Počet stránek ve webu: 43.470

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinen plnit v  nemocenském pojištění ohlašovací a oznamovací povinnosti, přijímá od svých zaměstnanců žádosti o  dávky a posílá je příslušné ÚSSZ, spolupracuje s orgány nemocenského pojištění a platí pojistné na sociální zabezpečení.

Od 1.1.2020 došlo k zásadní změně 

Od 1. 1. 2020 zahájila  ČSSZprovoz povinného systému eNeschopenky a dosavadní postupy probíhají elektronicky prostřednictvím ePortálu. ENeschopenka propojuje lékaře, zaměstnavatele a ÚSSZ*.

Postupy spojené s  vystavením rozhodnutí o  dočasné pracovní neschopnosti se zásadním způsobem změnily. Změnil se i způsob, jak se zaměstnavatel dozví o  dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance. Zaměstanec už nemusí předávat doklady zaměstnavateli, náhrada mzdy i  nemocenské mu přijde automaticky. Nemocnému dál zůstane v  papírové podobě jen průkaz práce neschopného.

Zaměstnavatel již nepřijímá doklady potřebné k  výplatě dávky nemocenského od zaměstnance, vše probíhá elektronicky prostřednictvím ePortálu.

  • Po 14 dnech trvání neschopnosti je zaměstnavatel povinen zaslat ÚSSZ přílohu k  žádosti o  dávku, a  to v  elektronické formě 
  • Do přílohy k  žádosti o  dávku zaměstnavatel nově uvádí informaci, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat (stejným způsobem se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenské).
  • V případě, že zaměstnavatel uvede způsob výplaty v hotovosti nebo na adresu v  zahraničí, musí určit způsob výplaty a  informovat o  něm ÚSSZ  sám zaměstnanec. Může využít tiskopis „Žádost o  změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“ anebo může zaslat sdělení o  vybraném způsobu prostřednictvím datové schránky, písemně poštou nebo přes ePortál ČSSZ.
  • Při skončení dočasné pracovní neschopnosti  je zaměstnavatel povinen zaslat  hlášení s  údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského.

 

*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ.   Všechny kontakty zůstávají zachovány.    

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.00 (1 hlas)
 
Základní důchodové pojištění tvoří spolu s  nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení v užším slova smyslu.   Problematika důchodového pojištění je pro rok 2024 upravena zejména  v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
ÚSSZ  jako orgány sociálního zabezpečení v souladu se zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, především rozhodují o dávkách důchodového pojištění a zařizují výplaty těchto dávek.   Jedná se o důchody řádné i předčasné starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody.
Žádosti o důchody sepisují kontaktní pracoviště Územních správ sociálního zabezpečení bez místní příslušnosti (ZMĚNA od 1.1.2024) a  od 1.12.2023 lze o důchod  zažádat on-line na ePortálu ČSSZ.   Důchody jsou vypláceny dopředu, a to bezhotovostně na bankovní účet klienta nebo v  hotovosti prostřednictvím České pošty.
 
 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
V České republice má občan nárok na přiznání starobního důchodu, pokud dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Věk pro odchod do důchodu je rozdílný pro muže a ženy – u žen závisí mimo jiné také na počtu vychovaných dětí. Potřebná doba pojištění pro odchod do starobního důchodu osob, které dosahují důchodového věku, se postupně prodlužovala. Od roku 2019 činí potřebná doba pojištění pro odchod do starobního důchodu 35 let:

narok-na-starobni-duchod-2011-1

Pokud pojištěnec nesplní předcházející podmínky, má podle § 29 odst. 2 zákona nárok na starobní důchod i tehdy, pokud dosáhl potřebného věku (vyššího než důchodového) a získal potřebnou dobu pojištění podle následující tabulky

narok-na-starobni-duchod-2011-2
Nárok na starobní důchod vznikne podle § 29 odst. 3 zákona však i pojištěnci, který dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal alespoň 30 let tzv. čisté doby pojištění (tj. do doby pojištění se v tomto případě nezahrnují náhradní doby pojištění, např. osobní péče o dítě mladší 4 let). Pojištěnec, který nesplňuje žádnou z výše uvedených podmínek, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let a splnil zákonné podmínky nároku na invalidní důchod, tj. pokud se pojištěnec stal invalidním (bez ohledu na stupeň invalidity) a získal potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo se stal invalidním následkem pracovního úrazu.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (5 hlasů)
Starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry, procentní výměra se od 1.1.2023 dále zvyšuje o tzv. výchovné.
  • Základní výměra  je stejná pro všechny druhy důchodů a od 1. 1. 2024 činí 4 400 Kč měsíčně.    
  • Procentní výměra důchodu závisí na dosažených příjmech a získaném počtu let pojištění.
  • Výchovné činí pevnou částku 500 Kč za každé vychované dítě, které pojištěnec vychoval.   V  případě výchovy více dětí se výchovné násobí počtem těchto dětí, není zde žádný limit.

Pro výpočet je potřeba  znát osobní vyměřovací základ (dále jen OVZ). Ten – zjednodušeně řečeno – tvoří měsíční průměr ročních příjmů (u OSVČ měsíční průměr ročních vyměřovacích základů) dosažených v rozhodném období (zpravidla od roku 1986 do kalendářního roku, který předchází roku, v němž se důchod přiznává). Celkové příjmy za každý jednotlivý kalendářní rok rozhodného období se přitom pro účely stanovení výše OVZ navyšují pomocí koeficientů (odvozovaných od statisticky zjištěného průměru dosažených příjmů všech pojištěnců), čímž se tyto příjmy přizpůsobují cenové hladině a hladině odměňování existující v roce přiznání důchodu.   Takto vypočtený průměrný měsíční výdělek (OVZ) se ovšem určitým způsobem upravuje, tzv. redukuje, čímž se dospěje k výpočtovému základu (VZ) pro stanovení procentní výměry důchodu.

Redukční hranice jsou pro rok 2024 stanoveny takto:

• plně se započítává částka do 19 346 Kč,
• z částky přesahující 19 346 Kč, nejvýše však do 175 868 Kč, se započítává 26 %,
• z částky přesahující 175 868 Kč se nezohledňuje nic.    
Při výpočtu výše procentní výměry starobního důchodu se dále zohledňuje celková doba důchodového pojištění, kterou pojištěnec získal v průběhu celého svého života. Od délky této doby se odvozuje, jak velkou procentní část výpočtového základu je třeba zohlednit. Výše procentní výměry se v roce 2024 stanoví jako 1,5 % výpočtového základu (dále VZ) za každý rok pojištění. Procentní výměra může být snížena za dobu předčasnosti nebo zvýšena za dobu přesluhování.

Minimální výše procentní výměry je ze zákona 770 Kč měsíčně.

Nárok na výplatu starobního důchodu při výkonu výdělečné činnosti již od roku 2010 není podmíněn sjednáním pracovněprávního vztahu na dobu určitou nepřesahující dobu jednoho roku. Pojištěnec po přiznání starobního důchodu podle § 29 zákona může pracovat a pobírat důchod v plné výši bez ohledu na to, jakou výdělečnou činnost vykonává a v jakém rozsahu.    

Kromě této možnosti má poživatel důchodu možnost na základě své žádosti si zvolit při výkonu výdělečné činnosti výplatu starobního důchodu v poloviční výši (polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry).

Výplata starobního důchodu, tj. zda je vyplácen v plné výši, ve výši poloviční, či zda starobní důchod vyplácen není, má pak vliv na zvyšování výše procentní výměry v souvislosti se souběhem s příjmem z výdělečné činnosti, a to takto:

Pokud pojištěnec po vzniku nároku na starobní důchod (po splnění podmínek stanovených v § 29 odst. 1 nebo 3 zákona) nebo po dovršení důchodového věku (jde-li o poživatele předčasného starobního důchodu podle § 31 zákona vykonává výdělečnou činnost a

  • a) nepobírá starobní důchod - výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu; doba kratší 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to v případě, že se tak získá celý rok pojištění. V případě, že o to pojištěnec požádá, pak se i doba delší než 90 kalendářních dnů nezhodnotí pro zvýšení procentní výměry, ale přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to v rozsahu, který určí pojištěnec.
  • b) pobírá starobní důchod v poloviční výši - výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu; na rozdíl od zvýšení náležejícího za každých 90 kalendářních dnů, nelze zbytek dnů nezhodnocených pro zvýšení náležející za každých 180 dnů přičítat k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod.
  • c) pobírá starobní důchod v plné výši - výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu; toto zvýšení náleží vždy po 2 letech, pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu, nebo po skončení výdělečné činnosti

Pro účely zvýšení důchodu uvedeného pod písm. a) až c) se za výkon výdělečné činnosti nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby trvání tzv. omluvných důvodů (např. dočasná pracovní neschopnost).  

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Výši starobního důchodu upravují § 33 - 36 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Výše starobního důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní a z procentní výměry. Výše základní výměry je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy a činí 10 % průměrné mzdy v ČR. Od 1.1.2024  je to částka 4 400 Kč.   Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na důchod 1,5 % výpočtového základu.   Od 1.1.2023 se procentní výměra starobního důchodu dáe zvyšuje o  pevnou  částku 500 Kč za každé dítě, které pojištěnec vychoval. Tzv. výchovné se týká jak starobních důchodů přiznávaných po 31. 12. 2022, tak starobních důchodů již vyplácených.

Minimální výše procentní výměry starobního důchodu je 770 Kč.

Nárok na výplatu starobního důchodu při výkonu výdělečné činnosti již od roku 2010 není podmíněn sjednáním pracovněprávního vztahu na dobu určitou nepřesahující dobu jednoho roku. Pojištěnec po přiznání starobního důchodu podle § 29 zákona o důchodovém pojištění může pracovat a pobírat důchod v plné výši bez ohledu na to, jakou výdělečnou činnost vykonává a v jakém rozsahu.

Kromě této možnosti má poživatel důchodu možnost na základě své žádosti si zvolit při výkonu výdělečné činnosti výplatu starobního důchodu v poloviční výši (polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry).

Výše výplaty starobního důchodu, tj. skutečnost, zda je důchod vyplácen v plné výši, ve výši poloviční, či zda vyplácen není, má pak vliv na zvyšování výše procentní výměry v souvislosti se souběhem s příjmem z výdělečné činnosti, a to takto:
Pokud pojištěnec po vzniku nároku na starobní důchod (po splnění podmínek stanovených v § 29 odst. 1 nebo 3 zákona) nebo po dovršení důchodového věku (jde-li o poživatele předčasného starobního důchodu podle § 31 zákona) vykonává výdělečnou činnost a

a) nepobírá starobní důchod  - výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu; doba kratší 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to v případě, že se tak získá celý rok pojištění. V případě, že o to pojištěnec požádá, pak se i doba delší než 90 kalendářních dnů nezhodnotí pro zvýšení procentní výměry, ale přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to v rozsahu, který určí pojištěnec.


b) pobírá starobní důchod v poloviční výši - výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu; na rozdíl od zvýšení náležejícího za každých 90 kalendářních dnů, nelze zbytek dnů nezhodnocených pro zvýšení náležející za každých 180 dnů přičítat k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod.


c) pobírá starobní důchod v plné výši - výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu; toto zvýšení náleží vždy po 2 letech, pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu, nebo po skončení výdělečné činnosti.

Pro účely zvýšení důchodu uvedeného pod písm. a) až c) se za výkon výdělečné činnosti nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby trvání tzv. omluvných důvodů (např. dočasná pracovní neschopnost).

Příklad - výpočet řádného starobního důchodu v roce 2022
Muž narozený 10.7.1958 požádal o řádný starobní důchod.   Jeho důchodový věk je 63 let a 10 měsíců. Tohoto věku dosáhne 10.5.2022  a do této doby získá celkem 45 roků pojištění. OVZ muže za rozhodné období 1986 –2021 činí 26 500 Kč. Výpočtový základ se z OVZ ve výši 26 500 Kč stanoví následujícím způsobem:

  • částka  17  121 Kč náleží v plné výši,
  • k této částce se přičte 26 % rozdílu mezi částkou 17 121 Kč a částkou 26 500 Kč (rozdíl = 9  379 Kč), tj. 26 % z  9  379 Kč, tj. 2 439 Kč po zaokrouhlení.

Výpočtový základ činí celkem 19 560 Kč (17  121 Kč + 2 439 Kč).

Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn. že za 45 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 67,5 % výpočtového základu – tj. 13 203 Kč.   Procentní výměra starobního důchodu tedy bude 13 203 Kč. Základní výměra je v  roce 2022 dána ve výši 3 900 Kč. Muž bude pobírat řádný starobní důchod ve výši 17 103 Kč.

 

 

 


 

 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)
Pojištěnec si může požádat i o tzv. předčasný starobní důchod. Zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, upravuje již jen jeden druh předčasného starobního důchodu (§ 31 zákona). Nárok na přiznání tohoto druhu starobního důchodu vzniká v závislosti na dosaženém věku pojištěnce a na získání potřebné doby pojištění. Předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o tento důchod.
 
Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky.

Přiznání předčasného starobního důchodu je nevratné, neboť vylučuje nárok na řádný starobní důchod.

Základní výměra činí 10 % průměrné mzdy v ČR, od 1.1.2024 je to částka 4 400 Kč. Výše procentní výměry se stanoví tak, že za každý celý rok doby pojištění náleží pojištěnci 1,5 % výpočtového základu s tím, že takto stanovená výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o:
  • 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů
  • 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne
  • 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne
Výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší než 770 Kč. Výplata předčasného starobního důchodu nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti či podpora při rekvalifikaci. Ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu předčasného starobního důchodu obdobně jako u řádného starobního důchodu.
 
Příklad:  
Předčasný starobní důchod – jeho výpočet a pravidla krácení
Příklad výpočtu předčasného starobního důchodu v roce 2024:
Zaměstnanec získal celkem 40 let pojištění. Jeho výpočtový základ je 14 000 Kč. Od 1. 2. 2023, přesně 3 roky (celkem 1 096 dnů) před dosažením důchodového věku, odejde do předčasného starobního důchodu. Za 720 dnů „předčasnosti“ se procentní výměra důchodu snižuje o 8,4 % výpočtového základu (4 x 0,9 % + 4 x 1,2 % = 8,4 %) a za každých i započatých 90 dnů od 721. dne činí snížení 1,5 % výpočtového základu, tj. za zbývajících 376 dnů činí 7,5 % výpočtového základu (5 x 1,5 % = 7,5 %). Celkové snížení činí 15,9 % výpočtového základu (8,4 % + 7,5 % = 15,9 %).
Důchod se v tomto případě vypočítá následujícím způsobem:
Základní výměra, stejná pro všechny důchody, je 4 400 Kč, procentní výměra je za každý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu, tj. 60 % (1,5 % x 40) ze 14 000 Kč = 8 400 Kč. Výsledná částka se snižuje o 2 226 Kč (15,9 % ze 14 000) za dobu počítanou ode dne, od kterého se přiznává předčasný starobní důchod, do dosažení důchodového věku. Procentní výměra starobního důchodu činí 6 174 Kč (8 400 – 2 226). Celková výše předčasného starobního důchodu tedy bude 10 574 Kč (6 174 + 4 400).
 
 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.00 (2 hlasů)
Pojištěnec si může požádat i o tzv. předčasný starobní důchod. Zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, upravuje již jen jeden druh předčasného starobního důchodu (§ 31 zákona). Nárok na přiznání tohoto druhu starobního důchodu vzniká v závislosti na dosaženém věku pojištěnce a na získání potřebné doby pojištění. Předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o tento důchod.

Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky.
 
Přiznání předčasného starobního důchodu je nevratné, neboť vylučuje nárok na řádný starobní důchod.

Základní výměra činí 10 % průměrné mzdy v ČR, od 1.1.2024 je to částka 4 400 Kč. Výše procentní výměry se stanoví tak, že za každý celý rok doby pojištění náleží pojištěnci 1,5 % výpočtového základu s tím, že takto stanovená výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o:
  • 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů
  • 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne
  • 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne
Výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší než 770 Kč. Výplata předčasného starobního důchodu nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti či podpora při rekvalifikaci. Ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu předčasného starobního důchodu obdobně jako u řádného starobního důchodu.
 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (3 hlasů)
Problematiku invalidních důchodů upravují § 38 - 42 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Jde o dávku, která má svému poživateli kompenzovat újmu zapříčiněnou jeho invaliditou, tzn. snížením nebo ztrátou schopnosti soustavné výdělečné činnosti, která nastala v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Invalidní důchod je v současné době koncipován jako jediná dávka, jejíž výše může být trojí v závislosti na tom, jak významně je výdělečná schopnost konkrétní osoby invaliditou ovlivněna. Jedná se o invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně.  

Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci při současném splnění následujících podmínek:
• nedosáhl ještě věku 65 let,
• stal se invalidním pro invaliditu prvního, druhého či třetího stupně,
• získal potřebnou dobu pojištění nebo se stal invalidním v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
• nesplnil podmínky na starobní důchod podle § 29 zákona, respektive nedosáhl ještě důchodového věku, byl-li mu přiznán předčasný starobní důchod (splnění podmínky uvedené pod tímto bodem se nezkoumá, vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu).

Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %, přičemž pokud jeho pracovní schopnost poklesla:

• o 35 až 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
• o 50 až 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
• o 70 % a více, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Zdravotní stav od 1.1.2024 posuzuje  Institut posuzování zdravotního stavu, který spadá pod  ČSSZ. Organizačně zůstávají IPZS na stejných pracovištích jako dosud Lékařská posudková služba.


invalidni-duchod-narok-vypocet-informace-2011

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou též byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity.

 

Nově platí, že u pojištěnce, který se stal invalidním v době, kdy byl starší 38 let, se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 roků.  


Nárok na invalidní důchod ze zákona zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let. Tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod (ust. § 61a zákona), a to ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Nárok na tento druh starobního důchodu nevylučuje nárok na starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 1 až 3 zákona. Řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod se zahajuje z moci úřední, tedy zcela nezávisle na vůli poživatele invalidního důchodu.

Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, stejně jako žadatel o tuto dávku, má povinnost předložit na výzvu orgánu sociálního zabezpečení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které má ve své evidenci. Dále je povinen sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích
výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených skutečnostech, k nimž došlo v době od předchozího posouzení poklesu pracovní schopnosti. Rovněž je povinen podrobit se vyšetření zdravotního stavu, byl-li k tomu orgánem sociálního zabezpečení vyzván. Při nesplnění těchto povinností může být výplata důchodu zastavena,
jestliže byl příjemce dávky na tento následek upozorněn.  

Na rozhodnutí ČSSZ o invalidním důchodu musí být vždy uvedeno:
• o jaký stupeň invalidity se jedná,
• den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity,
• procentní míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce, a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %, též údaj o tom, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek,
• označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce a datum tohoto posouzení,
• jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, též skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)
Výši invalidních důchodu upravují § 41 a 42 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Výše invalidního důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Výše základní výměry invalidních důchodů všech stupňů je stejná, tvoří 10 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení) - v roce 2024 je to 4 400 Kč. Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby získané do dosažení důchodového věku, a to v závislosti na stupni invalidity.


Procentní sazba výpočtového základu za každý rok pojištění - tabulka:
procentni-sazba-vypoctoveho-zakladu-za-kazdy-rok-pojisteni

Ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve výši 770 Kč měsíčně platí i zde, a to opět bez ohledu na stupeň invalidity.  


Při výpočtu výše invalidního důchodu se tradičně přihlíží též, jak výše uvedeno, k tzv. dopočtené době, tedy době ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dne dosažení důchodového věku. Pro účely stanovení dopočtené doby se však nebere v úvahu skutečný důchodový věk pojištěnce, ale důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě. Dopočtená doba se hodnotí buď plně nebo ve sníženém rozsahu, a to v závislosti na rozsahu české doby pojištění.

Dojde-li na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu* u poživatele invalidního důchodu z důvodu zhoršení nebo zlepšení zdravotního stavu ke změně stupně invalidity, stanoví se nová výše procentní výměry invalidního důchodu (základní výměra důchodu zůstává beze změny). Nová výše procentní výměry se pak stanoví jako součin výše procentní výměry invalidního důchodu, která náležela ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně invalidity, a koeficientu podle následující tabulky:

stupen-invalidity-koeficient

* Od 1.1.2024 vzniká v působnosti  ČSSZ  Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) , pod který jsou převedeny veškeré organizační útvary a  metodika dosavadní lékařské posudkové služby (LPS). Organizační jednotky IPZS zůstávají na stávajících pracovištích Lékařské posudkové služby a všechny kontakty jsou zachovány.


Příklad:   Výpočet invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v roce 2023
Muž narozený 18.3.1963  požádal o přiznání invalidního důchodu. Lékař OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno jej uznal invalidním pro invaliditu třetího stupně od 7.1.2023.   Před vznikem invalidity získal 41  let pojištění.
Pro stanovení výše invalidního důchodu se hodnotí také dopočtená doba od vzniku invalidity do dosažení důchodového věku stanoveného pro ženy stejného data narození jako žadatel (které nevychovaly žádné dítě – důchodový věk bezdětné ženy narozené v roce 1963 je 64 let a 8 měsíců). Dopočtenou dobou je v tomto případě doba od 7.1.2023  do 17.3.2023, která nepodléhá krácení, protože pojištěnec byl od dosažení 18 let věku do vzniku nároku na důchod nepřetržitě zaměstnán. Pro výši důchodu má celkem započtených 42 let  pojištění.  
Osobní vyměřovací základ (tzn. v podstatě měsíční průměr hrubých výdělků) daného muže za rozhodné období, tj. od roku 1986 do roku 2022, je 28 500 Kč. Z něj se vypočítá výpočtový základ, a to následujícím způsobem:
• částka 17 743 Kč   náleží v plné výši,
• k této částce se přičte 30 % z rozdílu mezi částkou 28 500 Kč a částkou 17  743 Kč (10 757 Kč), tedy 30 %   z  10 757 Kč, tj. 3 227 Kč.

Výpočtový základ činí celkem 20 970 Kč (17 743 Kč + 3 227 Kč). Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn. , že za 42 let pojištění činí procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (42 x 1,5 % = 63 % výpočtového základu), tj. 13 211 Kč. Procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně tedy bude činit 13 211 Kč. Spolu se základní výměrou 4 040 Kč tak daný muž dostane invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 17 251 Kč.

Příklad:   Výpočet procentní výměry při změně stupně invalidity
Poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, jehož procentní výměra činí 13 211 Kč měsíčně, bude posudkem lékaře ze dne 15.2.2023 uznán od tohoto dne invalidním ve druhém stupni. Nově bude důchodci náležet procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně ve výši 6 605  Kč měsíčně, tj. 13 211 x 0,5 (koeficient náležející při změně invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně). Základní výměra se poskytne ve stejné výši (4 040 Kč), v jaké náleží k invalidnímu důchodu pro invaliditu třetího stupně. V tomto případě by invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně činil 10 646 Kč.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Výši invalidních důchodu upravují § 41 a 42 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Výše invalidního důchodu se skládá ze základní a procentní výměry.
  • Výše základní výměry invalidních důchodů všech stupňů je stejná, tvoří 10 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení) - v roce 2023 je to 4 400 Kč.
  • Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby získané do dosažení důchodového věku, a to v závislosti na stupni invalidity.


Procentní sazba výpočtového základu za každý rok pojištění - tabulka:
procentni-sazba-vypoctoveho-zakladu-za-kazdy-rok-pojisteni


Ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve výši 770 Kč měsíčně platí i zde, a to opět bez ohledu na stupeň invalidity.  


Při výpočtu výše invalidního důchodu se tradičně přihlíží též, jak výše uvedeno, k tzv. dopočtené době, tedy době ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dne dosažení důchodového věku. Pro účely stanovení dopočtené doby se však nebere v úvahu skutečný důchodový věk pojištěnce, ale důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě. Dopočtená doba se hodnotí buď plně nebo ve sníženém rozsahu, a to v závislosti na rozsahu české doby pojištění.

Dojde-li na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu* u poživatele invalidního důchodu z důvodu zhoršení nebo zlepšení zdravotního stavu ke změně stupně invalidity, stanoví se nová výše procentní výměry invalidního důchodu (základní výměra důchodu zůstává beze změny). Nová výše procentní výměry se pak stanoví jako součin výše procentní výměry invalidního důchodu, která náležela ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně invalidity, a koeficientu podle následující tabulky:

stupen-invalidity-koeficient
*Institut pro posuzování zdravotního stavu vznikl  od 1.1.2024  jako nový orgán sociálního zabezpečení s celostátní působností a spadá  pod ČSSZ.   Organizačně zůstávají IPZS na stejných pracovištích jako dosud Lékařská posudková služba.
 

Příklad:   Výpočet invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v roce 2022
Muž narozený 18.3.1963  požádal o přiznání invalidního důchodu. Lékař OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno jej uznal invalidním pro invaliditu třetího stupně od 7.1.2022.   Před vznikem invalidity získal 40   let pojištění.
Pro stanovení výše invalidního důchodu se hodnotí také dopočtená doba od vzniku invalidity do dosažení důchodového věku stanoveného pro ženy stejného data narození jako žadatel (které nevychovaly žádné dítě – důchodový věk bezdětné ženy narozené v roce 1963 je 64 let a 8 měsíců). Dopočtenou dobou je v tomto případě doba od 7.1.2022  do 17.3.2023, která nepodléhá krácení, protože pojištěnec byl od dosažení 18 let věku do vzniku nároku na důchod nepřetržitě zaměstnán. Pro výši důchodu má celkem započtených 41 let  pojištění.  

Osobní vyměřovací základ (tzn. v podstatě měsíční průměr hrubých výdělků) daného muže za rozhodné období, tj. od roku 1986 do roku 2021, je 26 500 Kč. Z něj se vypočítá výpočtový základ, a to následujícím způsobem:
• částka 17  121 Kč   náleží v plné výši,
• k této částce se přičte 30 % z rozdílu mezi částkou 26 500 Kč a částkou 17  121 Kč (9 379 Kč), tedy 30 %   z  9 379 Kč, tj. 2 814 Kč.

Výpočtový základ činí celkem 19  935 Kč (17 121 Kč + 2 814 Kč). Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn. , že za 41 let pojištění činí procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (41 x 1,5 % = 61,5 % výpočtového základu), tj. 12 260 Kč. Procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně tedy bude činit 12  260 Kč. Spolu se základní výměrou 3 900 Kč tak daný muž dostane invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 16  160 Kč.


Příklad:   Výpočet procentní výměry při změně stupně invalidity
Poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, jehož procentní výměra činí 12  260 Kč měsíčně, bude posudkem lékaře ze dne 15.2.2022 uznán od tohoto dne invalidním ve druhém stupni. Nově bude důchodci náležet procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně ve výši 6 130  Kč měsíčně, tj. 12  260 x 0,5 (koeficient náležející při změně invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně). Základní výměra se poskytne ve stejné výši (3 900 Kč), v jaké náleží k invalidnímu důchodu pro invaliditu třetího stupně. V tomto případě by invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně činil 10 030 Kč.