Počet stránek ve webu: 43.470

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zaměstnavatel působící na území ČR má možnost kromě občanů ČR zaměstnat i pracovníky ze zahraničí. Při zaměstnávání zahraničních pracovníků rozlišuje český právní řád dvě skupiny osob: a) občany EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska a jejich rodinné příslušníky, rovněž rodinné příslušníky občanů ČR, b) občany tzv. třetích států, u kterých platí odlišná pravidla jejich zaměstnávání v ČR. Při zaměstnávání občanů zemí EU a jejich rodinných příslušníků neplatí žádné omezení. Regulace se vztahují na cizince z tzv. třetích zemí. V obou případechmusí ovšem zaměstnavatel zaměstnávající zahraniční zaměstnance (i když jsou k němu tito zaměstnanci vysláni zahraničním zaměstnavatelem) plnit tzv. oznamovací a evidenční povinnost. Cizinci z tzv. třetích zemí, kteří nemají volný přístup na trh práce na základě výjimek stanovených zákonem o zaměstnanosti, musejí mít některou z forem pracovního povolení (zaměstnanecká karta, modrá karta, povolení k zaměstnání).

► (zákon č. 435/2004, o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Zaměstnavatelem může být jak právnická osoba (např. obchodní společnost), tak osoba fyzická (občan), může jím být také stát (Česká republika, která jedná v pracovněprávních vztazích prostřednictvím organizační složky státu). Na straně zaměstnavatele může vůči zaměstnanci vystupovat vždy pouze jediný právní subjekt, v témže pracovněprávním vztahu nemůže mít zaměstnanec více než jednoho zaměstnavatele.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zaměstnavatelem je pro účely důchodového pojištění právnická či fyzická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby. Zaměstnavatelem je rovněž osoba, k níž jsou fyzické osoby ve vztahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění, nebo organizační složka státu či organizační složka právnické osoby se sídlem ve státě, se kterým Česká republika nemá uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (pokud tato organizační složka je zapsaná v obchodním rejstříku a zaměstnává na území České republiky vedoucí zaměstnance). Zaměstnavatel má ve vztahu k důchodovému pojištění celou řadu povinností. Především je povinen vést a předkládat orgánům sociálního zabezpečení záznamy o skutečnostech důležitých pro stanovení nároku na důchod, nároku na výplatu důchodu a pro výpočet výše důchodu zaměstnance a v případě změny těchto skutečností do osmi dnů změnu hlásit orgánu sociálního zabezpečení.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Nemocenské pojištění zaniká zaměstnanci v pracovním poměru  dnem skončení zaměstnání. Dále nemocenské pojištění zaniká:
1. smluvnímu zaměstnanci dnem skončení práce pro smluvního  zaměstnavatele;
2. soudci dnem skončení výkonu funkce;
3. členu zastupitelstva dnem skončení funkce nebo zániku mandátu;
4. poslanci a senátoru Parlamentu České republiky dnem zániku mandátu;
5. osobě pečující a osobě v evidenci dnem, od kterého nenáleží odměna pěstouna (s výjimkou dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény) ;
6. odsouzenému dnem odvolání z výkonu práce;
7. společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi komanditní společnosti, pokud pro ni vykonává práci mimo pracovněprávní vztah, dnem ukončení výkonu této práce;
8. osobě pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení dnem zrušení pověření k obchodnímu vedení;
9. likvidátorovi dnem ukončení funkce.
Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce a v zaměstnání malého rozsahu zaniká odchylně, podrobnosti jsou uvedeny v těchto heslech. Při poklesu výše sjednaného příjmu v zaměstnání pod hranici příjmu rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění (2.500 Kč měsíčně v roce 2018), tj. při sjednání nižšího příjmu nebo při změně výše rozhodného příjmu sdělením MPSV ČR, zaniká účast zaměstnance na pojištění dnem předcházejícím dni, od něhož ke změně došlo. Zahraničnímu zaměstnanci zaniká pojištění dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, dnem skončení dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, dnem skončení zaměstnání v ČR nebo prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo zaplaceno pojistné nebo bylo zaplaceno v nižší částce. Pojištění zaniká zaměstnancům také dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. Osobě samostatně výdělečně činné zaniká pojištění dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, dnem skončení samostatné výdělečné činnosti, dnem zániku oprávnění nebo pozastavení výkonu samostatné výdělečné činnosti nebo prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo zaplaceno pojistné ve stanovené lhůtě nebo bylo zaplaceno v nižší částce, a dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Započitatelný příjem je příjem, jenž se započítává pro účely nemocenského a důchodového pojištění. Jde o příjem, který se podle zákona č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pojem zařízení sociálních služeb označuje místo, ve kterém se poskytují ambulantní a pobytové sociální služby. Pojem je obecně i v platné právní úpravě používán především pro označení prostor pro poskytování služby nebo služeb a jejich různých charakteristik (na příslušném místě nabízené služby, podmínky jejich poskytování, provozní otázky, kapacita, využívání apod.). V mnoha případech je účelné získat bližší informace právě o zařízení sociálních služeb. Jde ale o odlišné informace, než jaké lze získat o sociálních službách, a tyto dvě skupiny informací nelze zaměňovat. Stěžejním pojmem, nástrojem a právní kategorií jsou sociální služby. Zařízení sociálních služeb (pojem, právní kategorie, údaje o nich atd.) jsou spíše doplňkovou kategorií (v legislativě jsou zakotveny především jako pojem usnadňující možnost charakterizovat sociální služby podle místa jejich poskytování, protože bez použití tohoto pojmu by pro tyto účely bylo možné používat jen poměrně složité a obtížně srozumitelné větné formulace; kromě toho je ale používání pojmu v právní úpravě i v praxi poměrně jen velmi omezené). Důležité je také to, že různým druhům sociálních služeb nelze přiřadit více typů zařízení sociálních služeb. Zařízení sociálních služeb tak nepředstavuje „třídicí charakteristiku“, podle které by bylo možné sociální služby dále dělit do dalších podskupin (jako je tomu např. u druhu sociální služby, formy poskytování sociálních služeb apod.). Opačně ale platí, že v jednom zařízení sociálních služeb může být poskytováno více sociálních služeb. V platné právní úpravě je rozlišeno 20 druhů zařízení sociálních služeb. V právní úpravě je také zakotvena možnost zřídit zařízení, která kombinují činnosti dvou nebo více z těchto 20 druhů zařízení sociálních služeb (tato kombinovaná zařízení jsou v právní úpravě označována jako „mezigenerační a integrovaná centra“).

