Počet stránek ve webu: 43.470

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Dávky nemocenského pojištění se počítají z  denního vyměřovacího základu (dále jen DVZ), který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v  rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, např. nemoc) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na DVZ.
Pro rok 2024 činí výše těchto redukčních hranic: 1. redukční hranice  1 466  Kč, 2. redukční hranice  2 199    , 3. redukční hranice a 4 397  Kč.  

Redukce  se v roce 2024 provede tak, že 

  • do 1. redukční hranice (z částky 0 - 1 466 Kč) se pro výpočet nemocenského započte 
  • 90  % DVZ 
  • z části DVZ mezi 1. a 2. redukční hranicí (tj. z částky od 1 466 Kč - 2 199 Kč) se započte  60  %
  • z  části  mezi 2. a 3. redukční hranicí (tj. z částky od 2 199 Kč do  a 4 397 Kč) se započte  30  %
  • k  části nad 3 redukční hranici (tj. k částce nad  a 4 397 Kč) se nepřihlédne.

Denní výše dávky "nemocenské"

se dále stanoví z redukovaného DVZ (tzn. z DVZ po redukci - dále jen rDVZ) tak, že činí 
  •   60  %  rDVZ od 15. kalendářního dne trvání DPN do 30. kalendářního dne DPN
  •   66 %  rDVZ od 31. kalendářního dne DPN nebo karantény  činí
  •   72 %  rDVZ  od 61. kalendářního dne DPN nebo karantény
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Příklad

Výpočet nemocenské v r. 2024           

Vyměřovací základ pojištěnce v rozhodném období byl 348 600 Kč.     Denní vyměřovací základ  (DVZ) před redukcí činí 955 Kč (348 600 Kč : 365 dnů).
Z částky do první redukční hranice, která je v roce 2024 stanovena ve výši  1 466 Kč, se u nemocenského započte 90 %, do druhé redukční hranice, která činí 2 199 Kč, 60 %, do třetí redukční hranice ve výši 4 397 Kč 30 % a k částce nad tuto redukční hranici se nepřihlíží.
Z částky do první redukční hranice se započte 90 %. 955 Kč x 90 % = 859,50 Kč = redukovaný DVZ.

Denní výše nemocenské 

činí  od 15. kalendářního dne trvání DPN nebo karantény  do 30. kalendářního dne  60  % rDVZ, tj. 859,50 Kč x 60 % = 516 Kč na kalendářní den,
dále od  31. kalendářního dne DPN nebo karantény činí  66 %  rDVZ, tj. 859,50 Kč x 66  %  = 568 Kč na kaledářní den 
od 61. kalendářního dne DPN nebo karantény činí 72  % DVZ, tj. 859,50 Kč x 72 % = 619 Kč na kalendářní den,
pozn: od 1. kalendářního dne DPN nebo karantény do 14. kalendářního dne náleží zaměstnanci za pracovní dny náhrada mzdy

Příklad

Výpočet ošetřovného v r. 2024

Vyměřovací základ pojištěnce v rozhodném období byl 300 000 Kč. DVZ před redukcí činí 821,92 Kč (300 000 Kč : 365 dnů).
Z částky do první redukční hranice, která v r. 2024 činí 1 466 Kč, se započítá 90 % (821,92 Kč x 90 % = 739,73 Kč), zaokrouhleno na celé koruny 740 Kč = redukovaný DVZ.

Denní výše ošetřovného

bude činit od 1. kalendářního dne 60 %  rDVZ, tj 740 Kč x 60 % = 444 Kč za kalendářní den.   Při 9 kalendářních dnech ošetřování a při hrubé mzdě 25  000 Kč náleží dávka ve výši 3 994 Kč (444 Kč x 9 dnů).  
 

Příklad

Výpočet peněžité podpory v mateřství v r. 2024

Vyměřovací základ zaměstnankyně v rozhodném období činí 300 000 Kč. DVZ před redukcí je 822 Kč (300 000 Kč : 365 dnů).
Částka do výše první redukční hranice 1 466 Kč se v roce 2024 započítává ze 100 %, tj. 822  Kč = redukovaný DVZ.

Denní výše PPM

činí za kalendářní den 70 % rDVZ, tj. 822 Kč x 70 % = 576  Kč.   Při hrubé měsíční mzdě 25  000 Kč by měla zaměstnankyně pobírat 576 Kč za kalendářní den.   PPM by tak v r. 2024 činila za kalendářní měsíc (30 kalendářních dnů) 17  280  Kč.

 

Příklad

Výpočet otcovské v r. 2024

Vyměřovací základ zaměstnance v rozhodném období činí 360 000 Kč. DVZ před redukcí je 987 Kč po zaokrouhlení (360 000 Kč : 365 dnů).
Částka do výše první redukční hranice 1 466 Kč se v r. 2024 započítává ze 100 %, tj. 987  Kč = redukovaný DVZ.

Denní výše dávky otcovské poporodní péče

činí za kalendářní den 70 % rDVZ, tj. 986 Kč x 70 % = 691  Kč po zaokrouhlení.   Při hrubé měsíční mzdě 30 000 Kč a při  14 kalendářních dnech čerpání otcovské poporodní péče by dávka činila 9 674 Kč (691 Kč x 14 dnů).
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
 
Posuzování zdravotního stavu pojištěnců a dalších osob pro účely nemocenského pojištění v roce 2024 zahrnuje posuzování dočasné pracovní neschopnosti a pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro účely poskytování nemocenského a posuzování  zdravotního stavu pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.  

Zdravotní stav posuzují ošetřující lékaři v rozsahu své odbornosti. Ošetřujícím lékařem se v souvislosti se zákonem o nemocenském pojištění rozumí zdravotnické zařízení, jehož lékaři poskytují pojištěnci nebo jiné posuzované osobě ambulantní, ústavní nebo lázeňskou péči. Nepatří sem zařízení záchranné a pohotovostní služby a zařízení závodní preventivní péče při ošetřování pojištěnce v rámci první pomoci, pokud má oprávnění k léčebné péči. Pracovní schopnost po uplynutí podpůrčí doby posuzují od 1.1.2024 lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu*.
 

Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) je nově zřízen od 1.1.2024 jako orgán sociálního zabezpečení, stejně jako 5 Územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ).   Organizačně zůstávají IPZS na stejných pracovištích jako dosud Lékařská posudková služba.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
 
Dočasnou pracovní neschopností (dále jen DPN) se i pro rok 2024 rozumí stav, kdy  pojištěnec  nemůže z důvodu nemoci, úrazu či nařízené karantény vykonávat dosavadní  výdělečnou činnost. O vzniku DPN rozhoduje  ošetřující lékař.
Práceneschopným je uznán také pojištěnec, který byl sám přijat do nemocnice nebo tam byl přijat jako  doprovod  nezletilého dítěte nebo byl přijat k  poskytnutí komplexní lázeňské péče, a dále pojištěnec, který pro poškození nebo ztrátu ortopedické nebo kompenzační pomůcky nemůže vykonávat dosavadní výdělečnou činnost.   V  době nároku na  peněžitou pomoc v mateřství  vzniká DPN, pokud dlouhodobé závažné onemocnění pojištěnce znemožňuje péči o dítě. U těhotné pojištěnky, která nemá nárok na peněžitou pomoc v  mateřství z  žádné činnosti a doloží tuto skutečnost potvrzením správy sociálního zabezpečení, rozhodne ošetřující lékař o vzniku DPN od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu.
 
Ošetřující lékař uznává DPN ode dne, kdy ji zjistil, výjimečně ji může uznat až 3 kalendářní dny zpětně, zejména pokud nemohl pojištěnec lékaře navštívit. V  průběhu DPN je ošetřující lékař povinen posuzovat zdravotní stav pojištěnce a provádět kontroly zdravotního stavu. Ošetřující lékař ukončí DPN, pokud zjistí, že zdravotní stav umožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost (po uplynutí 180 dnů i jinou výdělečnou činnost) nebo pečovat o dítě. Ošetřující lékař může ukončit DPN až 3 dny dopředu. Důvodem k  ukončení DPN je kromě zlepšení zdravotního stavu také oprava nebo pořízení nové ortopedické či kompenzační pomůcky, uznání  invalidity, vznik nároku na výplatu  starobního důchodu  při skončení zaměstnání a vznik nároku na peněžitou pomoc v  mateřství.   Pojištěnce, která neměla nárok na peněžitou pomoc v  mateřství, trvá DPN do konce 6. týdne po porodu.   Pokud se pojištěnec nedostaví ke kontrole a neprokáže závažné důvody, ošetřující lékař pracovní neschopnost také ukončí.

Hlášení o vzniku, trvání a ukončení DPN hlásí ošetřující lékař  od 1.1.2020  přímo správě sociálního zabezpečení pouze elektronicky. Již nevydává zaměstnanci žádné papírové díly neschopenky určené pro zaměstnavatele. Zachován zůstal pouze „Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce“, který má u sebe zaměstnanec pro své potřeby a k informaci.   Hlášení správě sociálního zabezpečení o vzniku DPN je při DPN přesahující 14 kalendářních dnů automaticky považováno za žádost o nemocenské.   Hlášení o ukončení DPN je automaticky i dokladem pro ukončení výplaty nemocenského.

Pozor! Nutno odlišit od dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče ozaměstnání!

1 1 1 1 1 Hodnocení 3.00 (2 hlasů)

 

Dočasně práceneschopný pojištěnec (dále jen DPNP) musí umožnit kontrolu dodržování režimu v dočasné pracovní neschopnosti,   například opatřit svůj byt zvonkem a jmenovkou, uvést platnou adresu místa pobytu   při DPN ošetřujícímu lékaři.

Kontroly dodržování tohoto režimu se provádějí pravidelně během celého pracovního týdne, případně i o víkendu. Kontrolují se buď namátkou vybrané osoby, nebo ti, k jejichž kontrole dá podnět ošetřující lékař. Podnět ke kontrole může dát také zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec, který je dočasně práceneschopný, vykonává jinou pracovní činnost, nezdržuje se v místě pobytu nebo jiným způsobem porušuje režim dočasně práceneschopného pojištěnce. V době prvních 14 dnů DPN, kdy zaměstnavatel vyplácí DPNP náhradu mzdy, může sám kontrolovat, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu, které nahlásil svému ošetřujícímu lékaři, a zda dodržuje rozsah a dobu stanovených vycházek.

Od 1.1.224 provádějí kontrolu dodržování režimu DPNP  pracovníci Územních správ sociálního zabezpečení (které  jsou  navazující institucí na zrušené okresní správy sociálního zabezpečení) a prokazují se „Průkazem zaměstnance orgánu nemocenského pojištění pověřeného kontrolou“. Dočasně práceneschopní občané jsou povinni prokázat při kontrole svou totožnost a předložit "Rozhodnutí o DPN", do kterého pracovník kontroly zaznamená datum, čas kontroly a svůj podpis.

V případě, že kontrolor nezastihne pojištěnce v místě pobytu uvedeném na "Rozhodnutí o DPN", nechá na místě oznámení o provedené kontrole. To mimo jiné obsahuje poučení o povinnosti pojištěnce dostavit se k ošetřujícímu lékaři v nejbližší ordinanční den za účelem zjištění, zda DPN stále trvá. Následně je zapotřebí dostavit se s oznámením k podání vysvětlení (popř. oznámení s vysvětlením doručit) na příslušné kontaktní pracoviště Územní správy sociálního zabezpečení (fyzicky v místě bývalých pracovišť OSSZ)

Pokud DPNP poruší léčebný režim stanovený ošetřujícím lékařem, může mu příslušná ÚSSZ  nemocenské dočasně snížit, zcela odejmout nebo uložit pokutu až do výše 20.000 Kč.

 

Dodržování režimu  dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, který nemůže po dobu "pracovní neschopnosti" plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání,   provádí pracovníci Uřadu práce ČR.

 

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Nemocný je i v roce 2024 povinen dodržovat stanovený léčebný režim a umožnit příslušnémorgánu nemocenského pojištění  a zaměstnavateli kontrolu jeho dodržování. Dodržování léčebného režimu kontroluje  od 1.1.2024 Územní správa sociálního zabezpečení*.       Zaměstnavatel může kontrolovat jen povinnost zdržovat se na adrese oznámené ošetřujícímu lékaři a povinnost dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel může provádět tuto kontrolu jen v  prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti.
Neumožní-li pojištěnec kontrolu, může mu ÚSSZ    snížit či odejmout  nemocenské  od 15. dne DPN, zaměstnanci lze za období prvních 14 dnů trvání DPN uložit pokutu až do výše 20  000 Kč. Vlastní porušení režimu práceneschopného pojištěnce může být potrestáno  krácením nebo odnětím nemocenského, popř. snížením či nevyplacením  náhrady mzdy.
 
Nemocenské  může být kráceno nebo odňato při porušení  režimu dočasně práceneschopného pojištěnce (léčebného režimu) nebo při nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole tohoto režimu. Povinnost součinnosti zahrnuje zejména povinnost označit potřebnými údaji místo pobytu při DPN. Nemocenské může být kráceno nebo odňato nejdéle na dobu 100 kalendářních dnů ode dne porušení léčebného režimu, ne však déle než do skončení DPN. Krátit nebo odejmout lze nemocenské i v  případě, že už bylo vyplaceno. Vyplacené částky nemocenského se pak považují za přeplatek na dávce, který je pojištěnec povinen uhradit plátci dávky (okresní správě sociálního zabezpečení).

Způsob krácení nemocenského není výslovně upraven, může jít o procentní i pevnou částku. O krácení nebo odnětí nemocenského rozhoduje  orgán nemocenského pojištění. Krátit nebo odejmout nemocenské je možné pouze do 1 roku ode dne, kdy došlo k  porušení léčebného režimu nebo k  nesplnění povinnosti součinnosti. Lhůta 1 roku neplyne po dobu řízení o krácení nebo odnětí nemocenského a po dobu řízení o žalobě.

*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ.   Všechny kontakty zůstávají zachovány.    
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
  Zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinen plnit v  nemocenském pojištění ohlašovací a oznamovací povinnosti, přijímá od svých zaměstnanců žádosti o dávky a od 1.1.2024 je posílá příslušné Územní správě sociálního zabezpečení*, spolupracuje s orgány nemocenského pojištění a platí pojistné na sociální zabezpečení.

Každý zaměstnavatel je povinen se do 8 kalendářních dnů od nástupu prvního zaměstnance do zaměstnání na předepsaném tiskopise přihlásit u příslušné ÚSSZ do registru zaměstnavatelů. Stejně tak má povinnost do 8  kalendářních dnů hlásit jakoukoliv změnu v údajích vyplněných na přihlášce do registru zaměstnavatelů.
Zaměstnavatel musí rovněž na předepsaném tiskopise podávat odhlášku z registru zaměstnavatelů, a to do 8  kalendářních dnů od skončení zaměstnání posledního zaměstnance. Pokud má zaměstnavatel několik mzdových účtáren, přihlašuje je na předepsaném tiskopise do registru zaměstnavatelů samostatně, a to do 8  kalendářních dnů od jejich zřízení. Stejné termíny platí v případě hlášení změn v  přihlášce či odhlášení mzdových účtáren z registru.
 
*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ. Všechny kontakty zstávají zachovány.  
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
 
Zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinen plnit v  nemocenském pojištění ohlašovací a oznamovací povinnosti, přijímá od svých zaměstnanců žádosti o dávky a od 1.1.2024 je posílá příslušné Územní správě sociálního zabezpečení*, spolupracuje s orgány nemocenského pojištění a platí pojistné na sociální zabezpečení.

Každý zaměstnavatel je povinen se do 8 kalendářních dnů od nástupu prvního zaměstnance do zaměstnání na předepsaném tiskopise přihlásit u příslušné ÚSSZ do registru zaměstnavatelů. Stejně tak má povinnost do 8  kalendářních dnů hlásit jakoukoliv změnu v údajích vyplněných na přihlášce do registru zaměstnavatelů.
Zaměstnavatel musí rovněž na předepsaném tiskopise podávat odhlášku z registru zaměstnavatelů, a to do 8  kalendářních dnů od skončení zaměstnání posledního zaměstnance. Pokud má zaměstnavatel několik mzdových účtáren, přihlašuje je na předepsaném tiskopise do registru zaměstnavatelů samostatně, a to do 8  kalendářních dnů od jejich zřízení. Stejné termíny platí v případě hlášení změn v  přihlášce či odhlášení mzdových účtáren z registru.
 
*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ.   Všechny kontakty zůstávají zachovány.    
 
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
 
Zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinen plnit v  nemocenském pojištění ohlašovací a oznamovací povinnosti, přijímá od svých zaměstnanců žádosti o dávky a posílá je příslušné ÚSSZ*, spolupracuje s orgány nemocenského pojištění a platí pojistné na sociální zabezpečení.
Nástup nového zaměstnance do zaměstnání oznamuje zaměstnavatel nejpozději do 8  kalendářních dnů od jeho nástupu příslušné ÚSSZ, a to na tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání. Pokud dojde ke změně údajů uvedených na tiskopisu (například se změní jméno nebo příjmení zaměstnance, adresa bydliště či zdravotní pojišťovna aj.), musí zaměstnavatel tyto změny nahlásit příslušné ÚSSZ, a to rovněž do 8 kalendářních dnů.
Při ukončení pracovního vztahu se zaměstnancem je povinností každého zaměstnavatele oznámit příslušné ÚSSZ ukončení zaměstnání, a to také do 8  kalendářních dnů na předepsaném tiskopisu. Zaměstnavatel může s  ÚSSZ uzavřít dohodu o plnění této oznamovací povinnosti v  souvislosti se zaměstnanci v jiné než 8denní lhůtě.
 
*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ. Všechny kontakty zůstávají zachovány.    

 
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinen plnit v  nemocenském pojištění ohlašovací a oznamovací povinnosti, přijímá od svých zaměstnanců žádosti o dávky a posílá je příslušné ÚSSZ, spolupracuje s orgány nemocenského pojištění a platí pojistné na sociální zabezpečení.

Zaměstnavatel nese veškerou odpovědnost  za stanovení správné výše pojistného a za jeho včasný odvod.   Pojistné na nemocenské pojištění  zaměstnavatel odvádí  spolu s  pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti jednou částkou na účet příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno, a to  ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.  

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z  vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období.   Vyměřovacím základem zaměstnance  je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z  příjmů fyzických osob podle zákona o  daních z  příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v  souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.  

ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ.