Počet stránek ve webu: 43.470

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: Nezařazené dotazy
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Jak řešit případy, kdy prohlášení vlastníka SVJ (vložené do katastru nemovitostí v roce 1999) neodpovídá dnes (01.03.2018) platným zákonům a proto ani upraveným stanovám dle NOZ. Např. :

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v situaci, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců (včetně smluvních zaměstnanců) a osob ve služebním poměru vzniká ze zákona a při splnění zákonem stanovených podmínek. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. Přihlásit k nemocenskému pojištění se může dobrovolně také zahraniční zaměstnanec. Tedy člověk pracující v České republice pro zahraničního zaměstnavatele se sídlem ve státě, se kterým nemá ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení a nejde ani o stát EU.  

Účastni nemocenského pojištění nejsou studenti a žáci. Nejde totiž o osoby, které v době nemoci přicházejí o výdělek.

Podmínkou účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců je výkon činnosti na území ČR. Vykonává-li však zaměstnanec přechodně práci mimo území ČR, nemá to vliv na jeho pojištění. Pojištěni jsou i zaměstnanci, kteří vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území ČR nebo jiného členského státu EU. Uvedené pravidlo se použije v případech, kdy mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení nebo nařízení ES 883/2004, popř. EHS 1408/71 (dále jen „mezinárodní smlouva“), nestanoví jinak.

Druhou podmínkou je minimální výše sjednaného příjmu,   jedná se o tzv. rozhodný příjem.    

Od 1.1.2014 byla  zrušena zvláštní úprava podmínek účasti na nemocenském pojištění pro krátkodobá zaměstnání, tj. zaměstnání, která neměla trvat a ani netrvala déle než 14 dnů. Zaměstnání se proto z hlediska podmínek účasti na nemocenském pojištění dělí na zaměstnání vykonávaná na základě dohody o provedení práce, na zaměstnání malého rozsahu a na ostatní zaměstnání.  

  • U zaměstnání malého rozsahu, kterým je míněno zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je  nižší než rozhodný příjem, kterým je  od 1.1.2023 a i v roce 2024 částka ve výši 4 000 Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec, je zaměstnanec  pojištěn jen v těch  měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu  

Ke změně od 1.1.2024 dochází u DPP, kde jsou pro vznik účasti na pojištění nastaveny dva limity.  

  • prvním limitem je rozhodný příjem ve výši nižší než 10 500 Kč pro jednu Dohodu o provedení práce,  
  • druhým limitem se stanovuje v roce 2024 rozhodný příjem ve výši 17 500 Kč, nepřesáhne-li při souběhu více DPP u různých zaměstnavatelů, tzv. kumulace dohod, rozhodný příjem v součtu ze všech dohod tuto částku, účasti na nemocenském pojištění nevzniká.  

V případě, že bude v kalendářním měsíci překročen rozhodný příjem u zaměstnání malého rozsahu nebo jeden nebo druhý limit u DPP, vznikne zaměstnanci účast na pojištění a dojde ke „zpojistnění“ příjmu. Pojistné platí zaměstnavatel i zaměstnanec, každý svoji část.

 

Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká dnem, ve kterém nastoupili do práce (za tento den se považuje i den přede dnem nástupu do práce,   za který náležela náhrada mzdy nebo platu, nebo za který se mzda nebo plat nekrátí) a zaniká dnem skončení  pracovního poměru.

Příklad:   Vznik účasti na nemocenském pojištění
Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednán den nástupu do práce na pátek 27. 10. 2017. Za tento den mu
náleží náhrada mzdy, protože jde o státem uznaný svátek. V pondělí 30. 10. 2017 nepracuje, jelikož čerpá
pracovní volno s náhradou mzdy. Do zaměstnání nastoupí v úterý 31. 10. 2017. Účast na nemocenském pojiš-
tění mu vznikne 27. 10. 2017.

Povinně účastni nemocenského pojištění jsou též smluvní zaměstnanci (při splnění stanovených podmínek). Smluvním zaměstnancem se rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je v "nesmluvní cizině", tedy ve státě mimo území Evropské unie nebo některého ze států, s nímž má ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je pracovně činný v ČR u zamněstnavatele se sídlem na území ČR (tzv. smluvní zaměstnavatel).  

 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Zahraničním zaměstnancem se rozumí zaměstnanec činný na území ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území státu Evropské unie nebo na území státu, se kterým ČR uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení.  
Zahraniční zaměstnanec může být v  ČR pojištěn pouze na základě projevu své vůle, tzn. dobrovolně.
 
Aby mohl být zahraniční zaměstnanec nemocensky pojištěn, musí se:
• písemně přihlásit k účasti na nemocenském pojištění, a to na předepsaném tiskopisu od 1.1.2024 u příslušné Územní správy sociálního zabezpečení 
• souběžně písemně přihlásit k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění,
• ve stanovené lhůtě a výši platit pojistné na nemocenské pojištění a důchodové pojištění
 
Dobrovolné nemocenské pojištění zahraničního zaměstnance
Vzniká nejdříve  dnem podání přihlášky k nemocenskému pojištění. S  přihláškou je třeba předložit příslušný dokument prokazující existenci a dobu trvání pracovněprávního nebo obdobného vztahu u zahraničního zaměstnavatele (typicky pracovní smlouva).
Zaniká nejdříve dnem podání odhlášky,   popř.   dnem skončení zaměstnání na území ČR. Dále zaniká  prvním dnem měsíce, za který nebylo zaplaceno pojistné ve stanovené lhůtě nebo správné výši,   při nástupu výkonu trestu odnětí svobody nebo dnem skončení dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, případně nezaplacením pojistného na nemocenské pojištění vůbec nebo nezaplacením pojistného na důchodové pojištění včas.
 
 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Z nemocenského pojištění zaměstnanců se k 1.1.2024 vyplácí šest druhů dávek: nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, dlouhodobé ošetřovné a dávka otcovské poporodní péče - otcovská. OSVČ a zahraniční zaměstnanci, pokud si platí nemocenské pojištění (jsou účastni nemocenského pojištění), mají nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství (dále jen PPM) a otcovskou.  

Splnění podmínek nároku na dávky se z  každé účasti na nemocenském pojištění posuzuje samostatně. Při souběhu nároků na tutéž dávku z  více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se však poskytne ze všech zaměstnání pouze  jedna dávka, která se vypočte z  příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních (s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v  těhotenství a mateřství).   Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí  Územní správy sociálního zabezpečení*.  

*Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5    územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.

Podmínky nároku na dávky nemocenského pojištění
Základní podmínkou nároku na dávky nemocenského pojištění je, že příslušná sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost, nástup na peněžitou pomoc v mateřství) vznikne v době, kdy trvá účast na nemocenském pojištění (trvá pojištěné zaměstnání), popř. v ochranné lhůtě.
Ochranná lhůta má zajistit, aby lidé nezůstali bez prostředků, například v době, kdy jedno zaměstnání skončili a do nového ještě nenastoupili. V praxi to znamená, jestliže bývalý pojištěnec v této době onemocní nebo nastoupí na PPM, dostává dávky nemocenského pojištění z již ukončeného zaměstnaneckého poměru (nemocenského pojištění zahraničních zaměstnanců či OSVČ).
 
Ochranná lhůta neplyne  z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu či invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně nebo ze zaměstnání malého rozsahu.  
Ochranná lhůta neplyne také ze zaměstnání pojištěnce, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin a v případě, kdy pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody. V ochranné lhůtě nevzniká nárok na ošetřovné.
Pro dlouhodobé ošetřovné není ochranná lhůta stanovena.

Ochranná lhůta pro nemocenské je 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání. Pokud byl zaměstnanec naposledy zaměstnán kratší dobu, ochranná lhůta trvá jen tolik dnů, kolik trvalo poslední pojištění. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, je ochranná lhůta pro PPM 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění těhotné zaměstnankyně trvalo kratší dobu, ochranná lhůta trvá jen tolik dnů, kolik trvalo pojištění.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.50 (2 hlasů)
Nemocenská  se v roce 2024  nadále poskytuje za kalendářní dny. Náleží od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti (dále jen DPN) nebo nařízené karantény až do jejího ukončení. Doba, po kterou občan nemocenské pobírá, se nazývá podpůrčí doba.

Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku DPN nebo karantény. Do podpůrčí doby se započítávají i doby předchozích DPN, pokud spadají do období 380 kalendářních dní před vznikem DPN. Toto neplatí v případě, kdy nemocensky pojištěná činnost trvala alespoň 190 kalendářních dní od skončení poslední DPN.
Nemocenské může být na základě žádosti pojištěnce vypláceno i po uplynutí podpůčí doby za předpokladu, že podle vyjádření lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu  (nově zřízeného pod ČSSZ od 1.1.2024) lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však do 350 kalendářních dní od uplynutí podpůrčí doby, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti.
 
Poživatelům starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se nemocenské poskytuje od 15. kalendářního dne nejdéle 70  kalendářních dnů při jedné DPN. Poživatelům starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se nemocenské poskytuje jen v době trvání zaměstnání. Skončením zaměstnání jim zaniká nárok na nemocenské, a to i v případech, kdy ještě podpůrčí dobu nevyčerpali.

V době prvních 14 kalendářních dnů DPN nebo karantény je zaměstnanec zabezpečen náhradou mzdy, kterou mu vyplácí jeho zaměstnavatel. Náhrada mzdy náleží zaměstnanci, který je nemocensky pojištěný a splňuje také podmínky nároku na nemocenské. Poskytuje se za pracovní dny – při DPN od prvního pracovního dne, a to jen v době trvání pracovního vztahu. Pokud zaměstnanec pracuje současně ve více zaměstnáních, má nárok na náhradu mzdy z každého zaměstnání zvlášť. Náhrada mzdy není dávkou nemocenského pojištění.

Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si úmyslně přivodil DPN. Nemocenské nenáleží ani pojištěnci, kterému v době DPN nebo karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu. Pojištěnec nemá nárok na nemocenské také v případě, kdy mu vznikla DPN nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody.
 
Výše nemocenského  za kalendářní den činí do 30. dne trvání DPN nebo karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne trvání DPN nebo karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a od 61. dne trvání DPN nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Jestliže si pojištěnec přivodil DPN zaviněnou účastí ve rvačce nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, náleží mu nemocenské za kalendářní den v poloviční výši.
 
Nemocenské náleží rovněž ve stanovených případech, jestliže ke vzniku DPN došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění, pokud pojištění trvalo alespoň po tuto dobu, a to i u žen, jejichž pojištění  zaniklo v době těhotenství.

Podmínkou nároku na nemocenské OSVČ je její účast na nemocenském pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku DPN nebo nařízené karantény.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Problematiku ošetřovného upravují § 39 - 41 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Poskytuje se zaměstnanci z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti nebo z důvodu péče o dítě mladší 10 let. Ošetřovné od prvního kalendářního dne potřeby ošetřování vyplácejí  příslušné  Územní správy sociálního zabezpečení, které jsou  od  1.1.2024  nově zřízenými orgány sociálního zabezpečení, fyzicky však sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ/ČSSZ.      
Rodiče či jiné oprávněné osoby se přitom mohou jednou v ošetřování vystřídat.

Ošetřovné se vyplácí nejdéle po dobu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování. Zaměstnanci, který má v trvalé péči dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a je jinak osamělý, pak nejdéle 16 kalendářních dnů. Za kalendářní den činí ošetřovné 60 % denního vyměřovacího základu.  
Za osamělého zaměstnance se pro účely ošetřovného považuje zaměstnanec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s družkou (druhem) nebo v registrovaném partnerství. Za osamělého zaměstnance se považuje i zaměstnanec, jehož manželka (manžel) je ve výkonu trestu odnětí svobody uloženém v trvání nejméně jednoho roku nebo ve výkonu zabezpečovací detence.    
 
Nárok na ošetřovné v roce 2024 vzniká, pokud:
• je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění (nárok na ošetřovné však nemají např. příslušníci ozbrojených sborů a vojáci z povolání, zaměstnanci pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, domáčtí zaměstnanci, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, OSVČ, zahraniční zaměstnanci) a
• ošetřuje nemocné dítě mladší 10 let, nebo
• pečuje o zdravé dítě do 10 let věku z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení, nařízení karantény, nebo, když osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, nebo
• ošetřuje jiného nemocného člena domácnosti, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetřování jinou osobou a
• dítě nebo nemocný člen domácnosti žije v domácnosti se zaměstnancem, který o tuto dávku žádá, to neplatí v případě ošetřování (péče) dítěte mladšího 10 let rodičem.
Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství (PPM) nebo rodičovského příspěvku. Toto neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.
Nárok na výplatu ošeřovného nemá zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)
Peněžitá pomoc v mateřství (dále jen PPM) se poskytuje za kalendářní dny, její výše je 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu (dále jen DVZ) a vyplácí se od prvního dne nástupu na PPM. Výše DVZ se zjišťuje z rozhodného období stanoveného ke dni nástupu na PPM.

Podmínkou nároku na tuto dávku v roce 2024 je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Pro OSVČ přitom platí ještě jedna podmínka pro získání PPM, a to, že její nemocenské pojištění jako OSVČ musí trvat alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem podpůrčí doby.

PPM mohou čerpat také muži. Týká se to zejména otců dětí či manželů matek, a to tehdy, když PPM nepobírá matka dítěte, protože onemocněla anebo uzavřela písemnou dohodu s manželem nebo otcem dítěte o převzetí dítěte do péče (lze ji uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte). Tato podmínka se týká zaměstnanců i OSVČ. Pro OSVČ přitom platí ještě jedna podmínka pro získání PPM, a to, že její nemocenské pojištění jako OSVČ musí trvat alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem podpůrčí doby.

Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) u PPM začíná nástupem na PPM, který si pojištěnka volí v rozmezí mezi počátkem 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud si pojištěnka nástup v tomto období neurčí, nastává nástup na PPM počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Podpůrčí doba činí 28 týdnů u pojištěnky, která porodila, a to i v případě, že se jedná o zaměstnankyni, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená či z jiných vážných důvodů osamělá.
U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.
U pojištěnce, pokud převzal dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle zákona o nemocenském pojištění), činí podpůrčí doba 22 týdnů ode dne převzetí dítěte do péče. Pokud tento pojištěnec pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.
 
Podpůrčí doba u PPM končí uplynutím doby (počet týdnů), nejpozději však dnem, kdy dítě dosáhlo věku uvedeného v zákoně o nemocenském pojištění.  
Dítětem se v případě nároku na PPM pojištěnky, která dítě porodila, v případě její nemoci nebo v případě uzavření dohody s otcem dítěte rozumí dítě do dosažení 1 roku věku. V případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů a v případě převzetí péče otcem dítěte z důvodu úmrtí matky se dítětem rozumí dítě, které ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku, nejdéle však do dosažení věku 7 let a 31 týdnů.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Peněžitá pomoc v mateřství (dále jen PPM) se poskytuje za kalendářní dny, její výše je 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu (dále jen DVZ) a vyplácí se od prvního dne nástupu na PPM. Výše DVZ se zjišťuje z rozhodného období stanoveného ke dni nástupu na PPM.

Podmínkou nároku na tuto dávku v roce 2024 je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Pro OSVČ přitom platí ještě jedna podmínka pro získání PPM, a to, že její nemocenské pojištění jako OSVČ musí trvat alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem podpůrčí doby.

PPM mohou čerpat také muži. Týká se to zejména otců dětí či manželů matek, a to tehdy, když PPM nepobírá matka dítěte, protože onemocněla anebo uzavřela písemnou dohodu s manželem nebo otcem dítěte o převzetí dítěte do péče (lze ji uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte). Tato podmínka se týká zaměstnanců i OSVČ. Pro OSVČ přitom platí ještě jedna podmínka pro získání PPM, a to, že její nemocenské pojištění jako OSVČ musí trvat alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem podpůrčí doby.

Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) u PPM začíná nástupem na PPM, který si pojištěnka volí v rozmezí mezi počátkem 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud si pojištěnka nástup v tomto období neurčí, nastává nástup na PPM počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Podpůrčí doba činí 28 týdnů u pojištěnky, která porodila, a to i v případě, že se jedná o zaměstnankyni, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená či z jiných vážných důvodů osamělá.
U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.
U pojištěnce, pokud převzal dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle zákona o nemocenském pojištění), činí podpůrčí doba 22 týdnů ode dne převzetí dítěte do péče. Pokud tento pojištěnec pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.
 
Podpůrčí doba u PPM končí uplynutím doby (počet týdnů), nejpozději však dnem, kdy dítě dosáhlo věku uvedeného v zákoně o nemocenském pojištění.  
Dítětem se v případě nároku na PPM pojištěnky, která dítě porodila, v případě její nemoci nebo v případě uzavření dohody s otcem dítěte rozumí dítě do dosažení 1 roku věku. V případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů a v případě převzetí péče otcem dítěte z důvodu úmrtí matky se dítětem rozumí dítě, které ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku, nejdéle však do dosažení věku 7 let a 31 týdnů.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
   

Vyrovnávací příspěvek v  těhotenství a mateřství  (dále jen VPTM) 2024

náleží zaměstnankyni, která byla z  důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci  a z  tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením.  
Dávka náleží
1)   těhotné zaměstnankyni,
2)   zaměstnankyni do konce 9. měsíce po porodu a
3)   zaměstnankyni, která kojí, pokud byly převedeny na jinou práci, protože práce, kterou předtím vykonávaly je těmto ženám zakázána nebo pokud podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje jejich zdraví (anebo těhotenství, mateřství, schopnost kojení).
VPTM se vyplácí  za kalendářní dny těhotným zaměstnankyním, po dobu trvání převedení na jinou práci, nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu),   matkám po porodu po dobu trvání převedení do 9. měsíce po porodu nebo matkám po dobu trvání převedení, dokud kojí.
VPTM se stanoví jako rozdíl mezi DVZ (denním vyměřovacím základem) zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v  jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.
Podmínkou pro nárok je účast ženy na nemocenského pojištění na základě pracovního poměru. Na tuto dávku nemají nárok ženy činné na základě dohody o  pracovní činnosti, ženy vykonávající zaměstnání malého rozsahu, dobrovolné pracovnice pečovatelské služby, OSVČ a zahraniční zaměstnanci.  
 
 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)
Dávky nemocenského pojištění se počítají z  denního vyměřovacího základu (dále jen DVZ), který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v  rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, např. nemoc) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na DVZ.
Pro rok 2024  činí výše těchto redukčních hranic: 1. redukční hranice 1 466  Kč, 2. redukční hranice 2 199  Kč, 3. redukční hranice 4 397  Kč.

Redukce  se provede tak, že 

do 1. redukční hranice (z částky 0 - 1 466 Kč) se  započte 
  • u nemocenského  a  ošetřovného  90  % DVZ 
  • u  peněžité pomoci v  mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v  těhotenství a mateřství 100  % DVZ
z  části DVZ mezi 1. a 2. redukční hranicí (tj. z částky mezi 1 466 Kč - 2 199 Kč) se započte  60  %
z  části  mezi 2. a 3. redukční hranicí (tj. z částky od 2 199 Kč do 4 397 Kč) se započte  30  %
k  části nad 3. redukční hranici (tj. k částce nad 4 397 Kč) se nepřihlédne.
 
Denní výše dávky
se dále stanoví z redukovaného DVZ (tzn. z DVZ po redukci - dále jen rDVZ) :  
U nemocenského  činí 
  •   60  %  rDVZ od 15. kalendářního dne trvání DPN do 30. kalendářního dne DPN
  •   66 %  rDVZ od 31. kalendářního dne DPN nebo karantény  činí
  •   72 %  rDVZ  od 61. kalendářního dne DPN nebo karantény
U peněžité pomoci v  mateřství  činí  70  %  r DVZ.
U  ošetřovného  činí  60  %  rDVZ.
U  vyrovnávacího příspěvku v  těhotenství a mateřství  je stanovena ve výši rozdílu mezi rDVZ zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v  jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.
U dlouhodobého ošetřovného činí 60 % rDVZ.
U  otcovské  činí  70  %  rDVZ.