► (zákon č. 108/2006 Sb. , o sociálních službách)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pojem zcela mimořádné podmínky má v současnosti význam pro osobu s přiznaným invalidním důchodem  III. stupně. Jestliže jí totiž byl přiznán invalidní důchod  III. stupně s tím, že je za zcela mimořádných podmínek schopna výdělečné činnosti, má nárok na zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Výrok o tom, zda osoba invalidní ve III. stupni je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, činí posudkový lékař a je součástí posudku o invaliditě. Zcela mimořádnými podmínkami se rozumějí zásadní úprava pracovních podmínek, pořízení a využívání zvláštního vybavení pracoviště, zvláštní úpravy stávajících strojů, nástrojů, používání zvláštních pomůcek nebo každodenní podpora nebo pomoc na pracovišti formou předčitatelských služeb, tlumočnických služeb nebo pracovní asistence.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zdravotním postižením je omezení fyzických, duševních nebo smyslových schopností osoby, které má nepříznivý vliv na život člověka. Příčinami mohou být například nemoc či úraz. V sociálním zabezpečení má zdravotní postižení význam, pokud je takového charakteru, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Při zjišťovací lékařské prohlídce je zdravotní stav zjišťován především za účelem stanovení nároku na dávku nebo průkaz osoby se zdravotním postižením nebo status osoby zdravotně znevýhodněné. Zdravotní stav posuzované osoby při lékařské prohlídce zjišťuje posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení. Ten hodnotí zprávy od odborných lékařů a vyhodnocuje další zjištění, popř. je oprávněn posuzovanou osobu vyšetřit. Výsledkem prohlídky není rozhodnutí o nároku, ale posudek o zdravotním stavu. Ten slouží jako podklad pro rozhodnutí o nároku.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Při zkráceném řízení okresní správa sociálního zabezpečení na základě písemné žádosti o dávku (doložené potřebnými doklady) vypočte a vyplatí dávku, aniž proběhne obvyklé správní řízení a vydávání písemného rozhodnutí. Zkrácené řízení probíhá pouze v nesporných případech přiznání nároku na dávku, změně výše dávky nebo zániku nároku na dávku. Při zkráceném řízení obdrží pojištěnec písemné oznámení, dávka se vyplatí nebo se zastaví její výplata. Pokud pojištěnec nesouhlasí s výsledkem zkráceného řízení, může podat žádost o vydání rozhodnutí o dávce podle správního řádu. Při zkráceném řízení se dávka vyplatí nejpozději do jednoho měsíce poté, co byla OSSZ doručena žádost o dávku se všemi potřebnými doklady.