Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Uložil(a): Mgr. Šárka Ocelíková (právník)

Kategorie: Stavební zákon a stavby

Zveřejněno: 28. únor 2018

Na danou lokalitu, ve které chceme stavět rodinný dům zanikla k 1.1.2017 územní studie z důvodu marného uplynutí lhůty pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti. V srpnu 2016 jsme koupili od města stavební pozemek v dané lokalitě, v říjnu 2017 jsme podali žádost o vydání povolení stavby.

Číst dál...

Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)

Kategorie: Sociální a zdravotní pojištění

Zveřejněno: 28. únor 2018

Na trvalé bydliště (kde se nezdržuji) 10/2017 přišel dopis pojišťovny Allianz. V dopise vyrozumění, že jsem údajně ukončil studium a jsem plátce zdravotního pojištění. Vyžadují 30.894 Kč + 5.174 Kč (penále). SŠ jsem ale navštěvoval a stále navštěvuji. Přes email doložení potvrzení o studiu ze školního r. 2014/2015 a 2017/2018.

Číst dál...

Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)

Kategorie: Nezařazené dotazy

Zveřejněno: 28. únor 2018

Jak je v právním státě možné, že správce akcií z kuponové privatizace (za jehož služby občan - majitel platí) mu jeho akcie zruší - prodá - prostě nejsou. Zdědil jsem po rodičích 2 x 70 akcií TATRA. Jelikož asi jediný prostředník pro manipulaci s nimi je nyní FIO, musel jsem je u nich, samozřejmě za poplatek, zaregistrovat a akcie takzvaně oživit.

Číst dál...

Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)

Kategorie: Stavební zákon a stavby

Zveřejněno: 28. únor 2018

Vlastním pozemek 209 m2, přibližně obdélníkového tvaru cca 16 x 13 m. Ráda bych na něj umístila dřevěnou chatku cca do 30 m2 (nezáleží mi na poměru stran), postavenou svépomocí. Info o parcele z katastru: způsob využití: neplodná půda; druh pozemku: ostatní plocha; parcela nemá ev. BPEJ; žádná břemena apod. 2015 nám na životním prostředí ústně sdělili, že proti umístění chatky nemají de facto námitky.

Číst dál...

Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)

Kategorie: Stavební zákon a stavby

Zveřejněno: 28. únor 2018

Manžel ještě před svatbou získal pozemek, který mu darovali rodiče. Jedná se o zahradu s výměrou několik tisíc m2, která je v územním plánu vedena jako stavební pozemek. Nyní bychom na pozemku rádi společně postavili rodinný dům, tedy RD. Naše představa byla, že pozemek zůstane ve vlastnictví manžela a nově postavený dům budou součástí SJM, tudíž vlastníci domu budeme oba.

Číst dál...

Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024

Zveřejněno: 26. únor 2018

Odchod do důchodu - důchodový věk platný pro rok 2024

U ročníků narozených po roce 1971 činí důchodový věk 65 let.

Beze změny zůstává stanovení věkové hranice pro odchod do starobního důchodu pojištěnců, kteří odpracovali stanovenou dobu v  zaměstnání zařazeném do I. pracovní kategorie a účastníků odboje. Pro tyto skupiny pojištěnců i nadále platí věkové hranice stanovené předpisy platnými před 1. lednem 1996.

Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)

Kategorie: SLOVNÍK

Zveřejněno: 24. únor 2018

V některých případech je podpůrčí doba u nemocenského, tj. doba, po kterou lze nemocenské poskytnout, zkrácena. Jde např. o poživatele starobních důchodů a invalidních důchodů pro invaliditu III. stupně, o studenty, jež jsou v době studia zaměstnáni jen po dobu prázdnin, nebo o zaměstnance, kteří si sjednali zaměstnání jen na dobu dovolené z jiného zaměstnání. Nemocenské se u poživatelů starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Podpůrčí doba činí u těchto pojištěnců 70 dnů i při více pracovních neschopnostech v jednom roce. Nemocenské ze zaměstnání sjednaného studentem jen na dobu prázdnin nebo jejich část se vyplácí nejdéle do dne, kdy měla skončit doba tohoto zaměstnání. Nemocenské ze zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené se vyplácí nejdéle do konce dovolené.

Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)

Kategorie: SLOVNÍK

Zveřejněno: 23. únor 2018

Příjemcem důchodu může být sám oprávněný nebo jím může být zástupce, případně i zvláštní příjemce určený v zákonem stanovených případech obecním úřadem. Zastoupení se týká situace nezletilých osob (tedy do 18 let) nebo zletilých osob, u kterých rozhodl soud o omezení svéprávnosti. Zástupcem osoby je u nezletilých jejich zákonný zástupce. Zákonným zástupcem dítěte jsou většinou rodiče. Může to být rovněž poručník či osvojitel. Pokud je důchod přiznán nezletilé osobě, Česká správa sociálního zabezpečení provádí výplatu důchodu podle pokynu zákonného zástupce. Ten může požádat o výplatu důchodu v hotovosti, na svůj bankovní účet nebo na účet nezletilého, který mu zřídí. Po 18. roku věku může oprávněný (nebo dosavadní příjemce) požádat ČSSZ a určit způsob výplaty důchodu podle své vůle. Pokud tak neučiní, ČSSZ dále vyplácí důchod stejnému příjemci důchodu jako dosud. Zástupcem u zletilých, kteří nejsou plně svéprávní, je soudem ustanovený opatrovník. Při výplatě důchodu ČSSZ zasílá důchod příjemci důchodu podle rozhodnutí opatrovníka, pokud soud omezil ve svém rozhodnutí opatrovanému právo hospodařit s důchodem. Opatrovník může požádat o výplatu důchodu v hotovosti, na svůj bankovní účet nebo na účet opatrovaného, s nímž má dispoziční právo. Musí však vždy používat důchod ve prospěch opatrované osoby, případně ve prospěch osob, které je opatrovaný povinen vyživovat.

Uložil(a): Mgr. Eva Vetešníková - právník

Kategorie: SLOVNÍK

Zveřejněno: 23. únor 2018

Postavení zdravotně postižených osob na trhu práce je vzhledem k jejich zdravotnímu handicapu ztížené. Proto je těmto osobám podle zákona poskytována zvýšená ochrana na trhu práce, podpora jejich zaměstnávání a také zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání s cílem umožnit jim uplatnění na trhu práce. Zvýšená ochrana OZP na trhu práce spočívá v motivaci zaměstnavatelů k zaměstnávání zdravotně postižených, kteří jsou znevýhodněni kvůli věku, zdravotnímu stavu, kvalifikaci, nedostatečné praxi apod. Pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (pracovní rehabilitace, příprava k práci, rekvalifikace) Úřad práce ČR usiluje také o to, aby si zdravotně postižení udrželi práci i po určitou dobu. Zaměstnavatelé jsou dále k zaměstnávání zdravotně postižených osob motivováni tzv. povinným podílem zaměstnávat OZP. Každá firma s více než 25 zaměstnanci je povinna zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu – 4 %. Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé plnit následujícími třemi různými způsoby nebo jejich kombinací: zaměstnáváním OZP, náhradním plněním, tj. odebíráním výrobků nebo služeb od fi rem zaměstnávajících více než 50 % OZP či od zdravotně postižených samostatně výdělečně činných osob, nebo platbou do státní pokladny.

► (zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).

Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)

Kategorie: SLOVNÍK

Zveřejněno: 23. únor 2018

Zaměstnancem může být pouze fyzická osoba, která je jedním z účastníků pracovněprávního vztahu, v němž se zavázala vykonávat závislou práci pro zaměstnavatele, za kterou jí přísluší mzda či plat.