Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Měla bych dotaz ohledně plateb SP a ZP z ubytovacích služeb člověka, který pracuje v a trvale žije v Německu, ale poskytuje ubytovací služby v České republice. Jedná se o Čecha žijícího v Německu. Má rezidenturu Německé republiky.
Tvrdí mi, že daňové přiznání podává již několik let a zálohy nikdy neodváděl na základě daňové rezidentury v Německu. Snad Je to takto pochopitelné. Děkuji.

Rád bych se zeptal na radu a řešení následující situace - moje nevlastní teta (78 let) byla hospitalizovaná na LDN, čímž se stala imobilní a tedy prakticky neschopná fungovat dále v běžném životě. Do toho spadá i úhrada různých aktivních poplatků (např. pojistka na dům, kde je spolumajitelkou ještě se svým bratrem), internetu či tarifu za mobilní telefon, apod. ale i např. měsíční doplatek pobytu na LDN (jelikož částka není plně hrazena pojišťovnou). Aktuálně je většina těchto poplatků nastavena tak, že odchází formou inkasa přímo z bankovního účtu tety. Nicméně některé poplatky je přesto třeba uhradit manuálně formou bankovního převodu, což teta kvůli svému stavu již nemůže sama provést. Současně je k účtu zřízen přístup pomocí internetbankingu. Tetě na účet chodí její důchod (ze kterého veškeré tyto finanční pohledávky byly dříve hrazeny přímo tetou prostřednictvím internetbankingu). Nicméně vzhledem ke změně zdravotního stavu tety vyvstává nyní otázka, jak tyto závazky dál hradit. V této souvislosti mám dva dotazy. 1) vzhledem k tomu, že aktuálně figuruji jako jakýsi "neformální" opatrovník (i za života jsem tetě prakticky jako jediný, kromě jejího bratra, z její vlastní rodiny pomáhal a nyní jako jediný ji navštěvuji a snažím se tyto věci dál řešit jak mohu ve svém čase, ostatní rodina jako její dcera či vnuci nemají žádný zájem o tetu a ani ji nikterak nenavštěvují a nepomáhají jí), mám ze zákona nějaké právo nakládat s prostředky na běžném účtu tety kvůli úhradě těchto poplatků? Pokud toto právo nemám, co v této situaci dál dělat (samozřejmě je zde varianta, že budu platit všechno toto sám ze své vlastní režie)? Teta prakticky stále ještě vnímá a souhlasí s tím, že tyto poplatky bude hradit ze svého účtu tak, jako dříve, nicméně sama již není schopna tyto platby provádět. A 2) mohu poskytnout (předat či sdělit) přístup k tomuto bankovnímu účtu bratrovi tety, který by měl jakožto přímý příbuzný lepší pozici v tom, se o tyto věci případně postarat do budoucna, i pro případ případného řešení pozůstalosti, atd. Odpověď na tuto otázku bude znít, že nejspíše ne, jelikož je to v rozporu s podmínkami banky, nicméně jak tedy jinak provádět veškeré úhrady za pacienta dlouhodobě hospitalizovaného? Jak tuto situaci nejlépe řešit? Děkuji za odpověď a zdravím. Vendelín

Rád bych se zeptal, jestli je z právního hlediska zcela v pořádku změnit studentům čtvrtého ročníku požadavky na seznam četby k maturitě na začátku jejich posledního školního roku, neboli v moment, kdy už mnozí mají tento seznam vytvořený a případně i přečtený. Děkuji.

05/2024 jsem měl pracovní úraz, doma jsem byl 4 měsíce. Odpracoval jsem 4 služby a opět bolesti a pracovní neschopenka. Pojišťovna mi neuznala, že je to z důvodu pracovního úrazu. Obávám se nyní, že když mi zavodní lékař napíše omezení v práci, tak mě nebudou potřebovat a dostanu výpověď. Pracuji na smlouvu neurčitou. Jsou povinni mi v práci dát odstupné, kdyby mě propustili? Děkuji.

