Počet stránek ve webu: 43.470

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Plný neboli „solo“ důchod (někdy též „nezávislá dávka“) je důchod vypočtený pouze za doby pojištění získané podle vnitrostátních právních předpisů jednoho státu. Tento důchod se přiznává osobám, které splnily podmínku doby pojištění, potřebnou pro vznik nároku na důchod podle vnitrostátních předpisů, a nebylo třeba přihlédnout k dobám pojištění získaným v cizině. Tím se liší od pojmu dílčí důchod.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Penze je pravidelná výplata naspořených finančních prostředků z doplňkového penzijního spoření. Podmínkou nároku na penzi je doba spoření nejméně 60 měsíců a dosažení věku o pět let nižšího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození podle zákona o důchodovém pojištění. Doplňkové penzijní spoření nabízí: starobní penzi na určenou dobu, invalidní penzi na určenou dobu (obě vyplácí penzijní společnost), doživotní penzi a penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší (které vyplácí životní pojišťovna). Čerpání penze je možné bez omezení kombinovat s výdělečnou činností, nicméně u osob samostatně výdělečně činných není z titulu čerpání penze výdělečná činnost považována za výdělečnou činnost vedlejší.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Peněžitá pomoc v mateřství je dávka nemocenského pojištění, která se poskytuje v době těhotenství, mateřství nebo při převzetí dítěte do péče. Základní podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast na pojištění (tj. např. trvání pojištěného zaměstnání) nebo trvání ochranné lhůty v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (na „mateřskou“). U žen, kterým pojištění zaniklo v době těhotenství, činí ochranná lhůta, tj. doba, po kterou žena může získat nárok na peněžitou pomoc v mateřství i po skončení zaměstnání/po skončení pojištění, tolik kalendářních dnů, kolik trvalo pojištění, maximálně však 180 kalendářních dnů. Další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní  v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. V případě osob samostatně výdělečně činných musí z 270 dnů účasti na pojištění trvat účast na nemocenském pojištění osoby samostatně výdělečně činné po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Den nástupu na „mateřskou“ si pojištěnka sama určuje v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba trvá 28 týdnů; u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí, je podpůrčí doba 37 týdnů. V případě převzetí dítěte do péče je podpůrčí doba 22 týdnů; 31 týdnů při převzetí dvou a více dětí zároveň. Manžel nebo otec dítěte se může s matkou v péči o narozené dítě na základě písemné dohody střídat. Střídání je možné od počátku 7. týdne po porodu na dobu nejméně sedmi kalendářních dnů, četnost střídání omezena není. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného  denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Peněžitá dávka s ohledem na mezinárodní koordinaci sociálního zabezpečení se poskytuje zpravidla jako náhrada ušlého příjmu z výdělečné činnosti. V ČR jsou za peněžitou dávku považovány všechny druhy důchodů, ošetřovné, nemocenská, náhrada mzdy, poskytovaná zaměstnavatelem v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, příspěvek na péči, podpora při nezaměstnanosti a některé dávky státní sociální podpory a úhrada škody při pracovním úrazu a nemoci z povolání ze zákonného pojištění zaměstnavatele. Peněžité dávky se vyplácejí podle pro osobu tzv. použitelných právních předpisů bez ohledu na to, v jaké zemi má osoba bydliště či pobyt.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pečovatelská služba patří mezi služby sociální péče. Je určena osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
  • poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
  • pomoc při zajištění chodu domácnosti
  • a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba může být poskytována terénní a ambulantní formou. Služba je v domácnostech i v zařízeních sociálních služeb poskytována ve vymezeném čase (to je jedna z hlavních odlišností od osobní asistence, která je poskytována bez časového omezení). Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Ošetřujícím lékařem je zdravotnické zařízení, které svými lékaři poskytuje pojištěnci nebo jiné posuzované osobě ambulantní, ústavní nebo lázeňskou péči, a zařízení závodní preventivní péče při ošetřování pojištěnce v rámci první pomoci, pokud má oprávnění k léčebné péči. Posuzování zdravotního stavu je ošetřující lékař oprávněn vykonávat jen v rozsahu své odbornosti. Ošetřujícím lékařem není zařízení záchranné služby a pohotovostní služby.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z toho důvodu, že musí ošetřovat dítě mladší deseti let, pokud onemocnělo či utrpělo úraz, nebo jiného člena domácnosti, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje ošetřování jinou osobou, nebo členky domácnosti, pokud její stav bezprostředně po porodu vyžaduje ošetřování jinou osobou. Dále nárok na ošetřovné vzniká, pokud zaměstnanec musí pečovat o zdravé dítě mladší deseti let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. Podmínkou nároku na ošetřovné (viz také heslo „Ošetřování nebo péče o člena domácnosti“) je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší deseti let rodičem. Zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již jiná osoba (zpravidla druhý z rodičů) uplatnila nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek (s výjimkou situace, kdy tato osoba sama nemůže o dítě pečovat). Při ošetřování (péči) se mohou osoby žijící v domácnosti jednou vystřídat. Ošetřovné se vyplácí nejdéle devět kalendářních dnů, 16 kalendářních dnů v případě osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku; tato doba se přerušuje po dobu, po kterou byla ošetřovaná osoba v lůžkové péči zdravotnického zařízení. Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne je 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Nárok na ošetřovné nemají mimo jiné osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, zaměstnanci vykonávající zaměstnání malého rozsahu nebo domáčtí zaměstnanci.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Situace, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodu potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, je v nemocenském pojištění pokryta ošetřovným. Nárok na ošetřovné má pojištěný zaměstnanec v případě ošetřování dítěte mladšího deseti let, pokud onemocnělo či utrpělo úraz, nebo ošetřování jiného člena domácnosti, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje ošetřování jinou osobou, nebo členky domácnosti, pokud její stav bezprostředně po porodu vyžaduje ošetřování jinou osobou. Nárok na ošetřovné vzniká také při péči o dítě mladší deseti let v případě uzavření školského nebo dětského zařízení z důvodu havárie, epidemie nebo jiné nepředvídatelné události, karantény, kdy dítě nemůže docházet do školského nebo dětského zařízení, nebo z důvodu, že osoba, která o dítě jinak pečuje, nemůže ze zdravotních důvodů o dítě pečovat. Při ošetřování (péči) se mohou dva členové domácnosti jednou vystřídat.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Osobní vyměřovací základ slouží při výpočtu důchodu ke stanovení výpočtového základu. Stanoví se jako měsíční průměrná hodnota všech ročních vyměřovacích základů zaznamenaných za rozhodné období. Osobní vyměřovací základ se dále při výpočtu důchodu redukuje s použitím tzv. redukčních hranic, a tak se získá výpočtový základ.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zkratka PIN je odvozena z anglické verze Personal Identification Number. Jde obvykle o číslo sociálního pojištění. V České republice jde o rodné číslo nebo evidenční číslo pojištěnce.