Počet stránek ve webu: 43.470

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Poskytování sociálních služeb musí odpovídat velkému množství zákonem stanovených podmínek. Cílem existující regulace poskytování sociálních služeb jsou především zajištění a garance požadované kvality poskytovaných služeb. K tomu slouží především povinnosti poskytovatele stanovené v zákoně a kritéria standardů kvality sociálních služeb, které musejí být dodržovány při poskytování sociálních služeb. Standardům kvality sociálních služeb musí být věnována odpovídající pozornost také ve stanovách, základních dokumentech nebo dalších důležitých dokumentech organizací, které jsou poskytovateli sociálních služeb. Standardy kvality sociálních služeb představují ucelený soubor kritérií, jež musejí poskytovatelé sociálních služeb naplňovat při poskytování svých služeb. Patří mezi ně například personální standardy, ale třeba i standardy pro vyřizování stížností uživatelů sociální služby apod.

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách).


Důležitým regulačním nástrojem, který zajišťuje, aby sociální služby byly poskytovány v souladu se standardy kvality sociálních služeb, je inspekce poskytování sociálních služeb. Při zjištění nesouladu se standardy kvality je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR oprávněno ukládat poskytovateli sociálních služeb opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekci. V případě správních deliktů nebo nesplnění opatření uložených k odstranění nedostatků zjištěných v oblasti dodržování standardů kvality sociálních služeb mohou být ze strany registrujícího orgánu uplatněny další sankční mechanismy (pokuta, případně i zrušení registrace). Vliv na kvalitu sociálních služeb (byť spíše nepřímý) mají také preference samotných uživatelů sociálních služeb, kteří svým rozhodnutím o využívaných službách a případně také úhradami za tyto služby (u služeb sociální péče) mohou podporovat kvalitní služby. Možnost vlivu uživatelů na kvalitu služeb je větší u služeb sociální péče, protože příspěvek na péči je poskytován přímo oprávněným osobám a ty samy rozhodují o způsobu jejich využití (tj. prostředky za úhradu sociálních služeb mohou směřovat sociálním službám a poskytovatelům, se kterými jsou více spokojení). Velmi důležité je také to, že některé sociální služby jsou poskytovány na smluvním základě, kdy je nejprve mezi uživatelem (případně jeho zákonným zástupcem, opatrovníkem nebo zastupujícím obecním úřadem obce s rozšířenou působností) a poskytovatelem sociální služby sjednána smlouva o poskytnutí sociální služby. Sociální služby jsou poté poskytovány v rozsahu a způsobem, který si mezi sebou smluvní strany dohodly. Smluvní základ pro poskytování některých sociálních služeb alespoň do určité míry vyrovnává (z podstaty věci asymetrické) postavení uživatele a poskytovatele sociálních služeb tím, že jsou zcela zřejmé nároky uživatele, rozsah poskytování služby atd. a služba nemůže být poskytována v nižší než sjednané kvalitě. Důležitou součástí regulace poskytování sociálních služeb je také to, že sociální poradenství a z větší části také služby sociální prevence jsou poskytovány bezplatně a že u hrazených sociálních služeb je regulována maximální výše úhrad za jejich poskytování.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zájemcem o zaměstnání je osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce ČR na území České republiky.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zachování nabytých práv (export dávek) je jedním ze čtyř principů koordinace sociálního zabezpečení podle evropského práva (dalšími principy jsou sčítání dob pojištění, použití/aplikace právního řádu jediného státu, rovné zacházení). Tento princip umožňuje osobě, která získala nárok na dávky sociálního zabezpečení v jednom členském státě, aby jí tyto dávky byly vypláceny i v případě, kdy bude bydlet nebo pobývat v jiném členském státě Evropské unie. Znamená to, že získaný nárok na dávky jí nezanikne, ani jí nebude snížen či pozastaven, i když se přesune do jiného členského státu EU, dávka jí je vyplácena např. na účet ve druhém státě. Instituce vyplácejí dávky do druhého státu podle národních pravidel.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zahraničním zaměstnancem se rozumí zaměstnanec činný na území ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, tzn. zaměstnavatele, který má sídlo na území státu, s nímž ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. Účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění v ČR je dobrovolná. Současně musí být účasten důchodového pojištění v ČR. Úprava nemocenského pojištění je obdobná jako u osob samostatně výdělečně činných, které se nemocenského pojištění také účastní dobrovolně. Nemocenského pojištění je zahraniční zaměstnanec účasten, pokud se k pojištění přihlásil na předepsaném tiskopise, a to ode dne, který uvedl v přihlášce k účasti na nemocenském pojištění. Účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění zaniká: dnem skončení zaměstnání na území ČR, dnem skončení dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě nebo výši zaplaceno pojistné, dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, nejdříve však dnem, v němž byla tato odhláška podána, nebo dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody. Zahraničnímu pojištěnci náleží z nemocenského pojištění pouze nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Zahraniční zaměstnanec účastný nemocenského pojištění je povinen platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé kalendářní měsíce. Výše pojistné sazby je 2,3 % z měsíčního základu nemocenského pojištění. Měsíční základ si zahraniční zaměstnanec sám určí, a to ve výši minima nebo ve výši měsíčního vyměřovacího základu, ze kterého zaplatil pojistné na důchodové pojištění v daném měsíci. V roce 2018 je minimální měsíční platba na nemocenské pojištění 115 Kč. Nemocenské pojištění zahraničního zaměstnance provádí správa sociálního zabezpečení určená buď místem trvalého či hlášeného pobytu zahraničního zaměstnance, nebo místem, kde se na území ČR zdržuje.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Nemocenské pojištění vzniká zaměstnanci v pracovním poměru dnem, v němž nastoupil do práce. Za vstup do zaměstnání se považuje i den, za který zaměstnanci v pracovním poměru před zahájením práce náleží náhrada mzdy nebo se mu měsíční mzda nekrátí (např. za svátek, návštěvu lékaře apod.). Dále nemocenské pojištění vzniká:
1. smluvnímu zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro smluvního zaměstnavatele,
2. soudci dnem nástupu do funkce,
3. členu zastupitelstva dnem, od něhož náleží odměna za výkon funkce,
4. poslanci a senátoru Parlamentu České republiky dnem zvolení,
5. osobě pečující a osobě v evidenci dnem, od kterého náleží odměna pěstouna,
6. odsouzenému dnem zařazení do práce,
7. společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi komanditní společnosti, pokud pro ni vykonává práci mimo pracovněprávní vztah, dnem, ve kterém začal pracovat pro společnost,
8. osobě pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení dnem uvedeným v pověření k obchodnímu vedení,
9. likvidátorovi dnem jmenování.
Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce a v zaměstnání malého rozsahu vzniká odchylně, podrobnosti jsou uvedeny v těchto heslech. Pokud v zaměstnání malého rozsahu dojde ke zvýšení příjmu na částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění (3.000 Kč měsíčně v roce 2019), vzniká pojištění ode dne zvýšení. Osobě samostatně výdělečně činné a zahraničnímu zaměstnanci vzniká pojištění dnem, který uvedli v přihlášce k pojištění, nejdříve však dnem podání přihlášky.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Vyslaný pracovník je zaměstnanec, který je dočasně vyslán svým zaměstnavatelem na území jiného členského státu Evropské unie, aby tam pro něj konal po dobu maximálně 24 měsíců práci. Vyslanou osobou může být i osoba samostatně výdělečně činná. Vyslaný pracovník podléhá i nadále právním předpisům státu, odkud byl zaměstnavatelem vyslán, a prokazuje se institucím ve druhém státě přenosným dokumentem A1 „Potvrzení o právních předpisech sociálního zabezpečení, které se vztahují na držitele“. Pro pracovníky vyslané z ČR tento dokument vystavuje Česká správa sociálního zabezpečení.

►(nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci, a proto se jí snížil příjem. K převedení dochází, pokud je práce těhotným ženám, matkám do konce 9. měsíce po porodu nebo kojícím matkám zakázána nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje jejich zdraví, těhotenství, mateřství nebo schopnost kojení. Příspěvek se poskytuje za kalendářní dny po dobu, po kterou trvalo převedení na jinou práci. Těhotné zaměstnankyni se příspěvek vyplácí nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Z důvodu mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje do konce 9. měsíce po porodu a u žen, které kojí, po dobu kojení. Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl redukovaného denního vyměřovacího základu zjištěného ke dni převedení na jinou práci a denního průměru započitatelných příjmů za jednotlivé měsíce po tomto převedení. Na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nemají nárok mimo jiné osoby samostatně výdělečně činné, zahraniční zaměstnanci, zaměstnankyně pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a zaměstnankyně vykonávající zaměstnání malého rozsahu (tj. s nízkým příjmem).
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Výpočtový základ slouží při výpočtu důchodu ke zohlednění výše příjmů pojištěnce zaznamenaných za rozhodné období. Při stanovení výpočtového základu se zjistí vyměřovací základy v rozhodném období. Takto zjištěné vyměřovací základy se převedou indexací na roční vyměřovací základy, ze kterých se stanoví měsíční průměr. Tento měsíční průměr se nazývá osobní vyměřovací základ a jeho úpravou prostřednictvím tzv. redukčních hranic se získá výpočtový základ.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Výplatu důchodu provádí Česká správa sociálního zabezpečení, popř. příslušný orgán sociálního zabezpečení ozbrojených sil. Osoba pobírající důchod si může při žádosti o důchod zvolit, zda chce vyplácet důchod v hotovosti nebo bezhotovostně na účet. Tuto volbu lze kdykoli změnit. V hotovosti je důchod vyplácen prostřednictvím České pošty na adresu trvalého nebo přechodného bydliště příjemce důchodu. Bezhotovostně je důchod převáděn na bankovní účet příjemce důchodu. Je možná i výplata důchodu do ústavů sociální péče s celoročním pobytem. Příjemcem důchodu může být i jiná osoba, než je osoba, které je oprávněná k pobírání důchodu. Výplata důchodu na adresu příjemce důchodu v cizině není prováděna měsíčně, ale pouze jednou  za čtvrt roku v měsíci březnu, červnu, září a prosinci. Podmínkou výplaty důchodu je vyplnění formuláře „Potvrzení o žití“.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Vyměřovací základ zahrnuje příjmy pojištěnce, ze kterých se odvozuje výše dávky nemocenského pojištění. Vyměřovací základ zaměstnance je úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění, zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období. Do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnují i příjmy vyšší než maximální vyměřovací základ pro placení pojistného. U zaměstnání malého rozsahu a dohody o provedení práce se do vyměřovacího základu zahrnují také započitatelné příjmy za kalendářní měsíce rozhodného období, kdy nebyla osoba vykonávající tuto činnost nemocensky pojištěna (viz heslo Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce). Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, ze kterých zaplatila pojistné.