Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Při výpočtu invalidního důchodu se započítá do doby pojištění i doba zbývající od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku (v tomto případě je důchodovým věkem myšlen důchodový věk bezdětné ženy narozené ve stejném roce jako pojištěnec, kterému se počítá důchod). Na zápočet celé této doby při výpočtu invalidního důchodu má nárok pouze osoba, která má celé období od 18 let do přiznání invalidního důchodu téměř pokryté dobou pojištění. Pokud toto období nemá pokryto celé, zápočet doby zbývající od přiznání invalidního důchodu do dosažení důchodového věku se podle pravidel stanovených zákonem přiměřeně krátí. Dopočtená doba se nezapočítává vůbec, pokud invalidita vznikla úmyslným poškozením zdraví, které si pojištěnec způsobil či nechal způsobit, nebo poškozením zdraví, které vzniklo jako následek úmyslného trestného činu pojištěnce.
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Doplňkové penzijní spoření (podle zákona č. 427/2011 Sb. , o doplňkovém penzijní spoření) je kromě životního pojištění součástí třetího pilíře důchodového systému. Doplňkové penzijní spoření s koncem roku 2012 nahradilo zrušené penzijní připojištění se státním příspěvkem. V rámci doplňkového penzijního spoření penzijní společnost shromažďuje příspěvky účastníků, spravuje tyto prostředky účastníků v jednotlivých účastnických fondech a vyplácí dávky (penze, jednorázové vyrovnání a odbytné). K příspěvkům účastníků náleží státní příspěvek. Kromě příspěvků účastníka a státního příspěvku je umožněno přispívat účastníkům i ze strany jeho zaměstnavatele. Pokud příspěvky účastníka přesáhnou částku, ke které náleží státní příspěvek, jsou příspěvky zaplacené nad tuto částku do stanoveného limitu daňově uznatelné pro odpočet ze základu pro daň z příjmu podle zákona 586/1992 Sb. , o daních z příjmu v platném znění. I příspěvky zaměstnavatele jsou pro účastníka ale pouze do určitého limitu daňově uznatelné, příspěvky od zaměstnavatele nad tento limit musí účastník zdanit (pro zaměstnavatele jsou daňově
uznatelné veškeré zaplacené příspěvky jednotlivým účastníkům).
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Doplatek na bydlení je opakující se dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí. Nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu nebo jiná osoba, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí či jiného právního titulu, a po splnění stavebně-technických standardů kvality bydlení vlastník stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, jejichž příjem/příjem společně posuzovaných osob je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí/částka živobytí společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob pro účely doplatku na bydlení je stejný jako pro účel příspěvku na živobytí. V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení poskytnout do části bytu, po splnění hygienických podmínek a udělení souhlasu obce do ubytovacího zařízení a po splnění stavebně-technických standardů kvality bydlení do jiného než obytného prostoru. Jako případ hodný zvláštního zřetele se vždy považuje ubytování v pobytových sociálních službách (např. azylový dům, domov pro seniory, chráněné bydlení). Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům) i osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem/příjem společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3 násobek této částky. Výše doplatku na bydlení se vypočítá tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na aktuální kalendářní měsíc (snížené o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou příjem osoby/společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na živobytí) převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob. O doplatek na bydlení může žadatel požádat na kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR prostřednictvím žádosti podané na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pobočkách Úřadu práce ČR nebo v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. O případném odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
► (zákon č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Domovy se zvláštním režimem patří mezi služby sociální péče. Jsou určeny osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou demencí, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, jež mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:
- poskytnutí ubytování,
- poskytnutí stravy,
- pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
- pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
- zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
- sociálně terapeutické činnosti,
- aktivizační činnosti
- a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Jde o pobytovou sociální službu. Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.
►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Domovy pro osoby se zdravotním postižením patří mezi služby sociální péče. Jsou určeny osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení a jejich situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:
- poskytnutí ubytování,
- poskytnutí stravy,
- pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
- pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
- výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
- zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
- sociálně terapeutické činnosti
- a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Jde o pobytovou sociální službu. V domovech pro osoby se zdravotním postižením mohou být při plnění zákonných podmínek a s ohledem na specifické potřeby osob se zdravotním postižením vykonávány ústavní výchova, výchovná opatření nebo předběžné opatření. Tyto pojmy označují opatření uložená soudem s cílem ochrany dítěte, jehož vývoj je vážně ohrožen. První dvě soudem uložená rozhodnutí jsou vykonávána, až když nabydou právní moci. Předběžné opatření může být uloženo v situaci, kdy je nutné předejít naléhavému ohrožení vývoje dítěte. S ohledem na potřebu jeho okamžitého provedení je vykonatelné ještě před tím, než soud vynese pravomocné rozhodnutí, kterým bude návrh na uvalení výchovného opatření nebo ústavní výchovy přijat nebo zamítnut. Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.
►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
►(zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních)
►(zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže)
►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Služba domov pro seniory patří mezi služby sociální péče. Je určena osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:
- poskytnutí ubytování,
- poskytnutí stravy,
- pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
- pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
- zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
- sociálně terapeutické činnosti,
- aktivizační činnosti
- a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Jde o pobytovou sociální službu. Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.
►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Soužití osob ve společné domácnosti je v nemocenském
pojištění podmínkou pro získání nároku na ošetřovné.
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Současně platí, že jedna osoba nemůže být zároveň členem více domácností. Soužití osob ve společné domácnosti je při výpočtu důchodu podmínkou zejména pro zápočet náhradní doby nazývané doba péče o osobu bezmocnou do doby pojištění, pokud nejde o osoby blízké.
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Domácký zaměstnanec je zaměstnanec, který podle dohodnutých podmínek vykonává sjednanou práci doma nebo na jiném místě mimo pracoviště zaměstnavatele. Domácký zaměstnanec si sám rozvrhuje pracovní dobu. Pro domáckého zaměstnance platí zvláštní úprava omezení výše nemocenského v případě, že odvedl práci za období pracovní neschopnosti (karantény). Domáckému zaměstnanci nenáleží ošetřovné.
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Dohoda o provedení práce upravuje vztah sjednaný mimo pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o výkonu práce, jejíž rozsah v daném kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele nepřekročí 300 hodin. Dohoda o provedení práce musí být uzavřena písemně.