Počet stránek ve webu: 43.470

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rizikové těhotenství je takové těhotenství, u něhož existuje podezření, že jsou těhotná žena nebo plod nějakým způsobem zdravotně ohroženy. Pojištěnka, která má rizikové těhotenství, je zpravidla uznána odborným ošetřujícím lékařem (gynekologem) dočasně práceneschopnou a pobírá nemocenské. V době dočasné pracovní neschopnosti musí žena dodržovat léčebný režim. V období od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu ukončí ošetřující lékař ženě s rizikovým těhotenstvím dočasnou pracovní neschopnost a žena nastoupí na peněžitou pomoc v mateřství. V případě, že žena nesplňuje podmínky doby účasti na nemocenském pojištění (čekací doby) pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství, a tudíž na ni nemá nárok, může pobírat nemocenské v souvislosti s porodem do šesti týdnů po porodu. V některých případech může ošetřující lékař rozhodnout o tom, že žena nesmí dosavadní práci vykonávat, protože výkon takové práce ohrožuje její zdravotní stav nebo zdravotní stav jejího dítěte, a může vydat potvrzení o potřebě převedení na jinou práci. Při převedení na jinou práci náleží zaměstnankyni vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Režim dočasně práceneschopného pojištěnce stanovuje pojištěnci ošetřující lékař při rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Léčebný režim přitom může být ošetřujícím lékařem změněn v souladu se změnou zdravotního stavu. Režim zahrnuje stanovení individuálního léčebného postupu, povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu, případně povolení změny pobytu, povolení vycházek a povinnost dodržovat jejich rozsah a dobu a provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje Úřad práce ČR. Nemocný může na svou žádost změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, ovšem pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Zaměstnanec je povinen předem prokazatelně oznámit tuto změnu zaměstnavateli, pokud k ní dojde v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti. Vycházky může ošetřující lékař povolit pouze v době od 7.00 do 19.00 hodin a maximálně na dobu šesti hodin (s výjimkou některých, např. onkologických onemocnění). Pojištěnec je povinen dodržovat stanovený léčebný režim a umožnit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a zaměstnavateli kontrolu jeho dodržování. Dodržování léčebného režimu kontroluje okresní správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel může kontrolovat jen povinnost zdržovat se na adrese oznámené ošetřujícímu lékaři a povinnost dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel může provádět tuto kontrolu jen v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti. Neumožní-li pojištěnec kontrolu, může mu okresní správa sociálního zabezpečení snížit či odejmout nemocenské od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti, zaměstnanci lze za období prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti uložit pokutu až do výše 20.000 Kč. Vlastní porušení režimu práceneschopného pojištěnce může být potrestáno krácením nebo odnětím nemocenského, popř. snížením či nevyplacením náhrady mzdy.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rekvalifikace je jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Rekvalifikace může být zabezpečována krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, případně si ji může uchazeč o zaměstnání zabezpečit sám. Na zabezpečení rekvalifikace Úřadem práce České republiky uchazeč o zaměstnání nemá právní nárok. Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody Úřadu práce ČR s uchazečem o zaměstnání. V případě, že se uchazečo zaměstnání účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, má nárok na podporu při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace. V případě, že si uchazeč o zaměstnání zabezpečí rekvalifikaci sám (tzv. zvolená rekvalifikace), nemá po dobu zvolené rekvalifikace nárok na podporu při rekvalifikaci. Po tuto dobu je uchazeči poskytována podpora v nezaměstnanosti, jestliže mu na ni vznikl nárok.

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Při posuzování zdravotního stavu posudkovým lékařem hraje důležitou roli stanovení pracovního potenciálu, jehož součástí je i rehabilitační potenciál. Rehabilitační potenciál představuje vše, co je schopna posuzovaná osoba se naučit, osvojit si, a tím rozvíjet své schopnosti a dovednosti, například léčením, rehabilitací, tréninkem, režimovými opatřeními, rekvalifikací aj.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Regresní náhradu je povinen zaplatit orgánu nemocenského pojištění ten, kdo zavinil svým protiprávním jednáním, že došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění. Protiprávní jednání musí být zjištěno soudem nebo správním úřadem. V praxi jde o zavinění vzniku dočasné pracovní neschopnosti jiné osoby nebo vzniku nároku na ošetřovné (např. zranění dítěte, které je nutné ošetřovat). Regresní náhrada se netýká pojištěnce, kterému byla dávka vyplacena. Regresní náhrada se stanoví ve výši vyplacené dávky. Nárok na zaplacení regresní náhrady zaniká uplynutím pěti let ode dne, kdy orgán nemocenského pojištění zjistil, že ke vzniku sociální události došlo v důsledku zaviněného protiprávního jednání jiné osoby. Nejpozději zaniká nárok na zaplacení regresní náhrady deset let od vzniku sociální události. 
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Lékařská posudková služba okresní správy sociálního zabezpečení zajišťuje posuzování zdravotního stavu ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, sociálních služeb a zčásti i pro účely systému zaměstnanosti. Posudkovou činnost provádí prostřednictvím posudkových lékařů. Referent oddělení LPS OSSZ (nelékař) je zaměstnancem OSSZ a vyřizuje věci související s posuzováním zdravotního stavu pojištěnců – přijímání žádostí o posouzení, vyžadování podkladových lékařských nálezů, odesílání posudků orgánu, který si je vyžádal; zajišťuje i komunikaci úřadu s posuzovanými osobami a s dalšími orgány sociálního zabezpečení.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Redukční hranice stanoví, jak se bude při výpočtu výše dávky krátit (redukovat) denní vyměřovací základ, z něhož se dávka počítá. K tomu jsou určeny tři redukční hranice, jejichž výše se vyhlašuje ve Sbírce zákonů sdělením MPSV ČR. Pro rok 2022 jsou stanoveny na 1 298 Kč, 1 946 Kč a 3 892 Kč. Lze říci, že tyto hranice rozdělují vypočtený denní vyměřovací základ na čtyři pásma, kdy v každém pásmu se příslušná částka procentním způsobem krátí. Při výpočtu nemocenského a ošetřovného se z částky denního vyměřovacího základu do první redukční hranice bere v úvahu 90 % její výše. Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství se z této částky do první redukční hranice bere v úvahu celých 100 % její výše. Pokud denní vyměřovací základ převyšuje částku první (popřípadě i druhé) redukční hranice, postupuje se v krácení dále. Z částky denního vyměřovacího základu od první do druhé redukční hranice se takto započítává 60 % její výše, z částky od druhé do třetí redukční hranice už jen 30 % jejívýše. Denní vyměřovací základ může být i vyšší než třetí redukční hranice, částka nad tuto hranici se však při výpočtu dávek nezohledňuje. Z takto redukovaného denního vyměřovacího základu se potom vypočte výše konkrétní dávky nemocenského pojištění.

 

 

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Redukční hranice slouží při výpočtu důchodu ke stanovení výpočtového základu. Redukční hranice stanoví, jak se bude při stanovení výpočtového základu krátit (redukovat) osobní vyměřovací základ, z něhož se důchod počítá. K tomu jsou určeny dvě redukční hranice, jejichž výše je zákonem definována jako 44 % průměrné mzdy a 400 % průměrné mzdy. Pro důchody přiznávané od data v roce 2022 jsou stanoveny na 17  121 Kč a 155 644 Kč. Lze říci, že tyto hranice rozdělují vypočtený osobní vyměřovací základ na dvě pásma, v každém pásmu se příslušná částka procentním způsobem krátí. Do první redukční hranice se bere v úvahu 100 % její výše. Pokud osobní vyměřovací základ převyšuje částku první redukční hranice, z částky osobního vyměřovacího základu nad první do druhé redukční hranice se započítává 26 %. Osobní vyměřovací základ může být i vyšší než druhá redukční hranice, částka nad tuto hranici se však při výpočtu důchodu nezohledňuje. Prostřednictvím použití redukčních hranic se krácený osobní vyměřovací základ nazývá výpočtový základ, ze kterého se dále vypočte procentní výměra důchodu...
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Raná péče patří mezi služby sociální prevence. Je určena dítěti a rodičům dítěte ve věku do sedmi let, které je zdravotně postižené nebo jehož
vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • sociálně terapeutické činnosti
  • a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována terénní formou, může ale být doplněna také o činnosti, které jsou poskytovány ambulantně. Služba je poskytována bezplatně.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

O podané žádosti o důchod rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, popř. orgán sociálního zabezpečení Ministerstva obrany ČR, Ministerstva vnitra ČR nebo Ministerstva spravedlnosti ČR, které mají povinnost tak učinit do 90 dnů. Pokud je prokázán nárok žadatele na důchod, může mu být poskytnuta záloha. V případě nesouhlasu s rozhodnutím může žadatel podat jako opravný prostředek námitky, a to u České správy sociálního zabezpečení nebo kterékoli okresní správy sociálního zabezpečení, resp. u orgánu, který rozhodnutí vydal. Žadatel také může do 30 dnů od doručení rozhodnutí podat žádost o změnu data přiznání důchodu či změnu data výplaty důchodu. Důchod lze přiznat až pět let zpětně. To platí s výjimkou předčasného důchodu, který lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o jeho přiznání.