Jak může spolumajitel nemovitosti zabránit exekuci na spoluvlastníka s dluhy - možnost odkoupení podílu nemovitosti?

Dobrý den, k Vašim dotazům uvádím: Nemovitost může nabýt jen jeden z dědiců v případě, že v dědickém řízení uzavře s druhým dědicem dědickou dohodu; pokud je druhý dědic v exekuci a vydá-li následně exekutor exekuční příkaz s tím, že tento majetek měl být zákonným podílem povinného dlužníka jako dědice z dědictví, pak první dědic má právo podat žalobu na vyloučení věci z exekuce a tato žaloba by měla být úspěšná. Věřitel dlužníka však může s úspěchem odporovat dohodě o vypořádání dědictví schválené pravomocným usnesením o dědictví, kterou dlužník (dědic) uzavřel v úmyslu zkrátit své věřitele; pokud by tato skutečnost nastala, exekutor by mohl vést exekuci přímo proti dědici, který dědický podíl místo dlužníka nabyl, avšak pouze prodejem tohoto podílu, nikoliv jinak (např. postižením jeho mzdy, apod.). Vyplacení podílu dědicem exekutorovi, jak uvádíte, možné není, zpeněžení majetku dlužníka v exekuci se řídí zákonem a je prováděno zpravidla prostřednictvím dražby.
Pokud nabydou nemovitost oba dědici do podílového spoluvlastnictví, má dědic jako dražitel v exekuci proti druhému dědici předkupní právo. Exekuce prodejem nemovitosti může být poměrně časově zdlouhavá, avšak záleží na konkrétním exekučním řízení, v němž by spoluvlastník jako zájemce o dražbu měl dostat konkrétní informace.

Dobrý den, v dané situaci by odpůrčí žalobu in eventum podával sám zkrácený věřitel, nikoliv exekutor, a to v řízení odlišném od řízení exekučního. Jiná věc je, že pokud by exekutor takto nabytý majetek druhého dědice (tedy dědice, který není postižen exekucí) postihl exekučním příkazem, může se vlastník podílu napadeného exekučním příkazem bránit podáním žaloby na vyloučení této věci z exekuce a tato žaloba by měla být úspěšná (i když s ohledem na nejednotnost judikatury toto nelze zcela s jistotou zaručit). Dle mého názoru je nejbezpečnější Vámi popsaný třetí způsob, tj. zděděný podíl následně vydražit v exekuci. Není pravda, že exekuce prodejem nemovité věci je vždy zdlouhavá, z praxe vím, že pokud spoluvlastník svůj zájem o dražbu podílu exekutorovi sdělí, a jsou-li splněny zákonné podmínky (zejména s ohledem na výši vymáhané pohledávky a ceny nemovitosti, resp. podílu, jakož i nemožnosti částku vymoci jinak), má exekutor i oprávněný velký zájem nemovitost (podíl) zpeněžit. Na druhou stranu je třeba připomenout, že o daný podíl může při dražbě usilovat více dražitelů, což by zvyšovalo při dražbě jeho cenu, avšak s ohledem na to, že jde „jenom“ o podíl, se toto často nestává, neboť dražitelé musí být k dražbě přihlášeni a složit dražební jistotu (vratnou v případě, že neuspějí), což jejich počet obecně snižuje.