujeme za Vaše přání a přejeme Vám rovněž šťastný a úspěšný nový rok. K Vašemu prvnímu dotazu Vám sděluji, že exekuční návrh je po zastavení exekuce možno in eventum podat oprávněným znovu (i jinému exekutorovi), pokud pohledávka nebyla zcela vymožena. K Vašemu druhému dotazu Vám sděluji, že dle ust. § 640 občanského zákoníku se právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci se promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno, promlčecí doba je tedy desetiletá a počání běžet právní mocí rozhodnutí.

Dobrý den, pokud soudní exekutor vydal usnesení o zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti, v němž požaduje ve výrokové části úhradu nákladů exekuce, lze podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí odvolání proti dotčenému výroku s tím, že budete sporovat zavinění zastavení exekuce z důvodu Vaší nemajetnosti; v odvolání je třeba uvést, proč máte za to, že exekuce vůbec neměla být zahájena, tj. že oprávněný musel vědět, že dluh je nedobytný. O Vašem odvolání by rozhodoval odvolací orgán druhého stupně, tj. příslušný krajský soud nebo Městský soud v Praze. Osvobodit od úhrady nákladů exekuce však nelze, pokud je rozhodnutí, které Vás povinuje k jejich úhradě, pravomocné, jste povinen náklady exekuce uhradit.