Bývalý manžel postavil na pozemku dvě černé stavby, a to přístřešek pro auta o výměře 42 m2 a dále sjezd z komunikace na tento pozemek. Obě tyto stavby vznikly ještě v době trvání našeho manželství, kdy tento pozemek náležel do našeho SJM. Nyní po rozvodu a majetkovém vyrovnání, připadl pozemek do jeho vlastnictví. Co by se stalo, kdyby nyní stavební úřad na existenci černých staveb přišel? Pokud by stanovil nějakou pokutu, může po mě bývalý manžel požadovat a právně si vymoci, abych se s ním na zaplacení pokuty a případných nákladů na dodatečné povolení nebo nákladů za odstranění staveb podílela?

Při pořádaném běžeckém závodě, kde startovalo 600 běžců, jsem si podvrtla kotník a ze strany organizátora mi nebyla poskytnuta zdravotní pomoc, respektive nebyl na takové akci zajištěn zdravotník. Vyhledala jsem paní, která nejspíše měla tuto funkci zastávat a požádala o stahovací obinadlo. Řekla mi, že ve zdravotní brašně má pouze gumové stahovadlo, zásyp na rány a ledovací sprej, ať tedy zkusím použít ten. Sama jsem si tedy kotník ošetřila, ale noha bez stažení kloubu otekla a nebyla jsem schopna už chůze. Nakonec mi nabídl pomoc jeden z návštěvníků a odvezl mě do nemocnice, kde jsem byla ošetřena. Následně jsem tuto výtku poslala e-mailem organizátorovi akce a přišla mi arogantní odpověď, že z jejich pohledu k žádnému pochybení nedošlo. Požádala jsem tedy o jméno, kdo na této akci zastával funkci zdravotníka a místo jména mi zaslali omluvu. Jde mi o to, jakým způsobem mohu celou situaci řešit, aby byl organizátor potrestán za nedbalost a došlo k nápravě. Domnívám se, že na pořádané akci, ze kterého je vybíráno startovné a účastní se ji tolik běžců, by měl být zajištěn zdravotník. Pořadatel organizuje takové závody opakovaně a neumím si představit s takovou výbavou lékárničky, jaké by bylo ošetření při závažnějším poranění. Podvrtnutý kotník pro mě znamená omezení v hybnosti už třetí týden plus návazná rehabilitace. Při sportu jsou takové úrazy běžné, ale považuji za komplikaci, že jsem si kloub nemohla stáhnout a došlo tedy k výraznému otoku a dále, že převoz do nemocnice a asistenci při vyšetřeních zastával otec s dětmi od účastnice, která se účastnila závodu a po doběhu jsme složitě řešili ještě můj převoz domů.

2020 jsem koupila dvojdomek. Majitel druhé poloviny domku blokoval opravu střechy a poté mě pod záminkou špatného stavu zdiva vmanévroval do bourání celého domu a postavení nové stavby, kterou ale odmítal nahlásit. Přišlo udání a bylo nařízeno odstranění stavby. Náš projektant zažádal o dodatečné povolení. Jelikož ale spolumajitel udělal větší základovou desku, kterou zasáhla na obecní pozemek - přičemž obec odmítla tento pozemek odprodat, bylo znovu rozhodnuto o odstranění. Odvolala jsem se, věc byla navrácena stavebnímu úřadu a ten a znovu rozhodl o odstranění. Podruhé to stavební úřad udělal tak, že vlastnímu rozhodnutí nic nepředcházelo, neměla jsem možnost vznést námitky prostě nic. Krajský úřad tento postup stavebního úřadu vytknul a označil ho jako nezákonný, přesto to teď v případě posledního rozhodnutí udělali znovu. Obávám se, že jde o domluvu projektanta, úřadu a spolumajitele (který chce za každou cenu získat za zlomek ceny moji parcelu s tím, že dům si dostaví někdy v budoucnu...). Rozhodnutí o odstranění plus další dvě rozhodnutí, na které bylo vázáno zase předešlé rozhodnutí mi projektant poslal až 14 dnů poté, co se šlo odvolat. I když jsem jeho nesoučinnost na úřadě řešila a dobře o ní věděli, opět i poslední rozhodnutí poslali pouze projektantovi. Projektant se mě jednoznačně snaží poškodit, a to i dalšími způsoby. Například na katastru je moje část stavby označena jako zbořeniště zatímco část spolumajitele zůstala označena jako jiná stavba. Ani na katastru ani na stavebním úřadě mi nebyli schopni vysvětlit důvod a ani po několika měsících urgence nedošlo k žádné nápravě. Co se týče obecního pozemku, šlo o malou oplocenou zahrádku u domku, byla tam vodovodní šachta, studna, dílna. .netušila jsem, že jde o obecní pozemek. Měl pouze 70 m...Mohu žádat o náhradu škody po prodávajícím? Jak je možné, že k oplocenému pozemku neexistuje ani nájemní smlouva. Je šance, že byl už v minulosti vydržen? Věc je o to komplikovanější, že poslední odvolání mi napsal advokát. Ten už ale se mnou pak ve spolupráci nepokračoval. Přesto asi úřad pochybil, když pak toto poslední rozhodnutí neposlal namísto projektantovi jemu. Měla bych se nyní odvolat, s tím že úřad pochybil nebo rovnou podat správní žalobu i vzhledem k chybám ohledně urychlených rozhodnutí? Na druhou stranu už teď vím, že dům dostavět ani nechci a raději bych se soustředila na náhradu škody. Měla bych přesto usilovat dál o povolení, bude moje šance na náhradu škody větší? 
Nebo se tvářit, že o pochybení úřadu - že poslali poslední rozhodnutí projektantovi namísto advokátovi - nevím a rovnou se domáhat náhrady škody? Situace je natolik složitá, že nutně potřebují advokáta, na kterého nemám. Kvůli stavbě jsem se zadlužila tak, že jsem přišla o veškerý náš majetek - můj dům i byt mé dcery, kterým jsem ručila a doživotně se zadlužila. Celá věc má pro mě naprosto fatální důsledky. Existuje nějaká nezisková organizace, která by mi zprostředkovala právníka Pro Bono? V příloze zasílám poslední rozhodnutí stavebního úřadu, bohužel více dokumentů k dotazu asi nelze vložit. Děkuji, Karla

Může opatrovník zakázat opatrovanci, který je umístěný se souhlasem opatrovnice v psychiatrické léčebně, návštěvy a telefonáty se členem rodiny? Opatrovnice je sestrou opatrovance. Opatrovanec je plně omezený v právních i běžných záležitostech. Je ale plně orientovaný a člena rodiny vídat chce. Jeho přání však nikdo nerespektuje. Děkuji.

Od 5/2021 jsem vlastník pozemku 803/10 a spoluvlastník 803/7, příjezdová cesta. Rodinný dům RD na pozemku 803/10 jsem koupila ve stavu, kdy přístup na pozemek 803/10 byl upraven nájezdem vyrovnávající cca 50 cm rozdíl mezi pozemky domu a cestou, ten vznikl pravděpodobně při stavbě domu. Po koupi rodinného domu RD jeden ze spoluvlastníků vyžaduje odstranění nájezdu, neboť mu poškozuje jeho majetek. (domy stojí v kopci, sousedům 803/11 pod námi v korytě kopce a při velkých a prudkých deštích voda teče ze všech směrů k němu. Aktuálně částečně nájezd odstranil a pokud jeho žádosti o odstranění nevyhovím, bude se svých práv domáhat soudně. Při kolaudaci asi výškový rozdíl cesty a pozemku řešen nebyl. Ostatní spoluvlastníci takový požadavek nemají. jsem povinná nájezd odstranit? Můžu po prodávajícím od kterého jsem dům koupila žádat odstranění stavu? RD jsem koupila jako nemovitost od FO, ale jsem ještě v 5-ti leté lhůtě pro skryté vady, dalo by se toho využít? Děkuji. 

1994 jsem zcela legálně postavil billboard - viz stále platné stavební povolení bez časového omezení. Byla vydána všechna nutná povolení (Silniční správní orgán - výjimka z ochranného pásma, Policie, Správa údržba silnic atd.). Povolení byla vydána bez časového omezení trvání reklamního billboardu- viz stav povolení. ŘSD tvrdí, že panel stojí neoprávněně a žádá odstranění - viz dopis majiteli pozemku. Na můj dopis , kde dokládám platné stavební povolení ani po dvou měsících ŘSD nereaguje. Nyní dokonce, aniž by ŘSD reagovalo na mnou zaslané stavební povolení, hrozí majiteli vysláním bourací firmy na jeho pozemek, za účelem odstranění billboardu aniž dal majitel souhlas ke vstupu na pozemek. Je jejich jednání v souladu se zákonem? Případně jak se bránit?