Počet stránek ve webu: 47852

    1 1 1 1 1
    Hodnocení 5.00 (1 hlas)
    Osoba žijící v rodinném domě zakazuje vstup majiteli nemovitosti - jak se bránit?
    Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

    Po smrti matky jsme se všichni dědicové (otec + 4 děti) dohodli na převodu nemovitosti (rodinný dům) na otce. Přilehlé nemovitosti (dvůr + zahrada) jsou již z dřívější doby ve vlastnictví 4 dětí (sourozenců) stejným dílem. Otec daroval RD své vnučce a zřídil si věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti. V rodinném domě ale žije syn s družkou + otec. Nyní je otec nemohoucí a je třeba se o něj postarat. Syn s družkou o to nejeví zájem (přitom při převodu nemovitosti na vnučku péči o otce přislíbili). Majitelka (vnučka) zájem má, ale je jí bráněno se přestěhovat do své vlastní nemovitosti. Zbylí 3 sourozenci mají též zájem se o otce postarat, ale je jim bráněno do RD vstupovat. Je takové jednání ze strany syna a družky protiprávní? Může si otec, sic nemohoucí, ale plně svéprávný, domluvit služby charity, aby se o něj jezdili starat a pracovníkům charity nebylo bráněno vstoupit do RD ze strany syna a družky? Má syn s družkou, kteří v RD pouze bydlí, právo si umístit kamery při vstupech do domu? Mají právo nám bránit vstupovat na přilehlé pozemky (dvůr + zahrada), když jsou v našem spoluvlastnictví? Může nám (3 zbylým sourozencům) majitelka nemovitosti (pro nás neteř) či bratr s družkou bránit po smrti otce do domu vstupovat, přestože jsme v něm vyrostli a máme k místu vztah? Případně si vzít na památku osobní věci po rodičích? -nebo v tuto chvíli již věci patří neteři co by majitelce RD, nebo nám je otec může darovat za svého života? Může majitelka RD požadovat vystěhování obyvatelů, pokud s ní nemají uzavřenou smlouvu o pronájmu a užívání nemovitosti? Můžeme se nějak proti této situaci bránit? Děkuji za odpověď.

    Odpověď:

    Vaše situace je právně velmi složitá, protože zahrnuje několik různých právních vztahů – vlastnické právo k domu a pozemkům, právo na užívání nemovitosti, péči o otce a vztahy mezi rodinnými příslušníky. Pokusím se rozebrat jednotlivé otázky a nabídnout možná řešení.


    1. Právo syna a družky bránit přístup k otci a nemovitosti

    • Syn a jeho družka nemají právo vám bránit ve vstupu do domu, pokud majitelka RD (neteř) souhlasí s vaší přítomností.
    • Otec má zřízeno věcné břemeno užívání – to znamená, že má právo v domě dožít a užívat jej, ale nemůže rozhodovat o tom, kdo smí do domu vstoupit (to náleží majitelce RD).
    • Pokud otec souhlasí s návštěvami, může vám umožnit vstup do domu i bez souhlasu syna a družky.
    • Syn a družka nejsou vlastníky nemovitosti – pokud nemají uzavřenou nájemní smlouvu, užívají dům jen na základě „tolerance“ majitelky.

    Řešení:

    • Neteř (majitelka RD) může oficiálně umožnit přístup do domu vám i charitě.
    • Pokud syn s družkou fyzicky brání vstupu, může se neteř obrátit na policii nebo soud s žádostí o ochranu vlastnického práva.
    • Otec si může najmout pečovatelskou službu a ti mají právo vstoupit do domu, pokud o to otec stojí – syn s družkou tomu nemohou bránit.

    2. Kamery u vstupu do domu – mohou je syn a družka umístit?

    • Umístění kamer je problematické.
    • Pokud kamery snímají veřejný prostor (např. ulici nebo společné pozemky), musí splňovat podmínky ochrany osobních údajů podle GDPR.
    • Pokud snímají vchod do domu, dvůr a zahradu, kde máte spoluvlastnický podíl, nemohou vás bez vašeho souhlasu natáčet.

    Řešení:

    • Můžete požadovat odstranění kamer, pokud snímají váš majetek nebo vás omezují. Pokud syn s družkou odmítnou, je možné podat podnět na Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

    3. Přístup na dvůr a zahradu – mohou vám v tom bránit?

    • Dvůr a zahrada jsou ve spoluvlastnictví vás čtyř sourozenců.
    • Nikdo nemůže spoluvlastníkům bránit v přístupu ke společné nemovitosti.
    • Pokud syn s družkou brání vstupu, porušují vaše spoluvlastnická práva.

    Řešení:

    • Požádejte o soudní ochranu spoluvlastnického práva (žaloba na vydání nemovitosti nebo odstranění překážek v užívání).
    • Můžete vyžadovat i rozdělení užívání pozemku, pokud bude situace dlouhodobě neřešitelná.

    4. Vystěhování syna a družky – může to neteř udělat?

    • Majitelka domu (neteř) může požadovat vystěhování syna a jeho družky, pokud s nimi nemá nájemní smlouvu.
    • Pokud zde syn s družkou bydlí jen „ze zvyku“, nemají žádné právní nájemní právo a majitelka může požadovat jejich odchod.
    • Pokud odmítnou odejít, může se obrátit na soud se žalobou na vyklizení nemovitosti.

    Řešení:

    • Neteř by měla písemně vyzvat syna a družku k vystěhování s lhůtou na odchod.
    • Pokud neodejdou, může podat žalobu na vyklizení.

    5. Osobní věci po rodičích – kdo o nich rozhoduje?

    • Všechny věci v domě patří buď otci, nebo majitelce domu (neteři), pokud je otec daroval za života.
    • Otec má právo věci darovat za života komukoliv – pokud vám chce dát něco na památku, může to udělat hned.
    • Po smrti otce bude rozhodující dědické řízení – pokud otec něco vlastnil, bude to rozděleno mezi dědice.
    • Pokud majitelkou domu je neteř, může rozhodovat o věcech, které byly součástí domu, pokud je otec výslovně neprohlásil za svůj majetek.

    Řešení:

    • Požádejte otce, aby písemně sepsal, komu chce odkázat určité věci.
    • Pokud otec již něco daroval neteři, pak má právo rozhodnout o věcech v domě ona.

    6. Jak se bránit proti této situaci?

    1. Neteř by měla jasně vymezit svá práva jako majitelka RD.

      • Může umožnit vám i charitě přístup k otci.
      • Může syna a družku vyzvat k opuštění nemovitosti.
    2. Spoluvlastníci dvoru a zahrady (vy 3 sourozenci) by měli chránit své právo k pozemkům.

      • Pokud vám syn s družkou brání ve vstupu, můžete podat žalobu na ochranu vlastnictví.
    3. Otec by měl jasně sepsat, co komu patří.

      • Pokud si chcete uchovat památeční věci, měl by je darovat za svého života.
    4. Pokud syn a družka dělají problémy s péčí o otce, zkuste soudní cestu.

      • Otec může určit, kdo se o něj bude starat.
      • Pokud zanedbávají péči, je možné podat podnět na sociální úřad.

    Shrnutí

    Syn a družka nemají právo bránit vám ve vstupu do domu, pokud neteř jako majitelka RD souhlasí.
    Majitelka RD může požadovat vystěhování syna a družky, pokud s nimi nemá smlouvu.
    Syn a družka nesmí bránit spoluvlastníkům (3 sourozencům) ve vstupu na dvůr a zahradu.
    Otec může darovat osobní věci komukoliv za svého života.
    Pokud syn a družka blokují péči o otce, lze se obrátit na sociální úřad nebo policii.

    🔹 Doporučený postup:

    1. Neteř ať oficiálně vyzve syna a družku k odchodu.
    2. Pokud brání péči o otce, ať otec písemně pověří pečovatele.
    3. Pokud syn a družka brání vstupu na dvůr/zahradu, podejte žalobu na ochranu spoluvlastnických práv. Doporučuji využít služeb advokáta - www.AdvokatiKomora.cz 
    4. Otec ať určí, co komu daruje za života, aby předešel sporům po své smrti.
    Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.
    Komentáře pod články slouží k okomentování stránky. Pokud chcete poslat dotaz našim právníkům, pokračujte ZDE. Do komentářů prosíme nevkládejte dotazy. Děkujeme.

    Komentáře vytvořeny pomocí CComment

    Společný majetek manželů
    Rozvod manželství
    Vše o dědění a vydědění
    Proč se nevyplatí ignorovat dopisy

    Výživné, alimenty - nejčastější dotazy

    Vymáhání dluhů, směnky

    Strašák jménem exekuce
    Osobní bankrot (konkurz), oddlužení (insolvence) - informace
    Trvalé bydliště
    Omezení, zbavení svéprávnosti
    Proč se nevyplatí ignorovat dopisy

    Na co nezapomenout při stěhování