Počet stránek ve webu: 43.392

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: Nezařazené dotazy
Zveřejněno: 20. červenec 2011
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Kdo je oprávněn kotrolovat školní jídelny základních škol, v případě že vedení školy a zřizovatel (městský úřad) nespolupracují , zastávaji se školní jídelny, stížnosti zamítaji, ředitel každou stížnost hodnotí, tak, že řekne, že jemu neuvaří nikdo tak dobře jako v jídelně a co by ostatní tedy nechtěli. U zřizovatele, někdo vedoucí takříkajíc "drží ruku".
Kategorie: Nezařazené dotazy
Zveřejněno: 20. červenec 2011
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Kdo je oprávněn kotrolovat školní jídelny základních škol, v případě že vedení školy a zřizovatel (městský úřad) nespolupracují , zastávaji se školní jídelny, stížnosti zamítaji, ředitel každou stížnost hodnotí, tak, že řekne, že jemu neuvaří nikdo tak dobře jako v jídelně a co by ostatní tedy nechtěli. U zřizovatele, někdo vedoucí takříkajíc "drží ruku".
Kategorie: Znění, výňatky, definice, texty
Zveřejněno: 15. červenec 2011
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (2 hlasů)
Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Odpočinek může být ve zdravotnictví zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaněstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Zveřejněno: 10. červenec 2011
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.17 (6 hlasů)
 
Rozhodnutí o tom, zda občanu bude či nebude přiznána dávka invalidního důchodu, vydává ČSSZ. Proti samotnému posudku o zdravotním stavu není možné podání opravného prostředku. Proto je třeba vždy vyčkat na rozhodnutí správního orgánu ve věci žádosti. Každé rozhodnutí obsahuje „poučení“ o možnostech podání opravných prostředků s uvedením lhůty a místa podání.

Od 1. 1. 2010 lze proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění podat řádný opravný prostředek písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Námitky lze podat  přímo u ČSSZ nebo od 1.1.2024 i u Územní správy sociálního zabezpečení. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle správního řádu. V řízení o námitkách se občan může domáhat i přezkoumání výsledku posouzení svého zdravotního stavu.

Orgán sociálního zabezpečení rozhodne o námitkách ve lhůtách stanovených správním řádem. Lhůty počínají běžet dnem doručení námitek orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k rozhodnutí o námitkách. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužují se lhůty o 60 dnů. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu a není přitom vázán podanými námitkami.

Řízení o námitkách bude vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni. Nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí. Občan může od 1.1.2024 požádat o invalidní důchod na kterémkoliv kontaktním pracovišti Územní správy sociálního zabezpečení, které jsou nově zřízenými orgány sociálního zabezpečení,   fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Řízení o přiznání invalidního důchodu na základě žádosti občana se nemění. Každý však má právo o invalidní důchod nepožádat a nechat si vyplácet nemocenské do skončení dočasné pracovní neschopnosti (dále jen DPN), nejdéle však do uplynutí podpůrčí doby. DPN se ukončí, pokud po 180 dnech jejího trvání je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný a umožňuje vykonávat i jinou než dosavadní pojištěnou výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Zveřejněno: 10. červenec 2011
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
 
Lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu, který je od 1.1.2024 nově zřízen a spadá pod ČSSZ  kontrolují správnost posuzování zdravotního stavu, dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování. Rovněž kontrolují správnost vedení a úplnost  zdravotnické dokumentace při tomto posuzování. Kontrola se provádí na pracovišti ošetřujícího lékaře nebo na jiném místě určeném lékařem IPZS, a to zpravidla za osobní účasti posuzovaného pojištěnce. Lékař IPZS může určit, v kterých případech není přítomnost posuzovaného člověka potřebná. Ke kontrole podle požadavku posudkového lékaře musí pojištěnce předvolat ošetřující lékař.   Pojištěnec má povinnost dostavit se v určeném termínu, prokázat svou totožnost a předložit Lékaři IPSZ veškeré doklady potřebné ke kontrole posouzení zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti.
Zjistí-li lékař  IPZS kdykoliv v průběhu DPN nebo potřeby ošetřování, že nejsou důvody pro  její další trvání, rozhodne o jejím ukončení, pokud ji neukončil ošetřující lékař.  
Nejpozději 30 dnů před koncem  podpůrčí doby  zhodnotí ošetřující lékař spolu s  lékařem IPZS zdravotní stav a dosavadní průběh onemocnění práceneschopného. Pokud zjistí, že pojištěnec nebude uznán práce schopným před ukončením podpůrčí doby, doporučí mu, aby si požádal o  invalidní důchod nebo o prodloužení výplaty  nemocenského.  

