Počet stránek ve webu: 43.470

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Účelem ochranné lhůty je zabezpečit osoby pro případ dočasné pracovní neschopnosti nebo nároku na peněžitou pomoc v mateřství, i když se podmínky pro tyto dávky splní po určité době po skončení pojištění, tj. po ukončení zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Ochranná lhůta přitom plyne jen z pojištěné činnosti a zaniká vznikem nového pojištění. Ochranná lhůta při uplatňování nároku na nemocenské trvá sedm kalendářních dnů ode dne skončení pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu než sedm kalendářních dnů, činí pouze tolik dnů, kolik trvalo toto poslední pojištění. V případě nároku na peněžitou pomoc v mateřství může být ochranná lhůta delší. U žen, kterým pojištění zaniklo v době těhotenství, běží tato lhůta tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů. V ostatních případech nároku na peněžitou pomoc v mateřství trvá ochranná lhůta sedm kalendářních dnů, pokud netrvalo pojištění kratší dobu. V některých vymezených případech ochranná lhůta neplyne. Jde o pojištěnou činnost poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu
pro invaliditu 3. stupně; zaměstnání malého rozsahu nebo na základě dohody o provedení práce; zaměstnání studentů po dobu školních prázdnin; další zaměstnání sjednané jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání a dále v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody. Ochranná lhůta pro ošetřovné není stanovena.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

V jednotlivých případech, kdy má podmínka daná zákonem o nemocenském pojištění nebo zákonem o důchodovém pojištění na pojištěnce nepříznivý dopad, lze podat žádost o odstranění tvrdosti. Nepříznivý dopad zákonné podmínky musí být takový, který zákon nemohl předvídat. V písemné žádosti o odstranění tvrdosti musí být uvedeno, v čem žadatel spatřuje tvrdost. Žádost se podává tomu, kdo je oprávněn odstraňovat tvrdost, obvykle jde o ministra práce a sociálních věcí. Rozhodnutí v řízení o odstranění tvrdosti se vydává nejpozději do 90 dnů od zahájení řízení. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti není přípustný žádný opravný prostředek (odvolání) a není možný ani soudní přezkum. Lze pouze podat novou žádost, která musí obsahovat jiné důvody než žádost předchozí.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pojištěnec nebo jiný příjemce dávky (např. rodič dítěte) má odpovědnost za přeplatek na dávce nemocenského pojištění a je povinen jej uhradit plátci dávky (okresní správě sociálního zabezpečení). Přeplatek na dávce vzniká, pokud dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela. Pojištěnec nebo jiný příjemce dávky je odpovědný za přeplatek, pokud přeplatek zavinil, například nesplněním některé povinnosti, nebo jestliže přijal dávku, i když musel předpokládat, že byla vyplacena neprávem či ve vyšší částce, než náležela. Odpovědnost za přeplatek mají také jiné fyzické nebo právnické osoby (např. ošetřující lékař nebo zaměstnavatel), pokud přeplatek zavinily. Odpovědnost za přeplatek je solidární, ručí za něj společně a nerozdílně všichni, kdo jej způsobili, a vzájemně se vypořádají podle míry zavinění, pokud se nedohodnou jinak. Povinnost k úhradě přeplatku vzniká na základě rozhodnutí příslušného orgánu nemocenského pojištění. Výjimkou je přeplatek do výše 100 Kč, kdy povinnost k úhradě nevzniká. Orgán nemocenského pojištění může uhrazení přeplatku z části nebo zcela prominout. Za přeplatek na dávce, který je pojištěnec povinen uhradit, se považuje rovněž vyplacené nemocenské v případě krácení nebo odnětí nemocenského a nemocenské vyplacené pojištěnci, kterému byl zpětně přiznán důchod starobní nebo invalidní pro invaliditu třetího stupně, po dobu delší, než po kterou mají poživatelé těchto důchodů na nemocenské nárok. Ten, kdo zavinil svým protiprávním jednáním, že došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění, je povinen zaplatit orgánu nemocenského pojištění regresní náhradu. Jestliže skutečnosti rozhodné pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění zavinilo více subjektů, odpovídají orgánu nemocenského pojištění společně a nerozdílně, pokud se nedohodnou jinak.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Odlehčovací služby patří mezi služby sociální péče. Jsou určeny osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o něž je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Jejich cílem je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek nebo prostor k zajištění vlastních potřeb (např. zdravotní a lázeňské péče). Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
  • poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
  • poskytnutí ubytování v případě pobytové služby,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • sociálně terapeutické činnosti,
  • pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí
  • a výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba může být poskytována terénní, ambulantní a pobytovou formou. Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.00 (1 hlas)

