Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

U OSVČ se pojistné platí formou záloh na pojistné a doplatku na pojistné. Pokud OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost (dále jen SVČ) hlavní, platí do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2012 zálohy na důchodové pojištění z vyměřovacího základu platného pro rok 2012, tzn. minimálně ve výši 1 836 Kč, v měsíci podání Přehledu za rok 2012 a následujících platí zálohy na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu platného pro rok 2013, tzn. dle výše daňového základu za rok 2012, minimálně ve výši 1 890 Kč měsíčně. 

Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění je u OSVČ vykonávající hlavní činnost povinná vždy, tedy i když je OSVČ ve ztrátě.

OSVČ vykonávající vedlejší činnost platí do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2012 zálohy z vyměřovacího základu platného pro rok 2012, tzn. minimálně ve výši 735 Kč, v měsíci podání Přehledu za rok 2012 a následujících platí zálohy na důchodové pojištění z vyměřovacího základu platného pro rok 2013, tzn. dle výše daňového základu za rok 2012, minimálně ve výši 756 Kč měsíčně. OSVČ vykonávající SVČ vedlejší platí zálohy v případě, že se přihlásila k účasti na pojištění na rok 2013, nebo pokud daňový základ ze SVČ v roce 2012 dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění, tj. 60 328 Kč v případě, že byla činnost vykonávána po celý kalendářní rok 2012.

Pokud OSVČ skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti nedoloží nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento Přehled podala, je její SVČ považována za činnost hlavní.

V takovém případě je OSVČ povinna platit pojistné alespoň v minimální výši určené pro výkon hlavní činnosti.
 Výše pojistného za rok 2013 se u OSVČ stanoví jako 29,2 % z vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude činit 50% daňového základu (podle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a 23 téhož zákona), který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla SVČ vykonávána v roce 2012.

 Takto stanovený vyměřovací základ přitom nesmí být nižší než zákonem předepsané minimum. Výše pojistného se zjišťuje při podání Přehledu za rok 2012. Pokud OSVČ uhradila na zálohách méně, musí pojistné doplatit, a to nejpozději do 8 dnů ode dne podání Přehledu, pokud zaplatila na zálohách více, je jí přeplatek do jednoho měsíce vrácen. Povinnost platit pojistné má vždy OSVČ vykonávající hlavní činnost. OSVČ vykonávající vedlejší činnost v případě, že daňový základ ze SVČ v kalendářním roce dosáhl rozhodné částky, nebo se k tomuto pojištění přihlásí.

 Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. Pokud se OSVČ k tomuto pojištění přihlásí, je povinna platit pojistné, v roce 2013 v minimální měsíční výši 115 Kč, svou platbou si však může stanovit vyšší vyměřovací základ.

Od 1. 1. 2011 je provázanost mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. V praxi to znamená, že měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci. Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem.

Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ se změnila z původních 1,4 % na 2,3 %. Z tohoto důvodu se zvyšuje minimální platba pojistného na nemocenské pojištění, přestože minimální měsíční základ zůstává nezměněn.

• Kalkulačka pro výpočet plateb nemocenského pojištění (NP), záloh na důchodové pojištění (DP) a měsíčního vyměřovacího základu OSVČ je umístěna  na webu ČSSZ zde

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

 

Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak otcovská náleží pokud:

Nemocenské pojištění OSVČ vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána.   Účast na nemocenském pojištění OSVČ zaniká dnem, od kterého se odhlásila z nemocenského pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla odhláška podána. Dále prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě podle zvláštního právního předpisu zaplaceno pojistné, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno. Zaniká nástupem výkonu trestu odnětí svobody a dále dnem, kdy nastaly skutečnosti podle § 10 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, tj. např. ukončení výkonu SVČ, zánik oprávnění k výkonu.  

Výše pojistného na nemocenské pojištění OSVČ činí od  1.1.2024  částku ve výši  2,7 %  z měsíčního základu (dále MZ), jehož výši určuje OSVČ svou platbou pojistného. Minimální měsíční základ pojistného činí 8 000 Kč a  minimální platba je stanovena ve výši 216 Kč,   a zároveň nemůže být vyšší, než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k  přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Pokud Je vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ NP, pak je stanoven ve výši minimálního měsíčního základu. Byla-li v  kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na NP platí, SVČ zahájena (znovuzahájena), lze vypočtený vyměřovací základ za takový kalendářní rok použít pouze v  případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Nelze-li určit maximální měsíční základ NP z  naposledy podaného přehledu o příjmech a  výdajích, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok.   Polovina průměrné mzdy v  roce 2024 činí 21 984 Kč, tzn. platbu pojistného ve výši 594 Kč měsíčně (2,7 % z 21 984 Kč).  

