Stavby, stavební řízení a právo

Dobrý den,

na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Je tato námitka relevantní ze strany souseda?

Pokud soused nesouhlasí s tím, aby přes jeho pozemek procházela Vámi vlastněná kanalizační přípojka (ze znění dotazu předpokládám, že předmětná kanalizační přípojka je ve Vašem vlastnictví), může takovou námitku samozřejmě vznést. Bude záležet na právním názoru stavebního úřadu, jak s touto námitkou naloží.

Nejste-li si jist tím, kdo je vlastníkem předmětné kanalizační přípojky, doporučuji Vám to konzultovat s vlastníkem (provozovatelem) kanalizace. S ním Vám rovněž doporučuji konzultovat, zda není k dispozici nějaký právní titul k vedení kanalizační přípojky sousedovým pozemkem – může se jednat o souhlas dřívějšího vlastníka sousedova pozemku, smlouvu apod.

Proti sousedově námitce by bylo možné se bránit argumentem, že Vám svědčí právní titul k vedení Vaší kanalizační přípojky jeho pozemkem, a to na základě vydržení. Pakliže by s tím ovšem soused nesouhlasil, bylo by zapotřebí vyřešit tento spor soudní cestou, což může trvat i několik let.

Sluší se dodat, že na Vámi popsanou situaci je platnou právní úpravou výslovně pamatováno, a to v § 3a zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:

„V případě, jsou-li pozemky nebo stavby připojené na … kanalizaci rozděleny na 2 nebo více pozemků evidovaných v katastru nemovitostí s různými vlastníky, mohou zřídit tito vlastníci nové přípojky.

Pokud přípojky a … vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo staveb mají z hlediska svého členění charakter provozně souvisejícího … kanalizace, stavební úřad rozhodne o změně v užívání stavby … kanalizační přípojky a části … vnitřní kanalizace podle tohoto zákona.

Pokud část … vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo staveb má z hlediska svého členění charakter … kanalizační přípojky, stavební úřad rozhodne o změně užívání stavby části … vnitřní kanalizace na … kanalizační přípojku.“

Lze tedy očekávat, že stavební úřad se s nyní nastalou situací vypořádá dle výše citovaného ustanovení.

2/ Při drobné úpravě kanálu musím žádat ostatní sousedy o souhlas?

Je důležité, co považujete za drobnou úpravu kanálu. Obecně platí, že kanalizační přípojka (včetně všech jejích součástí) je drobnou stavbou (jak to vyplývá z odst. 1 písm. a) bodu 30. přílohy 1 stavebního zákona) – konkrétně se musí jednat o kanalizační přípojku o těchto parametrech:

„… kanalizační přípojky v délce do 25 m od … stávající kanalizační stoky schválené vlastníkem dotčeného pozemku a vlastníkem … kanalizace, popřípadě jeho provozovatelem …“

Je-li Vámi vlastněná kanalizační přípojka drobnou stavbou, jste oprávněn k jejím úpravám bez nutnosti získávat povolení stavebního úřadu (§ 171 stavebního zákona), stejně jako bez nutnosti získávat souhlas sousedů.

Tuto otázku Vám – pro získání naprosté jistoty – doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem (jelikož jeho právní názor pro Vás bude určující).

3/ Kolik sousedů musí souhlasit?

V zásadě platí, že souhlas sousedů není nepodkročitelnou podmínkou pro získání povolení od stavebního úřadu. Sousedé se stanou účastníky vedeného řízení (§ 182 písm. d) stavebního zákona) a budou moci vznášet své námitky (§ 190 stavebního zákona), s nimiž se bude muset stavební úřad vypořádat.

Pokud byste měl zájem o získání povolení ve zrychleném řízení, byl byste povinen předložit stavebnímu úřadu (spolu s žádostí o povolení záměru) i písemné souhlasy všech sousedů vyznačené na situačním výkresu (§ 212/1 písm. e) stavebního zákona). V takovém případě by sousedé následně námitky vznášet nemohli (jelikož Váš stavební záměr již odsouhlasili).

Výše uvedené však platí pouze tehdy, budete-li pro úpravu kanálu potřebovat povolení stavebního úřadu (tzn. pokud se nebude jednat o drobnou stavbu).

______________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon