Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou poškozením auta, vozidla - platí zaměstnanec nebo pojišťovna (havarijní pojištění)

Nic se v celé věci nedělo, až dnes (05.07.2023) 30.6.2023, přišel ředitel s tím, že jestli počítám s tím, že budu tuto škodu hradit. Podotýkám, že auto má havarijní pojistku. Můj dotaz zní – je možné, aby takto se mnou probíhalo řízení o způsobené škodě. Škodu jsem oznámila, ale auto bylo dál běžně využíváno ke služebním účelům a až teď s odstupem 3 měsíců mi bylo oznámeno, že celá věc bude řešena jako způsobení škody zaměstnavateli. Nerozporuji moji vinu v dané době. Rozporuji postup řešení, kdy si nemohu být jista, že škoda mnou způsobená je ta samá, jako škoda, která se teď s odstupem 3 měsíců řeší. Nic jsem nepodepisovala, žádná škodní událost v době vzniku nebyla sepsána a mnou podepsána. Celá záležitost se začala řešit až s odstupem 3 měsíců nebo přesněji, já jsem o jejím řešení byla informována až teď. Je tento postup v pořádku? Děkuji a odpověď a zdravím, Tereza.

ODPOVĚĎ:
Postup zaměstnavatele při prošetřování zaměstnancem způsobené škody je platnou právní úpravou upraven dosti stručně. V této souvislosti lze odkázat na tato ustanovení zákoníku práce:
- § 250/3 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
„Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance …“
- § 262 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
„Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel …“
- § 263/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
„Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit. “
- § 263/2 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
„Uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně. “
Váš zaměstnavatel se tedy zpozdil s projednáním výše náhrady škody, resp. s jejím oznámením vůči Vám, jedná se však pouze o drobné procesní pochybení, které nemá na zaměstnavatelovo právo na náhradu škody (a na Vaší povinnost tuto škodu nahradit) v podstatě žádný vliv.
Doporučuji Vám si od zaměstnavatele vyžádat podrobné informace k rozsahu způsobené škody, jejímu vyčíslení a způsobu výpočtu výše náhrady, která po Vás bude požadována. Bude proto vhodné nechat si zaměstnavatelem doložit především:
- fakturu za opravu vozidla,
- dokument, z něhož bude vyplývat, zda se na tuto škodu vztahuje uzavřené havarijní pojištění a pokud ano, zda bylo vůči pojišťovně uplatněno, resp. zda byla pojišťovnou škoda nahrazena (a v jakém rozsahu),
- dokument, z něhož bude vyplývat, proč nebylo možné na tuto škodu havarijní pojištění uplatnit,
- podrobný výpočet výše požadované náhrady škody (v případě náhrady škody pojišťovnou by tato náhrada měla představovat pouze to, co reálně uhradil Váš zaměstnavatel – tedy typicky spoluúčast na likvidaci pojistné události).
Závěrem své odpovědi pouze připomínám, že výše náhrady škody – způsobené v důsledku zaměstnancovy nedbalosti – je platnou právní úpravou limitována, a to v § 257/2 zákoníku práce:
„Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. “
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce