Počet stránek ve webu: 43.470

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Kromě vyhotovování a předkládání ELDP (evidenčních listů důchodového pojištění) je povinností zaměstnavatelů mimo jiné:
  • vést podkladovou evidenci nezbytnou pro účely důchodového pojištění (identifikační údaje zaměstnanců, vznik a skončení pracovněprávního vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění, vyměřovací základy, doby dočasné pracovní neschopnosti apod.),
  • vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je na výzvu ČSSZ ve lhůtě určené tímto orgánem, případně do 8 dnů od doručení výzvy (například, zda zaměstnavatel provádí z příjmu žadatele o důchod srážky na základě soudního či správního rozhodnutí, zda trvá pracovněprávní vztah žadatele k požadovanému datu přiznání důchodu či zda k tomuto datu jsou žadateli vypláceny dávky nemocenského pojištění),
  • oznamovat ÚSSZ* nebo ČSSZ změny v těchto skutečnostech, a to do 8 dnů ode dne, kdy nastaly,
  • ve stanovených případech na předepsaném tiskopise ohlásit nástup do zaměstnání poživatele předčasného starobního důchodu

*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ. Všechny kontakty zůstávají zachovány.    

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
 
Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Částka, kterou orgán sociálního zabezpečení na pojistném vybere, tvoří víc než třetinu příjmů státního rozpočtu.   Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na nemocenské pojištění,   důchodové pojištění,   příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Povinnost platit pojistné mají

  • zaměstnavatelé
  • zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění
  • osoby samostatně výdělečně činné a
  • lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel.

Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z  vyměřovacího základu za rozhodné období. Tím je u  zaměstnanců kalendářní měsíc, za který pojistné platí. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se jedná o  kalendářní rok a vyměřovacím základem pro pojistné je částka, kterou si určí, ne však méně než 50  % daňového základu. Je-li takto stanovená částka nižší než zákonem stanovený nejnižší vyměřovací základ, odvádí OSVČ pojistné z  nejnižšího vyměřovacího základu.

Sazby pojistného na sociální zabezpečení činí  od 1.1.2024:

  • u  zaměstnavatele 24,8 % z  vyměřovacího základu, z  toho 2,1  % na nemocenské pojištění, 21,5  % na důchodové pojištění a 1,2  % na státní politiku zaměstnanosti (u zaměstnanců,   kteří nevykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku)
  • u zaměstnavatele zaměstnanců, kteří vykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku - 27,8 % z  vyměřovacího základu, z  toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 %  na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti (dochází k  postupnému navyšování: – v  roce 2025 bude sazba činit 28,8 % a  počínaje rokem 2026 pak 29,8 %)
  • u  zaměstnance 7,1  % z  vyměřovacího základu, z toho  0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění,
  • u  osoby samostatně výdělečně činné
    • 29,2  % z  vyměřovacího základu, z  toho 28  % na důchodové pojištění a 1,2  % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o  osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a
    • 2,1  % z  vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o  osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění
  • u  osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z  vyměřovacího základu
  • u zahraničních zaměstnanců, kteří se dobrovolně přihlásí k  účasti na nemocenském pojištění, 2,7  % z  vyměřovacího základu

Platba pojistného

Zaměstnavatel sráží pojistné zaměstnanci ze mzdy (platu) a odvádí je spolu s  pojistným, které musí   platit sám, na účet příslušné ÚSSZ; pojistné je přitom splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.   Den platby pojistného je důležitý.   Za den platby v případě placení na účet příslušné ÚSSZ se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na její účet. Za každý den prodlení běží penále ve výši 0,05 % z dlužného pojistného.

ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ. Stávající kontakty jsou zachovány.

 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)
 
Vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod pojistného (tj. částkou rozhodnou pro výpočet dávek nemocenského a důchodového pojištění) je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje:
  • náhrada škody podle zákoníku práce a předpisů upravujících služební poměry
  • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
  • odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů (např. zákoník práce), odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů, např. podle zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích,
  • věrnostní přídavek horníků poskytovaný podle zákona č. 62/1983 Sb. ,
  • plnění poskytnuté poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
  • pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle § 8 odst. 2 zákona o pojistném.
 
Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného pro rok 2024 je částka ve výši 48násobku průměrné měsíční mzdy, tj. částka  2 110 416 Kč).    
Pokud tuto částku zaměstnanec pracující u jednoho zaměstnavatele přesáhne, z částky, o kterou ji přesáhne, nebude platit pojistné. Částka nad maximální vyměřovací základ, z níž zaměstnanec nebude platit pojistné, se nezahrnuje ani do vyměřovacího základu zaměstnavatele. Pokud je zaměstnanec zaměstnán u dvou a více zaměstnavatelů a úhrn jeho vyměřovacích základů v kalendářním roce ze všech zaměstnání přesáhne maximální vyměřovací základ, může zaměstnanec požádat příslušnou ÚSSZ* o vrácení přeplatku na pojistném ve výši 6,5 % z rozdílu úhrnu vyměřovacích základů ze všech zaměstnání a maximálním vyměřovacím základem. K žádosti je třeba přiložit potvrzení všech zaměstnavatelů o vyměřovacích základech v jednotlivých zaměstnáních, z nichž bylo sraženo pojistné. V tomto případě se však vracení přeplatku na pojistném nevztahuje na jednotlivé zaměstnavatele.
 

*Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5    územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.33 (3 hlasů)
 
Vyměřovací základ OSVČ pro odvod pojistného na důchodové pojištění činí od 1.1.2024 nejméně 55 % daňového základu (podle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a 23 téhož zákona). Uvedené platí pro ty OSVČ, které jsou účastny důchodového pojištění.
 
Maximálním vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v kalendářním roce 2024, je stejně jako u zaměstnanců, 48násobek průměrné mzdy, tedy  2 110 416 Kč.    
Minimálně činí měsíční vyměřovací základ v roce 2024 (po podání Přehledu za rok 2023) pro OSVČ vykonávající hlavní SVČ částku 13 191 Kč  (minimální záloha činí 3 852  Kč), pro OSVČ vykonávající vedlejší SVČ pak 4 837 Kč (minimální záloha činí 1 413 Kč).              
Rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění  OSVČ  vykonávající vedlejší činnost za rok 2024 je 105 520 Kč.
 
Zálohy na pojistné není povinna platit OSVČ
  • která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné ÚSSZ* oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.
    • Pokud byla OSVČ v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ OSVČ, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance Vyměřovací základy zaměstnance dokládá OSVČ potvrzením zaměstnavatele.
  • za kalendářní měsíce, v  nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z  nemocenského pojištění OSVČ –  NEPLATÍ PRO OSVČ POPLATNÍKEM V  PAUŠÁLNÍM REŽIMU  (platí paušální zálohy správci daně – finanční správě). Kalendářním měsícem se v  tomto případě rozumí i  jeho část, po kterou OSVČ vykonávala SVČ, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc, ale po celou dobu výkonu činnosti trval nárok na nemocenské nebo PPM. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.

*Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5  Územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.  

 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
 
Plátce pojistného (včetně OSVČ) a rovněž bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno nebo ČSSZ a od 1.1.2024 vůči ÚSSZ* může písemně požádat příslušnou ÚSSZ* o možnost platit dlužné pojistné a penále ve splátkách, a to až do výše, kterou tento plátce pojistného nebo bývalý plátce pojistného dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek. Na povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách však není právní nárok. Povolit placení dlužného pojistného a penále ve splátkách navíc nelze, jestliže došlo ke zrušení plátce pojistného s likvidací nebo probíhá-li insolvenční řízení, v němž bylo již vydáno rozhodnutí úpadku plátce pojistného.

Pokud příslušná ÚSSZ na návrh plátce pojistného povolí placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, stanoví v rozhodnutí o povolení splátek dle návrhu plátce výši jednotlivých splátek dluhu a dobu splácení dluhu, která nesmí být delší než 36 měsíců. Příslušná ÚSSZ může povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách zrušit. Zákon č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, též stanoví, kdy je příslušná ÚSSZ povinna zrušit toto povolení placení ve splátkách.
 

