Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Problematika vdovských a vdoveckých důchodů je upravena v § 49 - 51 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Vdova nebo vdovec má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po manželovi nebo manželce, jestliže zemřelý či zemřelá:
a) pobíral/a starobní důchod, nebo
b) pobíral/a invalidní důchod, nebo
c) ke dni smrti splnil/a podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo
d) ke dni smrti splnil/a podmínky nároku na starobní důchod, nebo
e) zemřel/a následkem pracovního úrazu.
Vdovský či vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela či manželky.
Nárok na vdovský či vdovecký důchod i po jednom roce od smrti manžela či manželky má vdova či vdovec tehdy, pokud:
a) pečuje o nezaopatřené dítě,
b) pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká
závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
c) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela či zemřelé manželky, který s ní či s ním žije v domácnosti
a je závislý či závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost)
anebo stupni IV (úplná závislost),
d) je invalidní ve třetím stupni, nebo
e) dosáhla či dosáhl alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo
vlastního důchodového věku, je-li tento věk nižší.
V praxi to znamená, že pro nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manžela nebo manželky nepostačuje již dosažení věku 55 nebo 58 let, jako tomu bylo před 1. 1. 2010, ale je třeba dosáhnout již věku vyššího – stanoveného podle písm. e).
Tato podmínka platí stejně pro ženy i muže. Jestliže však nárok na vdovský nebo vdovecký důchod vznikl před 1. 1. 2010, zůstává nárok na tento důchod zachován po 31. 12. 2009, pokud vdova dosáhla před 1. 1. 2010 nebo po 31. 12. 2009 věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší, a vdovec dosáhl před 1. 1. 2010 nebo po 31. 12. 2009 věku 58 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.
Jestliže podmínky nároku na pozůstalostní důchod přestanou být splněny, nárok na důchod zanikne a výplata se zastaví. Existuje však možnost, aby se tento nárok opět obnovil, a to jestliže do pěti let ode dne, kdy nárok na vdovský nebo vdovecký důchod zanikl, dojde k opětovnému splnění některé z uvedených podmínek - toto platí pro pozůstalostní důchody přiznané do 31. 12. 2011. Od 1. 1. 2012 se lhůta, v níž nárok na důchod vznikne při splnění podmínek znovu, zkracuje z pěti let na dva roky od dřívějšího zániku nároku na důchod.
a) pobíral/a starobní důchod, nebo
b) pobíral/a invalidní důchod, nebo
c) ke dni smrti splnil/a podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo
d) ke dni smrti splnil/a podmínky nároku na starobní důchod, nebo
e) zemřel/a následkem pracovního úrazu.
Vdovský či vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela či manželky.
Nárok na vdovský či vdovecký důchod i po jednom roce od smrti manžela či manželky má vdova či vdovec tehdy, pokud:
a) pečuje o nezaopatřené dítě,
b) pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká
závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
c) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela či zemřelé manželky, který s ní či s ním žije v domácnosti
a je závislý či závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost)
anebo stupni IV (úplná závislost),
d) je invalidní ve třetím stupni, nebo
e) dosáhla či dosáhl alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo
vlastního důchodového věku, je-li tento věk nižší.
V praxi to znamená, že pro nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manžela nebo manželky nepostačuje již dosažení věku 55 nebo 58 let, jako tomu bylo před 1. 1. 2010, ale je třeba dosáhnout již věku vyššího – stanoveného podle písm. e).
Tato podmínka platí stejně pro ženy i muže. Jestliže však nárok na vdovský nebo vdovecký důchod vznikl před 1. 1. 2010, zůstává nárok na tento důchod zachován po 31. 12. 2009, pokud vdova dosáhla před 1. 1. 2010 nebo po 31. 12. 2009 věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší, a vdovec dosáhl před 1. 1. 2010 nebo po 31. 12. 2009 věku 58 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.
Jestliže podmínky nároku na pozůstalostní důchod přestanou být splněny, nárok na důchod zanikne a výplata se zastaví. Existuje však možnost, aby se tento nárok opět obnovil, a to jestliže do pěti let ode dne, kdy nárok na vdovský nebo vdovecký důchod zanikl, dojde k opětovnému splnění některé z uvedených podmínek - toto platí pro pozůstalostní důchody přiznané do 31. 12. 2011. Od 1. 1. 2012 se lhůta, v níž nárok na důchod vznikne při splnění podmínek znovu, zkracuje z pěti let na dva roky od dřívějšího zániku nároku na důchod.
Nárok na vdovský nebo vdovecký důchod vždy definitivně zaniká uzavřením nového manželství. Nárok na pozůstalostní důchod zaniká také dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdovec či vdova úmyslně způsobil/a smrt manžela či manželky jako pachatel/ka, spolupachatel/ka či účastník trestného činu.
Vdovský i vdovecký důchod se stejně jako ostatní důchody skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy a činí 10 % z průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení) - pro rok 2024 je to částka 4 400 Kč měsíčně. Procentní výměra činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, na který měla nebo by měla nárok zemřelá osoba v době smrti.
Pro stanovení výše vdovského a vdoveckého důchodu, na který opětovně vznikl nárok po 31. 12. 2009, platí, že výše procentní výměry nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.
Vznikne-li po 31. 12. 2009 znovu nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, stanoví se výše procentní výměry ve výši 50 % důchodu zemřelého, tedy stejně jako dosud. Procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu se však poskytne nejméně ve výši původního pozůstalostního důchodu, který náležel ke dni zániku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod.
Vdovský i vdovecký důchod se stejně jako ostatní důchody skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy a činí 10 % z průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení) - pro rok 2024 je to částka 4 400 Kč měsíčně. Procentní výměra činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, na který měla nebo by měla nárok zemřelá osoba v době smrti.
Pro stanovení výše vdovského a vdoveckého důchodu, na který opětovně vznikl nárok po 31. 12. 2009, platí, že výše procentní výměry nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.
Vznikne-li po 31. 12. 2009 znovu nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, stanoví se výše procentní výměry ve výši 50 % důchodu zemřelého, tedy stejně jako dosud. Procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu se však poskytne nejméně ve výši původního pozůstalostního důchodu, který náležel ke dni zániku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Problematika vdoveckých a vdovských důchodů je upravena v § 49 - 51 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Vdova nebo vdovec má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po manželovi nebo manželce, jestliže zemřelý či zemřelá:
a) pobíral/a starobní důchod, nebo
b) pobíral/a invalidní důchod, nebo
c) ke dni smrti splnil/a podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo
d) ke dni smrti splnil/a podmínky nároku na starobní důchod, nebo
e) zemřel/a následkem pracovního úrazu.
Vdovský či vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela či manželky.
Nárok na vdovský či vdovecký důchod i po jednom roce od smrti manžela či manželky má vdova či vdovec tehdy, pokud:
a) pečuje o nezaopatřené dítě,
b) pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká
závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
c) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela či zemřelé manželky, který s ní či s ním žije v domácnosti
a je závislý či závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost)
anebo stupni IV (úplná závislost),
d) je invalidní ve třetím stupni, nebo
e) dosáhla či dosáhl alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo
vlastního důchodového věku, je-li tento věk nižší.
V praxi to znamená, že pro nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manžela nebo manželky nepostačuje již dosažení věku 55 nebo 58 let, jako tomu bylo před 1. 1. 2010, ale je třeba dosáhnout již věku vyššího – stanoveného podle písm. e).
Tato podmínka platí stejně pro ženy i muže. Jestliže však nárok na vdovský nebo vdovecký důchod vznikl před 1. 1. 2010, zůstává nárok na tento důchod zachován po 31. 12. 2009, pokud vdova dosáhla před 1. 1. 2010 nebo po 31. 12. 2009 věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší, a vdovec dosáhl před 1. 1. 2010 nebo po 31. 12. 2009 věku 58 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.
Jestliže podmínky nároku na pozůstalostní důchod přestanou být splněny, nárok na důchod zanikne a výplata se zastaví. Existuje však možnost, aby se tento nárok opět obnovil, a to jestliže do pěti let ode dne, kdy nárok na vdovský nebo vdovecký důchod zanikl, dojde k opětovnému splnění některé z uvedených podmínek - toto platí pro pozůstalostní důchody přiznané do 31. 12. 2011. Od 1. 1. 2012 se lhůta, v níž nárok na důchod vznikne při splnění podmínek znovu, zkracuje z pěti let na dva roky od dřívějšího zániku nároku na důchod.
a) pobíral/a starobní důchod, nebo
b) pobíral/a invalidní důchod, nebo
c) ke dni smrti splnil/a podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo
d) ke dni smrti splnil/a podmínky nároku na starobní důchod, nebo
e) zemřel/a následkem pracovního úrazu.
Vdovský či vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela či manželky.
Nárok na vdovský či vdovecký důchod i po jednom roce od smrti manžela či manželky má vdova či vdovec tehdy, pokud:
a) pečuje o nezaopatřené dítě,
b) pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká
závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
c) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela či zemřelé manželky, který s ní či s ním žije v domácnosti
a je závislý či závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost)
anebo stupni IV (úplná závislost),
d) je invalidní ve třetím stupni, nebo
e) dosáhla či dosáhl alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo
vlastního důchodového věku, je-li tento věk nižší.
V praxi to znamená, že pro nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manžela nebo manželky nepostačuje již dosažení věku 55 nebo 58 let, jako tomu bylo před 1. 1. 2010, ale je třeba dosáhnout již věku vyššího – stanoveného podle písm. e).
Tato podmínka platí stejně pro ženy i muže. Jestliže však nárok na vdovský nebo vdovecký důchod vznikl před 1. 1. 2010, zůstává nárok na tento důchod zachován po 31. 12. 2009, pokud vdova dosáhla před 1. 1. 2010 nebo po 31. 12. 2009 věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší, a vdovec dosáhl před 1. 1. 2010 nebo po 31. 12. 2009 věku 58 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.
Jestliže podmínky nároku na pozůstalostní důchod přestanou být splněny, nárok na důchod zanikne a výplata se zastaví. Existuje však možnost, aby se tento nárok opět obnovil, a to jestliže do pěti let ode dne, kdy nárok na vdovský nebo vdovecký důchod zanikl, dojde k opětovnému splnění některé z uvedených podmínek - toto platí pro pozůstalostní důchody přiznané do 31. 12. 2011. Od 1. 1. 2012 se lhůta, v níž nárok na důchod vznikne při splnění podmínek znovu, zkracuje z pěti let na dva roky od dřívějšího zániku nároku na důchod.
Nárok na vdovský důchod vždy definitivně zaniká uzavřením nového manželství. Nárok na pozůstalostní důchod zaniká také dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdovec či vdova úmyslně způsobil/a smrt manžela či manželky jako pachatel/ka, spolupachatel/ka či účastník trestného činu.
Vdovský i vdovecký důchod se - stejně jako ostatní důchody - skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra stejná pro všechny důchody činí 10 % průměrné mzdy - v roce 2024 je to 4 400 Kč měsíčně. Procentní výměra činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měla nebo by měla nárok zemřelá osoba v době smrti.
Pro stanovení výše vdovského a vdoveckého důchodu, na který opětovně vznikl nárok po 31. 12. 2009, platí, že výše procentní výměry nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.
Vznikne-li po 31. 12. 2009 znovu nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, stanoví se výše procentní výměry ve výši 50 % důchodu zemřelého, tedy stejně jako dosud. Procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu se však poskytne nejméně ve výši původního pozůstalostního důchodu, který náležel ke dni zániku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod.
Vdovský i vdovecký důchod se - stejně jako ostatní důchody - skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra stejná pro všechny důchody činí 10 % průměrné mzdy - v roce 2024 je to 4 400 Kč měsíčně. Procentní výměra činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měla nebo by měla nárok zemřelá osoba v době smrti.
Pro stanovení výše vdovského a vdoveckého důchodu, na který opětovně vznikl nárok po 31. 12. 2009, platí, že výše procentní výměry nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.
Vznikne-li po 31. 12. 2009 znovu nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, stanoví se výše procentní výměry ve výši 50 % důchodu zemřelého, tedy stejně jako dosud. Procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu se však poskytne nejméně ve výši původního pozůstalostního důchodu, který náležel ke dni zániku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Problematiku sirotčího důchodu upravují § 52 a 53 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě při úmrtí rodiče (osvojitele) nebo osoby, která dítě převzala do péče, nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné osoby nebo do společné výchovy manželů, od 1.2.2018 na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby, jestliže zemřelá osoba:
a) pobírala starobní důchod, nebo
b) pobírala invalidní důchod (bez ohledu na stupeň invalidity), nebo
c) ke dni smrti splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo
d) ke dni smrti splnila podmínky nároku na starobní důchod, nebo
e) zemřela následkem pracovního úrazu.
a) pobírala starobní důchod, nebo
b) pobírala invalidní důchod (bez ohledu na stupeň invalidity), nebo
c) ke dni smrti splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo
d) ke dni smrti splnila podmínky nároku na starobní důchod, nebo
e) zemřela následkem pracovního úrazu.
Od 1.1.2012 pro nárok na sirotčí důchod stačí, pokud zemřelý získal ke dni smrti alespoň polovinu doby pojištění potřebné pro vznik nároku na invalidní důchod.
S účinností od 1.2.2018 se zmírňují podmínky nároku na sirotčí důchod. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou též, byl-li získán alespoň jeden rok pojištění přede dnem úmrtí, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, v období posledních deseti roků přede dnem úmrtí, nebo dva roky pojištění, je-li rozhodným obdobím posledních dvacet let před datem úmrtí osoby starší 38 let. Do potřebné doby pojištění se nezahrnují náhradní doby pojištění. Nezaopatřeným dětem, kterým před 1. 2. 2018 nevznikl nárok na sirotčí důchod pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění, lze přiznat sirotčí důchod od 1. 2. 2018, pokud zemřelá osoba splnila nově stanovenou mírnější podmínku doby pojištění. O sirotčí důchod je třeba požádat na příslušné ÚSSZ*.
Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů nebo po osobě, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů. Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželce či manželovi. Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu.
Sirotčí důchod se stejně jako ostatní důchody skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy a činí 10 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení) - pro rok 2023 je to částka 4 040 Kč měsíčně. V případě oboustranně osiřelého dítěte náleží základní výměra pouze jednou. Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.
Při obnově sirotčího důchodu platí totéž pravidlo jako při obnově vdovského a vdoveckého důchodu, tj. že výše procentní výměry nesmí být nižší než procentní výměra, která náležela ke dni zániku nároku na sirotčí důchod.
Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo
úraz, nebo
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost.
Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Za nezaopatřené dítě se od 1. 1. 2010 nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně. To platí i tehdy, jestliže je vyplácen obdobný důchod od cizího nositele pojištění.
Souběh sirotčího důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně po dobu trvání nároku na tento důchod je možný jen v přesně vymezených situacích. Byl-li dítěti po 31. 12. 2009 přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, nárok na sirotčí důchod mu po přiznání tohoto důchodu již nevznikne. Pokud mu byl po tomto datu přiznán sirotčí důchod a následně mu vznikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, pak mu ode dne přiznání tohoto invalidního důchodu zaniká nárok na sirotčí důchod.
Jiná je však situace, byl-li sirotčí důchod přiznán před 1. 1. 2010 dítěti, které ke dni 31. 12. 2009 pobíralo plný invalidní důchod. Takové dítě je při splnění podmínek nezaopatřenosti podle zákona považováno i nadále za nezaopatřené dítě a pobírání invalidního důchodu pro III. stupeň invalidity nároku na sirotčí důchod nebrání.
Bez vlivu na nárok na sirotčí důchod je i skutečnost, že poživateli sirotčího důchodu takovýto nárok na invalidní důchod pro III. stupeň invalidity zanikl a opět po určité době zase vznikl nebo byl upravován pro změnu stupně invalidity. Ani v tomto případě pobírání invalidního důchodu pro III. stupeň invalidity nároku na sirotčí důchod nebrání, pokud ovšem dítě splňuje podmínky nezaopatřenosti. Jestliže však po 31. 12. 2009 zanikl nárok na sirotčí důchod, pak jej již při pobírání invalidního důchodu III. stupně nelze přiznat, byť by podmínky nezaopatřenosti začalo zase splňovat.
Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů nebo po osobě, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů. Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželce či manželovi. Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu.
Sirotčí důchod se stejně jako ostatní důchody skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy a činí 10 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení) - pro rok 2023 je to částka 4 040 Kč měsíčně. V případě oboustranně osiřelého dítěte náleží základní výměra pouze jednou. Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.
Při obnově sirotčího důchodu platí totéž pravidlo jako při obnově vdovského a vdoveckého důchodu, tj. že výše procentní výměry nesmí být nižší než procentní výměra, která náležela ke dni zániku nároku na sirotčí důchod.
Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo
úraz, nebo
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost.
Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Za nezaopatřené dítě se od 1. 1. 2010 nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně. To platí i tehdy, jestliže je vyplácen obdobný důchod od cizího nositele pojištění.
Souběh sirotčího důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně po dobu trvání nároku na tento důchod je možný jen v přesně vymezených situacích. Byl-li dítěti po 31. 12. 2009 přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, nárok na sirotčí důchod mu po přiznání tohoto důchodu již nevznikne. Pokud mu byl po tomto datu přiznán sirotčí důchod a následně mu vznikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, pak mu ode dne přiznání tohoto invalidního důchodu zaniká nárok na sirotčí důchod.
Jiná je však situace, byl-li sirotčí důchod přiznán před 1. 1. 2010 dítěti, které ke dni 31. 12. 2009 pobíralo plný invalidní důchod. Takové dítě je při splnění podmínek nezaopatřenosti podle zákona považováno i nadále za nezaopatřené dítě a pobírání invalidního důchodu pro III. stupeň invalidity nároku na sirotčí důchod nebrání.
Bez vlivu na nárok na sirotčí důchod je i skutečnost, že poživateli sirotčího důchodu takovýto nárok na invalidní důchod pro III. stupeň invalidity zanikl a opět po určité době zase vznikl nebo byl upravován pro změnu stupně invalidity. Ani v tomto případě pobírání invalidního důchodu pro III. stupeň invalidity nároku na sirotčí důchod nebrání, pokud ovšem dítě splňuje podmínky nezaopatřenosti. Jestliže však po 31. 12. 2009 zanikl nárok na sirotčí důchod, pak jej již při pobírání invalidního důchodu III. stupně nelze přiznat, byť by podmínky nezaopatřenosti začalo zase splňovat.
*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ. Všechny kontakty zůstávají zachovány.
Příklad: Výpočet sirotčího důchodu v roce 2023.
Sirotek požádal o přiznání sirotčího důchodu po otci, který pobíral invalidní důchod pro invaliditu III. stupně přiznaný v roce 2021 ve výši 12 663 Kč. Základní výměra důchodu otce byla 3 550 Kč, procentní výměra pak 9 113 Kč. Sirotčí důchod se stanoví jako 40 % procentní výměry vypláceného invalidního důchodu III. stupně, tedy jako 40 % z 9 113 Kč, tj. 3 646 Kč. K této částce se připočítá základní výměra 4 040 Kč. Sirotčí důchod daného dítěte tak bude 7 686 Kč.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. To neplatí, jde-li o nárok na sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu ve stejné výši, vyplácí se důchod, který si pojištěnec zvolil. Dnem úpravy výplat důchodů pro souběh zanikají nároky na důchody, které se nevyplácejí.
Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši včetně základní výměry a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry. Přijde-li dítě o oba rodiče, má nárok na výplatu sirotčího důchodu po každém z nich. V tomto případě náleží z vyššího důchodu základní i procentní výměra v plné výši, z nižšího důchodu pak pouze procentní výměra.
Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši včetně základní výměry a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry. Přijde-li dítě o oba rodiče, má nárok na výplatu sirotčího důchodu po každém z nich. V tomto případě náleží z vyššího důchodu základní i procentní výměra v plné výši, z nižšího důchodu pak pouze procentní výměra.
Příklad: Výpočet vdovského důchodu a jeho výplata v souběhu se starobním důchodem v roce 2023
Žena pobírá starobní důchod 9 900 Kč, z toho je 5 860 Kč procentní výměra a 4 040 Kč základní výměra. Její manžel, který dosud pobíral starobní důchod ve výši 11 000 Kč, zemřel.
Při úmrtí manžela, starobního důchodce, má pozůstalá manželka nárok na vdovský důchod, který činí 50 % procentní výměry důchodu zemřelého manžela. Základní výměra náleží vždy pouze jednou. Protože dojde k souběhu dvou důchodů (žena bude současně pobírat svůj starobní důchod a po manželovi důchod vdovský), procentní výměra důchodu se upraví: vyšší procentní výměra důchodu bude náležet v plné výši, tj. 6 960 Kč (11 000 Kč – 4 040 Kč) a z nižší procentní výměry polovina. Nižší procentní výměra je 5 860 Kč (9 900 – 4 040 Kč), z toho 50 % činí 2 930 Kč.
To znamená, že v tomto případě bude ženě přiznán vdovský důchod ve výši 2 930 Kč. Celkem bude žena dále pobírat 13 930 Kč (4 040 Kč + 6 960 Kč + 2 930 Kč).
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
I v roce 2024 mohou občané požádat Českou správu sociálního zabezpečení o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). Tento informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ a za dobu od roku 1986 i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob.
Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok, ČSSZ zašle klientovi IOLDP do 90 dnů od doručení jeho žádosti. Žádost o IOLDP musí obsahovat rodné číslo žadatele, příjmení, jméno, rodné příjmení a adresu nebo ID datové schránky, na kterou bude IOLDP zaslán.
Žádost o IOLDP lze poslat
- písemně na adresu ústředí ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, písemně
- v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem
- datovou zprávou zaslanou prostřednictvím informačního systému datových schránek
- prostřednictvím aplikace ePortál ČSSZ, a to pomocí služby - Žádost o sestavení informativního osobního listu důchodového pojištění - u těch, kdo mají datovou schránku nebo bankovní identitu nebo odesláním tiskopisu Žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění- tiskopis lze na ePortálu ČSSZ rovněž vyplnit a vytisknout (mohou využít osoby, které nevlastní datovou schránku ani nemají zřízenu bankovní identitu). Tento vytištěný formulář mohou občané odeslat prostřednictvím České pošty.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Žádosti o důchod se od 1.1.2024 podávají u kontaktního pracoviště Územní správy sociálního zabezpečení* bez ohledu na místní příslušnost nebo je jednotlivá pracoviště pomáhají žadateli sepsat. Od 1.12.2023 lze o důchod zažádat on-line na ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).
Žádost je možné sepsat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným datem přiznání důchodu. Kromě oprávněného občana může žádost podat i jeho zmocněnec, a to na základě plné moci předložené v písemné formě. Z jejího obsahu musí být zřejmé, že byla udělena k podání žádosti o důchod. Protože v rámci sepisované žádosti je třeba uvést některá zásadní prohlášení a sdělení (například o výchově nezletilých dětí, o pobírání dávek nemocenského pojištění, o dobách odpracovaných od ukončení povinné školní docházky, o náhradních dobách pojištění apod.), je vhodné, aby se žadatelé o důchod nechali při sepisování žádosti zastupovat jen zcela výjimečně.
Pokud nemůže budoucí důchodce žádost podat sám z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, může ji za něj sepsat jeho rodinný příslušník. A to bez toho, aby byla předložena plná moc. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti o dávku a také potvrzení lékaře, že zdravotní stav osobě pro svou závažnost neumožňuje žádost o dávku sepsat.
Pokud nemůže budoucí důchodce žádost podat sám z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, může ji za něj sepsat jeho rodinný příslušník. A to bez toho, aby byla předložena plná moc. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti o dávku a také potvrzení lékaře, že zdravotní stav osobě pro svou závažnost neumožňuje žádost o dávku sepsat.
Při podání žádosti o dávku důchodového pojištění si občan současně zvolí způsob výplaty důchodu – bezhotovostní na účet u bankovního ústavu nebo výplatu v hotovosti prostřednictvím České pošty. Kdykoli později je možné požádat ČSSZ o změnu způsobu výplaty. Důchod se vyplácí osobě oprávněné nebo jejímu zákonnému zástupci či tzv. zvláštnímu příjemci. Od 1.2.2018 může být příjemcem důchodu dále osoba, která oprávněného zastupuje podle § 49 a 50 občanského zákoníku. V souladu s platnou právní úpravou se důchody vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených ČSSZ.
Pokud bude důchod vyplácen důchodci v hotovosti prostřednictvím České pošty, důchodce hradí ČSSZ náklady za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Tato povinnost úhrady se však nevztahuje na důchodce, jimž nepřetržitě trval nárok na alespoň jeden důchod (např. vdovský) z důchodového pojištění před 31. 12. 2009. Výše nákladů za každou splátku důchodu činí od 1.9.2023 částku 35 Kč.
*Od 1.1.2024 se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5 Územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) . Všechna stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ. V působnosti ČSSZ vzniká Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) , pod který jsou převedeny veškeré organizační útvary a metodika dosavadní lékařské posudkové služby (LPS). Organizační jednotky také zůstanou na stávajících pracovištích.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Všechny žádosti o důchod sepisují jednotlivé kontaktní pracoviště ÚSSZ* příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele. Žádost je možné sepsat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným datem přiznání důchodu. Kromě oprávněného občana může žádost podat i jeho zmocněnec, a to na základě plné moci předložené v písemné formě. Z jejího obsahu musí být zřejmé, že byla udělena k podání žádosti o důchod. Protože v rámci sepisované žádosti je třeba uvést některá zásadní prohlášení a sdělení (například o výchově nezletilých dětí, o pobírání dávek nemocenského pojištění, o dobách odpracovaných od ukončení povinné školní docházky, o náhradních dobách pojištění apod.), je vhodné, aby se žadatelé o důchod nechali při sepisování žádosti zastupovat jen zcela výjimečně.
Pokud nemůže budoucí důchodce žádost podat sám z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, může ji za něj sepsat jeho rodinný příslušník. A to bez toho, aby byla předložena plná moc. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti o dávku a také potvrzení lékaře, že zdravotní stav osobě pro svou závažnost neumožňuje žádost o dávku sepsat.
Pokud nemůže budoucí důchodce žádost podat sám z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, může ji za něj sepsat jeho rodinný příslušník. A to bez toho, aby byla předložena plná moc. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti o dávku a také potvrzení lékaře, že zdravotní stav osobě pro svou závažnost neumožňuje žádost o dávku sepsat.
Od 1.12.2023 je možné rovněž žádost o důchod uplatnit on-line v elektronické formě prostřednictvím služby ePortálu ČSSZ
Při podání žádosti o dávku důchodového pojištění si občan současně zvolí způsob výplaty důchodu – bezhotovostní na účet u bankovního ústavu nebo výplatu v hotovosti prostřednictvím České pošty. Kdykoli později je možné požádat ČSSZ o změnu způsobu výplaty. Důchod se vyplácí osobě oprávněné nebo jejímu zákonnému zástupci či tzv. zvláštnímu příjemci. Od 1.2.2018 může být příjemcem důchodu dále osoba, která oprávněného zastupuje podle § 49 a 50 občanského zákoníku. V souladu s platnou právní úpravou se důchody vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených ČSSZ.
Pokud bude důchod vyplácen důchodci v hotovosti prostřednictvím České pošty, důchodce hradí ČSSZ náklady za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Tato povinnost úhrady se však nevztahuje na důchodce, jimž nepřetržitě trval nárok na alespoň jeden důchod (např. vdovský) z důchodového pojištění před 31. 12. 2009. Výše nákladů za každou splátku důchodu činí od 1.9.2023 částku 35 Kč.
*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ. Všechny kontakty zůstaly zachovány. Dalšími orgány sociálního zabezpečení jsou od 1.1.2024 ČSSZ a Institut posuzování zdravotního stavu.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které ukládá povinnost vrátit neprávem vyplacené dávky. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, který o nich také rozhoduje. Pokud je takovým orgánem ČSSZ, lze námitky v uvedené lhůtě uplatnit nejen u ČSSZ, ale i u kterékoliv ÚSSZ*.
Prvostupňová rozhodnutí ČSSZ nenabývají právní moci svým doručením (jako tomu bylo v období do konce roku 2009), ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, dnem vzdání se práva podat námitky, doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách nebo dnem následujícím po dni, kdy ČSSZ bylo doručeno zpětvzetí námitek. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni – nemohou se na něm podílet ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí. Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a pravomocné skončení námitkového řízení je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
Rozhodnutí o námitkách je třeba vydat nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byly námitky doručeny. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužuje se tato lhůta o 60 dnů. Pokud je v řízení o námitkách doručováno veřejnou vyhláškou, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, lze lhůtu pro vydání rozhodnutí prodloužit o dalších 30 dnů. Lhůta pro vydání rozhodnutí o námitkách se prodlužuje o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů a dalších právnických nebo fyzických osob, správních úřadů, cizozemských nositelů nemocenského, důchodového, zdravotního nebo úrazového pojištění (zabezpečení).
* Od 1.1.2024 se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5 Územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) . Všechna stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ. ČSSZ nadále mj. rozhoduje o důchodech a zařizuje jejich výplatu.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Evidenční list důchodového pojištění (ELDP) je dokument, který vede zaměstnavatel za své zaměstnance, kteří jsou účastni důchodového pojištění.
Na ELDP jsou uvedeny doby pojištění, výše výdělku a vyloučené doby (od 1. 1. 2009 doba trvání omluvných důvodů). Z těchto údajů se vychází při výpočtu důchodových nároků jednotlivých občanů, proto je důležité, aby veškeré údaje v nich vykazované odpovídaly skutečnosti. Zaměstnavatel je povinen předložit ELDP ve stanovených lhůtách ČSSZ, zpravidla vždy do 30. 5. následujícího kalendářního roku. ELDP se podává na předepsaném tiskopise a způsobem, který stanoví zákon.
Na ELDP jsou uvedeny doby pojištění, výše výdělku a vyloučené doby (od 1. 1. 2009 doba trvání omluvných důvodů). Z těchto údajů se vychází při výpočtu důchodových nároků jednotlivých občanů, proto je důležité, aby veškeré údaje v nich vykazované odpovídaly skutečnosti. Zaměstnavatel je povinen předložit ELDP ve stanovených lhůtách ČSSZ, zpravidla vždy do 30. 5. následujícího kalendářního roku. ELDP se podává na předepsaném tiskopise a způsobem, který stanoví zákon.
Dříve zaměstnavatelé ELDP uzavírali až poté, co u nich zaměstnanec ukončil pracovní poměr, a pak je předávali ČSSZ. Od 1. 1. 2004 musí zaměstnavatelé vyhotovovat ELDP vždy po uplynutí kalendářního roku trvání výdělečné činnosti, případně v průběhu kalendářního roku, došlo-li ke skončení zaměstnání. ELDP pak musí zaměstnavatel předat ČSSZ a stejnopis dát zaměstnanci. Občané tak mají průběžnou kontrolu nad svým pojištěním. Doba důchodového pojištění za období od 1. 1. 2009 se vykazuje na aktualizovaném tiskopisu.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Vedení evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP) je i v roce 2024 jednou z povinností zaměstnavatelů uloženou zákonem č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel vede ELDP pro každou osobu účastnou důchodového pojištění vždy za jednotlivý kalendářní rok, případně jeho část, došlo-li k zahájení nebo ukončení výdělečné činnosti v průběhu kalendářního roku. Od 1. 1. 2010 je nutné s ohledem na změnu právní úpravy vést ELDP i pro všechny poživatele starobního důchodu.
ELDP musí obsahovat:
- identifikační údaje zaměstnavatele
- jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo občana (zaměstnance)
- druh výdělečné činnosti
- dobu účasti na důchodovém pojištění
- dobu důchodového pojištění
- vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu při výpočtu důchodu vylučují
- doby, které se ode dne dosažení věku pro vznik nároku na starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro zvýšení procentní výměry starobního důchodu
Evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) předkládají zaměstnavatelé ČSSZ v elektronické podobě formou datové zprávy prostřednictvím datové schránky nebo elektronické adresy podatelny.
Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů předložit evidenční list výše uvedeným způsobem, může tak učinit zasláním na adresu určenou Českou správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním evidenčního listu Územní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd.