Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

Hitem poslední doby je zvýšený zájem snoubenců o obsah zkratky SJM.
Zkratka SJM znamená  společné jmění manželů – jednoduše řečeno souhrn majetku a závazků, které mezi manžely vzniknou v době trvání manželství.
Proč se právě tato zkratka stala hojně používanou? Odpověď je jednoduchá – kapitalismus a jeho lákadla. V dnešní době je moderní podnikat a pokud možno  rychle a jednoduše zbohatnout. Jenže bohatství není pro každého a kdo neumí s finančními prostředky nakládat, může problémy právě „díky“ SJM způsobit nejen sobě, ale svým nejbližším – nejdříve manželovi a sekundárně pak dětem.
Drtivá většina manželství nepochybně vzniká z velké lásky, ale odvěká pravda o tom, že jak jde o prachy, jde veškerá láska stranou, se pod slovo „manželství“ může podepsat zlatým písmem.

Účelem článku je přinést dostatečně komplexní informace o třech kouzelných písmenech - o SJM. Pojednat o vzniku, obsahu, změně a zániku SJM, o smlouvách vztahujících se k SJM a pravomoci soudu v této záležitosti jednat.

Společné jmění manželů není jediný termín, který měl v právní historii spoluvlastnický vztah vznikající mezi manžely označovat. Do novely Občanského zákoníku účinné od roku 1998 se používal název „bezpodílové spoluvlastnictví manželů (BSM) “. V podstatě se jedná o obdobné instituty – oba souvisí s pojmenováním majetkových vztahů mezi manžely. V judikatuře soudů se můžeme sice dočíst, že pojem SJM je obsahově širší než BSM, ale když se bude rozvádět manželství vzniklé před změnou terminologie a v němž tedy vzniklo BSM, soud bude majetkovou otázku řešit podle pravidel aktuální právní úpravy. Rozdílnost obou institutů není nijak markantní, ale i tak nemůžeme mluvit o stoprocentní shodnosti. Důležité je, že zaniklo-li (dohodou manželů nebo soudem) BSM před účinností novely, novelizováním tohoto institutu se neobnovuje a nepřevádí se na SJM.

 

Co je to společné jmění manželů SJM?

Obsah společného jmění manželů je v zákoně vymezen jak pozitivně, tak negativně – tedy občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) vyjmenovává, co společným jměním manželů je a co není.

Společné jmění manželů tvoří:
a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství
b) dluhy  převzaté  za trvání manželství

c) zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů

d) podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví.

Jak je uvedeno, společné jmění manželů je pojem pro majetek, který oba manželé nabyli za trvání manželství. I v případě, že manželé nezmění rozsah svého společného jmění manželů, vždy budou mít majetek, který bude výlučně jejich.

Společné jmění manželů netvoří:
a) majetek:

• který nabyl  darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů,   ledaže dárce nebo zůstavitel projevil jiný úmysl
• kteerý nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho  výlučnému vlastnictví
• který  slouží osobní potřebě jednoho z manželů
• který nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech
• který nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku
• věci vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka (restituovaný majetek)

b) dluhy:

• týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich
• které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého manžela, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny

Př: Dva mladí lidé uzavřou manželství a od toho okamžiku se veškeré úkony každého z nich začnou nějak projevovat na obsahu SJM - např. koupí si auto a na hypotéku opatří dům se zahradou. Takže se může stát, že za rok manželství mají majetek v hodnotě 500 000 Kč (auto) a závazek 5 000 000 Kč (hypotéka). A je jedno, že manžel chtěl auto za poloviční cenu, ale podlehl přání manželky a má auto s moderní výbavou za dvojnásobnou cenu. A je jedno, že manželka nechtěla honosný moderní dům, ale chtěla bydlet ve vile svých rodičů z 19. století a bez hypotéky. Kdyby se teď manželství rozvedlo a mezi manžely neexistovala shoda o rozdělení majetku – auto se rozdělí na půl a hypotéka se rozdělí na půl. A fakta, že jeden z nich něco chtěl a nechtěl jinak, jsou irelevantní, protože nakonec jeden podlehl naléhání druhého. To je první úskalí SJM.

Hned v úvodu je třeba vysvětlit si několik pojmů navazujících na pojem společné jmění manželů. Tím prvním je pojem „obvyklé vybavení rodinné domácnosti“.   Problematiku obvyklého vybavení rodinné domácnosti vymezují § 698 a 699 občanského zákoníku. Jedná se o soubor movitých věcí, které běžně slouží nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů. Není přitom důležité, zda jednotlivé věci náleží oběma manželům nebo jen jednomu z nich.

 

Jedná se tedy o věci, které jsou standardně v každé domácnosti, např. odpadkový koš, kuchyňský stůl a židle, gauč, spotřebiče apod. Termín „obvyklé vybavení rodinné domácnosti“ souvisí s termínem „zúžení SJM“, o kterém bude pojednáno v dalším textu. Judikatura dlouhodobě zastává právní názor, že obsah obvyklého vybavení rodinné domácnosti je třeba vykládat v souvislosti s konkrétním případem, tedy konkrétním SJM, které se vypořádává. Není třeba se zbytečně bát této šalamounské věty.
Nelze přesně vymezit, co je vlastně obvyklé vybavení rodinné domácnosti, protože v každé rodině je obvyklé něco jiného (v židovské rodině budou obvyklým vybavením domácnosti sedmiramenné svícny, kdežto v katolické rodině takové věci očividně obvyklé příliš nebudou a nebudou ani součástí pojmou obvyklé vybavení rodinné domácnosti).

K nakládání s věcí, která je součástí obvyklého vybavení rodinné domácnosti, potřebuje manžel souhlas druhého manžela. To neplatí, jedná-li se o věc zanedbatelné hodnoty.  

Opustí-li manžel rodinnou domácnost s úmyslem učinit tak trvale a odmítá se vrátit, může žádat, aby mu manžel vydal to, co patří k obvyklému vybavení rodinné domácnosti a náleží výhradně jemu. Co náleží manželům společně, si manželé rozdělí rovným dílem, ledaže to povaha věcí vylučuje. V takovém případě se použijí obecná ustanovení občanského zákoníku o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

 

Správa společného jmění manželů v zákonném režimu

 

Společné jmění manželů a jeho správa ve smluveném režimu

• režimu oddělených jmění - v režimu oddělených jmění smí každý z manželů nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela
• režimu vyhrazujícímu vznik SJM ke dni zániku manželství
• režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu SJM v zákonném režimu

Podle občanského zákoníku platí, že je-li pro to závažný důvod, soud na návrh jednoho z manželů SJM zruší nebo zúží jeho stávající obsah. Závažným důvodem je vždy skutečnost, že:

Závažným důvodem může být i to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.  

Režim založený rozhodnutím soudu lze změnit smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu.  

Rozhodnutí soudu o změně, zrušení nebo obnovení SJM svými důsledky nesmí vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a svým obsahem nebo účelem se nesmí dotknout práv třetí osoby, ledaže by s rozhodnutím souhlasila. Rozhodnutím soudu také nelze vyloučit ani změnit ustanovení upravující obvyklé vybavení rodinné domácnosti.

 

Jedná-li manžel při správě SJM způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci či manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí SJM, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude SJM spravováno.  


Co je to obvyklá správa majetku v SJM
Tak nejprve pár slov k obvyklé správě. Za obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů lze z praktických důvodů považovat právní dispozice s majetkem nižší hodnoty, kdy nejsou zásadně podstatným způsobem dotčena majetková práva opomenutého manžela. K úkonům, které učiní jeden z manželů, v rámci obvyklé správy se nevyžaduje prokazatelný souhlas druhého manžela s těmito úkony. Na druhou stranu - pokud jeden z manželů nesouhlasí s konáním druhého, může se obrátit na soud a požadovat, aby bylo zjištěno, zda se jedná o nakládání s majetkem obvyklé (tedy souhlasem nepodmíněné) nebo o správu nikoliv obvyklou (a tedy souhlasem podmíněnou). Tímto způsobem by se nespokojený manžel mohl domáhat zneplatnění úkonů, které byly druhým manželem provedeny a s nimiž ten první nesouhlasil.

A co je to ostatní záležitosti neboli správa nikoliv obvyklá
A vysvětlení pojmu „ostatní záležitosti neboli správa nikoliv obvyklá“ - za nikoli obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů lze považovat převod vlastnického práva vyšší hodnoty ve prospěch třetí osoby (převod obchodního podílu, který mají manželé v SJM). Dále je správou nikoliv obvyklou převod vlastnictví věci nebo převod jiného majetkového práva (např. zástavního práva nebo práva plynoucího z věcného břemene) větší hodnoty ve prospěch třetí osoby. V těchto případech se nejedná o obvyklou správu společné věci (práva), protože věc nebo právo je zcizeno (prodáno či koupeno) a takové právní úkony se považují za správu majetku nikoliv obvyklou. Platnost úkonů učiněných jedním manželem při správě majetku v SJM nikoliv obvyklé je podmíněna souhlasem druhého manžela.
Souhlas se správou majetku daný jedním manželem druhému je další věcí, kterou je třeba zabývat se trochu podrobněji. Předesílám, že souhlas k určitému nakládání s majetkem je nutný k nakládání s majetkem ve společném jmění manželů, ale není nutný k nakládání s majetkem ze SJM vyloučeným (věci nabyté před manželstvím, zděděný majetek, věci osobní potřeby apod.). Soudní praxe dlouhodobě zastávala názor, že souhlas stačí ústně, dokonce i konkludentně (tzn. ani písemně, ani ústně, prostě obyčejnou akceptací situace). Podle tohoto výkladu nevadilo, že úkon, který bude jedním z manželů proveden, musí ze zákona mít písemnou formu – souhlas druhého manžela postačoval ústní a konkrétní právní úkon byl platný. Naštěstí se praxe postupně odklonila od této interpretace a nyní vyžaduje, aby souhlas manžela týkající se majetku ve společném jmění manželů byl ve formě buď pro úkon sjednané nebo zákonem vyžadované.
Jak bylo uvedeno výše, je souhlas druhého manžela třeba i v situacích, kdy jeden z manželů chce závazkem nepřiměřeným poměrů manželství zatížit SJM.

A protože nic není bez sankce je třeba myslet na fakt, že poruší-li manžel povinnost vyžádat si souhlas druhého z nich k dispozicí s majetkem ve společném jmění manželů vyšší hodnoty, odpovídá opomenutému manželovi za škody vzniklé.

Navíc je důležité mít na paměti, že úkon v rámci správy majetku v SJM nikoliv obvyklé provedený bez souhlasu manžela je neplatný – ale neplatný relativně. Relativní neplatnost úkonu znamená, že úkon je platný, pokud se strana oprávněná (v našem případě manžel, který měl k úkonu dát souhlas) nedovolá neplatnosti. Tudíž manžel, který byl opomenut, se musí obrátit na soud a podat návrh na prohlášení neplatnosti úkonu, a to ve lhůtě 3 let od doby provedení úkonu. A úkon provedený jedním z manželů bez souhlasu druhého bude po provedeném dokazování rozhodnutím soudu prohlášen za neplatný. Pokud se opomenutý manžel na soud neobrátí v uvedené lhůtě, úkon nebude neplatným.

Př. Otakar má se svou manželkou v SJM vrak auta v hodnotě 100 000 Kč.
a)
Náhodně dostane možnost tento vrak výhodně prodat za 150 000 Kč. Chtěl-li by prodej uskutečnit a sepsat písemně smlouvu o prodeji (zcizení) věci, musel by mít k dispozici písemný souhlas manželky s provedením prodeje. Vzhledem k tomu, že se jedná o převod práva vyšší hodnoty je tento případ správou majetku nikoliv obvyklou. Pokud si od manželky souhlas nevyžádá nebo přes výslovný nesouhlas vrak prodá, vystavuje se riziku, že manželka podá žalobu na soud a rozsudkem bude prodej prohlášen za neplatný.
b)
Soused se mu nabídne, že k vraku auta přidělá kola za symbolickou odměnu – basu piv, aby s ním Otakar mohl zajet do garáže. V tomto případě se nebude jednat o správu nikoliv obvyklou – nedochází ke zcizení, pouze k údržbě a opravě věci, která zůstane v SJM. Tentokrát souhlas nebude třeba.

Vznik SJM je v podstatě nevyhnutelný – rozdílné jsou jen okamžiky, kdy SJM může vzniknout, a v návaznosti na to i jeho obsah.

SJM vznikne buď k okamžiku uzavření manželství nebo ke dni zániku manželství. První případ vzniku SJM je automatický, pokud se manželé smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu nedohodnou na vyhrazení vzniku společného jmění manželů, a to zcela nebo zčásti, ke dni zániku manželství.

Obvykle vzniká společné jmění manželů ke dni vzniku manželství. Proto se na  tomto místě se budu zabývat tou druhou variantou vzniku – tedy vznikem SJM ke dni zániku manželství. SJM bude mít v tomto případě tzv. jepičí život, protože vznikne až zánikem manželství a v podstatě okamžitě na to zanikne a bude se vypořádávat. O co se tedy konkrétně jedná? Zánikem manželství dojde k tomu, že majetek obou manželů nabytý v době trvání manželství a existující v tento okamžik (tedy v okamžik zániku manželství), se kterým doposud zacházeli buď jako se svým majetkem nebo majetkem v podílovém spoluvlastnictví, se spadne do SJM a soud přistoupí k jeho vypořádání podle zásad stanovených zákonem. Samozřejmě nespadne do SJM všechno – výlučný majetek je pořád výlučným majetkem (viz výše – např. majetek zděděný, věci osobní potřeby apod.)
Nutno podotknout, že příliš častou variantou smluvní úpravy SJM tento způsob není.

Př. Renata je budoucí dědička ovocného sadu, který svépomocí obhospodařovává  – za obvyklých okolností dědictví nespadá do SJM, ze zákona patří do výlučného majetku a do SJM by bylo možné ho začlenit jedině smlouvou o rozšíření SJM. Za manžela si vezme Filipa, majitele velké zemědělské usedlosti. Předtím než uzavřou manželství se dohodnou, že si rozšíří SJM a zároveň vyhradí vznik SJM ke dni zániku manželství. To znamená, že pořád si každý pracuje „na svém“. Renata časem zdědí ovocný sad. Několik spokojených let manželé tvoří fungující domácnost a jejich majetky vzkvétají. Jenže všechno jednou musí skončit a Renata se rozhodne manžela kvůli mladšímu muži opustit. Dnem rozvedení manželství vznikne SJM, a to  SJM rozšířené – bude se tedy vypořádávat jak Renatin zděděný ovocný sad, tak Filipovo hospodářství. Cena tohoto majetku bude určena podle ceny, kterou majetek má v době vzniku SJM.

Obsah SJM v nejširší podobě znamená majetek a závazky nabyté za trvání manželství (jak již bylo opakovaně řečeno). Manželé ovšem mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit rozsah společného jmění manželů.

ROZŠÍŘENÍ SJM:
Rozšířit SJM znamená, že se manželé smluvně dohodnou na tom, že majetek, který zákon určuje jako majetek výlučný (např. majetek nabytý před manželstvím jedním z nich, věci osobní potřeby, dědictví či restituovaný majetek apod.) se stane majetkem společným, majetkem spadajícím do SJM.

Výhody a nevýhody takové úpravy zákonného rozsahu SJM:

• výhodou může být větší množství rozdělovaného majetku v případě rozvodu, a to zejména pro toho z manželů, který do manželství vstupoval nemajetný nebo s téměř nulovým majetkem
• nevýhodu lze spatřovat v tom, že může dojít k situaci, kdy majetek, který by byl za standardní situace bezpečně jednoho z manželů a nemohl by být postižen exekucí způsobenou druhým manželem, je přesunut do SJM a jeho osud může být nejistý

Př. Jitka byla dcerou bohatých rodičů a navíc si svědomitě od svých osmnácti let spořila stavební spoření. Za dvacet let spoření se jí podařilo nashromáždit pěknou kupu peněz a koupila si malý byt na okraji města. Za dva roky na to, potkala svého budoucího manžela, který byl zcela nemajetný. Jitka se rozhodla, že s mužem bude sdílet všechno, co je její teď (byt) a v budoucnu ještě bude (dědictví po rodičích), a u notáře tedy oba dva podepsali smlouvu o rozšíření SJM. Za obvyklých okolností (tedy kdyby se oni dva vzali bez předchozího sepsání této notářské smlouvy) by Jitka byla až do smrti jedinou a výlučnou majitelkou bytu. Tím, že bylo SJM rozšířeno o Jitčin majetek nabytý před trváním manželství, tak je byt  ve vlastnictví obou manželů a v případě rozvodu se bude vypořádávat – tedy dělit mezi oba dva.

ZÚŽENÍ SJM:
Zúžením SJM se označuje situace opačná – manželé se dohodnou na tom, že ze SJM bude vyloučen majetek a závazky vzniklé v době trvání manželství, a to buď veškerý či jenom některý majetek a závazky. A tento majetek vyloučený z SJM bude majetkem jenom jedno z nich nebo ho budou mít oba a budou podílovými spoluvlastníky. Třeba podotknout proč zákon mluví o zúžení a nikoliv rozdělení či zrušení SJM. Ze zákona není možné vyloučit ze společného jmění manželů tzv. obvyklé vybavení rodinné domácnosti (např. spotřebiče, gauč, kuchyňský stůl a židle apod.). Proto používáme termín zúžení, protože v SJM přece jenom něco zůstane vždy a nevyhnutelně.

Výhody a nevýhody zúžení SJM:

• velkou výhodou je určitá bezpečnost před neuváženým zadlužováním se jednoho z manželů – majetek, o nějž SJM bylo zúženo je buď ve výlučném vlastnictví každého z manželů (a tudíž dluhy, které si sám nenadělá, nepostihnou jeho ekonomické zajištění) nebo ve spoluvlastnictví (a tudíž může dluh druhého manžela zatížit maximálně podíl, který mu ze společné věci náleží)
• nevýhoda může spočívat právě v tom, že když jeden z partnerů nezvládne svou finanční situaci a druhý manžel ho dobrovolně nepodpoří a nepomůže mu, zůstanou na něm dluhy, které si nadělal

Př. Petra s Pavlem se rozhodli vzít. Petra si dobře uvědomovala, že Pavel má nezkrotného a podnikavého ducha a o světě smýšlí příliš idealisticky. Předpokládala, že se jednou rozhodne podnikat, a protože je to pořádný dobrák nepůjde jeho podnikání od zisku k většímu zisku. Po vzájemné dohodě se rozhodli, že u notáře sepíšou smlouvu o zúžení SJM. Oba tak budou mít stále každý svůj majetek a svoje závazky, popř. když si budou něco pořizovat dohromady budou podílovými spoluvlastníky. Petra je uchráněná negativních důsledků Pavlova případného riskantního podnikání, a tak i kdyby se v nejhorším případě Pavel dostal do dluhů a zaklepal u nich jednoho dne exekutor, pořád je Petřin majetek v bezpečí a stejně tak i její podíly na jejich majetku ve spoluvlastnictví. Exekucí by byl postižen jenom Pavlův majetek a jenom Pavlův podíl na společných věcech.

Rozšířením a zúžením SJM mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.
Nutno neopomenout, že smlouva, která rozšíří či zúží SJM musí mít formu veřejné listiny  – nelze ji tedy sepsat doma na kus papíru a strčit do šuplíku.

Důležitou informací, která zde již byla zmíněna, je ta, že  smlouva o SJM se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila. Smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky.

Notářská odměna, poplatek za zúžení SJM:

Hodnota majetku	Odměna notáře
Do 100 000 Kč	2 % z hodnoty majetku
Do 500 000 Kč	2 000 Kč + 1,2 % z částky převyšující 100 000, - Kč
Do 1 000 000 Kč	6 800  Kč + 0,6 % z částky převyšující 500 000, - Kč
Do 3 000 000 Kč	9 800 Kč + 0,3 % z částky převyšující 1 000 000, - Kč
Zdroj: Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví

Zdaleka ne na všem se lidé v životě jsou ochotní dohodnout. I v našem případě platí, že když selže dobrá vůle, má soud právo posledního slova.
Soud může ze závažných důvodů v době manželství na návrh některého z manželů zúžit společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Těmi závažnými důvody například mohou být – závislost jednoho z manželů na alkoholu či hraní automatů, opakované zadlužování, dlouhodobé nepodílení se jednoho z manželů na úhradách spojených s náklady rodiny na život apod.
A nemusí se jednat pouze o uvedené závažné důvody, které již nastaly, ale soudní cestou lze poskytnout ochranu majetku jednoho z manželů zúžením SJM i preventivně. Tedy v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti.
Tento fakt je dostatečným rizikem a obavy z nevydařeného podnikání a zatížení SJM (a potažmo druhého manžela) astronomickými dluhy jsou více než na místě. Proto i v tomto případě soud na návrh jednoho z manželů může SJM zúžit (opět až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti). Je-li podnikatelská činnost po rozhodnutí soudu vykonávána podnikatelem společně nebo za pomoci manžela, který není podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném písemnou smlouvou; příp. se příjmy rozdělí rovným dílem.

Jak je možné vrátit zúžení do původního stavu? Jestliže o zúžení společného jmění manželů bylo rozhodnuto soudem, může být rozšířeno do předchozího rozsahu jen rozhodnutím soudu vydaným na návrh jednoho z manželů.

Ochrana třetích osob v souvislosti se SJM

Podle občanského zákoníku platí, že vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání SJM, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je součástí SJM. Vznikl-li však dluh jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který vůči věřiteli projevil nesouhlas bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být SJM postiženo jen do výše, kterou by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo SJM zrušeno a vypořádáno podle § 742 občanského zákoníku. To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné, jde-li o dluh z protiprávního činu nebo v případě že dluh vznikl ještě před uzavřením manželství.  

Je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými došlo ke změně (zúžení či rozšíření) SJM, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí SJM, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo.

 

Zákon předpokládá, že závazky a majetek nabytý za trvání manželství je majetek spadající do SJM. Pokud není prokázán opak (není předložena příslušná notářská smlouva nebo není prokázáno, že se jedná o výlučný majetek jednoho z manželů), má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství – tzv. presumuje se, že daný majetek nebo závazky jsou součástí SJM. A v případě zániku manželství a vypořádávání SJM se s ním tak bude nakládat. V čem je tento předpoklad nebezpečný je to, že před soudem se těžko prokazuje skutečnost, že správa majetku jedním manželem (ať už zcizování věcí a práv či zatěžování SJM závazky) byla prováděna bez souhlasu druhého manžela, ačkoliv právoplatnost úkonů byla existencí takového souhlasu podmíněna – soud předpokládá (presumuje), a není-li před ním prokázán opak tak i považuje za pravdivé, že daný závazek či majetek patří do SJM.

Společné jmění manželů zaniká společně se zánikem manželství.
Je-li společné jmění manželů zrušeno, zanikne-li nebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se vypořádání dosud společných povinností a práv manželů. Při něm se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek.
Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem.

Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a rodinnou domácnost  a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění.

Dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva.   Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Nevyžaduje-li dohoda o vypořádání písemnou formu a požádá-lio to jeden z manželů, doručí mu druhý manžel potvrzení o tom, jak se vypořádali.

 

Dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy bylo SJM zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda byla dohoda uzavřena před anebo po zúžení, zrušení či zániku SJM. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu (například do katastru nemovitostí), nabývá dohoda v části týkající se této věci právních účinků zápisem do veřejného seznamu.  

Co když jeden z manželů nesouhlasí s vypořádání SJM dohodou
Neprovede-li se vypořádání SJM dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud. O vypořádání SJM rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku SJM.
Navíc je třeba ještě vzít v úvahu případné třetí osoby, zejména věřitele. Práva třetích osob (například věřitelů) nesmí být dohodou manželů o vypořádání SJM nijak dotčena. To znamená, že dohodu nelze uzavřít tak, aby jednomu z manželů zůstaly závazky a neměl je z čeho uspokojit a druhému majetek bez závazků. Tímto způsobem by šlo „formálním rozvodem“ docílit obejití věřitelů a jejich pohledávky učinit nedobytnými. Bylo-li vypořádáním SJM právo třetí osoby dotčeno, může se tato osoba domáhat toho, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné.

Ačkoliv se manželé nedohodnou a nebude existovat soudní rozhodnutí o vypořádání, není možné si myslet, že by majetek spadající do SJM zůstal ležet ladem napořád. Se zánikem manželství (dnem úmrtí jednoho z manželů, dnem právní moci rozhodnutí o rozvedení manželství) je spojen i okamžik zániku SJM. Od něj se počítá tříletá lhůta, ve které dojde buď k dohodě o vypořádání nebo bude podán návrh na vypořádání SJM rozhodnutím soudu. Nedojde-li k vypořádání některým z uvedených způsobů v této lhůtě, platí tzv. fikce vypořádání SJM. To znamená, že SJM bude vypořádáno bez dalšího (dohody nebo soudního rozhodnutí) následovně:

Movité věci:
jsou ve vlastnictví toho z manželů, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá.

Nemovité věci, nemovitosti:
Ostatní movité věci a nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví a  podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

Takže není radno si jednoho dne sbalit kufry, odejít z domu, nechat se rozvést a léta neřešit majetkové vypořádání – kromě obsahu těch kufrů by veškerý majetek a závazky se dělil na poloviny.

O tom, že manželství není jednoduchou záležitostí není třeba dvakrát hovořit. Kromě emocionálních vazeb je spojené s ekonomickou propojeností dvou lidí. Svět je plný pozlátek a lidé jsou různí – sobečtí, bezohlední, omylní, důvěřiví nebo marniví.
A hlavně se lidé mění. Příliš často se stává, že nezvládnou sebe a svým jednáním (nezdařené podnikání, alkohol a jiné toxikomanie apod.) berou ke dnu i ty, které si před pár lety s láskou braly a slibovali jim úctu a věrnost. Proto je v zájmu obou stran, aby si jednoho dne sedli a dohodli se na tom, že jejich první společná cesta povede k notáři a ta druhá k oltáři. A kdo nechce s nejbližším člověkem mluvit o svých plánech a aktivitách, které se tak jako tak projeví na stavu jejich budoucího společného jmění manželů, před svatbou, tak po svatbě už s tím nezačne.

Je možné Vás v první řadě uklidnit, neboť zcela bezmocná rozhodně nejste. Soudní řízení o vypořádání SJM se řadí do skupiny tzv. judicium duplex, tzn. že zde mají oba bývalí manželé postavení žalobců i žalovaných. V této souvislosti je proto dobré si uvědomit, že:
1/ Tím, že Váš bývalý manžel podal žalobu na vypořádání SJM, již stejnou žalobu nemůžete podat Vy (podání vzájemných žalob je tedy vyloučeno, resp. později podaná žaloba by byla soudem přiřazena k již probíhajícímu řízení, dvě paralelní soudní řízení by tedy probíhat ve stejné věci nemohla).
2/ Z výše uvedeného vyplývá, že Vy i Váš bývalý manžel máte v řízení o vypořádání SJM postavení žalobců (resp. navrhovatelů dle § 96 Občanského soudního řádu), tj. že Váš bývalý manžel nemůže volně disponovat s žalobním návrhem. K zastavení soudního řízení z důvodu zpětvzetí žaloby by mohlo dojít pouze v případě, že byste s tímto zpětvzetím souhlasila i Vy (neboť máte rovněž postavení žalobce, viz výše). Pokud se tedy Váš bývalý manžel pokusí vzít svou žalobu zpět (o čemž budete soudem vyrozuměna), lze Vám doporučit s tímto krokem nesouhlasit a trvat na soudním vypořádání SJM (nesouhlas je přitom vhodné odůvodnit, ve Vašem případě je samozřejmě dostačující poukaz na blížící se či již uplynulou zákonnou tříletou lhůtu od rozvodu manželství a z toho plynoucí fikci vypořádání, která by vůči Vám měla nespravedlivé účinky).
3/ Jakožto žalobce můžete označovat majetek, který se má stát předmětem vypořádání SJM. Toto platí samozřejmě pouze v případě, že Váš bývalý manžel ve své žalobě opomněl nějakou část SJM zmínit. Pokud by nějaký majetek (který byl součástí SJM, totéž platí i o dluzích) nebyl v soudním řízení vypořádán, uplatnila by se v jeho případě zákonná domněnka vypořádání (po uplynutí 3 let od rozvodu manželství), což je stav, který Vám samozřejmě nelze doporučit. Je proto vhodné doručit soudu co nejpodrobnější seznam majetku spadajícího do SJM
. 4/ Značnou výhodu pro Vás představuje § 153/2 Občanského soudního řádu, dle něhož může soud v řízení o vypořádání SJM překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, tzn. že ve Vašem případě Vám může soud přiřknout (s ohledem na skutečnost že o nabytí většiny majetku v SJM jste se zasloužila Vy) i více, než jste sama navrhla ve svém vyjádření k žalobě bývalého manžela.

Co když jeden z manželů nesouhlasí s vypořádání SJM dohodou