Počet stránek ve webu: 43.470

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Samostatná výdělečná činnost může mít charakter samostatné výdělečné činnosti hlavní nebo samostatné výdělečné činnosti vedlejší. Pokud není dán důvod pro označení samostatné výdělečné činnosti za vedlejší, je považována za činnost hlavní. O vedlejší činnost jde, pokud kromě výkonu samostatné výdělečné činnosti osoba vykonává zaměstnání, má nárok na výplatu invalidního důchodu nebo je jí přiznán starobní důchod. Dále je znakem vedlejší činnosti to, že osoba pobírá rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství, nemocenské z důvodu těhotenství nebo jde o osobu pečující o osobu mladší deseti let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, jež je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou ve společné domácnosti. Důvodem pro označení výdělečné činnosti za vedlejší je také to, že jde o nezaopatřené dítě nebo o osobu vykonávající vojenskou službu (pokud není osoba vojákem z povolání). Důvodem vedlejší samostatné výdělečné činnosti není předdůchod.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rozhodný příjem je měsíční částka sjednaného započitatelného příjmu ze zaměstnání, která je rozhodná pro účast na nemocenském pojištění. Pro rok 2021 činí rozhodný příjem 3 500 Kč. Rozhodný příjem se zvyšuje za podmínek stanovených zákonem. Pokud měsíční sjednaný započitatelný příjem dosahuje alespoň částky 3 500 Kč, je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění ode dne vstupu do zaměstnání až do skončení zaměstnání bez ohledu na výši započitatelného příjmu dosahovaného v jednotlivých kalendářních měsících. Pokud je příjem ze zaměstnání sjednán na částku nižší, popř. není sjednán vůbec, jde o zaměstnání malého rozsahu. Rozhodný příjem neplatí pro účast na nemocenském pojištění z titulu dohody o provedení práce (viz heslo „Pojištění zaměstnanců činných  na základě dohody o provedení práce“).

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti vydává ošetřující lékař na předepsaných tiskopisech. Část těchto tiskopisů, která je určena zaměstnavateli, nesmí obsahovat údaj, ze kterého lze dovodit diagnózu pacienta. Nárok na dávky v době nemoci se uplatňuje tiskopisem Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, který má pět dílů. I. díl – Hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti – zasílá lékař okresní správě sociálního zabezpečení. II. díl – Průkaz práceneschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti – si pojištěnec ponechá po dobu dočasné pracovní neschopnosti u sebe. Po ukončení pracovní neschopnosti jej odevzdá lékaři, který jej zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení jako oznámení o ukončení pracovní neschopnosti. III. díl – Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti – odevzdá zaměstnanec zaměstnavateli a takto uplatní nárok na náhradu mzdy. IV. díl – Žádost o nemocenské – odevzdá zaměstnanec zaměstnavateli, který ji pošle okresní správě sociálního zabezpečení, pokud dočasná pracovní neschopnost trvá déle než 14 dnů. Tímto tiskopisem se uplatňuje nárok na nemocenské. V. díl – Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti – hlášení zaměstnavateli – odevzdá zaměstnanec svému zaměstnavateli po ukončení dočasné pracovní neschopnosti.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely posuzování nároku na dávky státní sociální podpory považuje rozhodnutí soudu o:

  • svěření dítěte do péče jiné osoby,
  • osvojení dítěte,
  • předání dítěte do péče budoucího osvojitele,
  • předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením,
  • jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte,
  • svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu,
  • svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči,
  • nařízení předběžného opatření o péči o dítě.

►(zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rozhodné období vymezuje dobu, za kterou se zjišťují údaje (vyměřovací základ a vyloučené dny) pro výpočet dávky nemocenského pojištění. Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před vznikem sociální události. U zaměstnanců se rozlišují ještě další tři případy určení rozhodného období. Pokud zaměstnání netrvalo alespoň 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce před vznikem sociální události. Jestliže sociální událost vznikla v měsíci, ve kterém zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, v němž došlo k nástupu do zaměstnání nebo do skončení zaměstnání. Poslední způsob vymezení rozhodného období nastává, pokud  není v rozhodném období 12 kalendářních měsíců alespoň sedm započitatelných dnů (kalendářních dnů snížených o vyloučené dny) nebo v něm není žádný vyměřovací základ. V tomto případě je rozhodným obdobím první předcházející kalendářní rok s alespoň 30 započitatelnými dny. U dohody o provedení práce a u zaměstnání malého rozsahu začíná rozhodné období dnem nástupu do zaměstnání, i když v daném měsíci nebyl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. U těchto typů zaměstnání se do rozhodného období zahrnují všechny kalendářní měsíce a příjmy do nich zúčtované, i když z nich nebylo odvedeno pojistné proto, že zaměstnanec nebyl nemocenského pojištění účasten.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rozhodné období určuje, ze kterého období života se při výpočtu důchodu zohledňují dosažené vyměřovací základy. Začíná 1. ledna kalendářního roku, který bezprostředně následuje po roce, v němž dosáhl pojištěnec věku 18 let, a končí 31. prosince kalendářního roku, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu. Do rozhodného období se však nezahrnuje období před rokem 1986.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rozhodná částka stanoví výši příjmu z vedlejší výdělečné činnosti, při které vzniká pro osobu samostatně výdělečně činnou povinnost se účastnit důchodového pojištění. Rozhodná částka je pro rok 2022 nastavena na 93 387  Kč. Tato rozhodná částka se snižuje o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž osoba samostatně výdělečně činná po celý měsíc nevykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Stejně se snižuje o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž měla osoba samostatně výdělečně činná po celý měsíc nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského (včetně výplaty náhrady mzdy z důvodu pracovní neschopnosti).

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rovné zacházení je jednou ze základních zásad práva Evropské unie, která je upravena přímo ve Smlouvě o fungování EU. Tato zásada zajišťuje, aby se s migrujícími osobami a jejich rodinnými příslušníky zacházelo v daném státě stejně jako s občany tohoto státu. Na tomto základním principu jsou založeny i mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o  dítě, které je nejmladší v  rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 300  000  Kč, nejdéle do 4  let věku dítěte. V  případě, že nejmladším dítětem v  rodině jsou 2 a více dětí narozených současně, má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 450 000  Kč.

  • Jestliže lze alespoň jednomu z  rodičů v  rodině stanovit k  datu narození nejmladšího dítěte v  rodině 70  % 30násobku denního vyměřovacího základu v  částce převyšující 13 000 Kč (do 30.6.2022 v částce 10 000 Kč), může rodič volit měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku až do této výše.
  • Pokud žádá o  rodičovský příspěvek o  dvě a více současně narozené děti, může provést volbu až do výše 1,5 násobku 70% 30násobku denního vyměřovacího základu.
  • V  případě, že denní vyměřovací základ lze stanovit u  obou rodičů, vychází se z  toho základu, který je vyšší, aniž rodič s  vyšším denním vyměřovacím základem o  rodičovský příspěvek žádá, nebo ho pobírá.
  • Pokud ani jednomu z  rodičů nelze stanovit denní vyměřovací základ, nebo 70  % 30násobku denního vyměřovacího základu je nižší než 13 000  Kč, rodič volí výši rodičovského příspěvku až do částky 13 000 Kč měsíčně, v  případě dvou a více současně narozených dětí do částky 15 000 Kč měsíčně.

Volbu výše rodičovského příspěvku je možno měnit jedenkrát za tři měsíce.   Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě mladší 2  let navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku v  rozsahu nepřevyšujícím 92 hodin v  kalendářním měsíci. Dítě může navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení nebo jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro zdravotně postižené předškolní děti v  rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Dítě zdravotně postižené může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v  rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně. Dítě, jehož osamělý rodič nebo oba rodiče jsou závislí na pomoci jiné osoby ve stupni III nebo IV, může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v  rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. U  dítěte, které dovršilo 2 roky věku, není docházka do zařízení omezena.

Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v  této době zajistit péči o  dítě jinou zletilou osobou.

O rodičovský příspěvek může rodič požádat na kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR prostřednictvím žádosti podané na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pobočkách Úřadu práce ČR nebo v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. O případném odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

► (zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Roční vyměřovací základ slouží při výpočtu důchodu ke stanovení výpočtového základu. Stanoví se převedením minulých vyměřovacích základů na jejich současnou reálnou hodnotu. Tento převod, který má za úkol ochránit hodnotu vyměřovacích základů před důsledkem vývoje mezd, se nazývá indexace. Z ročních vyměřovacích základů se při dalších výpočtech vedoucích ke stanovení výpočtového základu stanoví osobní vyměřovací základ, který je měsíčním průměrem ročních vyměřovacích základů za celé rozhodné období.