Vlastním pozemek, na kterém má soused služebnost chůze a jízdy jelikož je to jediný možný vstup na jeho pozemek. Pozemek je veden v katastru nemovitostí jak orná půda. Mám vlastně dva dotazy. 1. Mám právo tento pozemek zorat? 2. Jaké jsou moje povinnosti vzhledem k zimní údržbě, když pozemek jako cestu pro chůzi a jízdu osobně nevyužívám a proto na něm ani neodklízím sníh?
Věcné břemeno, služebnost
Musím majitel pozemku odklízet sníh pokud má služebnost chůze a jízdy?
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zobrazení: 108
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Mohu zorat pozemek s právem chůze a jízdy pro jinou osobu?
Podstatou každé služebnosti je povinnost vlastníka služebné věci (zde pozemku) ve prospěch jiného něco trpět nebo se něčeho zdržet (jak to vyplývá z § 1257/1 občanského zákoníku).
V případě služebnosti stezky a cesty je nutné vyjít rovněž z § 1277 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Plocha pro výkon služebnosti stezky, cesty … musí být přiměřená potřebě a místu. Stanou-li se stezka, cesta … působením náhody neschůdnými, lze se domáhat, aby byla vykázána náhradní plocha, než budou uvedeny v předešlý stav.“
Je zřejmé, že rozoráním celého pozemku byste sousedovi výkon služebnosti přinejmenším ztížil (a možná i zcela znemožnil) – jednalo by se proto o protiprávní postup (jelikož byste tím porušil svou základní povinnost strpět výkon předmětných služebností). V takovém případě by se mohl soused samozřejmě právně bránit (§ 1259 občanského zákoníku).
2/ Jaké jsou moje povinnosti vzhledem k zimní údržbě, když pozemek jako cestu pro chůzi a jízdu osobně nevyužívám a proto na něm ani neodklízím sníh?
V první řadě je nutné nahlédnout do smlouvy, jejímž prostřednictvím byly předmětné služebnosti zřízeny – je možné, že Vaše povinnosti jsou tam popsány podrobněji.
Pakliže smlouva o zřízení služebnosti o údržbě služebného pozemku mlčí, je nutné vyjít z § 1277 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Stanou-li se stezka, cesta … působením náhody neschůdnými, lze se domáhat, aby byla vykázána náhradní plocha, než budou uvedeny v předešlý stav.“
Co se týče nákladů na provádění údržby, lze vyjít z § 1263 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
Oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet.“
Občanský zákoník pak ve svém § 1276/3 zakotvuje speciální úpravu pro služebnost cesty:
„Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.“
Pakliže tedy svůj pozemek jako stezku a cestu vůbec nevyužíváte, měl by se finančně na údržbě podílet pouze Váš soused.
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník