Počet stránek ve webu: 43.470

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Podpůrčí doba je doba, po kterou lze poskytnout dávku nemocenského pojištění. U nemocenského trvá podpůrčí doba od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény až do jejího skončení, nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti. Do podpůrčí doby se započítávají předchozí dočasné pracovní neschopnosti, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Po uplynutí podpůrčí doby může okresní správa sociálního zabezpečení na žádost pojištěnce podpůrčí dobu prodloužit. Prodloužení (i opakované) je možné v případech, kdy lze očekávat, že pojištěnec v krátké době nabude pracovní schopnosti. Celkem nemůže být vyplácení nemocenského prodlouženo o více než 350 dnů. V některých zvláštních případech je nemocenské poskytováno ve zkrácené podpůrčí době. Jde např. o poživatele starobních důchodů a důchodů pro invaliditu třetího stupně, o studenty, kteří jsou v době studia zaměstnáni jen po dobu školních prázdnin, nebo o zaměstnance, jež vstoupili do zaměstnání v době dovolené. Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství činí 28 týdnů u pojištěnky, která porodila jedno dítě, a 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí. U pojištěnce, který převzal dítě do péče, činí podpůrčí doba 22 týdnů nebo 31 týdnů při převzetí dvou a více dětí zároveň. Střídá-li se otec dítěte či manžel pojištěnky s pojištěnkou v nároku na peněžitou pomoc v mateřství, činí celková doba poskytování této dávky nejvýše 28 týdnů, jde-li o jedno dítě, a 37 týdnů, jde-li o dvě nebo více dětí. U ošetřovného je podpůrčí doba běžně 9 kalendářních dnů; 16 kalendářních dnů u osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, jež neukončilo povinnou školní docházku. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci. Těhotné zaměstnankyni se vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství vyplácí nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, z důvodu mateřství nejdéle do konce 9. měsíce po porodu. Podpůrčí doba u otcovské poporodní péče činí 5 dnů. 
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Úřad práce ČR poskytuje zaměstnavateli příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa nebo příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může Úřad práce ČR uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob. Pokud zaměstnavatel zaměstnává na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, lze mu poskytnout příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na chráněných pracovních místech nahrazuje skutečně vynaložené prostředky na mzdy/platy zdravotně postižených zaměstnanců v pracovním poměru v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8.000 Kč, jde-li o osobu se zdravotním postižením, která je uznána invalidní v prvním, druhém nebo třetím stupni, a nejvýše 5.000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou. Po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa může zaměstnavatel v žádosti o příspěvek za následující kalendářní čtvrtletí uplatnit nárok na zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, nejvýše však o 2.000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a nejvýše o 1.000 Kč měsíčně, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou.

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Podpora v nezaměstnanosti je poskytovaná krajskou pobočkou Úřadu práce ČR uchazeči o zaměstnání při splnění zákonem stanovených podmínek. Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního ukončeného zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden kalendářní měsíc.

► (zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Podpora samostatného bydlení patří mezi služby sociální péče. Je určena osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • pomoc při zajištění chodu domácnosti,
  • výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • sociálně terapeutické činnosti,
  • pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována terénní formou. Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Podpora při rekvalifikaci je poskytována uchazečům o zaměstnání, kteří se zúčastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce ČR. Podporu při rekvalifikaci poskytuje krajská pobočka Úřadu práce ČR uchazeči o zaměstnání při splnění zákonem stanovených podmínek. Výše podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního ukončeného zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období, přepočteného na jeden kalendářní měsíc.

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zaměstnanci se účastní nemocenského pojištění, pokud vykonávají zaměstnání na území České republiky nebo vykonávají zaměstnání v cizině a zaměstnavatel má sídlo na území České republiky, jestliže nejsou povinně důchodově pojištěni podle předpisů tohoto jiného státu a mají trvalý pobyt v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie. Druhou podmínkou účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění je, že jejich sjednaný příjem dosahuje alespoň rozhodné výše (2 500 Kč v roce 2018). U zaměstnanců, kteří splňují uvedené podmínky, je účast na nemocenském pojištění povinná. Zvláštní úprava účasti na nemocenském pojištění platí pro zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce a zaměstnance, kteří vykonávají zaměstnání malého rozsahu. Zahraniční zaměstnanec se může nemocenského pojištění účastnit dobrovolně, pokud podá přihlášku k pojištění na předepsaném tiskopisu a pokud se dobrovolně účastní důchodového pojištění v České republice.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Účast osob samostatně výdělečně činných na nemocenském pojištění je dobrovolná. Pokud chtějí být pojištěny, musejí splnit dvě podmínky účasti na nemocenském pojištění. První podmínkou je, že vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky nebo mimo její území, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky. Uvedené platí v případech, kdy není příslušnost k právním předpisům řešena mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení nebo koordinačními nařízeními. Druhou podmínkou je podání přihlášky k účasti na nemocenském pojištění na předepsaném tiskopise.

 

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Obecnou podmínkou nároku na dávky nemocenského pojištění je účast na nemocenském pojištění nebo (pro nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství) trvání ochranné lhůty v tom dni, v němž vznikla sociální událost (např. pracovní neschopnost). Dále musejí být pro každou dávku (nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a otcovskou poporodní péči) splněny konkrétní podmínky nároku, tj. vznik sociální události, a v případě peněžité pomoci v mateřství a dlouhodobého ošetřovného a pro osoby samostatně výdělečně činné u nemocenského a peněžité pomoci v mateřství a otcovské poporodní péče také stanovená doba trvání pojištění (tzv. čekací doba). V případě souběhu pojištění (např. při dvou zaměstnáních) se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v každém pojištění samostatně. Každá dávka (s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství) je vyplacena jen jednou na základě příjmu ze všech pojištění.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pobytová sociální služba je sociální služba, u které je při jejím poskytování uživatelům zajištěno také ubytování přímo v zařízení sociálních
služeb nebo v jiné budově, která je využívána při poskytování sociálních služeb. V pobytové formě může být poskytováno 14 z celkového počtu
33 druhů sociálních služeb (z toho devět druhů sociálních služeb může být poskytováno výhradně v pobytové formě, jedna současně v pobytové
a ambulantní formě a čtyři všemi třemi formami poskytování sociálních služeb).
Mezi službami poskytovanými v pobytové formě patří některé služby sociální péče (např. domov pro seniory nebo chráněné bydlení aj.)
i některé služby sociální prevence (např. azylové domy, domy na půl cesty aj.).

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Státem pobytu je země, kde osoba nežije trvale, ale kde se aktuálně fyzicky nachází. Účel tohoto pobytu je zpravidla časově ohraničen (studium, zaměstnání, služební cesta, rekreační pobyt, jiné důvody) a vyplývá z něj, že osoba nemá v úmyslu se na uvedeném místě zdržovat (žít) trvale. Pobyt může také označovat bydlení nebo přebývání na určitém místě, spojené zpravidla s přespáváním a s uložením osobních věcí.