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Zveřejněno: 10. červenec 2011
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Občan, který se domnívá, že pro svůj závažný zdravotní stav nemůže pracovat, může požádat o invalidní důchod. Způsob posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pro účely invalidity je uveden v § 2 až 6 vyhlášky č. 359/2009 Sb. , o posuzování invalidity. Od 1.1.2024 posuzují zdravotní stav lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu*, kteří vypracovávají posudky pro Územní správy sociálního zabezpečení*. Při posuzování se hodnotí mimo jiné profesní profil posuzovaného. Invaliditu nelze uznat, pokud je zdravotní stav uspokojivý a nemá dopad na schopnost vykonávat výdělečnou činnost.

Rozhodnutí o tom, zda občanu bude či nebude přiznána dávka invalidního důchodu, vydává ČSSZ. Proti samotnému posudku o zdravotním stavu není možné podání opravného prostředku. Proto je třeba vždy vyčkat na rozhodnutí správního orgánu ve věci žádosti. Každé rozhodnutí obsahuje „poučení“ o možnostech podání opravných prostředků s uvedením lhůty a místa podání.

Od 1. 1. 2010 lze proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění podat řádný opravný prostředek písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Námitky lze podat přímo na ČSSZ nebo u kterékoliv ÚSSZ*. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle správního řádu. V řízení o námitkách se občan může domáhat i přezkoumání výsledku posouzení svého zdravotního stavu.

Orgán sociálního zabezpečení rozhodne o námitkách ve lhůtách stanovených správním řádem. Lhůty počínají běžet dnem doručení námitek orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k rozhodnutí o námitkách. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužují se lhůty o 60 dnů. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu a není přitom vázán podanými námitkami.

Řízení o námitkách bude vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni. Nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.

Občan může požádat o invalidní důchod na místně příslušné ÚSSZ*. Řízení o přiznání invalidního důchodu na základě žádosti občana se nemění. Každý však má právo o invalidní důchod nepožádat a nechat si vyplácet nemocenské do skončení dočasné pracovní neschopnosti (dále jen DPN), nejdéle však do uplynutí podpůrčí doby. DPN se ukončí, pokud po 180 dnech jejího trvání je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný a umožňuje vykonávat i jinou než dosavadní pojištěnou výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu.
 

*Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5  Územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.   V působnosti ČSSZ    vzniká  Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) , pod který jsou převedeny veškeré organizační útvary a  metodika dosavadní lékařské posudkové služby (LPS). Organizační jednotky také zůstávají na stávajících pracovištích.   ČSSZ nadále mj. rozhoduje o důchodech a zařizuje jejich výplatu.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Zveřejněno: 10. červenec 2011
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Všechny stránky této kategorie (kategorie Sociální zabezpečení 2024)   se řídí následujícími zákony a vyhláškami:

  • zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 100/1988 Sb. , o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (platný od 12. 5. 2006, účinný od 1. 1. 2009),
  • zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
  • vyhláška č. 284/1995 Sb. , kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
  • vyhláška č. 359/2009 Sb. , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity),
  • vyhláška č. 161/1998 Sb. , o promíjení penále správami sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
  • nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a nařízení Rady (EHS) č. 574/72,
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009,
  • nařízení Rady (ES) č. 859/03, kterým se působnost nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti,
  • (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1231/2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.)

Kategorie: Sociální a zdravotní pojištění
Zveřejněno: 10. červenec 2011
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
U OSVČ se pojistné platí formou záloh na pojistné a doplatku na pojistné. Pokud OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost (dále jen SVČ) hlavní, platí do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2012 zálohy na důchodové pojištění z vyměřovacího základu platného pro rok 2012, tzn. minimálně ve výši 1 836 Kč, v měsíci podání Přehledu za rok 2012 a následujících platí zálohy na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu platného pro rok 2013, tzn. dle výše daňového základu za rok 2012, minimálně ve výši 1 890 Kč měsíčně. 

Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění je u OSVČ vykonávající hlavní činnost povinná vždy, tedy i když je OSVČ ve ztrátě.

OSVČ vykonávající vedlejší činnost platí do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2012 zálohy z vyměřovacího základu platného pro rok 2012, tzn. minimálně ve výši 735 Kč, v měsíci podání Přehledu za rok 2012 a následujících platí zálohy na důchodové pojištění z vyměřovacího základu platného pro rok 2013, tzn. dle výše daňového základu za rok 2012, minimálně ve výši 756 Kč měsíčně. OSVČ vykonávající SVČ vedlejší platí zálohy v případě, že se přihlásila k účasti na pojištění na rok 2013, nebo pokud daňový základ ze SVČ v roce 2012 dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění, tj. 60 328 Kč v případě, že byla činnost vykonávána po celý kalendářní rok 2012.

Pokud OSVČ skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti nedoloží nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento Přehled podala, je její SVČ považována za činnost hlavní.

V takovém případě je OSVČ povinna platit pojistné alespoň v minimální výši určené pro výkon hlavní činnosti.
 Výše pojistného za rok 2013 se u OSVČ stanoví jako 29,2 % z vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude činit 50% daňového základu (podle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a 23 téhož zákona), který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla SVČ vykonávána v roce 2012.

 Takto stanovený vyměřovací základ přitom nesmí být nižší než zákonem předepsané minimum. Výše pojistného se zjišťuje při podání Přehledu za rok 2012. Pokud OSVČ uhradila na zálohách méně, musí pojistné doplatit, a to nejpozději do 8 dnů ode dne podání Přehledu, pokud zaplatila na zálohách více, je jí přeplatek do jednoho měsíce vrácen. Povinnost platit pojistné má vždy OSVČ vykonávající hlavní činnost. OSVČ vykonávající vedlejší činnost v případě, že daňový základ ze SVČ v kalendářním roce dosáhl rozhodné částky, nebo se k tomuto pojištění přihlásí.

 Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. Pokud se OSVČ k tomuto pojištění přihlásí, je povinna platit pojistné, v roce 2013 v minimální měsíční výši 115 Kč, svou platbou si však může stanovit vyšší vyměřovací základ.

Od 1. 1. 2011 je provázanost mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. V praxi to znamená, že měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci. Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem.

Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ se změnila z původních 1,4 % na 2,3 %. Z tohoto důvodu se zvyšuje minimální platba pojistného na nemocenské pojištění, přestože minimální měsíční základ zůstává nezměněn.
Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Zveřejněno: 10. červenec 2011
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
 
Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v situaci, kdy kvůli sociální události ztratí krátkodobě výdělek.   Osoby samostatně výdělečně činné (dále OSVČ) si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně.   OSVČ, pokud si platí nemocenské pojištění, mají nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v  mateřství  (dále PPM) a    otcovskou a dlouhodobé ošetřovné.   Splnění podmínek nároku na dávky se z  každé účasti na nemocenském pojištění posuzuje samostatně.

Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v  době pojištění nebo v  ochranné lhůtě. Ochranná lhůta se vztahuje jen na dávky nemocenského a PPM. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění pro nemocenské, pro PPM činí ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění zaniklo v  době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, u mužů, jejichž pojištění zaniklo, však jen 7 kalendářních dnů. Pokud však trvalo pojištění kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění. Ochranná lhůta neplyne z  pojištěné činnosti OSVČ, která je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně.   Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí příslušné OSSZ.

Obecné podmínky pro nárok na nemocenské  platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak nemocenské náleží pokud:

  • Účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény).
  • OSVČ nevykonává osobně po dobu DPN nebo karantény samostatnou výdělečnou činnost.
  • Nárok na nemocenské má OSVČ, která byla uznána DPN nebo  které byla nařízena karanténa, trvá-li DPN nebo karanténa  déle než 14 kalendářních  dní.

Obecné podmínky pro nárok na PPM platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ. Kromě podmínky trvání účasti na pojištění  alespoň po dobu 270 kalendářních dní v  posledních dvou letech přede dnem nástupu  na PPM však:

  • účast na nemocenském pojištění OSVČ musí trvat aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na PPM (započte se do celkové délky 270 dnů),

  • OSVČ nesmí v době pobírání PPM vykonávat osobně SVČ.

Otcovská (péče otce o dítě po jeho narození) náleží 14  dnů v  souvislosti s  péčí o  novorozené dítě otci dítěte nebo pojištěnci (muž či žena), který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku. Od 1. prosince 2022 náleží rovněž otci, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v  období 6 týdnů ode dne narození. Nástup na otcovskou je možný dnem, který si pojištěnec určí v  období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.  
Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak otcovská náleží pokud:
  • Účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou.
  • OSVČ nevykonává osobně po dobu pobírání otcovské SVČ

Dlouhodobé ošetřovné  náleží ošetřující osobě,   pokud pečovala o osobu, u níž vznikla potřeba dlouhodobé péče. Dávku mohou čerpat jen pojištěnci za splnění ostatních podmínek a to po dobu maximálně 90 kalendářních dnů.   Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak dlouhodobé ošetřovné náleží pokud:

  • Účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné.
  • OSVČ nesmí osobně vykonávat po dobu pobírání dlouhodobého ošetřovného samostatnou výdělečnou činnost, ani jinou výdělečnou činnost (např. zaměstnání).
Nemocenské pojištění OSVČ vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána.   Účast na nemocenském pojištění OSVČ zaniká dnem, od kterého se odhlásila z nemocenského pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla odhláška podána. Dále prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě podle zvláštního právního předpisu zaplaceno pojistné, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno. Zaniká nástupem výkonu trestu odnětí svobody a dále dnem, kdy nastaly skutečnosti podle § 10 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, tj. např. ukončení výkonu SVČ, zánik oprávnění k výkonu.  
Výše pojistného na nemocenské pojištění OSVČ činí od  1.1.2024  částku ve výši  2,7 %  z měsíčního základu (dále MZ), jehož výši určuje OSVČ svou platbou pojistného. Minimální měsíční základ pojistného činí 8 000 Kč a  minimální platba je stanovena ve výši 216 Kč,   a zároveň nemůže být vyšší, než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k  přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Pokud Je vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ NP, pak je stanoven ve výši minimálního měsíčního základu. Byla-li v  kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na NP platí, SVČ zahájena (znovuzahájena), lze vypočtený vyměřovací základ za takový kalendářní rok použít pouze v  případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Nelze-li určit maximální měsíční základ NP z  naposledy podaného přehledu o příjmech a  výdajích, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok.   Polovina průměrné mzdy v  roce 2024 činí 21 984 Kč, tzn. platbu pojistného ve výši 594 Kč měsíčně (2,7 % z 21 984 Kč).  
Výše uhrazených záloh na důchodové pojištění neovlivní výši MZ na nemocenské pojištění ani výši ročního vyměřovacího základu.
Od 1.1.2014 může být OSVČ účastna nemocenského pojištění i v případě, že vykonává vedlejší SVČ a nemá povinnost platit pojistné (zálohy na pojistné) na důchodové pojištění. Maximální MZ pro placení nemocenského pojištění je však v tomto případě stanoven v roce 2024  na 8 000 Kč a platba pojistného činí 216 Kč, tzn. , že odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu.


Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Zveřejněno: 10. červenec 2011
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
 
Osoby účastné důchodového pojištění jsou podle zákona  č.   155/1995  Sb. , o  důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,   zabezpečeni v životních situacích jako je stáří, invalidita a úmrtí živitele. Po splnění příslušných kritérií mají  pojištěnci nárok na vyplácení dávek důchodového zabezpečení, kterými jsou: předčasný a řádný starobní důchod, invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod.   Žádosti o důchod se od 1.1.2024 podávají u  kontaktního pracoviště Územní správy sociálního zabezpečení*.   Od 1.12.2023 lze o důchod zažádat on-line na ePortálu ČSSZ.   Důchody se vyplácí předem, a to bezhotovostně na bankovní účet klienta nebo v  hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence (Česká pošta).
OSVČ je účastna důchodového pojištění v kalendářním roce po dobu:
  • po kterou vykonávala hlavní SVČ,
  • po kterou vykonávala vedlejší SVČ a výše daňového základu z této činnosti dosáhla tzv. rozhodné částky; pro rok 2023 činila výše rozhodné částky 96 777 Kč při výkonu SVČ po celý kalendářní rok, v  roce 2024  činí 105 520 Kč
  • po kterou vykonávala vedlejší SVČ a přihlásila se k účasti na důchodovém pojištění
Vyměřovací základ OSVČ pro odvod pojistného na důchodové pojištění.   Od 1.1.2019 si nově OSVČ nemůže určit měsíční vyměřovací základ (§ 14 odst. 2 a 5). Od 1.1.2024 činí výše měsíčního vyměřovacího základu  55 % z  částky rovnající se průměru, který z  daňového základu na naposledy podaném přehledu připadá na 1 kalendářní měsíc výkonu SVČ, případně je stanovena ve výši minimálního měsíčního vyměřovacího základu stanoveného pro daný kalendářní rok.
Maximálním vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti není od 1.1.2019 limitován.  
Minimální měsíční vyměřovací základ  byl v roce 2023  pro OSVČ vykonávající hlavní SVČ ve výši 10 081 Kč  (z toho minimální záloha byla 2  944 Kč),   pro OSVČ vykonávající vedlejší SVČ pak 4 033 (z toho minimální záloha 1 178 Kč).
Pro rok 2024  činí minimální vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající hlavní SVČ částku 13 191  Kč  (minimální záloha tak částku  3 852  Kč),   pro OSVČ vykonávající vedlejší SVČ činí minimální měsíční vyměřovací základ částku 4 837 Kč  (záloha z této minimální částky tak činí 1 413 Kč).      
Rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění  OSVČ vykonávající vedlejší činnost za rok 2023 je 96 777 Kč, v roce  2024  částka 105 520 Kč.
Pojistné na důchodové pojištění 

V roce 2024,   stejně jako v roce 2023, činí procentní sazba pojistného na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti OSVČ 29,2 %  z vyměřovacího základu. Měsíčním vyměřovacím základem  pro odvod pojistného na důchodové pojištění je  55 % z  částky rovnající se průměru, který z  daňového základu na naposledy podaném přehledu připadá na 1 kalendářní měsíc  v němž byla samostatná výdělečná činnost (dále SVČ) vykonávána.   Takto stanovený vyměřovací základ  (dále jen VZ) přitom nesmí být nižší než zákonem předepsané minimum, pro rok 2023 nesměl být nižší než 10 081 Kč, pro rok 2024 nesmí být nižší než 13 191 Kč.   Výše pojistného se v roce 2024 zjišťuje při podání Přehledu za rok 2023.

Pokud OSVČ uhradila na zálohách méně, musí pojistné doplatit, a to nejpozději do 8 dnů ode dne podání Přehledu, pokud zaplatila na zálohách více, je jí přeplatek do jednoho měsíce vrácen. Povinnost platit pojistné má vždy OSVČ vykonávající hlavní činnost. OSVČ vykonávající vedlejší činnost v případě, že daňový základ ze SVČ v kalendářním roce dosáhl rozhodné částky nebo se k tomuto pojištění přihlásí.   Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění je u OSVČ vykonávající hlavní činnost povinná vždy, tedy i když je OSVČ ve ztrátě.    

OSVČ vykonávající SVČ jako hlavní činnost platí v roce 2024:

  • do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2023 zálohy na důchodové pojištění ve výši podle daňového základu za rok 2022  minimálně ve výši 2 944 Kč
  • v měsíci podání Přehledu za rok 2023  a následujících  měsících roku 2024 zálohy na důchodové pojištění dle daňového základu za rok 2023,   minimálně ve výši 3 852 Kč měsíčně.  

OSVČ vykonávající SVČ jako  vedlejší činnost platí v roce 2024:
  • do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2023  zálohy na důchodové pojištění podle daňového základu za rok 2022,   minimálně ve výši 1 178 Kč,
  • v měsíci podání Přehledu za rok 2023  a následujících  měsících roku 2024 zálohy na důchodové pojištění dle daňového základu za rok 2023,   minimálně ve výši 1 413  Kč měsíčně.  

OSVČ vykonávající SVČ jako vedlejší činnost platí zálohy v případě, že se přihlásila k účasti na pojištění na rok 2024  nebo pokud daňový základ ze SVČ v roce 2023 dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění, tj. 105 502 Kč v případě, že byla činnost vykonávána po celý kalendářní rok 2023.

Pokud OSVČ skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti nedoloží nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento Přehled podala, je její SVČ považována za činnost hlavní. V takovém případě je OSVČ povinna platit pojistné alespoň v minimální výši určené pro výkon hlavní činnosti.
 
Od 1.1.2019 je  záloha na pojistné za kalendářní měsíc splatná od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, na který se platí (§ 14a odst. 1).
Od 1.1.2019 jsou  od placení záloh na pojistné  osvobozeny OSVČ, které po celý kalendářní měsíc pobíraly nemocenské, peněžitou pomoc v  mateřství nebo nově i dávku dlouhodobého ošetřovného (§ 14 odst. 8), Osvobození  NEPLATÍ PRO OSVČ, KTERÁ JE POPLATNÍKEM V  PAUŠÁLNÍM REŽIMU  (platí paušální zálohy správci daně – finanční správě).
 

*Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mení na 5    územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.