Počet stránek ve webu: 43.470

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Dohoda o pracovní činnosti upravuje vztah sjednaný mimo pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o výkonu práce, jejíž rozsah nepřekračuje v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Podmínka rozsahu výkonu práce se posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Dočasnou pracovní neschopností se rozumí stav, kdy pojištěnec nemůže z důvodu nemoci (úrazu) vykonávat dosavadní výdělečnou činnost. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař. Dočasná pracovní neschopnost se posuzuje odděleně ke každé z pojištěných činností, protože každá může klást jiné požadavky na zdravotní způsobilost pojištěnce. V ochranné lhůtě vznikne dočasná pracovní neschopnost, pokud pojištěnec nemůže plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Práceneschopným je uznán také pojištěnec, který byl sám přijat do nemocnice či tam byl přijat jako doprovod nezletilého dítěte nebo byl přijat k poskytnutí komplexní lázeňské péče, a dále pojištěnec, jenž pro poškození nebo ztrátu ortopedické nebo kompenzační pomůcky nemůže vykonávat dosavadní výdělečnou činnost. V době nároku na peněžitou pomoc v mateřství vzniká dočasná pracovní neschopnost, pokud dlouhodobé závažné onemocnění pojištěnce  znemožňuje péči o dítě. U těhotné pojištěnky, která nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství ze žádné činnosti a doloží tuto skutečnost potvrzením okresní správy sociálního zabezpečení, rozhodne ošetřující lékař o vzniku dočasné pracovní neschopnosti od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Ošetřující lékař uznává dočasnou pracovní neschopnost ode dne, kdy ji zjistil. Výjimečně ji může uznat až tři kalendářní dny zpětně, zejména pokud nemohl pojištěnec lékaře navštívit. V průběhu dočasné pracovní neschopnosti je ošetřující lékař povinen posuzovat zdravotní stav pojištěnce a provádět kontroly zdravotního stavu. Ošetřující lékař ukončí dočasnou pracovní neschopnost, pokud zjistí, že zdravotní stav umožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost (po uplynutí 180 dnů i jinou výdělečnou činnost) nebo pečovat o dítě. Ošetřující lékař může ukončit dočasnou pracovní neschopnost až tři dny dopředu. Důvodem k ukončení dočasné pracovní neschopnosti jsou kromě zlepšení zdravotního stavu také oprava nebo pořízení nové ortopedické či kompenzační pomůcky, uznání invalidity, vznik nároku na výplatu starobního důchodu při skončení zaměstnání a vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Pojištěnce, která neměla nárok na peněžitou pomoc v mateřství, trvá dočasná pracovní neschopnost do konce šestého týdne po porodu. Pokud se pojištěnec/pojištěnka nedostaví ke kontrole  a neprokáže závažné důvody, ošetřující lékař pracovní neschopnost také ukončí.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Účast na důchodovém pojištění znamená na jedné straně povinnost odvádět pojistné, na druhé straně však na základě této účasti vzniká při splnění příslušných podmínek nárok na důchod. Pokud se někdo neúčastní důchodového pojištění, odrazí se to na výši jeho důchodu. V některých případech to může znamenat, že nebude mít nárok na důchod vůbec, protože v důsledku krátké účasti na důchodovém pojištění nesplní podmínku potřebné doby pojištění. Osoba starší 18 let se však může k účasti dobrovolně přihlásit na okresní správě sociálního zabezpečení v místě svého trvalého pobytu. Jako dobrovolný účastník bude odvádět pojistné z vyměřovacího základu podle vlastního rozhodnutí, minimálně však ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy v ČR. Pokud se někdo účastní pojištění dobrovolně bez uvedení důvodu, může tak činit maximálně celkem patnáct let s tím, že před podáním přihlášky k dobrovolnému pojištění může účast trvat pouze jeden rok. Déle se může dobrovolně účastnit, jestliže prokáže jako důvod dobrovolné účasti vedení v evidenci Úřadu práce ČR jako uchazeče o zaměstnání, dobu studia, výdělečnou činnost v cizině či následování manžela/manželky/registrovaného partnera pracujícího v cizině, výkon dlouhodobé dobrovolnické
služby, činnost ve prospěch zahraničního zaměstnavatele nebo výkon funkce poslance Evropského parlamentu.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

U osob samostatně výdělečně činných je účast na nemocenském pojištění dobrovolná, mohou se samy rozhodnout, zda se k tomuto pojištění přihlásí. Aby se mohla osoba samostatně výdělečně činná k pojištění přihlásit, musí splnit podmínku výkonu výdělečné činnosti na území České republiky a podat přihlášku k pojištění na předepsaném tiskopise. Nemocenské pojištění jí vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána. K nemocenskému pojištění se nelze přihlásit zpětně. Účast na nemocenském pojištění osoby samostatně výdělečně činné zaniká: odhlášením z pojištění, nezaplacením pojistného ve stanovené výši nebo lhůtě, nástupem výkonu trestu odnětí svobody a dále např. při ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti nebo zániku oprávnění k výkonu činnosti. Z nemocenského pojištění jsou osobám samostatně výdělečně činným poskytovány tyto dávky:   nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, dlouhodobé ošetřovné. Nemocenské náleží až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé kalendářní měsíce. Výše pojistné sazby na nemocenské pojištění je 2,3 % z měsíčního základu. Do určité míry se může osoba samostatně výdělečně činná rozhodnout, v jaké výši se pojistí. Určuje si měsíční základ pojistného na nemocenské pojištění svou platbou v rozmezí minima a maxima. V roce 2022 je minimální měsíční platba na nemocenské pojištění 147 Kč (minimální vyměřovací základ činí 7.000 Kč), maximum je pro každou osobu individuální a odvíjí se od výše vyměřovacího základu, ze kterého v předchozím období zaplatila pojistné na důchodové pojištění. Při prvním zahájení činnosti je maximálním vyměřovacím základem ½ průměrné mzdy, tj. pro rok 2022 částka 19  456 Kč.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Doba základní vojenské služby v ozbrojených silách České republiky je započítávána při výpočtu důchodu podobně jako doba zaměstnání. Jde o náhradní dobu, která se plně započítává do doby pojištění při stanovení výše důchodu i při posouzení, zda byla splněna podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na důchod. Stejným způsobem je pro tento nárok hodnocena i doba civilní služby konaná do roku 2004, avšak pro výši důchodů jen v rozsahu 80 %.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Výdělečná činnost po vzniku nároku na starobní důchod se jinak nazývá též přesluhování či práce na procenta. Jde často o situaci, kdy někdo odloží odchod do starobního důchodu. Takový pojištěnec má již na starobní důchod nárok, ale počká s podáním žádosti o starobní důchod a výkonem výdělečné činnosti si dále zvyšuje výši starobního důchodu. Za každých 90 dnů takové výdělečné činnosti se potom při výpočtu důchodu zvyšuje procentní výměra důchodu o 1,5 % výpočtového základu. Do této doby se však nezapočítávají některé situace, zejména doba nemoci. Kromě takového postupu je možné důchodovou situaci související s prací po dosažení nároku na starobní důchod řešit i jinak: pobírat vedle výkonu výdělečné činnosti poloviční důchod, nebo o důchod požádat od vzniku nároku a výdělečnou činnost konat v souběhu s pobíráním důchodu.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

V důchodové oblasti doba pojištění hraje důležitou roli jako jedna z podmínek nároku na důchod i jako jeden z faktorů ovlivňujících výši důchodu. Dobou pojištění jsou kryta období, kdy je osoba účastníkem důchodového pojištění (pojištěncem). Doba pojištění se však zpravidla započítá pouze za období, za která je za pojištěnce uhrazeno pojistné na důchodové pojištění. Do doby pojištění se však kromě těchto období při stanovení nároku na důchod a při stanovení výše důchodu podle příslušných pravidel započítají i náhradní doby.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (před 1. lednem 2010 doba pobírání plného invalidního důchodu) je započítávána při výpočtu důchodu podobně jako doba zaměstnání. Jde o náhradní dobu, která se započítává do doby pojištění při stanovení výše důchodu v rozsahu 80 %, při posouzení, zda byla splněna podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod, rovněž v rozsahu 80 % (podle toho, kdy byla doba pobírání invalidního důchodu získána, příp. v plném rozsahu, tj. obdobně, jak je uvedeno u hesla doba nezaměstnanosti – důchodové pojištění). Takto jsou hodnoceny i doby osob, které invalidní důchod sice nepobírají, ale splňují podmínky nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a místo toho pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních zákonů.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Tato doba je za určitých podmínek hodnocena při výpočtu důchodu jako náhradní doba, která se započítává do doby pojištění. Je započítávána té osobě, která osobně pečuje o osobu mladší deseti let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, jež je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II, stupni III nebo stupni IV, pokud spolu žijí v domácnosti. Podmínka společného soužití v domácnosti se nevyžaduje, pokud jde o osobu blízkou.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Doba dočasné pracovní neschopnosti neboli doba nemoci je vyloučenou dobou. To znamená, že při výpočtu důchodu při stanovení výpočtového základu je tato doba odečtena z celkového úhrnu dob, aby nesnížila („nerozmělnila“) průměr stanovený z vyměřovacích základů v rozhodném období. Jde tedy o ochranu pojištěnce bránící tomu, aby nemoc neodůvodněně nevedla ke snížení důchodu. Podmínkou pro hodnocení doby dočasné pracovní neschopnosti jako vyloučené doby je to, že si pojištěnec nezpůsobil pracovní neschopnost úmyslně. Pokud pracovní neschopnost vznikla až v ochranné lhůtě, jde rovněž o vyloučenou dobu.
Stejně jako doba dočasné pracovní neschopnosti jsou jako vyloučená doba hodnoceny i tyto doby:
1. doba nařízené karantény,
2. doba, po kterou trvala potřeba ošetřování dítěte ve věku do deseti let nebo jiného člena domácnosti, pokud má pojištěnec nárok na ošetřovné;
tato doba je takto hodnocena jen prvních devět dnů ošetřování (případně prvních 16 dnů u osamělého pojištěnce, který má v péči dítě mladší 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku),
3. doba před porodem, kdy nebyla z důvodu těhotenství vykonávána výdělečná činnost (nejdříve od osmého týdne před očekávaným dnem porodu).