Mám dotaz ohledně platnosti dočasné pracovní neschopnosti DPN v případě nedůvodného vystavení. Zaměstnanci se stal v zaměstnání úraz na základě kterého až po 3 dnech navštívil svého obvodního lékaře a poté ještě pohotovost (také 3 dny po). Dle zprávy z pohotovosti měl raněný pouze malou ranku, bez jakéhokoli dalšího nálezu, včetně poznámky, že raněný si nestěžuje na bolesti. Obvodní lékař však napsal DPN na 14 dní bez jakéhokoli dalšího vysvětlení. Zranění navíc nijak neovlivňovalo jako práci. Tento zaměstnanec byl napaden jiným zaměstnancem, kdy dostal jednu ránu do nosu. Na nose měl, i dle lékařů, pouze malou odřeninu (která byla navíc po 3 dnech již prakticky zaléčena). Bez RTG, bez šití, údajně bez bolesti. Byla dokonce přivolána policie české republiky PČR, která na místě zhodnotila jako menší šarvátku a žádné velké zranění. Přesto obvodní lékař vystavil neschopenku na 14 dní. Jako zaměstnavatel jsme se k tomu postavili tak, že uznáváme sice jeho pracovní úraz, ale rozporujeme legitimnost jeho DPN. Máme právo na to, aby se jeho lékař vyjádřil a odůvodnil vystavení DPN? Jak v takovém případě postupovat? Je evidentní, že pán to udělal jako pomstu, zvlášť, když jsme zjistili, že lživě vypovídal jak PČR, tak lékařům. Naštěstí máme kamerový záznam, kde je jasné, že pán dostal jednu ránu, ne 3 nebo 5, ani ho nikdo nekopal nebo nemlátil "hlava nehlava", jak tvrdil. Jak se lze proti takovému zaměstnanci bránit? Děkuji za pomoc a omlouvám se za obsáhlejší zprávu.
Zdravotnické právo, hygiena, drogy
Bezdůvodná, neodůvodněná neschopenka zaměstnance po drobném úrazu - musí lékař obhájit důvod neschopenky zaměstnavateli?
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Zdravotnictví, drogy, hygiena
- Zobrazení: 178
Zaměstnavatel v zásadě nemá právní prostředky, jak přímo dosáhnout ukončení pracovní neschopnosti zaměstnance, a to ani tehdy, má-li důvodné pochybnosti, že ve skutečnosti nejsou dány důvody pro její trvání.
O ukončení dočasné pracovní neschopnosti (DPN, neschopenka) totiž může rozhodnout pouze ošetřující lékař zaměstnance anebo orgán nemocenského pojištění (tedy lékař posudkové služby správy sociálního zabezpečení). Pokud pak dojde k ukončení pracovní neschopnosti lékařem posudkové služby, může ošetřující lékař zaměstnance rozhodnout o vzniku nové dočasné pracovní neschopnosti v období následujících sedmi dnů pro stejnou nebo obdobnou nemoc (s výjimkou akutního vzplanutí téže nemoci), pouze s předchozím písemným souhlasem orgánu nemocenského pojištění.
O ukončení pracovní neschopnosti zaměstnance nemůže rozhodovat závodní lékař zaměstnavatele.
Zaměstnavateli tak zůstává pouze možnost podat podnět správě sociálního zabezpečení, aby lékař posudkové služby provedl prohlídku zaměstnance, a nebude-li pro to dán z lékařského hlediska důvod, zároveň rozhodl o ukončení jeho dočasné pracovní neschopnosti.