Počet stránek ve webu: 43.470

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Průkaz osoby se zdravotním postižením opravňuje svého držitele k získání zákonem stanovených výhod (např. vyhrazené místo k sedění v prostředcích MHD, slevy na jízdném). Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší jednoho roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením, které má charakter dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace. Na průkaz osoby se zdravotním postižením mají nárok i osoby s poruchou autistického spektra. Existují tři typy průkazů osoby se zdravotním postižením – průkaz označený symbolem TP, průkaz označený symbolem ZTP a průkaz označený symbolem ZTP/P. O průkaz osoby se zdravotním postižením může občan požádat na kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR prostřednictvím žádosti podané na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pobočkách Úřadu práce ČR nebo v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Součástí řízení je posouzení zdravotního stavu žadatele posudkovým lékařem okresní
správy sociálního zabezpečení. O případném odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

►(zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů)

►(vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.00 (2 hlasů)

Profesní dotazník je jedním z podkladů pro posouzení zdravotního stavu při rozhodování o přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné. Posouzení zdravotního stavu provádí lékařská posudková služba (lékař OSSZ a v odvolacím řízení lékař ČSSZ), jejíž orgán na základě profesního dotazníku a výsledků vyšetření ošetřujícího lékaře vydá posudek, který slouží jako podklad pro rozhodnutí o přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Procentní výměra důchodu je jednou ze složek důchodu, jejíž výše závisí na započteném vyměřovacím základu a získané době pojištění. Při výpočtu důchodu se výše důchodu určí součtem procentní výměry a pevné základní výměry. Výše procentní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou. Zákonem je stanovena její minimální výše na 770 Kč, takže pokud vychází u některé osoby jako nižší, dorovná se na tuto částku. Jestliže se pojištěnec účastnil důchodového spoření a nerozhodl se navrátit prostředky vyvedené z důchodového pojištění zpět, je za každý rok, kdy se důchodového spoření účastnil, procentní sazba starobního důchodu snížena na 1,2 % výpočtového základu.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Procentní sazba stanoví, jak velký podíl výpočtového základu bude započítán při stanovení výše důchodu. Procentní sazba je určena podle získané doby pojištění. Za každých 365 dnů doby pojištění činí procentní výměra důchodu u starobního důchodu před vznikem nároku a u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně 1,5 %, u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně 0,75 % a u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně 0,5 % výpočtového základu. Po 40 letech doby pojištění tedy dosahuje procentní sazba u prvních dvou jmenovaných druhů důchodů 60 %. Výše procentní výměry tedy odpovídá 60 % výpočtového základu. Pokud se pojištěnec účastnil důchodového spoření a nerozhodne se navrátit prostředky vyvedené z důchodového pojištění zpět, bude za každý rok, kdy se důchodového spoření účastnil, procentní sazba starobního důchodu snížena na 1,2 % výpočtového základu.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Právo na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce pracovat, může pracovat a o práci se uchází. Toto právo zahrnuje zaměstnání v pracovněprávním vztahu, zprostředkování zaměstnání a dalších služeb stanovených zákonem. Právo na zaměstnání je jedním ze základních právobčana a je chráněno právním předpisem, aby nedocházelo k diskriminaci na trhu práce. Fyzická osoba má právo si sama zaměstnání svobodně zvolit, zabezpečit a vykonávat jak na celém území České republiky, tak v zahraničí.

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)

►(zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (2 hlasů)

Pravděpodobný příjem se používá v některých případech pro stanovení denního vyměřovacího základu zaměstnance. Denní vyměřovací základ se vypočítává z pravděpodobné výše příjmu, pokud zaměstnanec v rozhodném období kratším 12 měsíců (tj. pokud od vzniku pojištění do měsíce, který předchází měsíci vzniku sociální události, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, popř. sociální událost vznikla v měsíci vzniku pojištění) nemá započitatelný příjem nebo v rozhodném období není alespoň sedm kalendářních dnů, kterými se dělí vyměřovací základ. Dále se pravděpodobný příjem použije, není-li v rozhodném období, kterým má být první kalendářní rok před vznikem sociální události s alespoň 30 započitatelnými dny, žádný kalendářní rok s 30 započitatelnými dny. Pravděpodobný příjem se určí jako 1/30 z pravděpodobné výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v měsíci, v němž vznikla sociální událost. Pro stanovení pravděpodobného příjmu není dán jednotný postup, volí jej zaměstnavatel tak, aby co nejlépe odpovídal skutečnosti. U zaměstnání malého rozsahu a dohody o provedení práce se pravděpodobný příjem nestanovuje. Za denní vyměřovací základ se v tomto případě považuje 1/30 vyměřovacího základu dosaženého v měsíci, v němž sociální událost vznikla.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.00 (1 hlas)

Splnění podmínky potřebné doby pojištění je jedním z předpokladů pro vznik nároku na starobní důchod a invalidní důchod. Potřebná doba pojištění pro získání starobního důchodu je stanovena v závislosti na tom, kdy pojištěnec dosáhl důchodového věku.

potrebna doba pojisteni

Jestliže někdo dosáhl důchodového věku, ale během života získal kratší dobu pojištění, než je pro něj zákonem stanovená potřebná doba pojištění, bude mu přiznán důchod, až pokud tuto podmínku splní. Může tedy další účastí na důchodovém pojištění potřebné roky doby pojištění získat. Pokud dosáhl věku 65 let před rokem 2010, stačí k přiznání starobního důchodu 15 let doby pojištění. Pro mladší osoby tato příležitost, jak získat nárok na důchod sice ve vyšším věku, ale při kratší potřebné době pojištění, existuje také. Takto zkrácená délka potřebné doby pojištění u nich záleží na tom, ve kterém kalendářním roce pojištěnec dosáhne o pět let vyššího věku, než je důchodový věk pro muže narozeného ve stejném roce.

minialni doba pojisteni 2

Pokud tedy někdo nezískal nárok na starobní důchod v době, kdy dosáhl důchodového věku, protože nedosáhl pro něj předepsané délky potřebné doby pojištění, může si chybějící dobu doplnit nebo čekat, až dosáhne věku, který je o pět let vyšší než důchodový věk muže narozeného ve stejném roce jako on. Pak může získat nárok na starobní důchod při získání podstatně kratší potřebné doby pojištění. Pokud však nemá ani tuto zkrácenou dobu, existují ještě dvě další možnosti k získání starobního důchodu. První možností, jak může pojištěnec získat nárok na starobní důchod při nesplnění výše uvedených podmínek, je, že dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění – ovšem bez započítání náhradních dob pojištění. Obdobně vznikne nárok při dosažení věku o pět let vyššího, než je důchodový věk muže, a získání alespoň 15 let doby pojištění bez náhradních dob. Pokud někdo v důchodovém pojištění nesplňuje žádnou z těchto podmínek, může získat nárok na starobní důchod ještě v případě, že dosáhl věku 65 let (nebo důchodového věku vyššího než 65 let) a splnil podmínky nároku na invalidní důchod stanovené zákonem o důchodovém pojištění. Nárok na invalidní důchod je rovněž podmíněn splněním podmínky potřebné doby pojištění. To neplatí, pokud invalidita vznikla následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Potřebná doba pojištění pro získání invalidního důchodu závisí na věku pojištěnce při vzniku invalidity. U pojištěnce do 20 let stačí do té doby získaná doba pojištění méně než jeden rok (tzn. postačí pouze jeden den), ve věku od 20 do 22 let je třeba mít dobu pojištění minimálně jeden rok, ve věku od 22 let do 24 let je třeba mít dva roky doby pojištění, ve věku od 24 let do 26 let je třeba mít tři roky doby pojištění, ve věku od 26 let do 28 let je třeba mít čtyři roky doby pojištění, a pokud vznikne invalidita ve věku nad 28 let, je třeba získat dobu pojištění v délce pěti let, ta se však zjišťuje v období posledních deseti roků před vznikem invalidity. Potřebná doba pojištění je považována za splněnou také tehdy, pokud byla tato doba pojištění získána v kterémkoliv období deseti let dokončeném po vzniku invalidity. U pojištěnce staršího 38 let, který během posledních deseti let před vznikem invalidity nezískal pět let pojištění, existuje alternativní možnost, jak podmínku splnit, pokud pojištěnec získal během posledních dvaceti let před vznikem invalidity minimálně deset let pojištění.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.67 (3 hlasů)

Pracovník v sociálních službách je kvalifikovaný pracovník, který uživatelům sociálních služeb

  • poskytuje přímou obslužnou péči v ambulantních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb (viz také ambulantní sociální služba a pobytová sociální služba),
  • poskytuje pečovatelské činnosti v jejich domácnosti,
  • zajišťuje pro ně základní výchovnou nepedagogickou činnost (tj. především prohlubování a upevňování základních hygienických, společenských a pracovních návyků) nebo
  • pod dohledem sociálního pracovníka vykonává některé další specifické činnosti (např. základní sociální poradenství, výchovné, vzdělávací,
    aktivizační činnosti apod.).

Pracovník v sociálních službách při těchto činnostech využívá komunikační dovednosti a zajišťuje ochranu práv uživatelů sociálních služeb. Je připraven řešit nouzové a krizové situace, poskytuje pomoc při péči o vlastní osobu, ovládá metodické postupy pro poskytování sociálních služeb a pro plánování jejich poskytování podle osobních cílů uživatelů. Předpoklady pro výkon povolání pracovníka v sociálních službách jsou svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost odpovídající požadavkům stanoveným v příslušných právních předpisech.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
(právní předpisy, ve kterých jsou stanoveny požadavky na odbornou způsobilost např. při výkonu povolání ošetřovatele, ergoterapeuta, sanitáře apod.)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pracovní úvazek je používán k označení délky pracovní doby zaměstnance. Plný pracovní úvazek odpovídá výkonu práce po zákonem stanovenou pracovní dobu. Na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem lze sjednat výkon práce po kratší pracovní dobu, tzn. kratší (částečný) pracovní úvazek, s rozsahem práce a mzdou, platem nebo odměnou, které odpovídají sjednané zkrácené pracovní době.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pracovní úraz je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s nimi. Poskytnout první pomoc je povinen každý občan České republiky starší 18 let, pokud tím neohrozí svoje zdraví či život. Zaměstnavatel je povinen vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku každého pracovního úrazu a v knize úrazů vést evidenci všech pracovních úrazů. Pokud dojde úrazem k pracovní neschopnosti delší než tři kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance, musí zaměstnavatel nejpozději do pěti pracovních dnů po oznámení úrazu vyhotovit záznam o pracovním úrazu a vést o pracovním úrazu dokumentaci. Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému zaměstnavateli svůj pracovní úraz a pracovní úraz jiného zaměstnance. Podle závažnosti rozlišujeme několik typů pracovních úrazů – smrtelný, hospitalizace delší než pět dní a ostatní pracovní úrazy. Pokud dojde ke vzniku invalidity z důvodu pracovního úrazu, nevyžaduje se pro přiznání invalidního důchodu splnění potřebné doby pojištění. S ohledem na splnění této podmínky se považují za pracovní úraz i a některé zdravotní újmy, které vznikly v souvislosti s obranou státu.