Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Po smrti matky jsme se všichni dědicové (otec + 4 děti) dohodli na převodu nemovitosti (rodinný dům) na otce. Přilehlé nemovitosti (dvůr + zahrada) jsou již z dřívější doby ve vlastnictví 4 dětí (sourozenců) stejným dílem. Otec daroval RD své vnučce a zřídil si věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti. V rodinném domě ale žije syn s družkou + otec. Nyní je otec nemohoucí a je třeba se o něj postarat. Syn s družkou o to nejeví zájem (přitom při převodu nemovitosti na vnučku péči o otce přislíbili). Majitelka (vnučka) zájem má, ale je jí bráněno se přestěhovat do své vlastní nemovitosti. Zbylí 3 sourozenci mají též zájem se o otce postarat, ale je jim bráněno do RD vstupovat. Je takové jednání ze strany syna a družky protiprávní? Může si otec, sic nemohoucí, ale plně svéprávný, domluvit služby charity, aby se o něj jezdili starat a pracovníkům charity nebylo bráněno vstoupit do RD ze strany syna a družky? Má syn s družkou, kteří v RD pouze bydlí, právo si umístit kamery při vstupech do domu? Mají právo nám bránit vstupovat na přilehlé pozemky (dvůr + zahrada), když jsou v našem spoluvlastnictví? Může nám (3 zbylým sourozencům) majitelka nemovitosti (pro nás neteř) či bratr s družkou bránit po smrti otce do domu vstupovat, přestože jsme v něm vyrostli a máme k místu vztah? Případně si vzít na památku osobní věci po rodičích? -nebo v tuto chvíli již věci patří neteři co by majitelce RD, nebo nám je otec může darovat za svého života? Může majitelka RD požadovat vystěhování obyvatelů, pokud s ní nemají uzavřenou smlouvu o pronájmu a užívání nemovitosti? Můžeme se nějak proti této situaci bránit? Děkuji za odpověď.

Soused začal sázet stromy v sadu. První zasazený strom meruňku zasadil cca 2 m od společné hranice se svým sousedem z druhé strany. Což podle mě na tak velký strom není dostatečná vzdálenost. Ze vzniklé situace se obávám, že bude ve své činnosti pokračovat i u společné hranice mezi jeho a mým pozemkem. Vzhledem k tomu že plánuji výsadbu vinohradu a rybízů, byl by to pro tyto malé dřeviny vážný problém. Navíc jeho parcely mají celkovou šířku cca 15 metrů,
takže není nijak omezený prostorem. Moje parcela má šířku 6,8 metru. Obecné a dalo by se říci nepsané pravidla, které všichni okolo dodržují a respektují, je dodržení minimální vzdálenosti výsadby ovocných stromů minimálně 3 metry od společné hranice. Upravuje tuhle situaci nějaký zákon? Pokud ano, a musí i dle zákona sázet stromy dále od společné hranice pozemků, co dělat v případě, že soused přes mé upozornění na případné protiprávní jednání, bude ve své (protiprávní) činnosti (sázení dalších stromů ve vzdálenosti jen 2 m od společné hranice pozemků) pokračovat?

V roce 2014 sem koupil nemovitost se zahradou. Zahrada veliká, oplocená v jeden celek. Zahrada byla celkově zanedbaná, zarostlá křovinami, vyžádala dost práce. Nyní je to přesně 10 let a tři měsíce, kdy nás teď starosta informoval, že o část pozemku se zajímá soused. Díky této informaci jsme zjistili, že půlka zahrady je majetkem obce a není tedy celá naše. Slečna z realitky nás při první prohlídce pozemku o této skutečnosti neinformovala a ukázala celý kus zahrady bez rozdílu. Zahrada je oplocená v jeden celek a tudíž nejde poznat, že jsou to dva pozemky. Když dojde k prodeji obecního pozemku, znemožní nám vstup na náš pozemek, jelikož se chodí přes zmíněný obecný pozemek. A ještě bych podotknul, že za celých 10 let a 3 měsíce tu nebyl nikdo z obce, aby se starali o jejich pozemek, tedy ani jednou neposekali trávu. Zatímco já každý rok sekám trávu několikrát ročně a opravuji ploty. Tedy i obecní plot jsem několikrát opravoval. Na zahradě jsem nic nebudoval, tedy nebyla potřeba řešit věci jako stavební povolení nebo jiné formality a informace o pozemku jsem tedy nikdy nepotřeboval. Neměl jsem tedy žádný podnět ani podezření, že půlka zahrady není naše. Ptám se tedy, zda je tu možnost vydržení pozemku? Děkuji za odpověď.

Může být v budoucnu zpochybněno spoluvlastnictví (dědictví) nemovitosti či požadovány nějaké platby do nemovitosti, kterou neužívám a do které neinvestuji? Lze nemovitost zatížit věcným břemenem či jiným mechanismem (např. zástavní právo k budoucí pohledávce), aby vlastník či jeho dědicové, pokud ji prodají, museli vyplatit podíl mě či mým dědicům? Konkrétně se jedná o to, že spoluvlastník má na vyplacení menší sumu, než je cena podílu, ale chtěl by nemovitost vlastnit 100%, což bych toleroval, pokud by následně nebyla již bez mé účasti prodána.

Rodiče nám (2 synové) darují garážovou jednotku z garážového domu, kterou spravuje společenství vlastníků. Garážová jednotka má své parcelní číslo. Vlastní jí v SJM současně s podílem na společných prostorách - jde o 158/13054 (dle kupní smlouvy) podíl na cestě, který je v katastru zapsán jako 79/6527 v SJM rodičů. V darovací smlouvě bude tedy, předpokládám, potřeba převést podíl na garáži 1/2 na každého z nás a 39,5/6527 (resp. 79/13054) společných prostor na každého z nás? Je potřeba něco řešit se společenstvím vlastníků? Děkuji, KM.

Jsme pár a plánujeme stavět rodinný dům RD. Obracím se na Vás s dotazem, jenž se týká možnosti stavby RD na pozemku, který je ve výhradním vlastnictví pouze jednoho z partnerů. Pozemek byl dar od rodičů pro jednoho z partnerů, je možnost, aby RD byl ve společném vlastnictví obou partnerů, ale pozemek pouze jednoho? Jak by to bylo kdyby byli manželé? Jedná se o poměrně lukrativní pozemek, tak jestli druhý partner bude mít nárok na polovinu z daru, kdyby společná životní cesta nevyšla dle představ.

Čeká nás rozvod manželství a s tím zákonné vypořádání SJM. Součástí SJM je nemovitost. Náš zájem je nemovitost darovat nezletilým dětem. Jsou nějaké jiné možnosti, jak darovat nemovitost nezletilému, aniž by jsme museli žádat opatrovnický soud o povolení k darování? Jde o to, že chceme vypořádat SJM, co nejdříve. Existuje nějaký například právní závazek, který by deklaroval, že například v dosažení zletilosti se manžel/ka zavazuje darovat nemovitost či máte jiné doporučení, jak toto SJM vypořádat co nejlépe tak, aby přešla na děti apod.? Moc děkuji za odpověď.

Maminka jako majitelka domu se zahradou a pole je dost nemocná a chce vyřešit svůj majetek ještě před smrtí darováním nemovitostí svým dětem. Bratr jezdí za maminkou s rodinou tak 2-3x ročně, občas ji ještě veze do nemocnice na vyšetření, jinak nic. Já, dcera, celé roky jezdím za maminkou každý víkend, jsem tam i o dovolených, svátcích, Vánocích. Starám se o ní, nakupuji, vozím kam potřebuje, starám se o zahradu. Máme ještě pole, které má asi 3x menší hodnotu než domek se zahradou. Maminka by chtěla domek se zahradou darovat mně a pole bratrovi a zároveň chce v domku dožít, takže je potřebné zařídit i věcné břemeno dožití. Maminka nechce, aby se nám narušily vztahy, bratr by všechno nejraději prodal a já zase chci v domku na důchod žít, takže ho prodat nechci. Jde nám o to jak to zařídit právně tak, abych nemusela dávat bratrovi doplatek za rozdíl v cenách za domek a pole a přitom se nenarušily vztahy a bylo vše spravedlivé. Jsem sama a nemám finance na to, abych něco doplácela nebo si brala úvěr, mám svou hypotéku na byt. Bratr s rodinou bydlí ve své polovině domu ve velkoměstě a ještě má chalupu na vsi. Vím o tom, že bratr může do 3 let darovací smlouvu napadnout, chtěla bych to právně ošetřit tak, aby k tomu nedošlo. Předem děkuji, Antonie.

Obracím se na Vás s žádostí o pomoc s řešením situace každodenního smradu/kouře z komína souseda. Bydlíme v satelitu a máme problémy se sousedem, který urputně topí dřevem a podle smradu občas i něčím jiným (hlavně pozdě večer) v krbových kamnech. Dřevo je vždy nařezané a nasekané v létě před topnou sezónou a z mého pohledu nevysušené. Ze začátku topil jen občasně, ale poslední dvě sezóny (po zdražení energií) je to každý den od odpoledne a přes celou noc až do rána. Obtěžuje to i souseda (mého bratra), který bydlí na vedlejším pozemku. Soused má nízký bungalov cca 12m od našeho baráku (3 m od hrany pozemku), který je naopak patrový s valbovou střechou - jeho komín je v úrovni našich oken v patře. Sousedův barák je bohužel umístěn severozápadním směrem od naší nemovitosti a tedy kouř/smrad nám jde většinu zimy přímo na barák (zastaví se o zeď našeho baráku) a není šance si vyvětrat nebo mít v tuto dobu zapnutou rekuperaci. Otevření vchodových dveří znamená smrad v celém přízemí baráku. Jeho barák je novostavba a je samozřejmě kolaudován s tím, že primární zdroj vytápění je plynový kotel. Prvně jsme se to se sousedem snažili řešit nějakou domluvou, ale říkal, že si nemůže dovolit zapnout plyn, že jsou důchodci, pak že si jen přitápí atd. Prostě bez okolků k vytápění nemovitosti používá krbová kamna a nechce se toho vzdát. Dost často to od něj smrdí šíleným způsobem a když jsem se sousedovi pokoušel volal, tak to vzala jeho družka p. Křečková s tím, že je nízký tlak a proto to kouří a že je šikanuji a poté položila telefon. Podobné jednání zažil i bratr. Dále jsme se s ním chtěli domluvit, aby topil například dopoledne, kdy jsou děti ve školce nebo škole a to zavrhl, že by mu do večera barák vychladl a byla jim pak zima. Nemám problém s tím, aby si někdo na 3-4 hodiny k televizi přitopil krbem, ale toto je opravdu omezující, když si nejde v noci pootevřít okno nebo mít zapnutou rekuperaci a dvě rodiny včetně malých dětí si musí vybrat zda dýchat vydýchaný vzduch nebo smrad a karcinogenní mikročástice z komína. S tím je též spojen problém s rekuperací která se nedoporučuje vypínat, jelikož se ve vlhkém výměníku mohou začít tvořit spory plísní. Můžete mi prosím poradit jak postupovat a zda je vůbec nějaká šance na řešení tohoto problému? Máte nějaký mustr v "právnické řeči", když bych chtěl podat stížnost na obec s rozšířenou působností nebo krajskou hygienickou stanici? Do přílohy jsem dal pár fotek. Mám samozřejmě i videa jak s tmavým kouřem, tak i bílým kouřem. Předem děkuji. S pozdravem Maxmilián

Soused si zasadil ve vzdálenosti 75 cm od stávajícího drátěného plotu živý plot z keřů, které mohou dorůst výšky i přes 3 m. Jaká může být maximální výška těchto keřů při vzdálenosti 75 cm od hranice pozemku? Živý plot bude vyrůstat na slunečné straně a při výšce nad 2 m bude zastiňovat téměř 1/3 zahrady.