Noclehárny patří mezi služby sociální prevence. Jsou určeny osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
  • a poskytnutí přenocování.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Jde o ambulantní sociální službu (přenocování nelze chápat jako pobyt v zařízení, nejde tedy o pobytovou sociální službu), která je poskytována za úhradu. Výši úhrady stanoví poskytovatel služby.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Jako nízkoprahové jsou označovány sociální služby nebo zařízení sociálních služeb, které jsou poskytované způsobem umožňujícím co nejvíce snížit vliv různých objektivních a subjektivních překážek, které by mohly bránit využívání služby nebo od něho odrazovat osoby, kterým je určena. Nízkoprahové služby jsou proto koncipovány jako bezplatné nebo je výše případné úhrady za využití služby či některých jejích činností nastavena tak, aby se pro zájemce o službu nestala nepřekonatelnou překážkou. Podstatnou okolností jsou také jejich dobrá dopravní dostupnost, vhodně nastavená provozní doba, možnost využívání služeb bez nutnosti uvádět osobní údaje tam, kde by to jinak bylo nezbytné (např. pro účely smlouvy), nebo to, že existuje jen minimum pravidel (případně „kontraindikací“ apod.) bránících nebo omezujících jejich využívání (např. v kontaktním centru sice je zakázáno jakékoli nakládání s omamnými látkami, ale i osoba pod vlivem těchto látek může služby tohoto zařízení využít). Pro nízkoprahové služby je často příznačné také spíše postupné budování důvěry uživatelů v organizaci a její personál, tak aby osoby, které se setkávají se službou poprvé, neztratily důvěru nebo zájem o její využívání např. kvůli příliš vysokým nárokům na jejich zapojení apod. Nízkoprahové služby tak velice často jejich uživatelům umožňují uspokojení potřeb, které nevyžadují těsnější spolupráci, opakovaný kontakt, větší zájem či úsilí jejich uživatele (např. v případě kontaktních center může jít o pomoc při osobní hygieně, výměnu infekčního materiálu nebo např. snižování zdravotních dopadů spojených s rizikovým způsobem života). Zároveň ale mohou nízkoprahové služby svým uživatelům nabídnout činnosti, které předpokládají větší zájem a spolupráci ze strany uživatele v situaci, kdy o tyto další služby uživatel projeví zájem (např. zprostředkování kontaktů na léčebná zařízení, jež mohou uživateli pomoci k trvalé abstinenci apod.).

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež patří mezi služby sociální prevence. Jsou určena dětem ve věku od 6 do 26 let, ohroženým společensky nežádoucími jevy (např. kriminalita, závislost na omamných látkách aj.). Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí, chránit je před vznikem nepříznivých sociálních situací a vytvářet podmínky pro řešení nepříznivých sociálních situací. Služba může být poskytována osobám anonymně. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • sociálně terapeutické činnosti
  • a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována ambulantně, případně také terénní formou. Jde o nízkoprahovou službu, která je poskytována bezplatně.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Nízkoprahová denní centra patří mezi služby sociální prevence. Jsou určena osobám v nepříznivé sociální situaci související s bydlením (ztráta bydlení, nevyhovující bydlení apod.). Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
  • poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy
  • a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována ambulantně, případně také terénní formou. Jde o nízkoprahovou
službu. Poskytnutí stravy nebo pomoc při jejím zajištění jsou u této služby poskytovány za úhradu, a to v maximální výši, která je stanovena ve vyhlášce
k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pro účely státní sociální podpory (viz též dávky státní sociální podpory) se nezaopatřeným dítětem rozumí dítě do skončení povinné školní docházky. Po skončení povinné školní docházky se za neopatřené považuje dítě nejdéle do 26. roku věku, a to v těchto případech:

  • soustavně studuje na střední nebo vysoké škole (připravuje se na budoucí povolání – viz soustavná příprava dítěte na budoucí povolání
    – státní sociální podpora),
  • pro nemoc nebo úraz nemůže studovat (připravovat se na budoucí povolání), ani vykonávat výdělečnou činnost,
  • pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost,
  • je mladší 18 let, a přitom je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu
    v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Nezaopatřeným dítětem však není dítě, které pobírá invalidní důchod z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.

►(zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře)

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

V důchodovém pojištění se považuje za nezaopatřené každé dítě do skončení povinné školní docházky. Po skončení povinné školní docházky se za nezaopatřené dítě považuje osoba nejvýše do věku 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání či vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost.