Věc, definice věci a Nový občanský zákoník 2014
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Smlouvy, smluvní vztahy a majetková práva
- Zveřejněno: 1. leden 2014
Jedním ze základních stavebních kamenů věcných práv je definování pojmu věci v právním smyslu. Vymezení věci je záležitostí nesmírně obtížnou. Evropské občanské zákoníky se vydávají jednou ze dvou možných cest: Buď jako věci označují pouze hmotné předměty (např. Německo či Polsko), nebo tuto množinu rozšiřují rovněž o nehmotné předměty, resp. práva (např. Rakousko, Francie atd.).
Náš současný (starý) občanský zákoník výslovnou definici věci nemá, nicméně právní teorie pod tímto termínem rozumí hmotné předměty, které jsou ovladatelné a slouží potřebám lidí.
Skutečnost, že nehmotné věci (např. patent či zaknihovaná akcie) nejsou fyzicky ovladatelným předmětem, nebrání tomu, aby někomu patřily, aby s nimi nakládal jako vlastník, tzn. aby je užíval, bránil se zásahům ze strany třetích osob, nebo aby je na někoho dalšího převedl.
Majitel (vlastník) pohledávky může svou pohledávku užívat, požívat její užitky (úroky), může ji zatížit zástavním právem nebo převést na jiného. Jeho postavení se tudíž příliš neliší od postavení vlastníka hmotné věci (např. motorového vozidla).
Každé z obou pojetí má jisté výhody a rovněž nevýhody. Tvůrci nového občanského zákoníku se však rozhodli stávající přístup opustit a vrátit se k rakouskému (a u nás dříve platnému) širokému pojetí věci v právním smyslu.
Ust. § 489 NOZ výslovně stanoví (ve spojení s § 979 NOZ), že vedle věcí ve smyslu hmotných předmětů, lze vlastnit či mít jiné věcné právo i k věci nehmotné či právu, jehož povaha to připouští (práva, která lze trvale či opětovně vykonávat).
Široké pojetí věci však napraví současný neúnosný stav, podle něhož se předměty občanskoprávních vztahů rozlišují na věci, práva a jiné majetkové hodnoty. Kromě uvedené tripartice jsou ve zvláštní kategorii – ač k tomu není žádný rozumný teoretický ani praktický důvod – vyčleněny byty a nebytové prostory.
Široká koncepce umožňuje použít ustanovení o věcech v právním smyslu rovněž na takové nehmotné statky, jako jsou např. energie, objekty průmyslového a duševního vlastnictví (patenty či ochranné známky), nebo řada investičních nástrojů bez hmotné podstaty.
V NOZ bude nově řešena rovněž právní povaha zvířat. Ta jsou dnes právní teorií považována za věci v právním smyslu (zákon o nich totiž výslovné ustanovení nemá). Nový občanský zákoník inspirovaný v této souvislosti nejen některými zahraničními zákony (např. německým občanským zákoníkem), ale i mezinárodními smlouvami výslovně stanoví, že živé zvíře není věcí, neboť jako smysly nadaný tvor má zvláštní význam a hodnotu. Ustanovení o věcech se na něj použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze (§ 494).