2020 jsem koupila dvojdomek. Majitel druhé poloviny domku blokoval opravu střechy a poté mě pod záminkou špatného stavu zdiva vmanévroval do bourání celého domu a postavení nové stavby, kterou ale odmítal nahlásit. Přišlo udání a bylo nařízeno odstranění stavby. Náš projektant zažádal o dodatečné povolení. Jelikož ale spolumajitel udělal větší základovou desku, kterou zasáhla na obecní pozemek - přičemž obec odmítla tento pozemek odprodat, bylo znovu rozhodnuto o odstranění. Odvolala jsem se, věc byla navrácena stavebnímu úřadu a ten a znovu rozhodl o odstranění. Podruhé to stavební úřad udělal tak, že vlastnímu rozhodnutí nic nepředcházelo, neměla jsem možnost vznést námitky prostě nic. Krajský úřad tento postup stavebního úřadu vytknul a označil ho jako nezákonný, přesto to teď v případě posledního rozhodnutí udělali znovu. Obávám se, že jde o domluvu projektanta, úřadu a spolumajitele (který chce za každou cenu získat za zlomek ceny moji parcelu s tím, že dům si dostaví někdy v budoucnu...). Rozhodnutí o odstranění plus další dvě rozhodnutí, na které bylo vázáno zase předešlé rozhodnutí mi projektant poslal až 14 dnů poté, co se šlo odvolat. I když jsem jeho nesoučinnost na úřadě řešila a dobře o ní věděli, opět i poslední rozhodnutí poslali pouze projektantovi. Projektant se mě jednoznačně snaží poškodit, a to i dalšími způsoby. Například na katastru je moje část stavby označena jako zbořeniště zatímco část spolumajitele zůstala označena jako jiná stavba. Ani na katastru ani na stavebním úřadě mi nebyli schopni vysvětlit důvod a ani po několika měsících urgence nedošlo k žádné nápravě. Co se týče obecního pozemku, šlo o malou oplocenou zahrádku u domku, byla tam vodovodní šachta, studna, dílna. .netušila jsem, že jde o obecní pozemek. Měl pouze 70 m...Mohu žádat o náhradu škody po prodávajícím? Jak je možné, že k oplocenému pozemku neexistuje ani nájemní smlouva. Je šance, že byl už v minulosti vydržen? Věc je o to komplikovanější, že poslední odvolání mi napsal advokát. Ten už ale se mnou pak ve spolupráci nepokračoval. Přesto asi úřad pochybil, když pak toto poslední rozhodnutí neposlal namísto projektantovi jemu. Měla bych se nyní odvolat, s tím že úřad pochybil nebo rovnou podat správní žalobu i vzhledem k chybám ohledně urychlených rozhodnutí? Na druhou stranu už teď vím, že dům dostavět ani nechci a raději bych se soustředila na náhradu škody. Měla bych přesto usilovat dál o povolení, bude moje šance na náhradu škody větší?
Nebo se tvářit, že o pochybení úřadu - že poslali poslední rozhodnutí projektantovi namísto advokátovi - nevím a rovnou se domáhat náhrady škody? Situace je natolik složitá, že nutně potřebují advokáta, na kterého nemám. Kvůli stavbě jsem se zadlužila tak, že jsem přišla o veškerý náš majetek - můj dům i byt mé dcery, kterým jsem ručila a doživotně se zadlužila. Celá věc má pro mě naprosto fatální důsledky. Existuje nějaká nezisková organizace, která by mi zprostředkovala právníka Pro Bono? V příloze zasílám poslední rozhodnutí stavebního úřadu, bohužel více dokumentů k dotazu asi nelze vložit. Děkuji, Karla
Stavby, stavební řízení a právo
Jak se bránit proti nestandarnímu postupu stavebního úřadu?
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 22
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Mohu žádat o náhradu škody po prodávajícím?
Dle mého názoru spíše nikoli. Ze znění Vašeho dotazu nevyplývá, jakou svou právní povinnost prodávající porušil, resp. jak toto porušení mohlo způsobit vznik škody na Vaší straně. Po prodávajícím byste mohla požadovat poskytnutí přiměřené slevy z kupní ceny, pokud by vyšlo najevo, že prodaná (zakoupená) nemovitá věc má vady. Takovou vadou může být i tzv. právní vada – například nesprávné oplocení pozemku, které zabírá i část sousedního pozemku apod. Z dotazu však vyplývá, že k zabrání části obecního pozemku došlo až výstavbou domu (s čímž nemá – jak předpokládám – prodávající již nic společného).
2/ Jak je možné, že k oplocenému pozemku neexistuje ani nájemní smlouva?
Jedná se o vcelku běžnou situaci. Je možné, že vlastník pozemku se o oplocení jeho části nedozvěděl (jednalo se tedy o neoprávněné užívání části cizího pozemku) – z tohoto důvodu nájemní smlouva nevznikla. Na straně toho, kdo takto neoprávněně užíval část cizího pozemku, vzniklo tzv. bezdůvodné obohacení, které je povinen vlastníkovi pozemku vrátit.
3/ Je šance, že byl už v minulosti vydržen?
Určitá šance zde samozřejmě je. K učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné znát více podrobností. Jednou ze základních podmínek pro vydržení je dobrá víra držitele. Pakliže si byl držitel vědom toho, že neoprávněně užívá část cizího pozemku, mohlo dojít k vydržení dosti těžko.
4/ Měla bych se nyní odvolat, s tím že úřad pochybil nebo rovnou podat správní žalobu i vzhledem k chybám ohledně urychlených rozhodnutí?
Podání odvolání a podání správní žaloby nejsou alternativy, nýbrž procesní kroky, které na sebe musí navazovat. Proti správnímu rozhodnutí je možné podat odvolání (§ 81 a násl. správního řádu). Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu je možné podat (ke krajskému soudu) správní žalobu (§ 68 písm. a) soudního řádu správního).
Pokud tedy s rozhodnutím stavebního úřadu nesouhlasíte, je nutné, abyste se odvolala. Rozhodne-li odvolací stavební úřad (krajský úřad) ve Váš neprospěch, bude možné, abyste k soudu podala správní žalobu.
5/ Bude moje šance na náhradu škody větší? Nebo se tvářit, že o pochybení úřadu - že poslali poslední rozhodnutí projektantovi namísto advokátovi - nevím a rovnou se domáhat náhrady škody?
Nemyslím si, že by mělo ne/podání odvolání nějaký vliv na Vaše právo na náhradu škody. Je nutné si uvědomit, že odvoláním se budete bránit proti rozhodnutí správního orgánu, zatímco náhradu škody budete vymáhat po tom, kdo za ní odpovídá.
Je otázkou, po kom byste se vlastně chtěla domáhat náhrady škody, resp. o náhradu jaké škody máte vlastně zájem. Ze znění dotazu jsem pochopil, že předmětná stavba dosud odstraněna nebyla – v tomto ohledu Vám tedy škoda zatím nevznikla. Odpovědnost spoluvlastníka dvojdomku je diskutabilní – odstranění původní stavby a realizace stavby nové se totiž – jak předpokládám – dělo s Vaším souhlasem. Dalo by se samozřejmě uvažovat o odpovědnosti projektanta, pokud Vám znemožnil realizaci Vašich procesních práv a v přímé souvislosti s tím Vám vznikla (vznikne) škoda. Za úvahu stojí i odpovědnost stavebního úřadu – to ovšem pouze tehdy, pokud by zde existoval vztah příčinné souvislosti mezi jeho pochybením a vznikem škody.
6/ Existuje nějaká nezisková organizace, která by mi zprostředkovala právníka Pro Bono?
Základní informace (včetně přehledu neziskových organizací) naleznete zde:
https://msp.gov.cz/potrebuji-pravni-pomoc
Co se týče bezplatného zastoupení advokátem, naleznete základní informace zde:
https://portal.gov.cz/sluzby-vs/urceni-advokata-k-poskytnuti-bezplatne-pravni-pomoci-S8475
a samozřejmě také přímo na webových stránkách České advokátní komory:
https://www.cak.cz/pravni-pomoc
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
- zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
- zákon č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní
