Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Koupili jsme pozemek, ke kterému vede cesta patřící pozemkovému fondu. Toto jsme ověřili na katastrální mapě. Bylo tam a je uvedeno, že nejsou evidovány žádné způsoby ochrany, žádná omezení a žádné jiné zápisy. Cestu jsme chtěli využít na přepravu stroje na pozemek. Kontaktovali jsme pozemkový fond, protože cesta je plná náletů a potřebuje upravit. Bylo nám řečeno, že cestu má v pronájmu na dobu neurčitou místní farmář, tudíž my ji použít nemůžeme. A že jsme si to měli zjistit, než jsme pozemek koupili. Je to jediná cesta k pozemku. Farmář cestu nepoužívá. Jak postupovat, jaké máme možnosti, aby jsme na pozemek mohli jezdit. Je to zahrada a máme na ni městským úřadem vyčleněno 100mctv. na stavbu. No ale nedostaneme tam ani bagr. Moc děkuji za jakoukoliv radu. S pozdravem Gurová Helena.

V roce 2024 jsem daroval svou nemovitost prostou jakýchkoliv závazků, vč. pozemků svému synovi se smluvní služebností mého dožití v nemovitosti. Jsem ročník 1946 v penzi pod presentovaným průměrem. K daru jsem se rozhodl po zvážení mého zdravotního stavu poznamenaného polytraumatem (sražen na přechodu podnapilým řidičem). Trvalé následky (zvláště mnohočetné fraktury páteře) a aktuální klasifikace Neurologie pro indisposici kausální léčby, nezmiňuje příznivou prognózu s pozvolným omezováním soběstačnosti.

Po zápisu změny majitele nemovitosti v KÚ je na mně požadováno hrazení povinných plateb (daň z nemovitosti, pojištění, revize komínů, elektrické energie atp.) k tomu zdražující se režie (uhlí, potraviny, léky, lékařská péče a v neposlední řadě režie auta bez kterého nejsem schopen zajistit nezbytnou účast k zajištění a uspokojování potřeb mimo darovanou, užívanou nemovitost).

S ohledem k výše uvedeným vydáním, příjmům a mému zdravotnímu stavu se dostávám do stavu nouze, resp. k nadcházejícím termínům splatnosti povinných plateb váznoucích k nemovitosti se v nouzi již nacházím. Intervence a očekávaná účinná pomoc obdarovaného syna i přes jeho nadstandartní sociální postavení je nepřehlédnutelně netečná. S přihlédnutím k výše uvedenému chci žádat o vrácení daru předmětné nemovitosti vč. Děkuji. 

V sousedství máme chovnou stanici psů (momentálně kolem 30). Kotce jsou umístěny na hranici s naším pozemkem, tudíž štěkání a zápach z vyplachování kotců (znečištěná voda zatéká i na náš pozemek) je na denním pořádku. Úniky psů z CHS jsou téměř pravidlem (obec nemá vyhlášku o volném pohybu psů). Dle kontrol provedených hygienou a veterinární správou je vše na naprostém pořádku. Je nějaká možnost, jak se tomuto bránit? Majitelka naše stížnosti naprosto ignoruje. Děkuji. 

S mým druhem žiji ve společné domácnosti cca 15 let (2010-2025). Můj partner vlastní společně se svými dvěma sourozenci pozemek, každý ideální 1/3. Pokud nebude pozemek prodán za života stávajících majitelů (sourozenců seniorů), chce odkázat celý svůj díl své dceři. V zájmu mého budoucího zabezpečení bych si přála, aby určitý podíl odkázal i mně. Partner toto odmítá argumentem, že kdyby se pozemek neprodal za mého života, dědil by po mě můj bratr, po kterém by dědily jeho 4 děti. Tím by došlo k dalšímu rozmělnění podílníků a tím i k těžší společné dohodě o prodeji pozemku. Můj dotaz zní: Existuje možnost, aby mně partner určitý díl pozemku již nyní daroval s tím, že pokud nedojde k jeho prodeji za mého života, zůstane celý můj díl dceři mého partnera (tzn. po mně zdědí můj díl partnerova dcera)? Děkuji za odpověď i existenci této poradny.

Zjistili jsme, že přes náš pozemek vede 50 let stará kanalizační přípojka od souseda, neboť tenkrát existovala veřejná kanalizace v cestě jen před naším pozemkem. Tato přípojka byla svého času i v rámci kolaudace jeho domu zkolaudována. Během let se u obou pozemků vyměnila řada vlastníků. Sousedova přípojka není zapsána jako věcné břemeno na našem pozemku na katastru. V současné době existuje veřejná kanalizace i v jeho ulici (5 m od hranice jeho pozemku). Požadujeme po něm, aby stávající přípojku přes naši zahradu zrušil a zřídil si na vlastní náklady novou přípojku, čemuž se brání. Rádi bychom si vybudovali v budoucnu bazén a případě i tepelné čerpadlo země voda, sousedova přípojka nám v tom ovšem brání. Máme právo požadovat zrušení této přípojky, neboť důvody její existence už dávno pominuly (existence veřejné kanalizace u jeho pozemku)? Má nějaké "vydržovací" právo ji užívat i nadále, když ji v rámci stavby zkolaudovaného domu zřídil na své náklady jeho předek, který ji ovšem do katastru jako věcné břemeno nezapsal? Vyplývají z této skutečnosti pro nás nějaké závazky? Děkuji za odpověď.

Chtěli bychom se připojit na studnu na pozemku 3/6 v k.ú. Řevnov, na kterém máme 1/13 podíl. Co k tomu potřebujeme? Je potřeba souhlas ostatních vlastníků pozemku? Je potřeba jednat s nějakým úřadem? Studna byla vybudovaná před rokem 1955. Studna není zapsána jako věcné břemeno. Podle všeho je prostě součástí pozemku 3/6. Děkuji za odpověď.

Před 6 lety (2019) jsme s bývalým přítelem koupili byt, ústní dohoda zněla, že vloží 20% (650.000) a já si vzala hypotéku 80% s tím, že musel být ručitel. Dohodli jsme se, že při prodeji bude chtít vrátit pouze 650.000. Bohužel jsme v katastru nemovitostí zapsaní 1/2 majetku. Snažila jsem se mu nabídnout vyplacení milion korun, ale nestačí mu to, trvá na prodeji bytu. Celou dobu platím hypotéku já ze svého účtu, celé roky jsem ho živila, po narození dcery jsem zdědila cca 1,2 milionu, ty jsem mu zaslala na účet. Je šance, že bych nemusela byt prodat a uspěla bych právnicky, že jsme se majetkově vypořádali nebo musím přesto byt prodat? Máme spolu 4 letou dceru, jsem na ni úplně sama. Může mě donutit byt prodat nebo se odstěhovat? Děkuji.

Žiju ve společné domácnosti s manželkou, se kterou máme společného 12letého syna. Manželka má navíc ve střídavé péči (po 14 dnech) svého 16letého syna. Bohužel vlivem jeho chování (manipulace s matkou, psychický nátlak na ní, nevděk, neúcta atd. ... navíc ze strany jeho otce navádění proti mně) již s ním nedokážu žít pod jednou střechou. S manželkou se rozejít nechceme, ale já už kvůli tomu nespím, jsem permanentně ve stresu, netěším se z práce domů, když je u nás atd. Přitom ale u svého otce bydlet nechce, spíše naopak, chce do trvalé péče matky. Mě rád nemá, nesnáší mě a já už pociťuji to samé. Z těchto důvodů se chci zeptat, zda mohu nezletilého, nevlastního syna z bytu vyhodit, pokud ano, jakou formou? Byt je v mém vlastnictví, nevlastní syn v něm má trvalé bydliště, prvním rokem se učí na zedníka.

Existuje forma, jak sepsat darovací smlouvu na nemovitost a vložit ji do katastru nemovitostí co nejpozději. V extrému po úmrtí dárce. Jde mi o to, abych přes děti nemusel řešit poplatky za svoz, daň z nemovitosti, pronájem zemědělské půdy apod.

Chtěla bych ještě za života darovat dvěma dcerám nemovitost s pozemky rovným dílem s věcným břemen k mé osobě jako matce na dožití. Je možné zaslat, samozřejmě za poplatek, vzor takovéto smlouvy? Děkuji za laskavost.