Výše uhrazených záloh na důchodové pojištění neovlivní výši MZ na nemocenské pojištění ani výši ročního vyměřovacího základu.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

 

Osoby účastné důchodového pojištění jsou podle zákona  č.   155/1995  Sb. , o  důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,   zabezpečeni v životních situacích jako je stáří, invalidita a úmrtí živitele. Po splnění příslušných kritérií mají  pojištěnci nárok na vyplácení dávek důchodového zabezpečení, kterými jsou: předčasný a řádný starobní důchod, invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod.   Žádosti o důchod se od 1.1.2024 podávají u  kontaktního pracoviště Územní správy sociálního zabezpečení*.   Od 1.12.2023 lze o důchod zažádat on-line na ePortálu ČSSZ.   Důchody se vyplácí předem, a to bezhotovostně na bankovní účet klienta nebo v  hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence (Česká pošta).

• po kterou vykonávala hlavní SVČ,
• po kterou vykonávala vedlejší SVČ a výše daňového základu z této činnosti dosáhla tzv. rozhodné částky; pro rok 2023 činila výše rozhodné částky 96 777 Kč při výkonu SVČ po celý kalendářní rok, v  roce 2024  činí 105 520 Kč
• po kterou vykonávala vedlejší SVČ a přihlásila se k účasti na důchodovém pojištění

Pojistné na důchodové pojištění 

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

 

Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) je osoba, která vykonává samostatně výdělečnou činnost (dále jen SVČ). Za OSVČ nelze například považovat držitele živnostenského oprávnění, který ještě nezačal podnikat. Mezi hlavní povinnosti OSVČ v rámci sociálního zabezpečení patří oznamování zahájení, případně ukončení SVČ, placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, je-li OSVČ účastna důchodového pojištění a každoroční podávání Přehledu o příjmech a výdajích. Pokud OSVČ není povinna platit pojistné a dobrovolně se nepřihlásí k důchodovému pojištění, není doba, po kterou jej neplatí, hodnocena pro nárok na dávky důchodového pojištění.

Podle zákona o důchodovém pojištění je OSVČ osoba, která ukončila povinnou školní docházku, dosáhla aspoň 15 let věku a vykonává SVČ nebo spolupracuje při výkonu SVČ a lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

• podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona,
• provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona,
• činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,
• výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů,
  • Vždy se za výkon takovéto činnosti považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a správce konkursní podstaty (insolvenčního správce), včetně předběžného správce, zvláštního správce a vyrovnacího správce.  
• výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů, která není výše uvedena
• výkon činnosti mandatáře konané na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku;  
  • Od 1. 2. 2018 se nahrazuje zněním „výkon činnosti příkazníka konané na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku" 
• výkon jiných činností, vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu.
  • Za výkon těchto činností se nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí.  

Od 1. 1. 2004 se SVČ rozděluje na hlavní SVČ a na vedlejší SVČ.
SVČ se dle ustanovení § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění od roku 2015 považuje za  vedlejší, pokud OSVČ v  kalendářním roce:

• vykonávala zaměstnání - zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, zaměstnáním se pro účely výkonu vedlejší činnosti rovněž rozumí činnost zakládající účast na sociálním zabezpečení podle právních předpisů státu, s  nímž má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení nebo státu aplikujícím koordinační nařízení,
• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v  mateřství nebo nemocenské z  důvodu těhotenství a porodu pokud tyto dávky náleží z  nemocenského pojištění zaměstnanců nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo o  osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s  OSVČ ve společné  domácnosti, není-li osobou blízkou - pečuje-li o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby, více osob současně, považuje se SVČ za vedlejší u té OSVČ, která byla určena písemnou dohodou všech osob za osobu pečující v největším rozsahu; nedojde-li k této dohodě, považuje se SVČ za vedlejší u té OSVČ, která podle rozhodnutí příslušné OSSZ pečuje o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby, v největším rozsahu.
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách ČR, pokud nejde o vojáky z  povolání,
• byla nezaopatřeným dítětem podle ust. § 20 odst. 4 písm. a) zákona. č. 155/1995 Sb. ,   o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (studium)

 

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

Dle tohoto zákona lze uložit OSVČ nebo zaměstnavateli pokutu až do výše 20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti. Pokutu až do výše 100 000 Kč lze uložit při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti, za jejíž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena. Jedná se např. o situaci, kdy zaměstnavatel či OSVČ nepředkládá OSSZ ve stanovené lhůtě na předepsaném tiskopisu přehled přehled o příjmech a výdajích spolu s potřebnými údaji, popř. tuto povinnost neplní některá ze mzdových účtáren zaměstnavatele, nebo neuschovává po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného.

Sankce dle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

• za dobu, kdy OSVČ nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,
• za dobu, kdy se již zaměstnavatel nepovažuje za zaměstnavatele podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném,
• z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění,
• za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné vyčíslené platebním výměrem bylo zaplaceno do dne jeho vykonatelnosti,
• za dobu ode dne prohlášení konkurzu na majetek dlužníka – plátce pojistného, do dne právní moci usnesení soudu o zrušení konkurzu,
• za dobu od právní moci rozhodnutí soudu o schválení reorganizačního plánu do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým reorganizace končí,
• za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,
• za dobu od právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut insolvenční návrh proto, že majetek plátce pojistného nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo kterým byl zrušen konkurz po zjištění soudu, že majetek plátce pojistného je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, 
• jestliže byla podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí ČSSZ o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, bylo-li toto dlužné pojistné zaplaceno do tohoto dne,
• z částky náhrady mzdy, o kterou bylo kráceno pojistné, a to až do dne předcházejícímu dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr, kterým bylo dlužné pojistné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

Pokud zaměstnavatel či OSVČ (tj. plátce pojistného) nezaplatili pojistné ve stanovené lhůtě, nebo ho zaplatili v nižší výši než měli, stávají se dlužníky a jsou povinni platit penále (pokutu). Za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá, se jedná o 0,05 % dlužné částky. Plátce pojistného může písemně požádat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno o možnost platit dlužné pojistné ve splátkách. Pokud to OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno povolí, penále (pokuta) z takového dluhu se – vždy ode dne první splátky dluhu – stanoví jako 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá.

Penále (pokuta) se neplatí:
• za dobu, kdy OSVČ nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,
• za dobu, kdy se již zaměstnavatel nepovažuje za zaměstnavatele podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném,
• z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění,
• za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné vyčíslené platebním výměrem bylo zaplaceno do dne jeho vykonatelnosti,
• za dobu ode dne prohlášení konkurzu na majetek dlužníka – plátce pojistného, do dne právní moci usnesení soudu o zrušení konkurzu,
• za dobu od právní moci rozhodnutí soudu o schválení reorganizačního plánu do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým reorganizace končí,
• za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,
• za dobu od právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut insolvenční návrh proto, že majetek plátce pojistného nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo kterým byl zrušen konkurz po zjištění soudu, že majetek plátce pojistného je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů,  
• jestliže byla podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí ČSSZ o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, bylo-li toto dlužné pojistné zaplaceno do tohoto dne,
• z částky náhrady mzdy, o kterou bylo kráceno pojistné, a to až do dne předcházejícímu dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr, kterým bylo dlužné pojistné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

 

Dobrovolná účast na důchodovém pojištění je možná u osob starších 18 let od 1. 1. 1996, nestanoví-li zákon jinak, tedy i v roce 2024 platí následující podmínky. K převzetí přihlášky a vedení evidence o dobrovolném důchodovém pojištění je příslušná ÚSSZ* podle místa trvalého pobytu občana nebo podle místa hlášeného pobytu v  ČR (jde-li o cizince). U osob, které nemají trvalý ani hlášený pobyt na území ČR, musí přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění převzít kterákoliv ÚSSZ, na níž   se taková osoba obrátí.   Je-li přihláška k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění podávána v době, kdy již bylo zahájeno řízení o důchod, je k řízení o doplacení pojistného příslušná ÚSSZ, u níž byla žádost o důchod podána.

Od 1. 1. 2012 je účast na dobrovolném důchodovém pojištění možná nejdéle do dne, který bezprostředně předchází dni vzniku nároku na starobní důchod.

 

Výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění se stanoví procentní sazbou z  vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem  osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy  platné v  kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.  

Sazba pojistného z  vyměřovacího základu činí  u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 %.

Nejnižší měsíční pojistné hrazené v  roce 2024 činí 28 % z  částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2024, tedy  3 214    Kč, kdy  1/4 průměrné mzdy ve výši 43 967 Kč činí 10 992 Kč. Částka 43 967 Kč představuje průměrnou mzdu vyhlášenou pro účely sociálního pojištění pro rok 2024.  

 

*Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5  Územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.  

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

 

Důchodový věk pojištěnců souvisí s jejich datem narození, s  pohlavím a u žen s počtem vychovaných dětí.  

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky