Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení

Podle § 913 nového občanského zákoníku (NOZ) jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného (dětí), jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (rodičů dětí). Podle § 915 NOZ má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Dle § 923 NOZ dále platí, že: Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném. Z toho vyplývá, že šance na změnu výše výživného nastává zejména tehdy, pokud od posledního určení výše výživného došlo ke změně finanční situace jednoho nebo obou rodičů, případně ke zvýšení nákladů na výchovu a výživu dětí. O tom, jaká je finanční a majetková situace synovy bývalé manželky ve svém dotazu nic nepíšete.
To, zda soud návrhu synovy bývalé manželky vyhoví či nikoliv, bude záležet na posouzení celé řady faktorů. Jak již bylo uvedeno, soud bude zkoumat to, zda a jakým způsobem se od posledního určení výše výživného změnila finanční a majetková situace obou rodičů a zda došlo k navýšení nákladů na výchovu a výživu dcer. Soud sice přihlédne k tomu, že synova bývalá manželka má další vyživovací povinnosti (k manželovi a k dítěti), současně by měl ale zohlednit také to, že uzavřením manželství se (velmi pravděpodobně) zvýšila její životní úroveň, protože její domácnost má nyní k dispozici další příjem. Co se týče příjmu Vašeho syna, výpočet výživného z původního výdělku by teoreticky mohl připadat v úvahu tehdy, pokud by synova bývalá manželka žádala o navýšení výživného zpětně, ale pro výživné určené do budoucna by dle mého názoru měly být zohledněny synovy bývalé příjmy.