Počet stránek ve webu: 43.470

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Ve vztahu k Evropské unii vychází koordinace sociálního zabezpečení z práva občanů na volný pohyb, které je základní svobodou evropských občanů a důležitým prvkem vnitřního trhu EU. Proto mají členské státy povinnost poskytnout v oblasti sociálního zabezpečení všem občanům ze členských států EU stejná práva jako vlastním občanům. Systémy sociálního zabezpečení jednotlivých členských států nejsou v EU sjednoceny, tj. neexistuje jednotný evropský sociální systém, ale stát od státu se od sebe odlišují co do druhů a výše sociálních dávek, sazeb pojistného, kategorií pojištěných osob apod. Při uplatnění národního sociálního zabezpečení na evropské občany však musejí členské státy respektovat unijní pravidla a principy, které jsou stanoveny v koordinačních nařízeních EU. Mezi základní principy koordinace sociálního zabezpečení patří: princip rovného zacházení, princip použití/aplikace právního řádu jediného státu, princip sčítání dob pojištění a princip zachování nabytých práv. Koordinace sociálního zabezpečení se vztahuje i na státy Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Lichtenštejnsko, Island) a Švýcarsko. Koordinace sociálního zabezpečení probíhá i ve vztahu k zemím mimo EU/EHP, a to uzavřením mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení,
které jsou založeny na obdobných principech jako evropská koordinace.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Kontrolní lékařská prohlídka ověřuje, zda přetrvává dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a jeho důsledky opravňující osobu k pobírání některé dávky sociálního zabezpečení. Již přiznaný invalidní důchod tak může být na základě výsledku kontrolní lékařské prohlídky odebrán nebo může být snížena jeho výše z důvodu snížení stupně invalidity. To platí obdobně i pro nárok na jiné dávky podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem (například příspěvek na péči nebo průkaz osoby se zdravotním postižením). Prohlídku provede posudkový lékař  Institutu posuzování zdravotního stavu  v době stanovené při předcházející lékařské prohlídce nebo na základě podnětu jiného orgánu nebo pokud jsou zjištěny skutečnosti, které by mohly být pro rozhodnutí významné.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Lékaři orgánů nemocenského pojištění provádějí u ošetřujícího lékaře kontrolu správnosti posuzování zdravotního stavu, dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování. Dále kontrolují správnost vedení a úplnost zdravotnické dokumentace a plnění povinností ošetřujících lékařů při tomto posuzování. Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování se uskutečňuje v ordinaci ošetřujícího lékaře nebo na pracovišti  Institutu posuzování zdravotního stavu,   zpravidla za osobní účasti posuzované osoby. Lékař orgánu nemocenského pojištění může určit, ve kterých případech není nutná přítomnost posuzované osoby. Pro kontroly posuzování dočasné pracovní neschopnosti se stanovuje harmonogram nejméně na dobu tří měsíců. Frekvence řádných (plánovaných) kontrol posuzování dočasné pracovní neschopnosti není jednotná a řídí se průměrným stavem práceneschopných v evidenci lékaře, průměrnou délkou trvání a častým opakováním dočasné pracovní neschopnosti. Mimořádné kontroly se provádějí v individuálních případech, např. na podnět zaměstnavatele či zdravotní pojišťovny. Kontroly potřeby ošetřování jsou pouze mimořádné. O mimořádných kontrolách je orgán nemocenského pojištění povinen vyrozumět ošetřujícího lékaře nejméně dva pracovní dny přede dnem kontroly. O kontrole učiní lékař orgánu nemocenského pojištění zápis, který předá ošetřujícímu lékaři. Pokud orgán nemocenského pojištění kdykoliv v průběhu dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování zjistí, že nejsou důvody pro její další trvání, rozhodne o jejím ukončení, jestliže ji neukončil ošetřující lékař. Nejpozději 30 dnů před koncem podpůrčí doby zhodnotí ošetřující lékař spolu s lékařem orgánu nemocenského pojištění zdravotní stav a dosavadní průběh onemocnění práceneschopného. Pokud zjistí, že pojištěnec nebude uznán práceschopným před ukončením podpůrčí doby, doporučí mu, aby si požádal o invalidní důchod nebo o prodloužení výplaty nemocenského.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Kontaktní centra patří mezi služby sociální prevence. Jsou určena osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Cílem služby je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených s užíváním návykových látek. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • sociálně terapeutické činnosti,
  • pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí
  • a poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována ambulantně, případně také terénní formou. Jde o nízkoprahovou službu, která je poskytována bezplatně.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Úkolem  Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) je posuzovat prostřednictvím svých posudkových lékařů: invaliditu a stupně invalidity, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost. Dále IPZS) posuzuje stupeň závislosti osoby pro účely příspěvku na péči, zda má někdo nárok na status osoby zdravotně znevýhodněné a zdravotní stav osoby pro účely poskytnutí příspěvku na mobilitu a na zvláštní pomůcku nebo pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Zdravotní stav se posuzuje pro jednotlivé oblasti rozdílně, takže zdravotní postižení, které splňuje zdravotní podmínku pro přiznání jedné dávky, nemusí odpovídat přiznání jiné dávky. Pro oblast nemocenského pojištění posuzují zdravotní stav ošetřující lékaři, úkolem IPZSv této oblasti je: posuzovat pracovní schopnost dočasně práceneschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby, kontrolovat posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícími lékaři, ukončovat dočasnou pracovní neschopnost ve zvláštních případech stanovených zákonem. V některých případech má IPZS kompetenci k udělení souhlasu, aby si pojištěnec v době dočasné pracovní neschopnosti mohl volit dobu vycházek podle aktuálního zdravotního stavu. Další úkoly má IPZS při komunikaci se zahraničím v rámci koordinace sociálního zabezpečení. Vždy platí, že IPZS pouze posuzuje zdravotní stav a nevydává rozhodnutí v dané věci. To vydává příslušný orgán na základě tohoto posudku a jiných skutečností. Odvolat se nelze proti samotnému posudku, ale v případě nesouhlasu s posudkem je třeba napadnout až rozhodnutí vydané na základě posudku, a to v souladu s poučením o možnostech odvolání, které je vždy obsaženo v rozhodnutí.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Karanténa je nařizována osobám podezřelým z nákazy s cílem zabránit dalšímu přenosu infekčního onemocnění. Karanténou se rozumí oddělení osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních osob a její následné lékařské vyšetřování v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit. V době nařízené karantény náleží zaměstnanci náhrada mzdy již od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti, od 15. dne náleží pojištěnci nemocenské.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Invalidní důchod získá ten, jehož schopnost pracovat poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu aspoň o 35 % a nedosáhl věku 65 let. Aby mohl být invalidní důchod přiznán, musí být splněna též podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nejde-li o invaliditu vzniklou následkem pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo z některých příčin souvisejících s obranou státu. Potřebná doba je odstupňována podle věku v době vzniku invalidity. Výše invalidního důchodu je stanovena součtem základní výměry a procentní výměry a liší se podle stupně invalidity. Pokud invalidita třetího stupně vznikla před dosažením věku 18 let, stanoví se nárok na invalidní důchod podle zvláštních pravidel; ta platí i pro některé další mladé invalidy.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Invalidita je jednou z podmínek nároku na invalidní důchod. Pojištěnec je invalidní, pokud je Územní  správou sociálního zabezpečení uznán za invalidního. Invalidita je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav zapříčiňující pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Ztrátu pracovní schopnosti stanoví tzv. posudkový lékař  Institu posuzování zdravotního stavu v rámci zjišťující nebo kontrolní lékařské prohlídky. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce klesla

  • nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jde o invaliditu prvního stupně;
  • nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jde o invaliditu druhého stupně;
  • nejméně o 70 %, jde o invaliditu třetího stupně.

Zdravotní stav se může v čase měnit, takže na základě kontrolní prohlídky může být pokles pracovní schopnosti stanoven odlišně od předchozí lékařské prohlídky.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Intervenční centra patří mezi služby sociální prevence. Jsou určeny osobám, které jsou ohroženy násilným chováním osoby obývající společné obydlí (může jít o násilné chování osoby, která byla vykázána ze společného obydlí, ale i o násilné chování jiné osoby žijící ve společném obydlí). Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • sociálně terapeutické činnosti
  • a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Pokud je služba poskytována v pobytové formě, jsou její součástí vždy také tyto činnosti:

  • poskytnutí ubytování
  • a poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba může být poskytována terénní, ambulantní a pobytovou formou. Služba je poskytována bezplatně.

► (zákon č. 108/2006 Sb. , o sociálních službách)

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Instituce místa bydliště a instituce místa pobytu je instituce sociálního zabezpečení v místě, kde dotyčná osoba bydlí nebo pobývá, ale nemusí jít o instituci, u níž je osoba pojištěna. Instituce místa bydliště a pobytu spolupracuje s příslušnými/kompetentními institucemi v jiných členských státech Evropské unie a může zprostředkovávat kontakt mezi těmito institucemi a jejich pojištěnci, jež bydlí nebo pobývají v jiném členském státě EU, než ve kterém jsou
pojištěni. V případě věcných dávek poskytuje tyto dávky cizím pojištěncům na náklady jejich příslušné/kompetentní instituce.