Počet stránek ve webu: 43.470

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Jsou jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, že každá osoba, jež pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Dávky pro osoby s nedostatečnými příjmy (v hmotné nouzi) jsou: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Řízení o přiznání dávky se koná na základě písemné žádosti na předepsaném formuláři, který je k dispozici na Úřadu práce ČR, popřípadě v elektronické podobě na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

► (zákon č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi)

► (zákon č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Z nemocenského pojištění se zaměstnancům poskytuje šest peněžitých dávek, a to nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací  příspěvek v těhotenství a mateřství, dlouhodobé ošetřovné a otvcovká poporodní péče.   Osoby samostatně výdělečně činné a některé zvláštní skupiny zaměstnanců (např. zahraniční zaměstnanci, zaměstnanci vykonávající zaměstnání malého rozsahu, pracující na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce) mají nárok, pokud jsou pojištěni, na nemocenské,   peněžitou pomoc v mateřství,   otcovskou a dlouhodobé ošetřovné.  

Nemocenské pobírají pojištěnci v případě dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény.

Peněžitá pomoc v mateřství je poskytována v době těhotenství, mateřství a při převzetí dítěte do péče.

Ošetřovné náleží zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší deseti let nebo jiného člena domácnosti z důvodu jeho nemoci či úrazu nebo o dítě mladší deseti let, např. z důvodu jeho karantény či uzavření školy.

Na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství mají nárok ženy, které byly z důvodu těhotenství, porodu nebo kojení převedeny na jinou práci s nižším výdělkem.

Dlouhodobé ošetřovné je poskytováno osobě,   která  dlouhodobě poskytuje péči ošetřované osobě v domácím prostředí a z těchto důvodů nepracuje.

Na dávku otcovské poporodní péče v rozsahu 2 týdnů má nárok otec dítěte, který o dítě pečuje.

Dávky nemocenského pojištění náleží za kalendářní dny. Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení, které jsou od 1.1.2024 kontaktními pracovišti Územních správ sociálního zabezpečení. Další informace naleznete na stránkách ČSSZ.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.45 (20 hlasů)

Číslo sociálního pojištění je číslo, pod kterým jsou osoby u dané instituce pojištěny, a zároveň jde o základní identifikační údaj osob v oblasti sociálního zabezpečení, který je třeba uvádět při komunikaci s institucemi sociálního zabezpečení. U zahraničních institucí jde o identifikační číslo, které bylo osobě přiděleno v daném členském státě. V České republice jde o rodné číslo, případně evidenční číslo pojištěnce. Rodné číslo je jednoznačným číselným identifikátorem fyzické osoby a přiděluje ho Ministerstvo vnitra České republiky. Evidenční číslo pojištěnce je přechodné číslo sociálního pojištění, které Česká správa sociálního zabezpečení přiděluje na přechodnou dobu (do doby přidělení rodného čísla) na základě žádosti a po předložení určitých dokladů.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Při poskytování sociálních služeb jsou vykonávány činnosti, které uživatele služeb chrání před vznikem různých nepříznivých sociálních situací nebo pomáhají při jejich zvládání a překonávání. Činnosti vykonávané při poskytování sociálních služeb tak uživatele těchto služeb chrání před sociálním vyloučením nebo přispívají k jejich sociálnímu začleňování. Okruh těchto činností i jejich konkrétní podoba se liší podle druhu sociální služby, formy poskytování služby, skupiny osob, kterým jsou určeny, případně podle dalších důležitých okolností. V zákoně je rozlišeno celkem 13 základních skupin těchto činností:

  • pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
  • poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
  • poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování,
  • pomoc při zajištění chodu domácnosti,
  • výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
  • základní sociální poradenství,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • sociálně terapeutické činnosti,
  • pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
  • telefonická krizová pomoc,
  • nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění
  • a podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.

►zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) je instituce, která spravuje systém důchodového pojištění, nemocenského pojištění a od 1.1.2024   řídí a kontroluje činnost Institutu posuzování zdravotního stavu a územních správ sociálního zabezpečení.   Česká správa sociálního zabezpečení tedy především vyplácí důchody a dávky vázané na výplatu českého důchodu (příplatek, zvláštní příspěvek a dorovnávací přídavek), pokud k výplatě nejsou příslušné orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra nebo spravedlnosti, vybírá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti, dále zajišťuje posuzování zdravotního stavu a je styčným místem pro styk s cizinou ve věcech sociálního zabezpečení.

Od 1.1.2024 se ČSSZ a OSSZ v souladu se  zákonem č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, strukturálně mění na  Územní správy  sociálního zabezpečení (ÚSSZ). V rámci ČSSZ se zřizuje Institut posuzování zdravotního stavu.

Další informace jsou dostupné na internetových stránkách na adrese www.cssz.cz.  

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Čekací doba je stanovená doba trvání účasti na pojištění, která je podmínkou vzniku nároku na dávku nemocenského pojištění. Čekací doba je stanovena pro nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Pro získání nároku na nemocenské musí být osoba samostatně výdělečně činná účastna nemocenského pojištění po dobu alespoň tří měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti (karantény). U zaměstnanců čekací doba stanovena není, nárok na nemocenské může vzniknout, i pokud pracovní neschopnost vznikne první den zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění. U peněžité pomoci v mateřství je stanovena čekací doba v délce 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. V případě osob samostatně výdělečně činných musí být zároveň splněna i druhá podmínka: z 270 dnů účasti na pojištění musí účast OSVČ na pojištění trvat po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Do doby účasti na pojištění se pro splnění podmínek čekací doby pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství započítává též doba studia, pokud bylo úspěšně ukončeno. Rovněž se započte doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, jestliže byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.50 (2 hlasů)
Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí okruhu společně  posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima.
Částka živobytí u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let částku životního minima, popřípaddě zvýšenou z důvodu dietního stravování.  
Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování.
Částka živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Částka živobytí u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních šesti kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní poměr z obdobného důvodu, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Částka živobytí u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, činí částku existenčního minima případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Částka živobytí u osoby, která vykonávala veřejnou sllužbu v rozsahu alespoň 30 hodin v kalendářním měsíci, částku existenčního minima zvýšenou o polovinu rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem, popřípadě zvýšenou z důvodu dietního stravování. U  osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců, částku existenčního minima, popřípadě zvýšenou z důvodu dietního stravování. Toto ustanovení se nevztahuje na osobu, u které se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací, osobu s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osobu, která je invalidní ve druhém stupni, osobu vykonávající výdělečně činnou, která má z této výdělečné činnosti příjem v rozsahu alespoň 20 hod měsíčně, osobu prokazatelně se účastnící na projektech organizovaných krajskou pobočkou Úřadu práce anebo  které výkon veřejné služby, výdělečná činnost nebo účast na projektech organizovaných prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce nebyly nabídnuty,   osobu, která je výdělečně činná a nemá z této činnosti příjem, a osobu, která vykonává veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci.

► (zákon č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Cizincem se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. Pro fyzickou osobu, jež není státním občanem ČR, ani občanem EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem nebo je bez státní příslušnosti, platí v oblasti zaměstnávání a zdravotního a sociálního pojištění speciální právní podmínky. Ovšem cizinec, který má na území ČR trvalý pobyt, má z hlediska zaměstnávání a sociálního zabezpečení stejná práva a povinnosti jako občan ČR či EU/EHP, např. při výběru zaměstnání nemusí žádat o povolení k zaměstnání, s výjimkou některých povolání, kde se podle zákona vyžaduje státní občanství ČR. Stejně je nahlíženo na cizince, který požívá doplňkovou nebo dočasnou ochranu podle zvláštního zákona.

►(zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů)

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Cílené programy k řešení zaměstnanosti jsou uplatňovány v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce; součástí programu jsou stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Regionální programy obecního, okresního a krajského charakteru schvaluje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, programy celostátního charakteru pak vláda České republiky. Mezi cílené programy patří i programy podporující pracovní uplatnění osob se zdravotním postižením, například investicemi do hmotného majetku.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Centra denních služeb patří mezi služby sociální péče. Jsou určena osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Podobným druhem sociální služby jsou denní stacionáře. Obě služby se mezi sebou liší okruhem osob, kterým jsou určeny. U obou služeb se také liší některé činnosti, které jsou při jejich poskytování vykonávány. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
  • poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
  • výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • sociálně terapeutické činnosti
  • a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována ambulantně. Je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)