Počet stránek ve webu: 43.470

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zákonné vymezení pojmu soustavná příprava na budoucí povolání definuje doby související se studiem na středních a vysokých školách, které se považují nebo naopak nepovažují za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. Soustavná příprava na budoucí povolání je jednou z podmínek nezaopatřenosti dítěte (viz heslo nezaopatřené dítě – státní sociální podpora). Ta má zásadní význam při posuzování nároku na dávky státní sociální podpory a jejich výši. U některých dávek (např. přídavek na dítě) je nezaopatřenost dítěte dokonce podmínkou nároku.

►(zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Jde o situace, kdy osoba zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná pracuje souběžně nebo střídavě na území dvou nebo více členských států Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska. Dotyčná osoba má povinnost oznámit situaci souběžného výkonu činnosti instituci sociálního zabezpečení ve státě svého bydliště, která neprodleně určí použitelné právní předpisy pro tuto osobu.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském pojištění, je pojištěn z každého z nich. Zaměstnanec může být zároveň pojištěn jako zaměstnanec i jako osoba samostatně výdělečně činná. Výjimka platí pro společníka a jednatele v téže s. r. o., člena zastupitelstva územního samosprávného celku nebo městské části, vykonává-li souběžně více funkcí, a osobu, která je členem více kolektivních orgánů územního samosprávného celku nebo orgánů zřízených jeho orgány. V těchto případech je posuzovaná osoba pojištěna jen jednou. Má-li zaměstnanec nárok na stejnou dávku z více zaměstnání, posuzuje se nárok na dávku a její vyplácení z každého zaměstnání zvlášť. Dávka se však vyplácí jen jedna a její výše se vypočítá z úhrnu denních vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, z nichž byl nárok na dávku uplatněn (s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství). Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonává souběžně více činností, je z nich pojištěna jen jednou.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pokud vznikne z jednoho pojištění současně nárok na výplatu více dávek, má nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství přednost před výplatou ostatních dávek. Dále má nárok na výplatu nemocenského přednost před nárokem na výplatu ošetřovného. Pokud vznikne při souběhu pojištění nárok na výplatu různých dávek (s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství), nemůže být jejich úhrn vyšší, než by činila „maximální“ výše nemocenského, tj. výše nemocenského vypočtená z denního vyměřovacího základu ve výši třetí redukční hranice. Pokud je úhrn dávek vyšší, snižuje se nejdříve ošetřovné a poté nemocenské. Peněžitá pomoc v mateřství se nesnižuje. Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních (s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství).

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

K souběhu nároků na důchody dochází v situaci, kdy někdo současně splňuje podmínky pro výplatu více druhů důchodů. Vyplácí se vyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí pouze polovina procentní výměry bez základní výměry. Současně ale nelze vyplácet více důchodů stejného druhu s výjimkou sirotčích důchodů. Rovněž nelze současně vyplácet starobní a invalidní důchod. O souběhu nároků na důchod rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, který je příslušný rozhodovat o přímém důchodu.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Souběhem dávek se označuje situace, kdy migrující osobě, která pracovala a byla pojištěna ve více státech, vznikne v těchto státech nárok na vícero dávek. Obecně platí, že nelze poskytnout stejný druh dávky ve více státech za tutéž dobu pojištění, proto se určuje stát, který je k tomu příslušný. Omezený ale může být souběh dávek různého druhu (např. souběžné pobírání důchodu a dávek v nezaměstnanosti nebo nemocenských dávek). Pravidla zamezující souběhům dávek jsou většinou obsažena ve vnitrostátních předpisech států, při jejich použití je ale potřeba respektovat ustanovení obsažená v koordinačních nařízeních a v některých mezinárodních smlouvách o sociálním zabezpečení, aby nedošlo ke zkrácení či odebrání všech souběžných dávek v dotčených státech.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Sociální začlenění označuje zapojení osoby do běžného života společnosti, respektive existenci dostatečných předpokladů a možností pro takové její zapojení v různých oblastech života (např. zdravotní stav, vzdělání, pracovní kompetence a pracovní příležitosti, bydlení, výše příjmu, sociální postavení apod.). Sociální začlenění je protikladem sociálního vyloučení, při kterém se osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo osoby sociálně vyloučené ocitají mimo běžný život společnosti. Pomoc a podpora poskytovaná těmto osobám (s cílem umožnit jejich sociální začlenění) je označována jako sociální začleňování. V případě osob sociálně vyloučených a ohrožených sociálním vyloučením tak sociální začlenění představuje žádoucí cílový stav a pojem sociální začleňování odkazuje na postupy nebo činnosti přispívající k dosažení tohoto cíle, jejich poskytování, okolnosti provázející jejich poskytování, průběh změn v životní situaci osoby apod. Sociální začlenění představuje společně s ochranou před vznikem nepříznivé sociální situace nebo jejím překonáním a ochranou před sociálním vyloučením hlavní cíl sociálních služeb. Jednotlivé druhy sociálních služeb podporují sociální začleňování osob, jež jsou ohroženy nebo se ocitly v nepříznivé sociální situaci, různými činnostmi při poskytování sociálních služeb.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Sociální vyloučení je situace, kdy se osoba ocitá mimo běžný život společnosti a nemá možnost se do něj zapojit. Vyčlenění osoby z běžného života společnosti i nemožnost zapojení do něj mohou mít různé důvody (ekonomické, sociální, kulturní, vliv společensky nežádoucích jevů, dopady trestné činnosti jiné osoby apod.) a mohou se projevovat v různých oblastech života (bydlení, kontakt se sociálním prostředím, vzdělání, pracovní uplatnění, příjmová situace, bezpečnost, duševní zdraví apod.). V platné právní úpravě jsou sociální vyloučení a nemožnost sociálního začlenění chápány jako důsledek nepříznivé sociální situace. Důležitým nástrojem chránícím osoby, jež jsou ohroženy nebo se ocitly v nepříznivé sociální situaci, před sociálním vyloučením a podporující jejich sociální začlenění jsou sociální služby. Při ochraně před sociálním vyloučením a při dalším sociálním začleňování osoby je přitom velmi významná také podpora a pomoc poskytovaná blízkými osobami, asistenty sociální péče nebo některými dalšími institucemi a organizacemi (např. organizace působící v oblasti školství, zdravotnictví, volného času atd.).

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Sociální událostí se v nemocenském pojištění rozumí situace krátkodobé ztráty příjmu, při které vzniká nárok na dávku nemocenského pojištění. Jde o vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény, vznik potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, nástup na peněžitou pomoc v mateřství,   převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné služební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo a narození dítěte a vznik nároku na dávku otcovské poporodní péče - otcovskou.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Sociální služby mohou být poskytovány ve zdravotnických zařízeních, ve kterých je poskytována lůžková péče (nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných apod.). Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních se zapisují do registru poskytovatelů sociálních služeb a jsou poskytovány podle právní úpravy pro poskytování sociálních služeb. V takovém případě je na sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče nahlíženo jako na služby sociální péče. Zdravotnická zařízení ale mohou sociální služby poskytovat i v rámci právní úpravy pro poskytování zdravotnických služeb. V takovém případě se nemusejí registrovat jako sociální služba a právní úprava týkající se poskytování sociálních služeb reguluje jejich poskytování jen částečně. V těchto zařízeních se poskytují pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují lůžkovou péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné osoby, a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou či jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb anebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • poskytnutí ubytování,
  • poskytnutí stravy,
  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
  • pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • sociálně terapeutické činnosti,
  • aktivizační činnosti
  • a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)