Počet stránek ve webu: 43.470

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.50 (2 hlasů)

Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím je označení pro jednu z činností při poskytování sociálních služeb. Tato činnost je vykonávána při poskytování 25 z celkového počtu 33 druhů sociálních služeb a u různých druhů sociálních služeb může mít odlišné zaměření, obsah (tj. konkrétní úkony, které jsou při vykonávání této činnosti prováděny) a cíle. Činnost zahrnuje tyto různé úkony nebo jejich skupiny (u některých druhů sociálních služeb připadají v úvahu dvě nebo více uvedených možností nebo jejich částí) :

  • zprostředkování navazujících služeb,
  • doprovázení do různých veřejných nebo jiných institucí (škola, školské zařízení, zaměstnání, lékař, volnočasové aktivity, orgány veřejné moci, instituce poskytující veřejné služby),
  • podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů,
  • podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do běžného společenského prostředí,
  • nácvik (např. různé schopnosti, chování v různých společenských situacích, případně různé způsoby komunikace, kontaktu a práce s informacemi),
  • pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou,
  • tlumočení poskytované osobám se smyslovým postižením,
  • aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí
  • a zájmové, vzdělávací a volnočasové aktivity.

► (vyhláška č. 505/2006 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zprostředkováním zaměstnání se rozumí 1. vyhledání zaměstnání pro osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, jenž hledá nové pracovní síly, 2. zaměstnávání osob za účelem jejich dočasného umístění k výkonu práce u jiného zaměstnavatele, který práci přiděluje a dohlíží na její provedení, 3. poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. Zaměstnání mohou zprostředkovávat, za podmínek stanovených zákonem, krajské pobočky Úřadu práce ČR nebo právnické či fyzické osoby, které mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání (viz agentura práce). Krajské pobočky Úřadu práce ČR mohou provádět pouze zprostředkovatelskou činnost uvedenou v bodech 1 a 3, agentury práce navíc i zprostředkovatelskou činnost uvedenou v bodě 2.

► (zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Nemocenské, ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství  a otcovskou vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení, která rozhoduje i o přiznání dávky. Dávka je vyplacena do jednoho měsíce od dodání všech dokladů potřebných k přiznání nároku na výplatu dávky. Dávky jsou vypláceny na účet vedený u banky (tento účet určí pojištěnec při uplatňování nároku na výplatu dávky) nebo poštovní poukázkou (doručení u poštovní poukázky hradí příjemce). Při změně čísla účtu či adresy je příjemce dávky povinen změnu oznámit písemně nebo osobně. Výplata dávky je provázena zprávou pro příjemce, obsahující informace o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena. Pokud žadatel nesouhlasí s rozhodnutím OSSZ, může podat písemnou žádost o vydání správního rozhodnutí o dávce, kde uvede důvody nesouhlasu. Tuto písemnou žádost je třeba podat na adresu OSSZ, která dávku vyplatila, do 30 dnů ode dne výplaty dávky nebo do 30 dnů ode dne doručení zprávy pro příjemce dávky. Na základě žádosti pak OSSZ jeho nárok na dávku znovu posoudí, tentokrát  ovšem v klasickém správním řízení.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zvláštní příjemce dávky se ustanovuje v případě, že pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce nemůže ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů dávku přijímat. Zvláštního příjemce ustanovuje orgán nemocenského pojištění. Může jím být fyzická i právnická osoba, pokud s ustanovením zvláštním příjemcem souhlasí. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit i pojištěnec s výjimkou situace, kdy není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen takové vyjádření podat. Zvláštní příjemce je povinen uplatnit nárok na výplatu dávky náležející pojištěnci bez zbytečného odkladu, používat vyplacenou dávku podle pokynů pojištěnce, a nemůže-li pojištěnec takový pokyn dát, je povinen ji používat ve prospěch pojištěnce a osob, jež je pojištěnec povinen vyživovat, a na žádost pojištěnce nebo orgánu nemocenského pojištění, který jej ustanovil, podat písemné sdělení o úkonech, jež učinil, a písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplacena. Orgán nemocenského pojištění rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší, pokud odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven nebo pokud zvláštní příjemce neplní své povinnosti.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

V případě ztráty zaměstnání se může každá fyzická osoba obrátit na krajskou pobočku Úřadu práce ČR se žádostí o zprostředkování zaměstnání. Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání se věnuje uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží tzv. individuální akční plán, který vypracovává krajská pobočka Úřadu práce ve spolupráci s uchazečem o zaměstnání.

► (zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Při dosažení nároku na důchod nedochází k přiznání důchodu automaticky, ale je třeba podat žádost o důchod. Žádost se podává nejdříve čtyři měsíce přede dnem, od kterého se žadatel chystá požádat o přiznání důchodu. Žádost sepisuje s klientem okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu žadatele (v Praze žádost sepisuje Pražská správa sociálního zabezpečení a v Brně Městská správa sociálního zabezpečení), u příslušníků ozbrojených sil a pozůstalých po nich jsou určité odchylky. Výši důchodu spočítají pracovníci ústředí České správy sociálního zabezpečení. Při podání žádosti o důchod si občan zvolí způsob výplaty důchodu s tím, že může kdykoliv později požádat o změnu. Lze zažádat i o výplatu důchodu zpětně od vzniku nároku na důchod. Výplata důchodu může být přiznána až pět let zpětně (s výjimkou předčasného důchodu). Při podání žádosti o důchod je třeba povinně předložit občanský průkaz (u cizinců pas nebo povolení k pobytu). Další doklady předkládá žadatel, pokud je to třeba. Jde zejména o doklady o studiu nebo učení (i nedokončeném), o výkonu vojenské služby, prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (rodný list, rozhodnutí o době a rozsahu péče – pokud bylo v minulosti vydáno), prokazující péči o závislou osobu (dříve označovanou jako bezmocná osoba), potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) , potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům vypláceném před rokem 1996 a doklady prokazující zaměstnání v cizině. Pokud občan požaduje výplatu důchodu na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet“. Jestliže České správě sociálního zabezpečení chybějí záznamy o některých dobách pojištění žadatele, předkládají se náhradní doklady, které je prokazují – potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecká prohlášení atd. Zaměstnavatel předkládá na vyžádání okresní správy sociálního zabezpečení evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání. Při podání žádosti o vdovský důchod, vdovecký důchod nebo sirotčí důchod se předkládá především občanský průkaz (u cizinců pas), úmrtní list zesnulého, oddací list, případně rodné listy dětí. O případných dalších dokladech předkládaných k žádosti je možné se informovat při sepisování žádosti o důchod.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Je vyšší než existenční minimum, které plní rozdílnou funkci. Životní minimum je rozhodující při posuzování  dávek pomoci v hmotné nouzi (příspěvěk na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc) . Částky životního minima jsou odstupňovány podle pořadí osob v domácnosti a věku nezaopatřeného dítěte (dětí).   Další využití je při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (přídavek na dítě, porodné, dávka pěstounské péče atd.). Využití má ale i v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky atd. Stejně jako existenční minimum v sobě nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení.

► (zákon č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Životní pojištění je kromě doplňkového penzijního spoření součástí třetího pilíře důchodového systému. Jde o pojistnou smlouvu mezi klientem a pojišťovnou, ve které se pojišťovna zavazuje zaplatit určenou peněžní částku (jednorázově či v pravidelných splátkách) pojištěné osobě v případě definovaných životních situací a klient platí za tuto smlouvu v pravidelných dohodnutých intervalech pojistné. Smlouvy o životním pojištění jsou upraveny zejména zákonem č. 37/2004 Sb. , o pojistné smlouvě, a smlouvy s platností od 1. 1. 2014 se řídí občanským zákoníkem (zákon číslo 89/2012 Sb.). Pojistné na životní pojištění je do výše stanoveného limitu daňově uznatelné pro odpočet ze základu pro daň z příjmu podle zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmu v platném znění při splnění podmínky, že smlouva je sjednána na minimálně pět let a minimálně do 60 let věku.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Hyperocha je přeplatek ze zpeněžení zajištěného majetku, který náleží dlužníkovi v případě, kdy hodnota zajištění spolu s veškerými náklady zpeněžení byla nižší než kupní cena.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Insolvenční zákon stanovuje, že incidenčními spory jsou „spory vyvolané insolvenčním řízením projednávané v rámci insolvenčního řízení„. Ne každý spor vzniklý v rámci insolvenčního řízení je však incidenčním sporem – zákon přesně stanovuje, o které spory se jedná.

Mezi incidenční spory patří především následující spory:

  • o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek
  • o vyloučení majetku z majetkové podstaty – takovou žalobou může osoba, která tvrdí, že příslušný majetek je její, žádat o jeho vyloučení z majetkové podstaty
  • na základě odpůrčí žaloby – odpůrčí žalobu napadá insolvenční správce taková jednání dlužníka, o kterých se domnívá, že zmenšují možnost uspokojení věřitelů (např. vyvádění majetku na příbuzné, čímž dlužník zmenšuje svůj majetek, ze kterého má platit své dluhy) nebo zvýhodňují některé věřitele na úkor jiných
  • o náhradu škody na majetkové podstatě
  • o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetku z majetkové podstaty prodejem mimo dražbu