Počet stránek ve webu: 43.470

Pracovní právo

Kategorie: Pracovní doba, řád, kázeň, náplň práce
Zveřejněno: 27. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Podala jsem dnes 25.10.2010 svému zaměstnavateli výpověď z pracovního poměru s 2 měsíční výpovědní lhůtou, která začne běžet 1.11. a pracovní poměr tak bude skončen k 31.12.2010. Zaměstnavatel mi před potvrzením přijetí výpovědi předal směny na následující 2 měsíce a žádal jejich potvrzení podpisem. Směny ale byly navrženy každý den do 20 hod., od úterý do soboty každý týden. Navíc má zaměstnavatel 6 poboček jenom v Praze a jako místo výkonu ve směnách uvedl salóny v Praze ČR.
Protože jsem samoživitelka a moje 6ti letá dcera je školou povinná, i když využíváme plně družinu, nejpozději do 17:30 ji musím vyzvednout. Již při nástupu do zaměstnání došlo mezi mnou a zaměstnavatelem k ústní dohodě, kde bylo k této skutečnosti přihlédnuto a moje směny byly plánovány každý pracovní den max. do 17 hod.
Kategorie: Pracovní doba, řád, kázeň, náplň práce
Zveřejněno: 27. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Podala jsem dnes 25.10.2010 svému zaměstnavateli výpověď z pracovního poměru s 2 měsíční výpovědní lhůtou, která začne běžet 1.11. a pracovní poměr tak bude skončen k 31.12.2010. Zaměstnavatel mi před potvrzením přijetí výpovědi předal směny na následující 2 měsíce a žádal jejich potvrzení podpisem. Směny ale byly navrženy každý den do 20 hod., od úterý do soboty každý týden. Navíc má zaměstnavatel 6 poboček jenom v Praze a jako místo výkonu ve směnách uvedl salóny v Praze ČR.
Protože jsem samoživitelka a moje 6ti letá dcera je školou povinná, i když využíváme plně družinu, nejpozději do 17:30 ji musím vyzvednout. Již při nástupu do zaměstnání došlo mezi mnou a zaměstnavatelem k ústní dohodě, kde bylo k této skutečnosti přihlédnuto a moje směny byly plánovány každý pracovní den max. do 17 hod.
Kategorie: Pracovní doba, řád, kázeň, náplň práce
Zveřejněno: 27. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Podala jsem dnes 25.10.2010 svému zaměstnavateli výpověď z pracovního poměru s 2 měsíční výpovědní lhůtou, která začne běžet 1.11. a pracovní poměr tak bude skončen k 31.12.2010. Zaměstnavatel mi před potvrzením přijetí výpovědi předal směny na následující 2 měsíce a žádal jejich potvrzení podpisem. Směny ale byly navrženy každý den do 20 hod., od úterý do soboty každý týden. Navíc má zaměstnavatel 6 poboček jenom v Praze a jako místo výkonu ve směnách uvedl salóny v Praze ČR.
Protože jsem samoživitelka a moje 6ti letá dcera je školou povinná, i když využíváme plně družinu, nejpozději do 17:30 ji musím vyzvednout. Již při nástupu do zaměstnání došlo mezi mnou a zaměstnavatelem k ústní dohodě, kde bylo k této skutečnosti přihlédnuto a moje směny byly plánovány každý pracovní den max. do 17 hod.
Kategorie: Pracovní doba, řád, kázeň, náplň práce
Zveřejněno: 27. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Podala jsem dnes 25.10.2010 svému zaměstnavateli výpověď z pracovního poměru s 2 měsíční výpovědní lhůtou, která začne běžet 1.11. a pracovní poměr tak bude skončen k 31.12.2010. Zaměstnavatel mi před potvrzením přijetí výpovědi předal směny na následující 2 měsíce a žádal jejich potvrzení podpisem. Směny ale byly navrženy každý den do 20 hod., od úterý do soboty každý týden. Navíc má zaměstnavatel 6 poboček jenom v Praze a jako místo výkonu ve směnách uvedl salóny v Praze ČR.
Protože jsem samoživitelka a moje 6ti letá dcera je školou povinná, i když využíváme plně družinu, nejpozději do 17:30 ji musím vyzvednout. Již při nástupu do zaměstnání došlo mezi mnou a zaměstnavatelem k ústní dohodě, kde bylo k této skutečnosti přihlédnuto a moje směny byly plánovány každý pracovní den max. do 17 hod.
Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
Zveřejněno: 26. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Naše firma zaměstnala v únoru 2010 pracovníka.který v červnu dal výpověd a k 31.8. 2010 odešel. Potuď bez problémů. Při zjištování vzájemných závazků bylo následovně zjištěno:
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2)  V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
Zveřejněno: 26. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Naše firma zaměstnala v únoru 2010 pracovníka.který v červnu dal výpověd a k 31.8. 2010 odešel. Potuď bez problémů. Při zjištování vzájemných závazků bylo následovně zjištěno:
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2)  V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
Zveřejněno: 26. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Naše firma zaměstnala v únoru 2010 pracovníka.který v červnu dal výpověd a k 31.8. 2010 odešel. Potuď bez problémů. Při zjištování vzájemných závazků bylo následovně zjištěno:
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2)  V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
Zveřejněno: 25. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Máme na Vás dotaz ohledně dovolené. S kolegou pracujeme na podobných pozicích s plným pracovním úvazkem. Při letošním čerpání řádné dovolené nám náš nadřízený nařídil vzájemné zastupování. Oba jsme velmi vytížení, naše práce se dá vykonávat pouze v dopoledních hodinách, takže se nedá nastavovat přesčasovými hodinami při vzájemném zastupování. Pracovní náplň je také spojena s hmotnou odpovědností, kterou při zastupování přebírá zastupující pracovník za obě pracoviště.
Letošní první vzájemné zastupování jsme zvládli jen za cenu práce bez přestávek, bez svačin i obědů s obrovským nervovým napětím a přitom s nekvalitně odvedenou prací na obou pracovištích, dvojí práce se prostě stihnout nedá. Vznikly také hmotné škody, které zaměstnavatel může požadovat nahradit.
Za vzájemné zastupování jsme nebyli finančně ohodnoceni. Přes tyto negativní důsledky vedoucí tvrdí, že pokud budeme chtít v budoucnu čerpat řádnou dovolenou, tak jedině za cenu vzájemného zastupování. Náš dotaz tedy je, má zaměstnavatel právo podmiňovat čerpání řádné dovolené podmínkou vzájemného zastupování?
Děkujeme, Albert
Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
Zveřejněno: 25. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Máme na Vás dotaz ohledně dovolené. S kolegou pracujeme na podobných pozicích s plným pracovním úvazkem. Při letošním čerpání řádné dovolené nám náš nadřízený nařídil vzájemné zastupování. Oba jsme velmi vytížení, naše práce se dá vykonávat pouze v dopoledních hodinách, takže se nedá nastavovat přesčasovými hodinami při vzájemném zastupování. Pracovní náplň je také spojena s hmotnou odpovědností, kterou při zastupování přebírá zastupující pracovník za obě pracoviště.
Letošní první vzájemné zastupování jsme zvládli jen za cenu práce bez přestávek, bez svačin i obědů s obrovským nervovým napětím a přitom s nekvalitně odvedenou prací na obou pracovištích, dvojí práce se prostě stihnout nedá. Vznikly také hmotné škody, které zaměstnavatel může požadovat nahradit.
Za vzájemné zastupování jsme nebyli finančně ohodnoceni. Přes tyto negativní důsledky vedoucí tvrdí, že pokud budeme chtít v budoucnu čerpat řádnou dovolenou, tak jedině za cenu vzájemného zastupování. Náš dotaz tedy je, má zaměstnavatel právo podmiňovat čerpání řádné dovolené podmínkou vzájemného zastupování?
Děkujeme, Albert
Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
Zveřejněno: 25. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Máme na Vás dotaz ohledně dovolené. S kolegou pracujeme na podobných pozicích s plným pracovním úvazkem. Při letošním čerpání řádné dovolené nám náš nadřízený nařídil vzájemné zastupování. Oba jsme velmi vytížení, naše práce se dá vykonávat pouze v dopoledních hodinách, takže se nedá nastavovat přesčasovými hodinami při vzájemném zastupování. Pracovní náplň je také spojena s hmotnou odpovědností, kterou při zastupování přebírá zastupující pracovník za obě pracoviště.
Letošní první vzájemné zastupování jsme zvládli jen za cenu práce bez přestávek, bez svačin i obědů s obrovským nervovým napětím a přitom s nekvalitně odvedenou prací na obou pracovištích, dvojí práce se prostě stihnout nedá. Vznikly také hmotné škody, které zaměstnavatel může požadovat nahradit.
Za vzájemné zastupování jsme nebyli finančně ohodnoceni. Přes tyto negativní důsledky vedoucí tvrdí, že pokud budeme chtít v budoucnu čerpat řádnou dovolenou, tak jedině za cenu vzájemného zastupování. Náš dotaz tedy je, má zaměstnavatel právo podmiňovat čerpání řádné dovolené podmínkou vzájemného zastupování?
Děkujeme, Albert