*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ.   Všechny kontakty zůstávají zachovány.    

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (2 hlasů)
Placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti upravuje zákon  č.  589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na  státní politiku zaměstnanosti,  ve znění pozdějších předpisů. Osoba samostatně výdělečně činná (dále OSVČ) platí:  
  • pojistné na důchodové pojištění nebo
  • zálohy na pojistné a doplatek tohoto pojistného
  • pojistné na nemocenské pojištění, je-li dobrovolně účastna nemocenského pojištění
Sazby pojistného na sociální zabezpečení činí od 1.1.2024 u OSVČ:
  • 29,2 % z vyměřovacího základu, z  toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o OSVČ účastnou důchodového pojištění a
  • 2,7 % z  vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o OSVČ účastnou nemocenského pojištění,
  • u OSVČ dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28  % z  vyměřovacího základu.

Pojistné na důchodové pojištění 

Výše pojistného  v roce 2024 se u OSVČ stanoví jako 29,2 % z vyměřovacího základu. Měsíčním vyměřovacím základem  pro odvod pojistného na důchodové pojištění je  50 % z  částky rovnající se průměru, který z  daňového základu na naposledy podaném přehledu připadá na 1 kalendářní měsíc  v němž byla samostatná výdělečná činnost (dále SVČ) vykonávána.   Takto stanovený vyměřovací základ  (dále jen VZ) přitom nesmí být nižší než zákonem předepsané minimum, pro rok 2024 nesmí bý nižší než 13 191 Kč. Výše pojistného se v roce 2024 zjišťuje při podání Přehledu za rok 2023.

Maximální vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti není od 1.1.2019 limitován.  

Pokud OSVČ uhradila na zálohách méně, musí pojistné doplatit, a to nejpozději do 8 dnů ode dne podání Přehledu, pokud zaplatila na zálohách více, je jí přeplatek do jednoho měsíce vrácen. Povinnost platit pojistné má vždy OSVČ vykonávající hlavní činnost. OSVČ vykonávající vedlejší činnost v případě, že daňový základ ze SVČ v kalendářním roce dosáhl rozhodné částky nebo se k tomuto pojištění přihlásí.   Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění je u OSVČ vykonávající hlavní činnost povinná vždy, tedy i když je OSVČ ve ztrátě.  

 

OSVČ vykonávající SVČ jako hlavní činnost platí v roce 2024:

  • do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2023 zálohy na důchodové pojištění ve výši podle daňového základu za rok 2022  minimálně ve výši 2 944 Kč
  • v měsíci podání Přehledu za rok 2023  a následujících  měsících roku 2024 zálohy na důchodové pojištění dle daňového základu za rok 2023,   minimálně ve výši 3 852 Kč měsíčně.  


OSVČ vykonávající SVČ jako  vedlejší činnost platí v roce 2024:

  • do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2023  zálohy na důchodové pojištění podle daňového základu za rok 2022,   minimálně ve výši 1 178 Kč,
  • v měsíci podání Přehledu za rok 2023  a následujících  měsících roku 2024 zálohy na důchodové pojištění dle daňového základu za rok 2023,   minimálně ve výši 1 413  Kč měsíčně.  

OSVČ vykonávající SVČ jako vedlejší činnost platí zálohy v případě, že se přihlásila k účasti na pojištění na rok 2024  nebo pokud daňový základ ze SVČ v roce 2023 dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění, tj. 105 502 Kč v případě, že byla činnost vykonávána po celý kalendářní rok 2023.

Pokud OSVČ skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti nedoloží nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento Přehled podala, je její SVČ považována za činnost hlavní. V takovém případě je OSVČ povinna platit pojistné alespoň v minimální výši určené pro výkon hlavní činnosti.

 
Pojistné na nemocenské pojištění
Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. Pokud se OSVČ k tomuto pojištění přihlásí, je od 1.1.2021 povinna platit pojistné na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých měla po celý měsíc nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v  mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného jako OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů, za které se nemocenské OSVČ nevyplácí
Výše pojistného na nemocenské pojištění OSVČ činí od 1.1.2024  částku ve výši 2,7 % z měsíčního základu (dále MZ), jehož výši určuje OSVČ svou platbou pojistného.
MZ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (od 1.1.2023 - 8 000 Kč, platí i v roce 2024),   a  zároveň nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k  přehledu staršímu tří let se nepřihlíží.   Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ NP, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu.
Od 1.   1.   2014 může být OSVČ účastna nemocenského pojištění i v  případě, že vykonává vedlejší SVČ a nemá povinnost platit pojistné (zálohy na pojistné) na důchodové pojištění. Maximální MZ pro placení nemocenského pojištění je však v  tomto případě pro rok 2023 i pro rok 2024 stanoven na 8 000 Kč a platba pojistného činí od 1.1.2024 částku 216 Kč, tzn. , že odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu.
 

Splatnost pojistného

Splatnost zálohy na pojistné na důchodové pojištění i pojistného na nemocenské pojištění OSVČ za kalendářní měsíc je nově od 1.1.2019 od 1. do posledního dne kalendářního měsíce, na který se pojistné platí.   Za den platby pojistného se považuje den, kdy dojde k  připsání pojistného na účet příslušné  ÚSSZ*.   V  této souvislosti je nutné včasné podání příkazu k  úhradě nebo poštovní poukázky, aby nedošlo k  pozdnímu připsání platby na  účet příslušné ÚSSZ. Orgán sociálního zabezpečení doporučuje podat příkaz k  úhradě nejpozději 26. den kalendářního měsíce. V  případě, že 26. kalendářní den připadne na sobotu, neděli či státní svátek je nutné předat příkaz k  úhradě v  dřívějším termínu.

V případě platby pojistného na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc platí, že pokud OSVČ neuhradí v  řádném  termínu splatnosti na  účet ÚSSZ  alespoň minimální pojistné, ale doplatí jej do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž mělo být řádně zaplaceno, účast na nemocenském pojištění nadále trvá a nebude ukončena. Je-li pojistné doplaceno až v  následujícím měsíci, tedy po splatnosti, jedná se o doplatek pojistného, a takto zaplacené pojistné nemůže být vyšší, než v minimální výši, tzn. od 1.1.2024 216 Kč. OSVČ si opožděnou úhradou sice nemůže určit vyšší měsíční základ, ale účast na nemocenském pojištění jí nadále trvá.

Pokud by platba zálohy na pojistné na důchodové pojištění  byla připsána na  ÚSSZ    po dni splatnosti, ale byla by doplacena do konce následujícího kalendářního měsíce, nebude od roku 2019 z  takto uhrazené zálohy počítáno penále. Pokud však záloha nebude zaplacena ani do konce následujícího kalendářního měsíce, bude počítáno penále ve výši 0,05 % dlužné částky pojistného za každý den prodlení, a  to ode dne bezprostředně následujícího po dni splatnosti zálohy na pojistné.

Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, stejně jako doplatek tohoto pojistného za kalendářní rok, jsou splatné nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, případně měl být podán přehled o příjmech a  výdajích OSVČ.   Při nedodržení uvedené lhůty plyne penále ve výši 0,05 % dlužné částky pojistného za každý den prodlení.

 

*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ, kontakty zůstávají zachovány.      

 


Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.00 (6 hlasů)
 
Řízení o přiznání  invalidního důchodu  nebo zvýšení invalidního důchodu (z důvodu vyššího stupně invalidity) se v roce 2024 zahajuje na základě podání  žádosti o invalidní důchod, žádost se podává prostřednictvím Územní správy sociálního zabezpečení*. O přiznání dávky rozhoduje ČSSZ  na základě posouzení zdravotního stavu a  pracovní schopnosti  žadatele od  lékaře Institutu osuzování zdravotního stavu*. Výsledkem tohoto posouzení je posudek o invaliditě. Posouzení provádí  lékař  IPZS,   který zjišťuje, zda jde o  dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a zda došlo k  poklesu pracovní schopnosti  a v  jakém stupni.   Pokud se dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neprokáže a neprokáže se ani pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %, je  invalidita  vyloučena. Na základě závěrů o poklesu pracovní schopnosti a stupni invalidity lékař IPZS také určí, kdy došlo ke vzniku invalidity nebo ke změně stupně invalidity. Pokud posuzovaná osoba s  posudkem nesouhlasí, může se odvolat v  námitkovém řízení  tak, že napadne rozhodnutí o dávce, nikoli samotný posudek zdravotního stavu. Posudek totiž nemá povahu rozhodnutí. V  námitkovém řízení pak posuzuje zdravotní stav jiný lékař - lékař České správy sociálního zabezpečení. V  námitkovém řízení pak ČSSZ přijme na základě nového posudku rozhodnutí. Pokud ani s  tímto rozhodnutím žadatel o dávku nesouhlasí, má možnost podat žalobu u soudu. Žalobu k  soudu však nelze podat dříve, než je ukončeno námitkové řízení.

*Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5  Územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstávají nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.   V působnosti ČSSZ    vzniká  Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) , pod který jsou převedeny veškeré organizační útvary a  metodika dosavadní lékařské posudkové služby (LPS). Organizační jednotky také zůstanou na stávajících pracovištích.   ČSSZ nadále mj. rozhoduje o důchodech a zařizuje jejich výplatu.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)
 
Od 1.1.2024 kontrolují  lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu* správnost posuzování zdravotního stavu, dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování. Rovněž kontrolují správnost vedení a úplnost  zdravotnické dokumentace při tomto posuzování. Kontrola se provádí na pracovišti ošetřujícího lékaře nebo na jiném místě určeném lékařem IPZS, a to zpravidla za osobní účasti posuzovaného pojištěnce. Lékař IPZS může určit, v kterých případech není přítomnost posuzovaného člověka potřebná. Ke kontrole podle požadavku ékaře IPZS musí pojištěnce předvolat ošetřující lékař.   Pojištěnec má povinnost dostavit se v určeném termínu, prokázat svou totožnost a předložit lékaři IPZS veškeré doklady potřebné ke kontrole posouzení zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti.
Zjistí-li lékař  IPZS kdykoliv v průběhu DPN nebo potřeby ošetřování, že nejsou důvody pro  její další trvání, rozhodne o jejím ukončení, pokud ji neukončil ošetřující lékař.  
Nejpozději 30 dnů před koncem  podpůrčí doby  zhodnotí ošetřující lékař spolu s  lékařem IPZS zdravotní stav a dosavadní průběh onemocnění práceneschopného. Pokud zjistí, že pojištěnec nebude uznán práce schopným před ukončením podpůrčí doby, doporučí mu, aby si požádal o  invalidní důchod nebo o prodloužení výplaty  nemocenského.  
 
 
 
* Od 1.1.2024 vzniká v  působnosti ČSSZ  Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) , pod který jsou převedeny veškeré organizační útvary a  metodika dosavadní lékařské posudkové služby (LPS). Organizační jednotky také zůstanou na stávajících pracovištích.

Kategorie: Pojišťovny, pojištění
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

V srpnu 2014 bylo naše auto nabouráno ukrajinským občanem. Pojišťovna nejprve odmítla plnění z titulu povinného pojištění, takže jsme dostali nejnutnější částku na opravu z havarijní pojistky. Potom však pojišťovna poslala doplatek z povinného. Nyní, v roce 2018 tvrdí, že neoprávněně. Vše proběhlo do konce září 2014. Doklady již žádné nemáme. Je tento případ promlčen? Děkuji, Norbert.
Kategorie: Nezařazené dotazy
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Mám v domově důchodců 96-ti letou matku a při jejím nástupu 2014 si Domov vymínil zasílání jejího důchodu přímo na Domov a z toho pak hradí své náklady a zbytek - kapesné (asi 3.500 Kč/měs.) vyplácí matce v hotovosti. Díky úbytku mentálních schopností však matka v poslední době již není vůbec schopna si peníze řádně převzít a hospodařit s nimi, pravděpodobně je poztrácí nebo rozdá.