Dobrý den,
máme dohodu o uznání závazku a splátkový kalendář mezi mnou a přítelkyní mého syna (dnes již bývalou) o tom, že v okamžiku úhrady dlužné částky převede nemovitost zpět na moje jméno.
Aby nám půjčila peníze, byla vytvořená kupní smlouva s tím, že po splacení celé částky do jednoho měsíce po úhradě převede nemovitost zase na nás.
Částka je splacená a ona se k převodu nemá. Daň z převodu jsem zaplatila já i když ona byla nabyvatel a teď chce další kupní smlouvu a pod.
Existuje nějaký rychlý, levný a jednoduchý způsob, jak tuto nemovitost převést zase na mě, aniž bychom platili zase daň z nabytí a pod.
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
Na pozemku (orná půda) mého otce chce EON distribuce zřídit věcné břemeno provedením nového uzemnění již provozované distribuční soustavy 22kV v délce cca 90 m přes celou šířku pozemku.
Bohužel tato soustava nebyla nikdy zapsána jako věcné břemeno, protože minulý režim toto jaksi neřešil i když pole patřilo lidu.
Chtěl bych se zeptat zda je nějaká naděje požadovat dodatečné zřízení věcného břemene po společnosti E. ON. V energetickém zákonu v jeho novelizaci vypadl odstavec 8 paragrafu 98, kde se nějaká možnost objevovala a v OZ v paragrafu 1042 by možná také byla nějaká možnost. Mimochodem za zřízení nynějšího věcného břemene /již zmiňované uzemnění z důvodu výstavby dálničního odpočívadla na jiném pozemku/ nabízí společnost E. ON směšnou jednorázovou částku 1.000 Kč. Představoval bych si samozřejmě nějakou vyšší částku a každý rok, když už je výrazně omezeno užívání pozemku vzhledem k ochranným pásmům což je u 22kV dost široké pásmo.
Pozemek má ode mne v pronájmu místní zemědělský podnik.
S přáním hezkého dne děkuji za odpověď.
Vážená paní magistro,
poslední dobou se zabývám historií rodiny a narazil jsem na tyto skutečnosti.
1. Můj děda daroval svému bratrovi dům (rok 1969), s tím, že až budou jeho dcera (moje máma) a syn (můj strýc) velcí napíše se dům na ně, protože dědův bratr byl svobodný bezdětný, Samozřejmě to nezapsali a prastrýc (dědův bratr) si v roce 1992 ve svých 65 letech našel partnerku, která přerušila styky s naší rodinou, strýc se přestěhoval k ní a v roce 1997 dům prodal (peníze byli s největší pravděpodobností převedeny na účet jeho partnerky, toto bude uvedeno pravděpodobně i v kupní smlouvě o prodeji domu). Prastrýc v zemřel v roce 2003 a nikdo nepřizval mou matku a strýce (jeho neteř se synovcem) k dědickému řízení. (Matka ani strýc to v té době neřešili). Partnerka prastrýce zemřela v roce 2011.
Otázka zní: měla prastrýcova partnerka vůči prastrýci závazek v podobě uložených peněz z prodeje domu a měla je přiznat notáři? (nemluvě o hotovosti, kterou měl prastrýc tzv. v polštáři) V případě, že ano, Je naděje znovu otevřít dědické řízení a potažmo žádat peníze od potomků prastrýcovi přítelkyně?
Děkuji.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, kde bychom mohli získat opis závěti?
Přítel babičky měl napsat závěť na babičku, ve které měly být i pozemky na Slovensku. Babička toto neřešila a před smrti napsala závěť, že vše dědí můj otec. Uplynulo už 15 let a teď jsme zjistili, že na katastru nemovitostí na Slovensku je pořad uvedený přítel babičky.
Je ještě nějaká šance, pozemky získat a co k tomu vyřízení potřebujeme.
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
2018 zemřel mně a mému bratrovi bratranec. Trpěl vážnou degenerací mozku, při které odchází myšlení, řeč, pohyby... Staral se o něho kamarád s přítelkyní, který se stal jeho opatrovníkem a měl na něho velký vliv. Nebylo tedy divu, že byla sepsána závěť, kde veškerý majetek byl odkázán právě jemu a pokud by nemohl nebo nechtěl dědit, připadne dědictví jeho dětem. To by snad ještě bylo v pořádku, ale zhruba měsíc před bratrancovou smrtí zemřel jeho starý otec. Tím pádem dědil ještě bratranec a po jeho smrti úplně vše jeho opatrovník. Podotýkám, že majetek strýce byl značný a žádní jiní příbuzní nejsou.
Dědila bych tedy já a bratr, což mi potvrdil i notář. Bohužel podle zákona připadlo vše opatrovnikovi. Myslíme si, že tohle rozhodně nebylo bratr, přání a že sepsání závěti nebyla zcela jeho vůle, pokud vůbec věděl, co podepisuje. Samozřejmě měl jasné chvilky, ale důsledky mu rozhodně nemohly dojít, nehledě k tomu, že v rámci léčby mu byly podávány jisté "podpůrné doplňky". Neexistuje i jakési morální hledisko, které by šlö uplatnit? Vždyť přece je zřejmé, že majetek strýce tomu dotyčnému nenàleží právě z tohoto hlediska.
Moc děkuji za odpověď.
Dobrý den.
maminka moji ženy zemřela 02/2017, byla vdaná za Španěla, který nebyl její vlastní otec. Neměl děti ani rodiče jen bratra. Vlastnili dům a pozemky u Barcelony. Náklady na převoz těla do ČR a pohřeb nás značně zadlužil. Krátce po ní za 2 měsíce zemřel i její manžel.
Doufali jsme v něaké dědictvi, kterém splatíme dluhy. Pravník ktereho jsme taky velmi draze zaplatili nam pouze zjistil, že nebyla sepsaná žadná závěť a poslední vůle. Na další pokračovaní v případu chtěl další peníze, ale jelikož jsme už dosti zadlužení, nemáme další peníze.
Dozvěděli jsme se že vše co vlastnili získal bratr manžela maminky, se kterým meli nedobré vzathy a nevídali se. Takže po mamince, která vždy říkala až tu jednou nebude, tak vše bude naše, nám zbylo jen tělo a veliké dluhy.
Co dál dělat?
Jestli má cenu se dále zadlužovat drahými pravníky, když nevíme jaký bude výsledek. Myslíte že byjsme uspěli a měli nárok aspoň na část dědictví? Moc děkuji za radu a vaše poznatky.
2019 jsem dostal (výplata mzdy za měsíc leden 2019) menší výplatu za stejný počet odpracovaných hodin, stejném počtu nočních směn. Při porovnání výplatnice jsem zjistil, že mi zaměstnavatel snížil průměr denního ohodnocení ze 2241 Kč na 1816 Kč, což u mě dělá rozdíl na výplatě, takřka 8000 Kč.
Pracuji ve 12 hodinovém výrobním nepřetržitém provozu, v tarifu 85 Kč na hodinu, za 172,50 normohodin, ve zmíněném měsíci lednu 2019 odpracováno 13 dní a 162 hodin.
Zajímá mě, jestli má zaměstnavatel právo při výpočtu snížit můj dosavadní denní průměr za hodinu, nebo jak jak k tomuto závěru při stejných normohodinách vlastně dospěl.
Děkuji
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat.
S manželem vlastníme ve společném jmění manželů rodinný dům RD zatížený 30. letou hypotékou. Tato je již 10 let splácená.
Jak by se v případě rozvodu dělil tento majetek, jestliže současný manžel si dům chce ponechat a hypotéku doplatit.
Či jak by to bylo v případě prodeje domu a následného pořízení dvou bytů.
Děkuji.
Dobrý den,
má podané odvolání odkladný účinek na náhradu nákladů řízení. V usnesení od soudu je uvedeno, že žalovaný je povinen uhradit náhradů nákladů řízení ve výši 1800 Kč do 3 dnů, pokud podá žalovaný proti tomu odvolání má odkladný účinek?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
prosím o radu, jak se bránit. Na mou adresu začaly chodit upomínky na úhradu za internet od firmy O2 na (dle jména pravděpodobně) cizince, kterého neznám a nikdy zde nebydlel. Nyní přišla již i upomínka od inkasní společnosti, kterou firma O2 pověřila vymáháním pohledávky. Firmu O2 jsem několikrát kontaktovala telefonicky, má dcera i osobně na prodejně. Bohužel bez patřičné odezvy.
Může přijít exekutor vymáhat tuto pohledávku na moji adresu i přesto, že zde tato osoba nikdy nebydlela a nemá zde trvalé bydliště?
Děkuji za Vaši odpověď.