Počet stránek ve webu: 43.470

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Příspěvek na mobilitu je jednou z dávek pro osoby se zdravotním postižením. Nárok na tento příspěvek má osoba starší jednoho roku, která má nárok na průkaz označený symbolem ZTP nebo na průkaz označený symbolem ZTP/P (který byl přiznán podle předpisů účinných od 1. ledna 2014), pokud se opakovaně v kalendářním měsíci za úhradu dopravuje nebo je dopravována. Tomu, kdo využívá pobytové sociální služby (v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče), může být tento příspěvek přiznán jen z důvodů hodných zvláštního zřetele. V roce 2022 je výše dávky 550 Kč měsíčně. Vyplácí se tzv. pozadu, tedy v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, za který náleží. Příjemce
příspěvku může požádat, aby mu byl vyplácen jednou splátkou vždy za tři kalendářní měsíce, za které náležel. Příspěvek se nevyplácí za kalendářní měsíc, v němž byla po celý kalendářní měsíc oprávněné osobě poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace. O příspěvek na mobilitu může žadatel požádat na kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR prostřednictvím žádosti podané na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pobočkách Úřadu práce ČR nebo v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. O případném odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

► (zákon č. 329/2011 Sb. , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů)

► (vyhláška č. 388/2011 Sb. , o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Příspěvek na bydlení je dávkou státní sociální podpory, jejímž prostřednictvím stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu rodiny je nižší než příslušné normativní náklady na bydlení stanovené zákonem. Výše příspěvku pak činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními nebo skutečnými náklady na bydlení a 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu rodiny. Mezi normativními a skutečnými náklady se vybere nižší částka. Bytem se rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.

O příspěvek na bydlení může žadatel požádat na kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR prostřednictvím žádosti podané na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pobočkách Úřadu práce ČR nebo v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. O případném odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

► (zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Příslušnost k právním předpisům pro osoby migrující na území států Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska se určuje podle koordinačních nařízení. Příslušnost k právním předpisům sociálního zabezpečení se v případě potřeby osvědčuje přenosným dokumentem A1 „Potvrzení o právních předpisech sociálního zabezpečení, jež se vztahují na držitele“, který vydá instituce sociálního zabezpečení státu, jehož právní předpisy jsou příslušné. V České republice je takovou institucí Česká správa sociálního zabezpečení. Příslušnost k právním předpisům se může určit i podle mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení a v případě potřeby se osvědčí vystavením tiskopisu přijatého k provádění dotčené smlouvy. Základním pravidlem určení příslušnosti k právním předpisům je, že pracovník podléhá předpisům toho státu, na jehož území vykonává výdělečnou činnost. Z tohoto základního pravidla však existují výjimky (nejčastější je vyslaný pracovník).
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Příslušná/kompetentní instituce je ta, u které je osoba pojištěna v době podání žádosti o dávku. Obvykle jde o instituci, která obdobné nároky vyřizuje i vnitrostátně.
Příslušná/kompetentní instituce rozhoduje o nárocích na dávku, přijímá formuláře a žádosti a vyřizuje dotazy občanů či institucí vlastního i jiného státu, spolupracuje se zahraničními institucemi při vyřizování mezinárodní agendy podle evropského práva a mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení. Příslušný/kompetentní stát je členský stát, na jehož území má sídlo příslušná/kompetentní instituce. Rovněž se tak nazývá stát, jehož právní předpisy jsou na dotčenou osobu (typicky stát pojištění).

 
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Za přirozené sociální prostředí je považován souhrn všech vztahových vazeb a s tím souvisejících fyzických prostředí, ve kterých se osoba běžně pohybuje, tj. především rodina a sociální vazby k osobám v nejbližším okolí (především příbuzní v řadě přímé, sourozenci, manžel/ka, registrovaný/á partner/ka, případně další osoby), domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, s nimiž sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Příjemcem důchodu je ten, komu je důchod vyplácen. Tím nemusí být vždy oprávněná osoba, která má na důchod nárok, ale je možné i přijímání důchodu zástupcem nebo opatrovníkem oprávněné osoby či zvláštním příjemcem. Je rovněž možné, aby oprávněný požádal pomocí zvláštního tiskopisu Českou správu sociálního zabezpečení, aby byla výplata důchodu prováděna na účet jeho manžela/manželky. Podmínkou ovšem je, že musí mít v okamžiku podání žádosti dispoziční právo k takovému bankovnímu účtu. S tímto způsobem výplaty důchodu musí manžel/manželka písemně souhlasit.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Viz započitatelný příjem.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Osoba zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná v určitém členském státě, která má bydliště v jiném členském státě, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Přídavek na dítě je dlouhodobá dávka pro rodinu s nezaopatřeným dítětem (dětmi) , která má pomoci částečně krýt náklady na jejich výchovu a výživu. Nárok na dávku vzniká, pokud rozhodný příjem rodiny (čistý příjem společně posuzovaných osob) je nižší než 2,7násobek částky životního minima rodiny.   Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte a ve dvou výměrách podle druhu příjmu. Ve zvýšené výměře dávka náleží, pokud některá ze společně posuzovaných osob má příjem z  výdělečné činnosti nebo z  určitých dávek.   Pro nárok na  dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí, za příjem se  považuje i  rodičovský příspěvek.                              

Věk nezaopatřeného dítěte 

v rodině

  Výše přídavku na dítě v r. 2023

          v Kč měsíčně       

základní výměra     zvýšená výměra     
do 6 let

830

1330
od 6 do 15 let

970

1 470
od 15 do 26 let

1 080

1 580

Za nezletilé nezaopatřené dítě podává žádost zákonný zástupce, kterému je tato dávka následně vyplácena. V případě zletilého nezaopatřeného dítěte (od 18. roku věku) je příjemcem dávky dítě.   O přídavek na dítě může žadatel požádat na kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR prostřednictvím žádosti podané  na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pobočkách Úřadu práce ČR nebo v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. O případném odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

► (zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Převzetí dítěte do péče je situací, při které vzniká pojištěncům nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Může jít o převzetí dítěte do trvalé péče z důvodu úmrtí matky nebo převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (soudu). V tomto případě se pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství dítětem rozumí dítě nejdéle do dosažení věku sedmi let a 31 týdnů. Otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila, může převzít dítě do péče v případě závažného dlouhodobého onemocnění matky. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství může v tomto případě muži vzniknout, pokud v době, kdy o dítě pečuje pro onemocnění matky, není peněžitá pomoc v mateřství vyplácena matce dítěte. Dále může otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila, převzít dítě do péče (vystřídat matku) na základě písemné dohody od 7. týdne po porodu na dobu nejméně sedmi kalendářních dní. V uvedených případech převzetí dítěte do péče otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, se za dítě považuje dítě do dosažení jednoho roku věku.