Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Sociální služba je činnost nebo častěji více činností, které poskytují odborníci s odpovídající kvalifikací (viz heslo pomáhající profese) osobám, jež jsou ohroženy nebo se ocitly v nepříznivé sociální situaci. Obecným cílem sociální služby je pomoci těmto osobám při jejich začlenění do společnosti a zabránit jejich sociálnímu vyloučení. Tyto dvě charakteristiky představují stěžejní definiční znaky sociálních služeb a odlišují je od jiných veřejných a komerčních služeb, např. v oblasti zdravotní péče, školství, programů pro mládež (volnočasové aktivity, protidrogová prevence aj.), právních služeb, služeb v oblasti bydlení, programů podporujících rodiče nebo rodiny, iniciativ podporujících společensky prospěšné cíle, kulturní a společenské aktivity, ale i od některých služeb zaměřujících se přednostně např. na seniory, osoby se zdravotním postižením apod. Zaměření, obsah i specifi cké cíle se u různých sociálních služeb liší, protože sociální služby reagují na velmi různorodé nepříznivé sociální situace a okolnosti přispívající k sociálnímu vyloučení. Lze tak rozlišit různé druhy sociálních služeb. Sociální služby se liší také podle formy jejich poskytování osobám, které jsou uživateli sociálních služeb. Sociální služba může být poskytována v zařízení sociálních služeb, ve zdravotnických zařízeních i v domácnosti uživatelů sociálních služeb nebo jakémkoli jiném prostředí, kde žijí nebo se běžně pohybují (viz heslo přirozené sociální prostředí). Sociální služby se dále liší i skupinou osob, které jsou určeny, činnostmi, jež jsou těmto osobám poskytovány, případně podle dalších okolností. Sociální služby nepředstavují výhradní formu podpory a pomoci osobám v nepříznivé sociální situaci a osobám ohroženým nepříznivou sociální situací nebo sociálním vyloučením. Výraznou oporu mohou osobám v této situaci poskytovat i jejich rodiny, přátelé, osoby žijící v jejich sousedství nebo jiné blízké osoby žijící v jejich přirozeném sociálním prostředí (viz také heslo neformální péče). Sociální služby ale tyto možnosti podpory a pomoci v nepříznivé situaci významně rozšiřují, v mnoha takovýchto situacích jsou zcela nezastupitelné, umožňují poskytnutí odborné pomoci v naléhavých a obtížně řešitelných situacích nebo podporují a rozvíjejí specifi cké schopnosti a dovednosti. Zároveň také podporují schopnost osoby využívat zdroje v jejím přirozeném sociálním prostředí, přímo podporují možnosti blízkých osob poskytovat ohroženým osobám podporu a pomoc nebo ohrožené osobě nabízejí pomoc v situacích, které nedokáže vyřešit vlastními silami nebo jejichž řešení přesahuje možnosti blízkých osob. Platná právní úprava vytváří a částečně reguluje i základní podmínky pro poskytování a rozvoj neformální péče, především ale upravuje a reguluje podmínky pro poskytování sociálních služeb, tak aby byly poskytovány v odpovídající kvalitě.
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Sociální rehabilitace je služba sociální prevence zahrnující více specifických činností, které se zaměřují na dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob. Okruh osob, které mohou být uživateli této služby, není na rozdíl od jiných sociálních služeb zúžen pouze na určité skupiny osob. Může tak být poskytována např. osobám se zdravotním postižením, osobám, které ukončily léčbu drogové závislosti, osobám vracejícím se z výkonu trestu odnětí svobody, případně dalším skupinám osob se sníženou soběstačností. Sociální rehabilitace rozvíjí specifické schopnosti a dovednosti uživatelů této služby, posiluje návyky a umožňuje nácvik výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností a pracovních návyků. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:
- nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění
- a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
- výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
- pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Pokud je služba poskytována v pobytové formě, jsou její součástí vždy také tyto činnosti:
- poskytnutí ubytování,
- poskytnutí stravy,
- pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.
Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba může být poskytována ambulantní a pobytovou formou. V případě poskytování služby v pobytové formě jsou ubytování a strava (pomoc při jejím zajištění) poskytovány za úhradu, a to v maximální výši, která je stanovena ve vyhlášce k zákonu.
► (zákon č. 108/2006 Sb. , o sociálních službách)
► (vyhláška č. 505/2006 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Sociální pracovník je kvalifikovaný pracovník vykonávající činnosti, které přispívají k uskutečňování smyslu a účelu sociální práce, tj. k ochraně lidských práv a lidské důstojnosti a k podpoře sociálního bezpečí osob. Tyto odborné činnosti jsou vykonávány v souladu s rozsahem odborné kvalifikace sociálního pracovníka. Sociální pracovník při své práci využívá metody sociální práce (např. metody práce s osobami se sluchovým postižením, s drogově závislými osobami atd.) a poznatky dalších oborů, jakými jsou např. právo, psychologie, sociologie. Předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka jsou svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost odpovídající požadavkům stanoveným zákonem.
►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
►(zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí)
- Uložil(a): Mgr. Dana Fusková (soc. pracovník)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Zaměstnavatel, který v roce 2024 zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinen plnit v nemocenském pojištění ohlašovací a oznamovací povinnosti ve vzthu k příslušné ÚSSZ, spolupracuje s orgány nemocenského pojištění a platí pojistné na sociální zabezpečení.
K zásadní změně došlo od 1.1.2020 při uplatňování nároku na nemocenské dávky při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance nebo bývalého zaměstnance v ochranné době. ČSSZ zahájila provoz povinného systému eNeschopenky a dosavadní postupy probíhají elektronicky prostřednictvím ePortálu. ENeschopenka propojuje lékaře, zaměstnavatele a ÚSSZ*. Nemocný zaměstnanec obdrží od lékaře v papírové podobě jen průkaz práce neschopného.
Zaměstanvatel se dozví o vzniku dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance v ePortálu. Prvních 14 dnů vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny - od 1. pracovního dne, a to jen v době trvání pracovního vztahu. Vypočítává ji z průměrného výdělku, který se stanovuje stejně, jako kdyby v den vzniku pracovní neschopnosti nastupoval zaměstnanec na dovolenou. Náhrada mzdy není dávkou nemocenského pojištění. V době, kdy zaměstnavatel vyplácí práceneschopnému zaměstnanci náhradu mzdy, tj. v prvních 14 dnech, může sám kontrolovat dodržování stanoveného režimu, nebo o to může požádat příslušnou ÚSSZ. Poruší-li práceneschopný pojištěnec stanovený léčebný režim, může mu zaměstnavatel snížit nebo odejmout v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy.
Pokud DPN trvá déle než 14 kalendářních dnů, je zaměstnavatel povinen zaslat ÚSSZ přílohu k žádosti o dávku, a to v elektronické formě. Do přílohy k žádosti o dávku zaměstnavatel nově uvádí informaci, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat (stejným způsobem se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenské).
Při onemocnění dítěte nebo jiného člena rodiny se nárok na dávku uplatňuje tiskopisem „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) “, který vystavuje ošetřující lékař osoby, která onemocněla. I. díl rozhodnutí - Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) - žádost o ošetřovné předá zaměstnanec zaměstnavateli,, který na na tiskopisech doplní další údaje a spolu s vyplněným tiskopisem Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění předá neprodleně příslušné ÚSSZ.
Nárok na otcovskou uplatňuje pojištěnec tiskopisem Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou) . Pokud se dítě narodilo v zahraničí, je nutné k žádosti předložit doklad prokazující otcovství (např. rodný list dítěte). Žádost o otcovskou předá zaměstnanec svému zaměstnavateli, který k žádosti přiloží vyplněný tiskopis Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění a předá je po uplynutí podpůrčí doby neprodleně příslušné ÚSSZ.
Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství vydaný ošetřující lékařem ebo gynekolog předá zaměstnankyně svému zaměstnavateli, který v žádosti doplní údaje a spolu s vyplněným tiskopisem Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění předá neprodleně příslušné ÚSSZ.
Žádost o dlouhodobé ošetřovné spolu s vyplněným tiskopisem Příloha k žádosti o dávku předá zaměstnavatel neprodleně příslušné OSSZ. Po obdržení tiskopisu Potvrzení o trvání /Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče vyplnímzaměstnavatel na tiskopisech rubriku Záznamy zaměstnavatele, ve které uvede potřebné údaje pro výplatu dávky a vyplněný tiskopis předá neprodleně příslušné ÚSSZ.
Dávky vyplácí příslušná ÚSSZ, a to nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, v němž jí byl stanovený, řádně vyplněný doklad pro nárok na výplatu dávky včetně příslušných podkladů doručen. Dávky se pojištěnci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v ČR nebo se vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou.
*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ. Všechny kontakty zůstávají zachovány.
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Sociální poradenství je sociální služba, kterou řada jejích charakteristik odlišuje od dalších dvou základních kategorií sociálních služeb (služby sociální péče a služby sociální prevence). Sociální poradenství tak současně reprezentuje třetí samostatnou základní kategorii sociálních služeb i sociální službu. V zákoně o sociálních službách je proto sociální poradenství vymezeno odlišným způsobem než další sociální služby. Důvodem odlišného právního vymezení sociálního poradenství je také specifický vztah k dalším sociálním službám a dále i to, že služba zahrnuje dvě základní oblasti s odlišným charakterem. Těmito dvěma oblastmi jsou základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství. Při základním sociálním poradenství jsou osobám, jež jsou ohroženy nebo se ocitly v nepříznivé sociální situaci, poskytovány informace, které přispívají k jejímu řešení nebo pomáhají předejít jejímu vzniku. Základní sociální poradenství je činností při poskytování sociálních služeb, jež musí být zajištěna vždy při poskytování všech dalších druhů sociálních služeb. Základní sociální poradenství tak poskytovatelé sociálních služeb nenabízejí jako samostatnou sociální službu, ale je součástí všech jimi zajišťovaných sociálních služeb. Tato charakteristika odlišuje základní sociální poradenství od odborného sociálního poradenství, které poskytovatelé zajišťují již jako samostatnou sociální službu. Při poskytování odborného sociálního poradenství se mohou poskytovatelé této služby zaměřovat na široké množství nepříznivých sociálních situací, společensky nežádoucích či rizikových jevů nebo skupin osob. Jednotliví poskytovatelé sociálních služeb a jednotlivé poskytované sociální služby odborného sociálního poradenství se přitom zpravidla zaměřují pouze na určitý okruh nepříznivých sociálních situací (např. nepříznivý zdravotní stav, drogová závislost apod.) nebo určité skupiny osob (např. senioři, děti se zdravotním postižením apod.). Některé služby odborného sociálního poradenství se specializují výhradně na určité specifické situace (např. domácí násilí, závislost na herních automatech) nebo jsou poskytovány specifickým skupinám osob (cizinci v obtížné sociální situaci, osoby HIV pozitivní, oběti obchodu s lidmi apod.). Odborné sociální poradenství se velice často zaměřuje i na situace nebo na skupiny osob, na které se žádné další druhy sociálních služeb nijak výrazněji nezaměřují (např. oběti trestných činů, osoby opouštějící výkon trestu, pachatelé domácího násilí apod.). Odborné sociální poradenství mohou poskytovat např. občanské poradny, manželské a rodinné poradny, poradny pro seniory, poradny pro osoby se zdravotním postižením, poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí apod. Odborné sociální poradenství zahrnuje také sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Při poskytování odborného sociálního poradenství jsou vždy vykonávány tyto základní činnosti:
- zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
- sociálně terapeutické činnosti
- a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Při poskytování sociální služby mohou být zajištěny i další činnosti. Organizace poskytující odborné poradenství např. osobám se zdravotním postižením mohou svým uživatelům umožnit zapůjčení tzv. kompenzačních pomůcek. Tyto pomůcky uživatelům služby pomáhají zvládnout nepříznivou sociální situaci spojenou se zdravotním postižením (půjčování těchto pomůcek ale není zákonem vyžadovanou součástí této služby a týká se jen odborného sociálního poradenství pro určité skupiny osob v nepříznivé sociální situaci (osoby se zdravotním postižením aj.). Službu lze poskytovat terénní a ambulantní formou a jejím uživatelům je poskytována bezplatně.
►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Sociální podnikání jsou podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí, které hrají důležitou roli při řešení problémů a pro místní rozvoj. Sociální podnikání často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním, a tím zabraňuje jejich společenskému vyloučení. Zisk z tohoto podnikání je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu.
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Sociálně vyloučenou lokalitou se rozumí území nebo oblast obývaná významnou měrou osobami, které jsou sociálně vyloučené nebo jsou ohrožené sociálním vyloučením. Sociálně vyloučené lokality se velice často vyznačují velmi specifickými územními a sociálními charakteristikami. Může jít např. o některé z těchto charakteristik:
- vyšší míra nezaměstnanosti, větší počet dlouhodobě nezaměstnaných osob, osob obtížně uplatnitelných na trhu práce apod.,
- nedostatek pracovních příležitostí a legálních možností obživy, málo kvalifikovaná a špatně placená pracovní místa, nepříznivá příjmová situace jednotlivců a rodin a jejich závislost na příjmech ze systému sociálního zabezpečení,
- celkově nižší úroveň vzdělanosti, častější problémy se školní docházkou, vyšší počet dětí, které nedokončí základní vzdělání,
- vyšší kriminalita a častější výskyt společensky nežádoucích jevů, narušené rodinné či sousedské vztahy,
- nevyhovující nebo havarijní stav obytných objektů, nefungující trh s bydlením, bydlení v nevyhovujících prostorách, v ubytovnách apod.,
- horší dostupnost veřejných či jiných služeb a obtížný přístup ke službám,
- špatné dopravní spojení s jinými oblastmi a regiony, izolovanost území, nedostatek vnějších kontaktů nebo přímo nepřátelství ze strany osob žijících v blízkosti sociálně vyloučené lokality,
- potřeba realizace podpůrných programů nebo specificky zacílených programů apod.
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Sociálně terapeutické dílny patří mezi služby sociální prevence. Jsou určeny osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které mají ztížené uplatnění na trhu práce. Sociálně terapeutické dílny dlouhodobě a pravidelně podporují uživatele těchto služeb ve zdokonalování jejich pracovních návyků a dovedností s využitím sociálně pracovních terapeutických přístupů a metod. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:
- pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
- poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
- nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění
- a podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.
Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována ambulantní formou. Poskytnutí stravy nebo pomoc při jejím zajištění jsou u této služby zajišťovány za úhradu, a to v maximální výši, která je stanovena ve vyhlášce k zákonu o sociálních službách.
►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Sociálně terapeutické činnosti je označení pro jednu z činností při poskytování sociálních služeb. Tato činnost je vykonávána při poskytování 23 z celkového počtu 33 druhů sociálních služeb a u různých druhů sociálních služeb může mít odlišné zaměření, obsah (tj. konkrétní úkony, které jsou při vykonávání této činnosti činěny) a cíle. Činnost zahrnuje tyto různé úkony nebo jejich skupiny (u některých druhů sociálních služeb připadají v úvahu dvě nebo více uvedených možností nebo jejich částí):
- poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech, práva, psychologie a v oblasti vzdělávání,
- socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících
sociální začlenění osob, - aktivity zaměřené na budování a rozvoj pracovních návyků a dovedností nezbytných pro integraci osob na trh práce,
- výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity,
- pořádání setkání a pobytových kurzů pro rodiny,
- psychosociální podpora,
- podpora výměny zkušeností,
- krizová intervence (tj. postupy směřující ke zvládnutí naléhavé krizové životní situace v její nejtěžší fázi) a další socioterapeutické činnosti,
jejichž poskytování vede k překonání krizového stavu, - poskytování informací o rizicích spojených se současným způsobem života a jejich snižování prostřednictvím metod založených na
přístupu minimalizace škod - a pracovní terapie a další socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k trvalé abstinenci, prevenci relapsu (tj. opětovného návratu
ke zdraví škodlivému životnímu stylu po určitém období abstinence).
►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením patří mezi služby sociální prevence. Jsou určeny osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:
- zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
- sociálně terapeutické činnosti
- a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba může být poskytována terénní, případně ambulantní formou. Služba je poskytována bezplatně.
►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)